Spisovatel Josef Formánek po úspěchu filmu Úsměvy smutných mužů teď s režisérem Danem Svátkem píše druhý scénář podle vlastní knihy nazvané „Dvě slova jako klíč“. Čím ho inspiroval Ota Pavel a o čem bude jeho příští román? S Josefem Formánkem si v Hovorech povídá Vladimír Kroc.
Natočeno 2018. Premiéra 28. 12. 2018 (ČRo Plus, 22:05 h). Repríza 30. 12. 2018 (ČRo Plus, 11:33 h.). K poslechu zde.
Dosáhne Češka Abhejali Bernardová na světový titul Dálková plavkyně roku? Letos jako čtvrtá žena, desátý člověk na světě a první suchozemec vůbec završila Sedmičku oceánů a Trojkorunu dálkového plavání. Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2018. Premiéra 28. 12. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 21:05 h.).
76. díl cyklu Osudové ženy. Každý týden vám nabízíme portréty femmes fatales, žen, které ovlivňovaly politický i kulturní život. Tento díl připravila a slovem provází Ivana Chmel Denčevová. Autorem dokudramat je Hynek Pekárek. Dramaturgie Ivana Chmel Denčevová. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Zvuková spolupráce Jiří Pochvalovský. Režie Michal Bureš.
Účinkují Václav Šanda, Daniel Bambas, Tereza Terberová, Pavel Soukup, Jitka Ježková, Pavel Batěk. Host publicistka Milena Štráfeldová.
Natočeno 2018. Premiéra 28. 12. 2018 (ČRo 2 Praha, 18:30 h). Repríza 20. 1. 2019 (ČRo Plus, 7:33 h.); 30. 5. 2020 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.); 4. 3. 2023 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).
Lit.: Brož, Radek – Duchková, Anna – Chmel Denčevová, Ivana: Přesvědčila Evropu, že Češi nejsou hrdlořezové se sudlicemi. Osudové ženy: Johana z Rožmitálu. In web ČRo 2 Praha, 28. prosinec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V 15. století byly české země rozvrácené husitskými válkami a jejich obraz za hranicemi tomu odpovídal. Královna Johana a její manžel Jiří z Poděbrad přispěli k tomu, že se pohled Evropy na Čechy změnil.
Johana se narodila kolem roku 1430 do starého českého panského rodu Lvů z Rožmitálu a na Blatné, jehož kořeny sahají až do 12. století. Byla vychovávaná jako příslušnice vysoké šlechty a na svou dobu měla mimořádně vysoké vzdělání. Mluvila dokonce několika jazyky.
Se svým budoucím manželem Jiřím z Poděbrad se Johana setkala poprvé pravděpodobně až po smrti jeho první ženy Kunhuty ze Šternberka. Ta mu během osmiletého svazku porodila sedm dětí. Zemřela při posledním porodu dvojčat.
Jako možnou druhou manželku a matku pro jeho děti Johanu Jiříkovi doporučil její bratr Jaroslav Lev z Rožmitálu. Sňatkem, který uzavřeli v roce 1458, se stala první a jedinou českou královnou, která pocházela z tuzemského šlechtického rodu.
Johana byla také inspirátorkou slavné „cesty z Čech až na konec světa“, kterou vedl její bratr Jaroslav Lev z Rožmitálu. Dala mu glejt, který mu otvíral dveře do všech evropských dvorů až po Portugalsko a jižní Itálii. Chtěla ukázat, že tito dvořané s vytříbeným chováním jsou představiteli Čech. Že to nejsou husité se sudlicemi a cepy, jak se dobová Evropa na Čechy dívala. Už jen tím Johana ohromně přispěla k reputaci Čech v Evropě. publicistka Milena Štráfeldová
Podle autorů knihy Muži a milenci českých královen šlo o šťastné spojení: „Tento pár přímo ztělesňoval nové poměry v Čechách. Johana zůstala katoličkou, nijak jí to ovšem nebránilo ve shodě s manželem-kališníkem. Naopak. Právě Jiřího sňatek s dívkou z katolického rodu napomohl porozumění mezi ním a katolickými šlechtici.“
Johana vstoupila do domácnosti s šesti dětmi, do které navíc postupně přibylo pět dalších. Podle všeho byla ale velmi pečující a laskavou matkou všem dětem bez rozdílu, protože ani později nedocházelo uvnitř rodiny k nějakým zásadním rozporům, tvrdí publicistka Milena Štráfeldová. Kromě strážkyně rodinného krbu plnila Johana ale neméně obětavě i svoji politickou roli. Tu nejvýznamnější získala korunovací českou královnou 8. května 1458.
Podle historika Jaroslava Urbánka byla Johana vedle Zdeňka Kostky z Postupic královým nejdůvěrnějším rádcem. Jiří z Poděbrad jí dokonce za své nepřítomnosti svěřoval správu království. Její slovo mělo v politických kruzích velikou váhu.
V roce 1462 byl Jiří z Poděbrad poprvé předvolán před papežský soud. Byl obviněn z porušování slibu poslušnosti katolické církvi, protože nadále obhajoval kompaktáta, tedy čtyři pražské artikuly – svobodné kázání slova Božího, přijímání podobojí i pro laiky, konfiskace světského církevního majetku a stejné tresty za smrtelné hříchy pro všechny.
Spor s papežem se neustále vyostřoval, až vyvrcholil uvalením klatby na Jiříka i celou jeho rodinu a vyhlášením křížové výpravy do Čech v roce 1466. Té se účastnil pouze uherský panovník Matyáš Korvín. V roce 1470 zákeřně vtrhl do země a Johana musela jednat. Král v té době táhl na Moravu, aby se s uherským soupeřem utkal, ten mu ovšem vpadl do zad, obléhal Kutnou Horu a hrozilo, že bude postupovat dál proti Praze.
Královna dala svolat zemskou hotovost a sama se postavila do čela vojska. Matyáš Korvín byl nucen ustoupit na Moravu, kde se nechal zvolit českým králem, a nastalo dlouhé období dvojvládí. V té době byl ovšem už Jiří z Poděbrad těžce nemocný a na jaře roku 1471 zemřel. Jako zvolený král ovšem neměl ve své rodině přirozeného následníka, proto ještě za svého života vyjednával nástupnictví s polskými Jagellonci.
Johana se po Jiříkově smrti do jednávání velmi aktivně zapojovala a přesvědčovala členy zemského sněmu, aby se rozhodli pro polskou dynastii a ne pro Matyáše Korvína. Sněm nakonec zvolil Vladislava Jagellonského a ona se stala jeho regentkou. S novým králem uzavřela smlouvu, že jí zachová veškerá dosavadní práva a majetky. Na jeho slíbený sňatek s Jiříkovou dcerou Ludmilou ovšem nedošlo, což znamenalo pro Johanu a jejího prvorozeného syna Hynka veliké ponížení.
Po nástupu Jagellonců se Johana odebrala do Mělníka, věnného města českých královen, kde dožila. Zemřela v roce 1475 ve svých zhruba 45 letech. Její syn Hynek nechal později její ostatky z Mělníka převézt do Prahy, kde měly být uloženy v katedrále svatého Víta po boku jejího manžela. Tam se ovšem nenašly. Historici předpokládají, že jsou uloženy v kostele svaté Anny na Starém Městě pražském. (…)
Daniel Kroupa. Glosa.
Natočeno 2018. Premiéra 19. 12. 2018 (ČRo Plus) v cyklu Glosa Plus.
Lit.: Kroupa, Daniel: Daniel Kroupa: Vzpomeňme na Václava Havla. In web ČRo Plus, 19. prosinec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V roce 1996 při slavnostní večeři ve Štrasburku místopředseda Evropského parlamentu pronesl slavnostní řeč, ve které zpaměti citoval slova Václava Havla.
Na půdě této instituce zazněla 8. března 1994, tedy o dva roky dříve a zjevně zanechala hluboký dojem. U nás doma si jí málokdo všiml, a pokud ano, tak jen jako další součást tehdy úspěšného Havlova tažení světem.
Podrobnějšího rozboru myšlenek, které obsahovala a veřejné diskuse o nich se však nedočkala.
Daniel Kroupa. Glosa.
Natočeno 2018. Premiéra 27. 12. 2018 (ČRo Plus) v cyklu Glosa Plus.
Lit.: Kroupa, Daniel: Daniel Kroupa: Chvála mateřství. In web ČRo Plus, 27. prosinec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Připouštím, že můj pohled na rodičovství je pokřivený tím, že jsem je prožíval v období komunistického režimu.
Kariéra byla tehdy pro nás sprosté slovo a těmi, kdo o ni usilovali, jsme pohrdali.
Nutnou podmínkou jejich kariérního úspěchu totiž bylo, že sovětskou okupaci Československa nazvali „bratrskou internacionální pomocí“ a že se ve větší či menší míře začlenili do systému nastolenému okupační mocí. Výjimky toto pravidlo jen potvrzovaly. Pro nás ostatní bylo zaměstnání pouze nezbytným způsobem jak vydělat finanční prostředky na skromné živobytí.
Hudební dramaturgové pořadu ArtCafé Pavel Klusák, Michal Pařízek, Eliška Vidomus, Jonáš Kucharský, Zdeněk Přidal a Josef Sedloň jmenují desky roku 2018. Sledují rock, alternativní hudbu, šanson, jazz, polyfonickou hudbu i sonické výlety na okraj arktického ledu. Moderuje Pavel Sladký.
Natočeno 2018. Premiéra 28. 12. 2018 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.).
Nepatří mezi ty rychlokvašné hvězdy, které zazářily a spadly. Od svého prvního veřejného úspěchu zpívá, skládá, hraje ve filmech a namlouvá audioknihy. Mnohotvárná, leč skromná a v dobré náladě. Žije takový život, jaký si ho před lety při vítězství v superstar představovala? Aneta Langerová bude hostem Osobnosti Plus. Připravila a moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2018. Premiéra 28. 12. 2018 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Terezia Simanová. Feature.
Natočeno 2018 (?). Premiéra (?) 26. 12. 2018 (SRo Rádio Regina Západ, 20:00 – 20:55 h.). Repríza 5. 1. 2019 (SRo Rádio Regina Západ).
Pozn.: Fíčer vychádza z príbehu ženy, ktorá stratila svoj hlas. Žena sa rozhodne navrátiť k svojej spontánnosti, ktorú mala ako dieťa, absolvuje terapeutický workshop. Fíčer nastoľuje otázky o výchove, o sebavedomí a láske k sebe samému, o dozrievaní, ľudskom prežívaní, sebakontrole a spontánnosti.
Číňané vyrážejí do světa. Česko jen od letošního ledna do září navštívilo třikrát víc čínských turistů než před pár lety za celý rok. Co to dělá s cestovním ruchem? Připravil Vít Pohanka.
Natočeno 2018. Premiéra 27. 12. 2018 (ČRo Plus, 14:33 h.). K poslechu zde.
Jeden z našich vojáků vypráví o tom, z čeho se dá udělat vánoční stromeček, ale taky třeba o tom, jak vojenský život ovlivňuje vztahy, v čem je kouzlo mužské party a proč málo jezdí do svého rodného města. Ptají se Lucie Výborná a Tomáš Černý.
Natočeno 2018. Premiéra 28. 12. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h).
Powered by WordPress