Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

28. 11. 2018

Interview Plus – Petr Pojman (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:44

Kriminolog a politický analytik Petr Pojman je hostem Interview Plus. Po námořním incidentu v Kerčském průlivu se jak Rusko, tak Ukrajina snaží přesvědčit svět, že právě jejich verze události je ta správná. Moskva mluví o provokaci, Kyjev o porušení mezinárodního práva. Jak velké je nebezpečí, že situace přeroste ve větší konflikt? Zasáhne mezinárodní společenství, nebo se nebude do věci míchat? Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2018. Premiéra 28. 11. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h). Ke zhlédnutí zde.

Lit.: Luptáková, Věra – Bumba, Jan: Pokud padne Ukrajina, je ve vážném ohrožení celá Evropa. EU a NATO musí na Putina silně tlačit, říká znalec poměrů na Krymu. In web ČRo Plus, 28. listopad 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je rusko-ukrajinský námořní incident v Kerčském průlivu opravdu jen věcí těchto dvou zemí, jak tvrdil americký prezident, nebo by z toho mohl být ozbrojený konflikt?

Podle kriminologa a politického analytika Petra Pojmana blokáda a omezování vstupu lodí do ukrajinských přístavů, trvá už delší dobu. „Hlavním cílem Ruska je tak další krok, který mají Rusové na vydírání jak Ukrajiny, tak mezinárodního společenství,“ myslí si.

Všechny reakce z ruské strany se pořád tváří, že Krym je ruským území, přestože je to území Ruskem pouze okupované. „Kreml to tvrdí neustále, stejně jako Hitler ve své době říkal, že Rakousko je součástí třetí říše.“

Putin bude reagovat pouze na nátlak

Ukrajinský prezident Petro Porošenko vzápětí po incidentu v průlivu oznámil, že se marně snaží navázat komunikaci se šéfem Kremlu.

„Putin to své jednání nemůže nijak logicky vysvětlit, takže reagovat bude pouze na nějaký nátlak. Na razantní sankce nebo ráznou odpověď NATO nebo EU. Nic jiného Kreml k jednání nepřinutí, protože jakékoli ústupky nebo kompromisy druhé strany bude považovat jen za projev slabosti. To tedy není cesta správným směrem,“ domnívá se Petr Pojman, který na Ukrajině tráví většinu roku.

„Proklamace a výzvy ke klidu to ale nejsou. Pokud se nové sankce budou týkat třeba nepokračování ve zvyšování kapacit plynovodu Nord Stream 2, nebo pokud Amerika zahrozí, že Rusko odpojí od systému Swift, pak můžeme doufat, že bude Kreml ochotný přistoupit na nějaké kompromisy,“ tvrdí Pojman.

Když Ukrajina padne, je Putin v Evropě

Podle politického analytika, který se dlouhodobě věnuje otázkám bezpečnosti, propojení organizovaného zločinu a politiky a problematice obchodu s lidmi v EU a v bývalém SSSR, by se Evropa měla víc zapojit do pomoci Ukrajině. „Protože ve skutečnosti Ukrajina pomáhá nám. Kdyby ukrajinští vojáci nedrželi frontu, která se ustálila na linii Luhansk-Doněck-Mariupol, bude mnohem blíž našich hranic. Pokud Ukrajina padne, tak je v ohrožení celá Evropa,“ tvrdí velmi vážně.

Ukrajinská armáda je na tom prý mnohem líp než ta ruská. „Tedy z hlediska výcviku a morálky. Počty zbraní a sil je ale ta ruská asi 5× silnější… To je ale směr, kterým by se EU a NATO měly ohlížet a spolupráce s Ukrajinou by měla být větší. Nejde jen o přímé dodávky zbraní, na stole bych nechal i možnost přímé vojenské účasti v konfliktu s Ruskem. Jen jako možnost.“

Ukrajinský voják by se prý nikdy sám nevzdal a raději by. A co ten ruský? „Už to nejsou separatisté, ale nejrůznější kolaboranti, agenti a lidé s kriminální minulostí, kteří válčí čistě jen pro peníze, kdežto na druhé straně lidé cítí silnou loajalitu ke své zemi.“

Přímý střet?

Hrozí tak mezi Ukrajinou, vojsky zemí NATO a Ruskem přímý střet? „To si nemyslím, protože Putin není vojevůdce, ale čekista (pozn. red.− výraz čekista se v Rusku používá pro označení ruských agentů). Ve válce používá korupci, podvod a čestný boj je mu velmi vzdálený. Pokud by chtěl Ukrajinu obsadit, tak to mohl udělat už v roce 2014.“

Tehdy měl podle analytika na východní Ukrajině ideologické bojovníky a ukrajinská armáda byla v katastrofálním stavu. „Putin ale tehdy udělal krok zpět, ale kdyby tam dodal zbraně, tak by s velkou pravděpodobností těch osm ukrajinských oblastí obsadil. Proč by to dělal dnes?“

Není to jen tak…

Mezi pevninským Ruskem a Krymem si už postavili most, který je ale vysoký pouhých 33 metrů. Velké obchodní lodě nemohou proplout, a tak to prý nejen velmi omezuje ukrajinskou bojeschopnost, ale velký problém má Ukrajina i se svým obchodem.

Co pak analytik říká na Rusy zveřejněné video zajatých vojáků, kteří tvrdí, že si byli vědomi provokativnosti svého chování? „Po několika hodinách v ruském vězení byste i vy řekli to stejné. Tam neexistuje právní stát, a když vězeň něco tvrdí, tak to rozhodně nejde brát vážně,“ odpovídá závěrem.

Osobnost Plus – Jefim Fištejn (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:43

Komentátor Jefim Fištejn je hostem Osobnosti Plus. Muž jasných názorů a obrovského přehledu. Narodil se v Kyjevě a vystudoval v Moskvě. V Praze žil od roku 1969, o osm let později podepsal Chartu a soudruzi ho vytlačili do Vídně. A jeho kariéra v Rádiu Svobodná Evropa začala. Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2018. Premiéra 28. 11. 2018 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Větrník – Host ve studiu – Eva Nováčková (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:41

Připravila Dita Vojnarová.

Hovoří Eva Nováčková.

Připravil ČRo Olomouc v roce 2018. Premiéra 26. 11. 2018 (ČRo Olomouc).

Lit.: Vojnarová, Dita: Eva Nováčková je jen o deset let mladší než Československo. In web ČRo Olomouc, 26. listopad 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Narodila se 29. října 1928, porodní babka to chtěla posunout o den dopředu. „Děti totiž dostávaly nějaké dárky a ona by z toho taky něco měla. Ale otec nesouhlasil,“ vzpomíná Eva Nováčková.

Celý její život zaplnily tři velké vášně – cvičení, český jazyk a historie. Velký vliv na ni měl strýček, který učil na přerovském gymnáziu.

Eva Nováčková stále čte a pořád se hýbe. „Chodím do TJ Radost Olomouc na cvičení pro ženy středního a staršího věku,“ upřesňuje. Má radost z toho, že ji tělo poslouchá i v devadesáti a že je tělocvična pořád plná.

Nikdy nezapomene, jak běhala po olomouckých parcích s Emilem Zátopkem. „Samozřejmě se nám přizpůsobil, takže jsme mu stačili,“ říká olomoucká rodačka. Prý se jí to tenkrát tak zalíbilo, že se na běhání dala. „Ale musela jsem až za tmy, aby mě sousedi nepomluvili. Už mi bylo okolo čtyřiceti,“ směje se nad tím, jak je to dnes běžná věc, které se věnují všechny generace.

Netrapte se tím, co nemůžete změnit, zdůrazňuje Eva Nováčková, která lituje jediné věci: „Že už je mi devadesát a už toho moc nestihnu.“

Musíme si pomáhat: Reportéři v roli dobrovolníků 1/5 (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:36

Připravili Veronika Hlaváčová (1), Ĺubomír Smatana (2) a Monika Tomášková (3).

Natočeno 2018. Premiéra 26. – 30. 11. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 14:20 h.) v cyklu Odpolední Radiožurnál.

Obsah: 1. díl: Veronika Hlaváčová: Doprovod nevidomé na úřad (3:48) – 2. díl: Ĺubomír Smatana: Zdravotní klauni jsou profesionálové (2:41) – 3. díl: Monika Tomášková: Pomoc chudým bez domova (1:50) –

Lit.: Hlaváčová, Veronika – Hladíková, Kristýna: Musíme si pomáhat: Reportéři v roli dobrovolníků. In web ČRo 1 Radiožurnál, 28. listopad 2018 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Kdy jste naposledy někomu nezištně pomohli? Stydíte se sami o pomoc požádat? A proč někdy pomáháme spíše neznámým lidem než vlastní rodině? Na tyto otázky se ptá Český rozhlas v rámci tematického týdne Musíme si pomáhat. Reportéři Radiožurnálu si proto vyzkoušeli různé formy podpory pro ty, kteří to nejvíc potřebují. Jaké to je, být v roli dobrovolníka?

Například Ĺubomír Smatana, který vám přinesl reportáže o malířovi Otovi Prouzovi, si na chvíli vyzkoušel být klaunem – u nemocných dětí na Bulovce. Zdravotní klauni působí ve skoro osmdesáti nemocnicích a jsou to profesionálové. Veselé oblečení doplňuje spousta rekvizit a melodie ukulele. Řemeslně zdatní zdravotní klauni se ve své práci neustále učí a jejich umění přináší radost i těm nejmenším pacientům.

Veronika Hlaváčová, kterou znáte třeba ze zpravodajských reportáží Radiožurnálu, zas doprovázela nevidomou Alenu na Českou správu sociálního zabezpečení. (more…)

Ranné ladenie – Autoriáda (Ranní ladění – Autoriáda, 2018)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 14:45

Připravila Jarmila Vitovičová.

Hovoří organizátor Autoriády, vydavatel Koloman Kertész.

Natočeno 2018. Premiéra 27. 11. 2018 (Rádio Devín).

Lit.: anonym: Prvý decembrový deň bude Autoriáda. Kultúrny denník. In web Rádio Devín, 28. 11. 2018 (anotace ; nahrávka k poslechu). – Cit.: O druhom ročníku festivalu spisovateľov Autoriáda, ktorý sa uskutoční 1. 12. 2018 v bratislavskej Novej Cvernovke, hovorila moderátorka Jarmila Vitovičová s organizátorom Autoriády a vydavateľom pôvodnej slovenskej prózy, Kolomanom Kertészom Bagalom.

Válka s mloky jako temný kabaret (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:36

Divadlo D21 uvádí Čapkův sci-fi román. Reportáž připravila Alena Rokosová.

Hovoří dramaturg David Košťák a režisér Jakub Šmíd. Ze záznamu jako kabaretiér Kristýna Podzimková.

Natočeno 2018. Premiéra 27. 11. 2018 (ČRo 3 Vltava, 5 min.).

Lit.: Rokosová, Alena: Válka s mloky jako temný kabaret. Divadlo D21 uvádí Čapkův sci-fi román. In web ČRo 3 Vltava, 27. listopad 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Román Karla Čapka Válka s mloky dostal v pražském Divadle D21 podobu kabaretu. Antiutopický, alegorický sci-fi příběh o vzestupu rasy inteligentních mloků, která se přemnoží a ohrožuje lidstvo, vycházel v letech 1935 až 1936 na pokračování v Lidových novinách. Dramatizaci románu připravil pro Divadlo D 21 dramaturg David Košťák, režisérem je Jakub Šmíd. Premiéru má inscenace 27. listopadu.

V roli kabaretiéra neurčitého věku a pohlaví se představí Kristýna Podzimková. Je spojovacím článkem jedenácti epizod románu, které popisují vzestup mločí civilizace a následnou válku s mloky.

„Na začátku jsme věděli, že na jeviště nemůžeme převést celý Čapkův román, který je velice rozsáhlý. Nese v sobě spoustu literárních stylů a postupů, jsou tam stovky postav. Museli jsme si stanovit jasný rámec, který přivede fragmenty děje Války s mloky na jeviště a zvolili jsme formu kabaretu – ta s sebou nese hravost a možnost střídání forem – můžou tam být písně, komické výstupy, kouzelnické číslo, hypnóza,“ vysvětluje režisér Jakub Šmíd, proč zvolil formu kabaretu. A dále popisuje, kterých konkrétních motivů se dramatizace Davida Košťáka drží.

„Nechtěli jsme jenom ilustrovat děj, proto jsme si museli vzít určitou myšlenkovou základnu. Tu jsme soustředili nejen na vzestup fašismu, ale také na jakési pátrání po různých krizích, které k nám v současnosti přicházejí.“

Kromě Kristýny Podzimkové v inscenaci hrají už jen čtyři herci – Hana Mathauserová, Michal Dudek, Petr Pochop a hostující Marek Zeman. „Herci tam vystupují formou stand-upů, prostřednictvím nichž se dostávají do svých vzpomínek. V těch se potom vypráví historie Války s mloky.“

Čapkův text je nejen apelativní, ale také ironický a sarkastický a právě nadsázka a humor je jedním z hlavních stavebních prvků inscenace Divadla D 21. Výprava je dílem scénografky Lenky Odvárkové a je inspirovaná berlínskými kabarety třicátých let.

Válka s mloky je třetím titulem Karla Čapka, který Divadlo D 21 uvádí. V Divadle D21 na pražských Vinohradech má premiéru 27. listopadu, první repríza je na programu v pátek 30. listopadu.

Ranní úvaha Jana Němce – Za Simone Weilovou (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 12:20

Jan Němec. Komentář.

Natočeno 2018. Premiéra 28. 11. 2018 (ČRo 3 Vltava, 3 min.).

Lit.: Němec, Jan: Jan Němec: Za Simone Weilovou. In web ČRo 3 Vltava, 28. listopad 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V létě to bylo 75 let od úmrtí a na začátku příštího roku to zase bude 110 let od narození Simone Weilové.

Možná jste si to teď bleskurychle spočítali: tahle francouzská filosofka, mystička a sociální reformátorka nežila nijak dlouho. Bylo jí 34 let, když zemřela. Psal se rok 1943 a Weilová byla úplně podvyživená, protože ze solidarity s trpícími válkou odmítala jíst a odpočívat.

Zdá se, že i v jejím případě platilo, že každý umírá tak, jak žije. U Weilové to byly absolutní etické nároky, ale také přepjatost. Málokdo by chtěl být jako ona, ale to nic neznamená. Weilová se totiž podobala Nietzschemu: jejich neklidný duch nás nefascinuje proto, že bychom souhlasili se vším, co říkají, ale protože díky nim můžeme chvíli nesouhlasit sami se sebou, zpochybnit své vlastní pravdy.

Často na Weilovou myslím, bez ohledu na nějaká výročí. Simone de Beauvoir o ní napsala, že jí záviděla její srdce, které bylo schopno bít za celý svět.

Z lidských bytostí plně uznáváme existenci jen těch, které milujeme. Víra v existenci jiných lidských bytostí jako takových je láska.

Charles de Gaulle ovšem prohlásil, že ta ženská je prostě a jednoduše blázen. (more…)

Fokus – Ondrej Gavalda (2018)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 11:34

Připravil a uvádí Omar Mirza.

Hovoří Ondrej Gavalda.

Natočeno 2018. Premiéra 28. 11. 2018 (Rádio Devín, 13:00 – 13:30 h).

Pozn.: V sérii rozhovorov s laureátmi Národnej ceny za dizajn 2018 pokračujeme opäť v dnešnom Fokuse na vizuálne… Hosťom Omara Mirzu bude grafický dizajnér ONDREJ GAVALDA, víťaz kategórie Dizajn s pridanou hodnotou. Cenu získal za grafický návrh zemepisných príručiek, grafík a máp technických pamiatok pre združenie Čierne diery, popularizujúce priemyselné pamiatky a zabudnuté miesta Slovenska.  (anotace)

Pro a proti – Vliv vládní krize na popularitu ANO a ČSSD (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:00

Podepsala se vládní krize spojená s novými informacemi o kauze Čapí hnízdo na popularitě vládních stran a jejich představitelů? Riskuje sociální demokracie svým opatrným postojem další ztrátu voličské podpory?  Petr Dudek bude rozebírat výsledky průzkumu agentury Median pro Český rozhlas.

Hovoří Daniel Kaiser, komentátor Deníku Echo24.cz a Patrik Eichler, komentátor Deníku Referendum.

Natočeno 2018. Premiéra 28. 11. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h).

Moja záhrada (Moje zahrada, 2014)

Filed under: Literární pásma,Poezie,Slovenské — Premek @ 10:55

Stefan Georg. Verše německého básníka, editora a překladatee. Režie Viktor Lukáč.

Účinkuje Ján Mistrík.

Natočeno 2014. Repríza 27. 11. 2018 (Rádio Litera,  17:40 -17:50 h.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress