Karel Čapek. Fejeton. Zvuk Július Galát. Redakce Eva Brodyányiová. Režie Viera Weidlerová.
Účinkuje Peter Jezný.
Natočeno 1990. Repríza 30. 10. 2018 (SRo Rádio Litera, 9:05 – 9:34 h) v cyklu Československý týždeň.
30. 10. 2018
Rubikon – Ecov Pražský cintorín (Ekův Pražský hřbitov, 2012)
Pásmo připravila Ivica Ruttkayová.
Účinkují Ivica Ruttkayová, Vallo Stanislav, Michaela Jurovská, Zuzana Panczová, Alfréd Swan.
Natočeno 2012. Repríza 30. 10. 2018 (SRo Rádio Litera, 9:05 – 9:34 h) v cyklu Československý týždeň.
Oslavy zmoklé, velké i nepřekvapivé (2018)
Ondřej Konrád. Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 29. 10. 2018 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty .
Lit.: Konrád, Ondřej: Ondřej Konrád: Oslavy zmoklé, velké i nepřekvapivé. In web ČRo Plus, 29. říjen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kdyby měl svatý Petr v nebi dobrou náladu, mohlo probíhat slavení československého centenia velkolepě; aspoň během soboty tomu povznesená nálada zaplněných pražských ulic napovídala.
Ale v den D panovalo neústupné ‚zataženo s deštěm‘, a to výročí poznamenalo. Zvlášť citlivé to bylo při vojenské přehlídce, kdy byly například přelétající stíhačky toliko slyšet. Možná o to víc lidí pak ale přišlo pod střechu rekonstruovaného Národního muzea, k němuž má hodně Čechů ještě pořád silný vztah coby k symbolu někdejšího probuzeneckého úsilí.
Pražanům, které nevlídné počasí odradilo od přímé účasti na celé řadě připomínkových akcí, je ovšem důkladně zprostředkovala Česká televize, která navíc v širokém záběru probírala uplynulé století s mnoha hosty. Z pohledu televizního diváka byl 28. říjen 2018 skutečně mohutnou a důstojnou událostí. (more…)
29. 10. 2018
Konec Moskvy jako „třetího Říma“? (2018)
Josef Mlejnek jr. Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 29. 10. 2018 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty .
Lit.: Mlejnek, Josef: Josef Mlejnek jr.: Konec Moskvy jako „třetího Říma“? In web ČRo Plus, 29. říjen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pravoslavným světem zmítá spor o autokefalitu neboli samostatnost ukrajinské pravoslavné církve.
Ruská pravoslavná církev dokonce nedávno na zasedání v běloruském Minsku kvůli sporu o Ukrajinu přerušila styky s konstantinopolským patriarchátem.
Dle Konstantinopole, jak se v dobách Byzantské říše nazýval dnešní Istanbul, totiž Ukrajina nikdy nepřestala spadat pod svrchovanost konstantinopolského patriarchy, a ten má tudíž právo udělit ukrajinské církvi samostatnost a hodlá tak učinit.
Jediná v pravoslavném světě dosud uznávaná ukrajinská pravoslavná církev ale spadá pod moskevský patriarchát neboli pod Ruskou pravoslavnou církev. Od počátku ukrajinské samostatnosti však v zemi působí další dvě pravoslavné církve, které prosazují, aby Ukrajina získala v pravoslavné církevní struktuře samostatný status. Donedávna ovšem zaujímaly pozici církví schizmatických, neuznaných.
Proč Slováci tolik touží po respektu Čechů? (2018)
. Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 29. 10. 2018 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty .
Lit.: Pešeková, Kamila: Kamila Pešeková: Proč Slováci tolik touží po respektu Čechů? In web ČRo Plus, 29. říjen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dne 30. října slaví Slovensko jednorázový státní svátek, 100. výročí od prohlášení Martinské deklarace.
Tu tehdy podepsalo na 200 zástupců slovenského veřejného života ve slovenském Turčianském svatém Martině. Vyjádřili tím vůli slovenského národa vstoupit do společného státu s Čechy.
Pro Slováky to byl tehdy velmi důležitý moment v jejich emancipaci, která se ale v rámci Československa a jeho demokratických pravidel nenaplnila. Svědčí o tom snahy o zavedení slovenské autonomie a rozdílné interpretace českých a slovenských představitelů.
Při zpětném pohledu se dá konstatovat, že v nepochopení ze strany Čechů pro slovenské autonomní snahy se odráží i odlišný pohled, jak pojmout samotné letošní výročí. Ze slovenského pohledu se založení Československa jeví především jako český příběh, ve kterém je jen tak mimochodem občas zmiňován Slovák Milan Rastislav Štefánik.
A ten tata Masaryk (2018)
David Zábranský. Původní rozhlasová hra. Překlad Diana Laciaková. Hudební dramaturgie Ludmila Hodulíková. Mistr zvuku Andrej Klimits. Produkce Alena Rumanovská a Silvia Lukáčová. Dramaturg Ján Šimko. Režie Laco Kerata.
Účinkují Matej Landl, Juraj Hrčka, Miroslav Noga, Gabriela Škrabáková-Kreutz, Lucia Vráblicová, Martin Horňák, Ján Mistrík, Kamil Kollárik a Ladislav Konrád.
Natočeno 2018. Premiéra 30. 10. 2018 (Rádio Devín, 20:00 h). Repríza 2. 11. 2018 (Rádio Devín, 21:00 h). Repríza 5. 6. 2019 (SRo 3 Rádio Devín).
Pozn.: Hra pojednává o fiktivním atentátu na TGM (odkazuje na to i samotný název hry).
Lit.: anonym: Rozhlasová hra: A ten tata Masaryk. Rozhlasová tvorba. In web Rádio Devín, 29. 10. 2018 (článek + trailer). – Cit.: Renomovaný český autor David Zábranský, napísal na objednávku Slovenského rozhlasu pôvodnú hru z obdobia vzniku spoločného štátu Čechov a Slovákov. V jeho hre A ten tata Masaryk pripravuje nesúrodá skupina ľudí, ktorí z rôznych dôvodov nezdieľajú nadšenie z novovzniknutej republiky, symbolický atentát na hlavu štátu, prezidenta T. G. Masaryka. Atentát sa má odohrať v parku prezidentského zámku v Lánoch. Po nepodarenom atentáte ostane niekoľko nevysvetliteľných stôp a polícia stojí pred neľahkou úlohou vyšetriť a vysvetliť, o čo atentátnikom išlo a posúdiť, či by mali byť potrestaní.
Lit.: Hnilička, Přemysl: Dnes jsem ohryzal svůj polštářek trapnosti až na peří. In Facebook, 6. 11. 2018 (status). – Cit.: Dnes jsem ohryzal svůj polštářek trapnosti až na peří, a to při poslechu nové rozhlasové hry Davida Zábranského A TEN TATA MASARYK, kterou uvedlo před pár dny slovenské Rádio Devín, pro něž hru Zábranský napsal.
Atentát na presidenta Masaryka pomocí modrého dřevěného klínu, z nějž prýští voda, kdykoli se vysloví konkrétní slovo, farář, který si na faře vybudoval labutí jezírko, aby v něm mohl plavat společně se svou milenkou baletkou, která si za ním odskočila po premiéře Labutího jezera, sochař, který tvoří Masarykovu sochu a přitom plánuje atentát, presidentova ochranka, která si v tuposti nezadá se strážmistrem Flanderkou…
Dalo by se napsat, že je to schematické, ale ono je to jen – blbé a trapné.
On Air – Margaret Chardiet (2018)
Poslechněte si rozhovor s Pharmakon o uhranutí noisem, o jeho podobách v dnešní době i o tom, jak vypadají koncerty tohoto žánru. Připravil Pavel Zelinka.
Natočeno 2018. Premiéra 29. 10. 2018 (ČRo Rádio Wave, 11:20 h).
Lit.: Zelinka, Pavel: Pharmakon: Noise je o dekonstrukci zvuku. In web ČRo Radio Wave, 29. říjen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Američanka Margaret Chardiet je v hudební branži poměrně prominentní osobou. A to přesto, že je jí pouze 28 let a pohybuje se na okrajové hlukové scéně. Na svém kontě má jako Pharmakon výborně přijaté desky vydané prestižním labelem Sacred Bones, jezdí koncertovat po celém světě a aktuálně se vrací do Prahy jako jedna z hlavních hvězd festivalu Alternativa.
O současné situaci na hlukové scéně, jak zde prorazit jako žena, co znamenají pro Margaret koncerty a jaké má zdroje inspirace, si s Chardiet povídal Pavel Zelinka. (more…)
Kam spěje technika (1970)
Připravily Míla Semrádová a Eva Kacetlová.
Hovoří ing. Vladimír List.
Natočeno 1970.
Pozn.: První reminiscence meziválečného rozhlasového vysílání s využitím dobových zvukových záznamů se u nás začaly objevovat ve druhé půli šedesátých let a nastupující normalizace tomu učinila přítrž. Nicméně v průběhu několika málo uvolněnějších let se povedlo natočit několik cenných pásem, ve kterých znějí nahrávky z 30. let komentované buďto odborníky daného oboru nebo dokonce pamětníky. V roce 1970 se redaktorky Mila Semrádová a Eva Kacetlová pustily ještě dál. Ke vzpomínce a komentáři pozvaly dokonce přímo jednoho z protagonistů besedy na téma „Kam spěje technika“ ing. Vladimíra Lista. Věhlasný elektrotechnik v roce 1934 diskutoval po linkách napříč republikou o technickém pokroku a po desítkách let se mohl k tomuto tématu osobně vrátit.
Kam spěje technika (1934)
Rozhovor z cyklu Svět v přerodu. Hovořili ing. Vladimír List, profesor české techniky v Brně; ing. František Fähnrich, vrchní inspektor Vítkovických železáren; ing. Berty Ženatý.
Natočeno 1934. Část pořadu použita v pořadu Znovu podepsáni (1968) a Kam spěje technika (1970).
Konference loutek (1936-1938)
Silvestrovská reportáž. Připravil a hovoří Miloslav Disman.
Premiéra 31. 12. 1936 – 1938 (rok není možno přesně určit).
Pozn.: Ukázka v pořadu Portrét Miloslava Dismana, reportéra (vysíláno v rámci Rádio Retro – Vysílá první republika).