Ján Smrek. Verše. Režie Olívia Binderová.
Účinkuje Karol Machata.
Natočeno 1983. Repríza 4. 9. 2018 (Rádio Litera, 19:50 – 19:54 h).
4. 9. 2018
Káva o čtvrté – …aby děti škola bavila (2018)
Diskusní pořad. Moderuje Patricie Strouhalová. Téma: …aby děti škola bavila. Hosté: Lukáš Lis, učitel Základní školy Soběslav, vítěz 24. ročníku ankety Zlatý Ámos a Jaroslav Reichl, učitel Střední průmyslové školy sdělovací techniky, Panská ul. Praha, nejoblíbenějším fyzikář 23. ročníku ankety Zlatý Ámos.
Natočeno 2018. Premiéra 6. 9. 2018 (ČRo 2 Praha, 16:04 h).
Nepodpílime si štíty tatranské (Nepodřežeme si štíty tatranské, 1985)
Ernest Weidler. Feature. Režie Viera Weidlerová.
Účinkují Ernest Weidler, Jana Bárdošová, Ján Mistrík, Ĺubo Roman, Mária Dacejová, Eva Večerová, Peter Jezný, Boris Farkaš a Marián Gallo.
Natočeno 1985. Repríza 4. 9. 2018 (Rádio Litera, 18:30 h).
Lit.: Šaráková, Lucia: Nevesty hôľ, lesní mužíci a naše Tatry – 1. časť. Téma týždňa. In web Rádio Litera, 2. 9. 2018 (článek). – Cit.: Septembrové dni naplníme nevestami hôľ, stromovými barónmi, lesnými mužíkmi či dievčatkom z hôr menom Heidi. V Čítaní na pokračovanie sa môžete započúvať do knihy Itala Calvina Stromový barón. Tí, ktorí máte radi naše Tatry, nenechajte si ujsť fíčer Ernesta Weidlera pod názvom Nepodpílime si štíty tatranské. Je síce z 80. rokov minulého storočia, prešlo od jeho vzniku viac ako 30 rokov, a predsa sa človek/turista v Tatrách stále nepoučil. (…)
Od utorka vám ponúkame fíčer Ernesta Weidlera Nepodpílime si štíty tatranské. Autor bol publicistom a rozhlasovým redaktorom, ktorý sa neuspokojil s „jednoduchými rozhovormi“. Vo svojich obľúbených žánroch – fíčroch – dával reportážam „ďalšiu dimenziu.“ Ako v tomto prípade, kedy sa s mikrofónom vybral do Tatier, konfrontujúc opýtaných s ekologickým aspektom vtedajšieho života v horách, ktorý už musel čeliť turisickému a tým i dopravnému rozmachu. Hoci ide o 30 rokov starý dokument, ktovie čo by sa bolo stalo, keby sa tieto témy začali vnímať s plnou vážnosťou už vtedy. Účinkujú Ernest Weidler, Jana Bárdošová, Ján Mistrík, Ĺubo Roman, Mária Dacejová, Eva Večerová, Peter Jezný, Boris Farkaš a Marián Gallo. (…)
Ze Země na Měsíc (2018)
Jules Verne. Živě vysílaná rozhlasová hra. Dobrodružná cesta tří přátel za překonáním zemské přitažlivosti a vzhůru vesmírem. Podle románů Ze Země na Měsíc a Okolo Měsíce pro rozhlas zdramatizoval Vít Vencl. Ruchaři Petr Šplíchal a Jiří Litoš. Mistři zvuku Dominik Budil a Tomáš Pernický. Hudba Jakub Rataj. Dramaturgie Klára Novotná. Asistentka režie Dana Reichová. Režie Vít Vencl.
Osoby a obsazení: předseda Impey Barbicane (Kamil Halbich), doživotní tajemník J. T. Maston (Miroslav Hanuš), generál a pokladník James B. Morgan (Jiří Vyorálek), major Bilsby (Leoš Noha), fregatní kapitán Blomsberry (Zdeněk Velen), mladík Cyrus S. Grant (Lukáš Příkazký), kapitán Nicholl (Tomáš Pavelka), Francouz Michel Ardan (Marek Němec), americký novinář (Vasil Fridrich), německý novinář (Strahinja Bučan), francouzský novinář (Guillaume Narguet).
Natočeno 2018 (studio S 2). Premiéra 16. 9. 2018 (ČRo 2 Praha, 20:00 – 21:17 h) živě vysílaná v rámci projektu Léto s Vernem.
Lit.: Novotná, Klára: Ze Země na Měsíc v přímém přenosu. In Týdeník Rozhlas, 37/2018, s. 10 (článek).
Lit.: Vencl, Vít: Velkolepý průvodce lidskou představivostí. In Týdeník Rozhlas, 37/2018, s. 10 (článek).
Lit.: Sobotka, Petr: Opravdová cesta na Měsíc. In Týdeník Rozhlas, 37/2018, s. 10 (článek).
Lit.: Sobotka, Petr: Bláznivé finále Léta s Vernem: Poslouchejte první živě vysílanou rozhlasovou hru z vesmíru! In web ČRo 2 Praha, 3. září 2018 (článek). – Cit.: Dvojka se pokusí o skoro nemožné: živě vysílanou hru na motivy románu Julese Verna Ze Země na Měsíc pošle v reálném čase do vesmíru tak, abyste mohli poslouchat její odražený signál z Měsíce.
Francouzský spisovatel sci-fi Jules Verne byl velký snílek. Přesto si asi nikdy nepomyslel, že by se jeho hrdinové dostali na Měsíc i ve skutečnosti. Vždyť svůj román Ze Země na Měsíc psal ve století páry, 104 let před tím, než se na Měsíc poprvé dostal člověk. V neděli 16. září 2018 na Měsíc Vernovi hrdinové skutečně poletí, a to díky Českému rozhlasu Dvojka.
Živě hraná rozhlasová hra bude totiž poprvé v historii přenášena na Měsíc a to v reálném čase. Poslouchat ji tímto unikátním způsobem budou moci všichni radioamatéři, kteří na to mají vybavení. Ostatní zájemci zaslechnou signál z Měsíce přímo ve vysílání Českého rozhlasu 16. září po 20:00.
Jediný u nás
V České republice existuje prakticky jen jediný člověk, který dokáže vyslat k Měsíci rozhlasové vysílání prostřednictvím radiové vlny tak silné, aby její odraz byl poslouchatelný. Jmenuje se Zdeněk Samek a na zahradě svého domku nedaleko Prahy si postavil obří anténu o průměru 10 metrů. Ta dokáže vyslat k Měsíci radiové vlny na frekvenci 1296 MHz.
Tato anténa bude vysílat hru na oblohu do prostoru o průměru 7 měsíčních úplňků. Od Měsíce se odrazí asi 15 % signálu, takže na Zemi se signál vrátí v podstatně zhoršené kvalitě. Protože jedna anténa nedokáže zároveň vysílat a přijímat, bude signál z Měsíce přijímat František Střihavka pracující s radioteleskopem Geofyzikálního ústavu Akademie věd v Panské vsi.
Radioamatéři světa, zbystřete
Abychom lépe přiblížili kosmické vzdálenosti: Měsíc v tu chvíli bude od Země vzdálen přes 397 000 kilometrů. Celkovou vzdálenost tam a zpět, tedy cca 794 000 kilometrů urazí signál za 2,5 sekundy. Z tohoto důvodu hru uslyšíte s mírným zpožděním. Poslouchat mohou všichni radioamatéři na světě, kteří mají v tu chvíli Měsíc nad obzorem.
Jules Verne už má na Měsíci svůj kráter o průměru 146 kilometrů. 190 let od spisovatelova narození dojde k dalšímu milníku – k Měsíci dorazí hrdinové románu Ze Země na Měsíc – prostřednictvím radiových vln šířících signál Českého rozhlasu Dvojky.
Český rozhlas Dvojka bude rozhlasovou hru Ze Země na Měsíc natáčet a vysílat živě i ve videu. Sledujte náš Facebook a YouTube kanál.
Jules Verne: Ze Země na Měsíc
Žádná válka na obzoru. Národy Nového světa jako naschvál žijí v míru a pokoji. A přitom zrovna teď by se toho dalo v balistice tolik udělat… Členové Gun Clubu v Baltimoru, světově nejprestižnější instituce zabývající se balistikou, stojí před zásadním úkolem – vykonat čin, který bude hodný pokroku 19. století a přitom zůstane věrný dělostřeleckému poslání. Předseda klubu, ctihodný Impey Barbicane, přichází s jedinečným nápadem a navrhuje vyslat dělovou kouli na Měsíc. Tak začíná Jules Verne jedno ze svých nejznámějších vědeckofantastických vyprávění Ze země na Měsíc z roku 1865. Příběh o odvážném balistickém experimentu doplnil o pět let později románem Okolo Měsíce, ve kterém líčí neuvěřitelné vesmírné putování tří hrdinných odvážlivců.
Prvotní záměr vyslat k Měsíci prázdnou kouli změní totiž francouzský vizionář Michel Ardan, který přesvědčí nejen předsedu Gun Clubu Barbicana, ale taky zarytého odpůrce celého projektu kapitána Nicholla, aby spolu s ním na vlastní kůži vyzkoušeli možnosti a úspěšnost celého návrhu. Stávají se nejen dobrodruhy v nekonečném kosmu, ale především vyslanci Země, připravení reprezentovat planetu při možném setkání s neznámou civilizací. Kudy vede a jak probíhá jejich odvážná cesta? Dosáhnou svého cíle? A vrátí se se svými zážitky vůbec zpátky na Zem? (…)
Lit.: Žertová, Yvona: eRko – Novinky z Českého rozhlasu. In web ČRo 2 Praha, 15. září 2018 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Host: režisér Vít Vencl bude v neděli s herci ve studiu živě inscenovat rozhlasovou hru podle Julese Verna Ze Země na Měsíc a zpět. Dozvíte se, co má na starosti Digi tým. Karel Oujezdský představí vltavský triptych věnovaný letošnímu jubilantovi, kterým je významný český fotograf Josef Koudelka. Moderuje Jan Kovařík.
Lit.: Janáč, Marek – Taud, Rostislav: Román, ve kterém se Jules Verne nejvíc trefil. A zároveň si nejvíc vystřelil. In web ČRo 2 Praha, 13. září 2018 (článek). – Cit.: Těch shod je příliš mnoho na to, aby to byla náhoda. Při psaní svého čtvrtého vydaného románu (a prvního českého) Jules Verne spolupracoval s předním matematikem své doby.
O Vernovi se říká, že byl velký vizionář. I když většina jeho „vynálezů“ v jeho době už existovala. Stále ale fascinuje jeho jedinečný kalkul v románu Do Měsíce (1865) a jeho pokračování Okolo Měsíce (1870).
Trefil Mys Canaveral
„Verne byl někdy velmi přesný. Taková nejzajímavější shoda jeho fikce se skutečností je volba místa, odkud se letělo na Měsíc,“ popisuje náš přední znalec Vernova díla Ondřej Neff. Dělo, které vystřelí střelu k Měsíci, totiž Jules Verne umístil velmi blízko Mysu Canaveral na Floridě.
„On velmi správně usoudil, že takového podniku se ujmou Američané. A pak logicky došel k tomu, že kvůli rotaci Země bude rozumné umístit startovací zařízení co nejblíž rovníku. A nejjižnější místo je Florida. Takže to nebyla náhoda. On to skutečně byl výpočet a logická úvaha.“
Všechny počty sedí
Novodobé kosmické středisko Spojených států na Mysu Canaveral je tak dnes jen 250 km od místa, ze kterého k Měsíci vzlétla Vernova střela. To ale není jediný správný výpočet. Cesta na Měsíc trvala skutečným kosmonautům téměř stejně dlouho jako hrdinům Vernovy knihy.
Verne poslal do vesmíru trojici kosmonautů, stejně jako o 100 let později Američané při misi Apollo. A pro start své střely vymyslel Verne tzv. připočítávání. Novodobí organizátoři cest do vesmíru tento trik okopírovali, jenom ho obrátili. Místo připočítávání odpočítávají.
Inspiroval Ciolkovského
Vernovi kosmonauti dokonce v románu používají rakety, aby ve vesmíru pozměnili dráhu své střely. „To je obrovsky technicky prozíravé řešení, které naprosto předběhlo svou dobu. To bylo dávno před teoretickými pracemi Ciolkovského,“ uvažuje Neff.
„Zcela správně je v románu uvedena i například hodnota druhé kosmické rychlosti, něco přes 11 km/s, kterou musí těleso získat, aby opustilo gravitační sféru Země,“ popisuje Antonín Vítek z Akademie věd ČR. Jak to mohl Verne trefit? Na výpočtech spolupracoval s vynikajícím astronomem a matematikem své doby Henrim Garcetem.
Vystřelil si ze čtenářů
Jules Verne byl ale taky v podstatě humoristou a tímhle románem si z leckoho vystřelil. Z americké záliby ve zbraních, ze svého přítele Nadara-Ardana, ze svých hrdinů, kterým na začátku zapomněl přibalit pomocné rakety, které je měly dostat zpátky, a dokonce i ze čtenářů.
Román totiž vycházel na pokračování v novinách. „A když Verne popisoval, jak se vytváří na Floridě dělo a z toho děla se vystřelí lidi na Měsíc, čtenáři novin si mysleli, že je to skutečně fakt, a chtěli letět taky,“ popisuje Ondřej Neff.
Vernovi hrdinové se ale na Měsíc nakonec dostanou. Pošle je tam Český rozhlas Dvojka v rámci bláznivého finále Léta s Vernem. Rozhlasovou hru Ze Země na Měsíc totiž vyšle signálem k Měsíci. Radioamatéři pak budou moct poslouchat radiový signál odražený z Měsíce. Podívejte se na video, jak to uděláme.
Vizitka – Ondřej Lážnovský (2018)
Ondřej Lážnovský, režisér a herec, nový hlas Spejbla a Hurvínka. Moderuje Kristýna Franková. Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život.
Natočeno 2018. Premiéra 6. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h). Repríza 6. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin).
Lit.: Franková, Kristýna: Ondřej Lážnovský, nový hlas Spejbla a Hurvínka: Z náhody vznikla tradice. In web ČRo 3 Vltava, 6. září 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Loutky, kterým vdechl život před sto lety Josef Skupa, se staly fenoménem. Přitom se vždy musely vyrovnat s nároky, které měnící se doba přinášela.
Divadlo S+H má za sebou dlouhou historii, Josef Skupa nechal loutku Spejbla vyřezat v roce 1919. Od počátku se stalo zvykem, že si hlavní interpret dřevěné dvojice vybral a „vychoval“ svého nástupce. Po Josefu Skupovi následoval Miloš Kirschner, po něm Martin Klásek, který nedávno ustanovil novým hlasem Spejbla a Hurvínka Ondřeje Lážnovského. Tento režisér, herec a loutkoherec je v angažmá v Divadle S+H od roku 2009. Fenomén, vytvořený Skupou, podle něj prokázal v minulosti životaschopnost i přes nastalé změny, momentálně se nachází v situaci dalšího zlomu a hledá nové cesty vyjádření a poetiky.
Divadlo vždycky reflektuje dobu kolem nás. Teď je otázka, do jaké míry najde divadlo skrze S+H témata, ke kterým se může vyjadřovat a odrážet jimi realitu. Pokud bude takto schopné vyprávět dál příběhy, pak se to podaří a bude nesmrtelné.
Texty divadelních her byly pro Divadlo S+H vždy naprosto zásadní. Josef Skupa spolupracoval s Frankem Wenigem, Miloš Kirschner oslovoval nejrůznější autory, třeba Františka Nepila nebo Vladimíra Straku. V éře, kdy divadlo vedla Helena Štáchová, se psaní scénářů chopili zaměstnanci divadla.
Miloš Kirschner se mohl opřít o texty, u nichž se nemusel obávat o vnitřní stavbu a kvalitu. Za Heleny Štáchové se autorství stalo uzavřenějším, což mělo své výhody; autoři dokázali napsat texty loutkám na tělo. Ovšem má to svůj zápor, v textech tím pádem mizí výrazná rozdílnost jazyková a stavební, hry si jsou najednou mnohem podobnější.
Pro Divadlo S+H je v kontextu ostatních loutkových scén typická jistá izolovanost. Vyplývá z tradičních postupů, které v něm – na rozdíl od jiných divadel – stále používají; představení jsou přísně iluzivní, interpretace je rozdělená, tzn. že jeden herec loutku mluví, druhý ji vodí. Současní tvůrci hledají nové technologie a cesty, jak poetiku divadla aktualizovat. Ondřej Lážnovský vidí současný stav jako nadechnutí před začátkem nového období:
„Jaké bude? To nikdo neví. Odešla generace Heleny Štáchové a my nemůžeme predikovat, kam se bude doba ubírat. Dokáže tradiční loutka zaujmout budoucí absolventy herectví? Bude Divadlo S+H pokračovat jako divadlo, které má co nabídnout, nejen tradici, ale i výhled? Pořád jsou tu dvě postavy, kterým vdechujeme život.; je jen na nás, jestli budou mít pořád co říct.“
Noční Mikrofórum – Hynek Bočan (2018)
Scénáristu a režiséra Hynka Bočana zpovídá Marie Retková. Jaký vliv na něj měl skaut a knihy Jaroslava Foglara? Jakou roli v jeho životě hraje kultovní seriál Zdivočelá země, kterému se věnoval více než 20 let? Dokončili už se svým souputníkem a přítelem Jiřím Stránským Blanické rytíře? Odkud bere elán a energii? A má ještě nějaké režisérské dluhy?
Natočeno 2018. Premiéra 5. 9. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:30 h).
Klub Rádia Junior – Nela Kailová (2018)
Host: Nela Kailová, zpěvačka. Zpívání se věnuje už od malička a jde jí to skvěle. S písní Rebelka dokonce překonala hranici 3 milionů zhlédnutí. Jaká ale Nela je? V Klubu Rádia Junior ji poznáte jako nikdy před tím. Dozvíte se, jak probíhalo natáčení nejnovějšího videoklipu k písni „S tebou nebo bez tebe“, co chystá Nela dál, jak se jí daří na konzervatoři a mnoho dalšího! Moderuje Petr Ševčík.
Natočeno 2018. Premiéra 5. 9. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h.).
Tři zvukové planety (2018)
Minimalistická improvizace (Cremaschi-Vrba-Kepl), vytříbená akusmatická hudba (Nills Potet) a jemný soundscape z polského Štětína (Patryk Zakrocki).
Natočeno 2018. Premiéra 5. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h) v cyklu Radioateliér.
Večer na téma – EKG: O lásce a páternosteru (2018)
Jízda vzhůru historií literárně hudebního kabaretu EKG. V letech 2007 – 2017 zvali Jaroslav Rudiš a Igor Malijevský do svého pořadu přední osobnosti české literární scény i mladé talenty, aby četli ze svých děl. Večer na téma připomíná každý rok pořadu jedním výjimečným hostem – ze své tvorby v unikátních záznamech čtou Ludvík Vaculík, Ivan Martin Jirous, Filip Topol a další. Pořad připravili Igor Malijevský, Jaroslav Rudiš a Klára Novotná. Zvuk Tomáš Pernický. Zvuková spolupráce Roman Špála a Petr Macháně.
Natočeno 2018. Premiéra 5. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 112 min.). Repríza 22. 4. 2020 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.); 19. 10. 2022 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.).
Lit.: Novotná, Klára: EKG: O lásce a páternosteru. Jízda vzhůru historií literárně-hudebního kabaretu. In web ČRo 3 Vltava, 5. září 2018 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: V letech 2007-2017 zvali Jaroslav Rudiš a Igor Malijevský do svého pořadu přední osobnosti české literární scény i mladé talenty, aby četli ze svých děl. Večer na téma připomíná každý rok pořadu jedním výjimečným hostem – ze své tvorby v unikátních záznamech čtou Ludvík Vaculík, Ivan Martin Jirous, Filip Topol a další. Poslouchejte on-line do 11. září 2018.
Když se kdysi v prvních letech nového tisíciletí potkali v Berlíně autoři Jaroslav Rudiš a Igor Malijevský, zrodil se, po vzoru tamějších literárních kabaretů, nápad živých večerů, které by spojovaly literaturu, hudbu a příležitostně i další umělecké žánry. Své první hosty společně pozvali do pořadu s názvem Monoskop v pražském paláci Akropolis v roce 2005. Od roku 2007 pak začali ve spolupráci s Divadlem Archa pořádat literárně-hudební kabaret s názvem EKG, pravidelným podtitulem O lásce… a proměnlivým tematickým zaměřením, zahrnujícím nejrozmanitější aspekty uměleckého i běžného života.
V průběhu deseti let vyrostlo EKG v divácky populární a umělecky významný prostor pro setkávání tvůrců různého věku, uměleckého zaměření, názorů a životních cest. Literaturu, hudbu a prezentaci výtvarného umění spojovali Igor Malijevský a Jaroslav Rudiš svou jevištní improvizací či zkrátka spontánní existencí na pódiu a také přispívali vlastní literární tvorbou. V téměř 170 odehraných představeních, z nichž bylo 90 premiér, tak vystoupily více než tři stovky autorů, spisovatelů, básníků, muzikantů, výtvarníků a vědců, dalších několik desítek připomenuli autoři pořadu jejich dílem. Kromě pravidelných večerů v Divadle Archa, bylo EKG také hostem různých kulturních institucí v České republice i v zahraničí. Český rozhlas Vltava v roce 2017 vysílal jedno z posledních představení kabaretu EKG O lásce a noci.
Svá vystoupení tvůrci po celých deset let zvukově zaznamenávali – a ač původně nepočítali s další možnou prezentací, z archivních materiálů vznikl exkluzivně pro Český rozhlas pořad EGK: O lásce a páternosteru, pojatý autory jako svérázná jízda vzhůru historií literárně-hudebního kabaretu. Z onoho obrovského množství prezentovaných uměleckých počinů přináší jedenáct literárních zastavení jako vyslance otevřených možností, tvůrčí energie i uvolněné atmosféry, které EKG provázely po celou dobu trvání.
Ze své tvorby čtou Ludvík Vaculík, Jiří Hájíček, Ivan Martin Jirous, Filip Topol, Markéta Pilátová, Igor Malijevský, Michal Viewegh, Ondřej Buddeus, Jaroslav Rudiš, Sára Vybíralová a Vít Janota. Autorská čtení doplňují hudební vystoupení rovněž zaznamenaná přímo v rámci kabaretních večerů EKG – hrají a zpívají Filip Topol, Jana Vébrová, Tomáš Pastrňák, Jaromír 99 and The Bombers, Vobezdud a Krch-off band.
S použitím archivních záznamů natočeno v Českém rozhlase v roce 2018.
Nikdo mě neviděl (2018)
101. díl z cyklu Historie českého zločinu. Byl to slavný případ, který v roce 1936 úspěšně vyřešili jihomoravští četníci a tehdy o něm dokonce vysílal reportáž i brněnský rozhlas. Vypadalo to, že dvojnásobná vražda na faře v obci Gunna nemá žádné svědky a že vrah nezanechal stopy. Smrt oblíbeného faráře Hašky a jeho hospodyně však nechtějí nechat bez vyřešení ani místní obyvatelé, a tak poskytli četníkům důležité postřehy. Scénář podle dochovaného soudního spisu napsala Bronislava Janečková. Režie Jaroslav Kodeš. Hudební spolupráce Petr Šplíchal.
Účinkují Dušan Sitek, Kryštof Krhovják. Jan Hofman, Kateřina Fixová, Petr Štěpánek, Jiří Schwarz, Jakub Stich, Karel Vlček.
Natočeno 2018. Premiéra 5. 9. 2018 (ČRo 2 Praha, 18:30 h) v cyklu Historie českého zločinu. Repríza 14. 7. 2021 (ČRo 2 Praha, 18:04 h) v cyklu Historie českého zločinu.
Lit.: Řápek, Jan – Janečková, Bronislava: Nikdo mě neviděl. In web ČRo 2 Praha, 5. září 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Za brutální dvojnásobnou vraždu dostal tulák trest smrti. Milosti prezidenta se nedočkal. Šlo o jedinou popravu v Brně za první republiky.
Byl to opravdu hrůzný pohled i pro četníky, když 9. dubna 1936 vstoupili do fary v obci Gruna nedaleko Moravské Třebové. Místní občané se toho dne ráno před zamčeným kostelem nedočkali svého faráře Jana Hašky, který zde měl sloužit pravidelnou bohoslužbu.
Fara byla zamčená, a tak se místní pokusili dostat dovnitř otevřeným oknem. Faráře našli s hlubokou ranou na břiše a s roztříštěnou lebku. Hospodyně měla obličej ranami úplně znetvořený.
Zasahují četníci z celého okolí
V průběhu dopoledne se na místo dostavili četníci z pátracích stanic z Trnávky, Olomouce a z Brna a taky členové soudní komise v čele s okresním soudcem Vilémem Odstrčilem. Na místě činu nebyly nalezeny žádné viditelné stopy pachatele, tak alespoň sejmuli otisky prstů a pořídili dodnes dochované fotografie obětí a interiéru fary.
Vrah se dlouho na faře nezdržoval, protože mnoho cenností včetně vkladních knížek zůstalo na místě. To, co chybělo, byly hodinky faráře s řetízkem a hotovost v přibližné výši 2000 korun. Po prohlídce a místním ohledání byla nařízena pitva obou těl, kterou přímo v prádelně fary provedl soudní lékař Dr. Eduard Bruch.
Svědci viděli tuláky
Tři svědci tehdy viděli v okolí tři tuláky. Nejčastěji se zmiňovalo jméno Jana Tvarůžka. Díky svědkům i úřadům měli četníci jeho podrobný popis a podařilo se jim ho dopadnout. Po šestihodinovém křížovém výslechu, vedeném vrchním strážmistrem Muzikářem, se Tvarůžek přiznal.
Četnické listy z května roku 1937 informují, že o vyšetřování dvojnásobné vraždy v Gruně byla natočena rozhlasová reportáž přímo z pátrací četnické stanice. Její záznam se v brněnském rozhlase ale bohužel nenašel.
Reportáž ale podle listů poskytla občanům příležitost, aby nahlédli do četnické kuchyně a mohli si učiniti alespoň částečně úsudek o metodách četnické pátrací služby. Zvukový záznam se bohužel nedochoval, jen jedna fotografie.
Vrah bez milosti
Vrah Jan Tvarůžek byl souzen u Krajského trestního soudu v Brně 4. května 1937. Na poslední chvíli se snažil tvrdit, že na faru sice přišel krást, ale že nevraždil. Porotci mu však neuvěřili. Za úkladnou vraždu loupežnou dostal provaz.
Většině takto odsouzených v minulých letech udělil prezident Masaryk milost a ti pak nastoupili do věznice svůj doživotní trest. Masaryk však ze zdravotních důvodů koncem roku 1935 odstoupil z funkce prezidenta a právo milosti přešlo na jeho nástupce Edvarda Beneše, který zdaleka tak vstřícný ke zločincům nebyl.
Poprava dvojnásobného vraha Jana Tvarůžka proběhla 5. května 1937, jednalo se o první výkon trestu smrti na nádvoří věznice Krajského soudu trestního na Cejlu od roku 1899 a o jedinou popravu v Brně za celou dobu trvání první republiky. O vykonané exekuci se zachoval podrobný zápis:
Komise odebrala se před šestou hodinou ranní na dvůr věznice, kde byla postavena šibenice. Pak byl předveden odsouzený a byl odevzdán popravčímu Václavu Broumarskému, který vykonal popravu provazem během nejkratší doby, načež výkon předsedovi komise ohlásil. Soudní lékař Dr. Andrysík konstatoval po uplynutí deseti minut smrt. Tištěné vylíčení skutku popraveného bylo po popravě rozdáni přítomným.