Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Těžko by našel poslušnějšího a méně odvážného premiéra a naopak těžko by si premiér našel lepšího prezidenta, který zase toleruje jeho přešlapy. Dva alfasamci si zatím vyhovují. Jen člověk, jehož pozice je velice křehká kvůli minulosti, proti němuž se často demonstruje, bude tak poslušný jako Andrej Babiš.

Ten totiž prezidentovi toleruje dosazení do vlády jeho lidí, nejmenování ministra zahraničí, i když v tomto případě má hrát Zeman roli pouhého notáře a ani se neodváží se postavit proti prezidentovým dehonestujícím výrokům vůči novinářům. Miloš Zeman se tak chová, i když jako vášnivý čtenář moc dobře ví, co prohlásil americký prezident Thomas Jefferson již v 19. století: Dovedu si představit demokratický stát bez vlády, ale ne bez médií.

Prezident tak hrubě hovoří, protože ví, že jistá část jeho voličů od něj taková slova očekává, baví se jimi a říká, že se Zemanem je alespoň sranda. Co to dělá s veřejným prostorem prezidenta nezajímá, důležitá je pro něj masová podpora. Ta spolu se současným premiérem a neobsazeným ministerstvem zahraničí mu dovoluje chovat se zcela nezávisle. (more…)

A také proč ani po otravě místní dvojice feťáků v Salisbury – po jejich nálezu zbytku použitého novičoku ve flakónu od parfému Nina Ricci v červnu – britské zpravodajské služby a policie téměř mlčely.

Nyní máme jasno a dlouhá řada snímků bezpečnostních kamer zachycujících pohyby dvou pachatelů z rozvědky GRU, kteří na dva dny přiletěli z Moskvy Skripala zabít za jeho „zradu“ a nález stop novičoku v hotelu, kde spali, jsou spolehlivými důkazy jejich viny.

Britská prokuratura proto vznesla obvinění a Londýn měl během čtvrtka přednést důkazy dokonce i v Radě bezpečnosti Spojených národů a protestovat, neboť jde o pokus o vraždu, o použití vojenské nervové chemické zbraně na území jiného suveréního státu přes mezinárodní zákaz a o zabití Dawn Sturgessové z nedbaosti, špatnou likvidací zbytku novičoku a ohrožení života policisty Nicka Baileyho. A jak bylo oznámeno v minulých dnech, partner Sturgessové je opět v nemocnici s podezřením na meningitidu.   (more…)

Poslance Pirátů Mikuláše Ferjenčíka tak nenazval nikdo z kolegů, jen by prý nechtěl být tak osloven při návštěvě restaurace ve své obci. Mohlo by se mu to prý stát, pokud by zvednul ruku pro dvacetiprocentní zvýšení vlastního platu.

A připusťme, že by se toho opravdu dočkat mohl, protože téma poslaneckých platů a všech údajných i skutečných výhod je tak nekonečně lákavé a zdánlivě jednoduché, že se k němu dokáže fundovaně vyjádřit každý, širší veřejnost pak zejména stylem „nic nedělají a berou za to spoustu peněz“.

Není to pravda. Nebo jen částečně. Výkon poslaneckého mandátu je práce na plný úvazek, náročná fyzicky i intelektuálně – jakkoliv se každý poslanec může sám rozhodnout, kolik úsilí mu věnuje. Nikdo jiný než jeho voliči nebo spolustraníci při sestavování kandidátek to ale hodnotit nemůžou.

(more…)

Schválně procházím kolem filozofické fakulty, zvolním a vzpomínám, jak na dřívějším náměstí Krasnoarmějců za totáče kvetla v trávě rudá hvězda. V hlavě mi zní ústřední věta mladého Jana Palacha: „Já nejsem ničí…“ Říkám si, co v člověku způsobí, že nemá potřebu smečky, patří sám sobě a to mu stačí.

A zároveň má tak jasnou představu o tom, co je správně, že pro jakoukoli odchylku od ideálu není v jeho životě místo. Kde se bere vnitřní kompas a díky jaké chemii někdo časem najednou všechno popře a sklouzne k pragmatismu. Moje babička říkávala „každej je ňákej z ňákýho důvodu“.

Vzpomínám, jak jsme byli před lety s kapelou Plastic People na Taiwanu; měli tam tenkrát před volbami, vnímali nás jako vyslance svobody. Já jsem v záchvatu prostořekosti na konferenci utrousila, že Češi nejsou národ odvážlivců, a když se najde hrstka lidí, kterým jde vážně o svobodu, je to skoro zázrak, ale pak to stojí za to. Byla jsem vlastně šťastná, že jsem takovými lidmi obklopená.

Dnes je kapela rozdělená na dvě půlky, které se hádají o značku, a tím se podstata a vnitřní náboj tohohle seskupení pro mě úplně vytratily. Jakej by byl asi dneska Palach? Udržel by si svou buddhistickou nepoddajnost za všech okolností, a nebo by se taky nechal zpíárovat? (more…)