Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

11. 9. 2018

Petr Pan (2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 14:31

James M. Barrie. Dramatizace kouzelného příběhu o chlapci, který se nikdy nestal  dospělým. Z anglického  originálu  Petr  Pan  vydaného  nakladatelstvím  Borzoi  Books  v  New  Yorku v  roce  1992  přeložili  Jana  Hejná  a  Petr  Hejný. Dramatizace a režie Dimitrij  Dudík. Hudba Kryštof Marek. Panova flétna Martin Čech. Zvukový záznam Radek  Veselý,  Jan  Bláha a Pavel  Štěpánek. Mastering Pavel Štěpánek.  Ilustrace  na  obálce Petr Uchnár. Grafická  úprava  obalu  pro  CD  Martin  Urbánek. Odpovědná  redaktorka Tereza Melicharová.

Osoby a obsazení: vypravěč (Lukáš Hlavica), Petr Pan (Matěj Převrátil), Wendy (Viktorie Hrachovcová), maminka (Antonie Talacková), tatínek (Otakar  Brousek II.), John (Antonín  Holoubek), Míša (Matěj Viták), maminka Wendy (Klára Suchá), Jana (Barbora Sadílková).

Natočeno v roce 2018. Vydalo Tympanum 1. 11. 2018 v rámci akce Velký audioknižní čtvrtek  (1 CD MP3, 6 hod. 30 min.).

Pozn.: Všechny  děti  až  na  jedinou  výjimku  vyrostou.  Tou  výjimkou  je  Petr  Pan.  Tenhle  kouzelný  malý vejtaha,  který  se  rozhodl,  že  se  z  něj  nikdy  nestane  nudný  dospělák,  žije  na  jednom  ostrově  v tajemné  Zemi  Nezemi.  A  nežije  tu  sám!  Kromě  dalších  kluků  Ztraceňáků  jsou  tu  víly,  ale  taky krvežízniví  piráti  s  kapitánem  Hákem  v  čele.  Co  se  ale  stane,  když  Petr  Pan  do  Země  Nezemě přivede  tři  docela  obyčejné  londýnské  děti?  Jaká  dobrodružství  čekají  na  malou  Wendy,  Johna  a Míšu,  když  jednou  v  noci  nepozorovaně  uletí  rodičům  otevřeným  oknem?  Audioknižní dramatizace  klasického  příběhu  o  nesmrtelné  dětské  duši,  která  dřímá  v  každém  z  nás,  a  o touhách,  prodlévajících  kdesi  na  vzdáleném  ostrově  věčného  úsvitu.  Věříte  na  víly?   (more…)

Pro a proti – Je správné zdanit náhrady církvím? (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:57

Zpětné zdanění finančních náhrad, na kterých se s církvemi dohodl stát, získává v dolní komoře Parlamentu silnější podporu. Měla by tento komunistický návrh Sněmovna schválit, aby bylo majetkové vyrovnání spravedlivé, nebo se jedná o protiústavní krok? Připravila a moderuje Veronika Sedláčková.

Hovoří poslanec za KDU-ČSL Marek Výborný a za SPD Jan Hrnčíř.

Natočeno 2018. Premiéra 11. 9. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h).

Lit.: Sedláčková, Veronika – Erhart, Michael: Církevní restituce jsou zločin, stát měl majetek udělit jako léno, tvrdí poslanec SPD. In web ČRo Plus, 11. září 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Návrh komunistů na zdanění církevních restitucí získává ve Sněmovně stále silnější podporu. Podpořily ho ústavně právní i rozpočtový výbor a finanční náhrada církvím je přemrštěná i podle představitelů vládní ČSSD a premiéra Andreje Babiše (ANO).

Pro zdanění náhrad je i poslanec SPD Jan Hrnčíř. „O náhrady až tak úplně nejde, protože ten majetek povětšinou církvím ani nepatřil. Je to jakýsi dar či transfer státních prostředků náboženským společnostem a mělo by to podléhat 19procentní dani,“ říká.

Kritizuje způsob přijetí církevních restitucí, a to hlasem odsouzeného poslance Romana Pekárka. „Posléze, aby nebylo možné revidovat tento zločinný čin, tak navíc byly podepsány smlouvy, na které se nyní zastánci tzv. restitucí obracejí. Tento zločin byl velmi dobře promyšlen a dokonán těmi smlouvami, aby se ztížilo zdanění a vůbec revize tohoto zločinu,“ uvádí.

(more…)

Terror (2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 13:41

Dan Simmons. Kompletní audiokniha. Zvuk Karolína Škápíková. Produkce Martin Pilař. Režie Hynek Pekárek.

Osoby a obsazení: kpt. Francis Crozier (Martin Stránský), sir John Franklin (Vladislav Beneš), dr. Harry Goodsir (David Novotný),  Charles Des Voeux (Daniel Rous),  Thomas Blanky (Jan Vlasák), John Bridgens (Jiří Hromada), Harry Peglar (Robert Mikluš), poručík John Irving (Ivan Lupták),  Thomas Jopson (Miroslav König),  Cornelius Hickey (Petr Jeništa),  Robert Golding (Lukáš Příkazký).

Natočeno 2018. Vydal OneHotBook, podzim 2018 (3 CD MP3, katalogové č. AK207; EAN 8594169482071; délka nahrávky 35 hodin 51 minut).

Pozn.:  Tohle místo nás chce zabít! Erebus a Terror. Dvě lodě britského královského námořnictva, které se roku 1845 vydaly hledat tzv. severozápadní cestu – tedy způsob, jak obeplout Ameriku od severu a dostat se mezi Kanadskými arktickými ostrovy z Atlantiku do Pacifiku. Z dějin už víme, že Franklinova expedice skončila tragicky, ale co se vlastně stalo? Svou verzi událostí líčí druhý kapitán Crozier, velící na lodi Terror, a několik dalších účastníků výpravy. V mozaice výpovědí, proložené retrospektivními pasážemi, se vyjevují osudy námořníků, kteří uvázli v arktické ledové pasti, docházejí jim potraviny, sužují je kurděje i jiné choroby a navíc je pronásleduje tajemný netvor z inuitských mýtů. Dramatický příběh boje o přežití je vystavěn na půdorysu dostupných historických fakt, zároveň je však barvitě zprostředkován skrze perspektivu posádky, pro níž cesta za dobrodružstvím postupně nabývá nečekaně děsivých rozměrů.

Podle románu natočila televice AMC úspěšný seriál (2018) v produkci Ridleyho Scotta. Druhá série se připravuje.

Pozn. 2: Původně byl pro postavu Johna Bridgense zamýšlen Miloslav Mejzlík.

Dan Simmons  (* 1948)

Americký autor se narodil v Peorii ve státě Illinois. Vystudoval angličtinu na univerzitě v St. Louis, poté osmnáct let vyučoval na základních školách a poslední čtyři roky své pedagogické praxe se věnoval zvláště nadaným dětem. Od roku 1987 se naplno věnuje psaní. Jeho první publikovanou prací byla povídka The River Styx Runs Upstream (Řeka Styx teče proti proudu, 1982) v magazínu Twilight Zone (1982). Jeho románovým debutem byl horor Píseň Kálí. Nejznámější z jeho tvorby je román Hyperion a jeho pokračování Pád Hyperionu, Endymion a Vzestup Endymionu. Kromě science fiction (Ílion, Olymp, Flashback) a hororů (Hladové hry, Drood, Černé léto, Ohně z ráje, Děti noci ad.), ale píše také detektivky (Krutá hra, Kruté mrazy, Krutý osud, Páté srdce) a romány mimo žánrová vymezení (Blackhills,  Fáze gravitace). Podle historického románu s hororovými prvky s názvem Terror natočila televice AMC úspěšný seriál v produkci Ridleyho Scotta. Druhá série se připravuje.

Martin Stránský (* 1970)

Po studiích na DAMU nastoupil do stálého angažmá v Divadle Josefa Kajetána Tyla v Plzni, v roce 2004 hostoval v Národním divadle v Brně a účinkoval v komponovaném pořadu Martina Hilského uvedeném v rámci Letních shakespearovských slavností na Pražském hradě, kde se pak roku 2008 představil jako Jago v Othellovi. V současnosti je stálým hostem pražského Divadla pod Palmovkou. Pravidelně se objevuje v televizních seriálech Ulice, Kriminálka Anděl, Místo nahoře, Pojišťovna štěstí, Ordinace v růžové zahradě 2, Doktoři z Počátků apod. a ve filmech jako Pravidla lži, Hrobník, Habermannův mlýn, Ženy, které nenávidí muže, Occamova břitva, Intimity… Je jedním z nejlepších současných dabérů; získal Cenu Františka Filipovského za nejlepší mužský výkon v dabingu a Cenu diváků za dabování titulní postavy doktora Gregoryho House v seriálu Dr. House.

Audiokniha roku 2014: Zvláštní cena AVA – za mimořádný přínos v oblasti audioknih.

David Novotný (* 1969)

Po absolutoriu studia herectví na Pražské konzervatoři byl ve svém prvním angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích, od roku 1998 je členem souboru Dejvického divadla. Filmoví a televizní diváci jej znají např. ze snímků Tmavomodrý svět, Kožené slunce, Non Plus Ultras, Pravidla lži, Karamazovi, O rodičích a dětech, Křídla Vánoc, Díra u Hanušovic či Hodinový manžel nebo ze seriálů Hořící keř, České století, Okresní přebor, Čtvrtá hvězda a Clona. Hojně se věnuje i dabingu.

Vladislav Beneš (* 1956)

Po studiu herectví na DAMU působil ve Středočeském divadle J. Průchy v Kladně a poté v Městském divadle v Mladé Boleslavi, od roku 1983 je členem Činohry Národního divadla, kde dosud ztvárnil více než sedmdesát typově rozdílných rolí. Na filmovém plátně se objevil už jako student gymnázia a pak zejména v 70. a 80. letech, kdy hrál v televizních filmech a inscenacích sebevědomé a temperamentní mladíky (např. Chvíle pro píseň, Nevěsta a Tchyně). V současnosti se objevuje v seriálech (např. Zdivočelá země, Pojišťovna štěstí, Cukrárna, První republika), učí na Pražské konzervatoři a dobře známý je z dabingu – jeho hlasem k českým divákům promlouvají takové hvězdy, jako je Richard Gere nebo Pierce Brosnan.

Jan Vlasák (* 1943)

Narodil se v Čáslavi, vystudoval brněnskou JAMU a následně se stal členem souboru divadla v Uherském Hradišti. Prošel mnoha scénami (Divadlo Petra Bezruče, Státní divadlo, Divadlo E. F. Buriana, Státní divadlo v Brně, Realistické divadlo, Rokoko i Národní divadlo), v současné době je členem souboru Městských divadel pražských. Účinkoval v řadě televizních inscenací a seriálů (Tři králové, PF 77, Hodina tance a lásky, Ordinace v růžové zahradě, Cesty domů, Cukrárna, Cirkus Bukowsky, První republika, Svět pod hlavou) a filmů (Výchova dívek v Čechách, Milenci a vrazi, Vratné lahve, Bathory).

Miloslav Mejzlík (* 1951)

Absolvoval JAMU v Brně, poté působil v Divadle Jiřího Wolkera v Praze. Účinkoval rovněž v Divadle S. K. Neumanna, Divadle Na zábradlí, Divadle Komedie a Divadle Archa. V brněnském Národním divadle zastával funkci uměleckého ředitele. Televizní diváci si jej mohou pamatovat ze seriálů Rodinná pouta, Velmi křehké vztahy či Kriminálka Anděl. Hojně se věnuje i práci pro dabing a rozhlas.

Lit.: Události v kultuře. Audiokniha Terror. In web Česká televize, 14. 11. 2018 (anotace + TV reportáž). – Cit.: Jedenáct herců a více než třicetihodinový záznam – českou audioverzi bude mít román Terror od amerického spisovatele Dana Simmonse.

Lit.: anonym: Herec Martin Stránský prožívá Terror! Blesku se svěřil, že pod stromeček chce pravý opak. In web Blesk.cz, 22. 11. 2018 (článek + ukázka k poslechu). – Cit.: Erebus a Terror, dvě legendární lodi a jejich posádky. Místo úspěchu našly zkázu. Místo poct se jim dostalo smrti v arktickém mrazu. Přesto vešly do dějin. Jejich příběhu teď velí český Dr. House Martin Stránský se svými hereckými pobočníky.

Dvě lodě britského královského námořnictva Erebus a Terror, které se roku 1845 vydaly hledat tzv. severozápadní cestu – tedy způsob, jak obeplout Ameriku od severu a dostat se mezi Kanadskými arktickými ostrovy z Atlantiku do Pacifiku. Z dějin už víme, že Franklinova expedice skončila tragicky, ale co se vlastně stalo? Svou verzi událostí líčí druhý kapitán Crozier, velící na lodi Terror, a několik dalších účastníků výpravy. V mozaice výpovědí, proložené retrospektivními pasážemi, se vyjevují osudy námořníků, kteří uvázli v arktické ledové pasti, docházejí jim potraviny, sužují je kurděje i jiné choroby a navíc je pronásleduje tajemný netvor z inuitských mýtů. Dramatický příběh boje o přežití je vystavěn na půdorysu dostupných historických fakt, zároveň je však barvitě zprostředkován skrze perspektivu posádky, pro niž cesta za dobrodružstvím postupně nabývá nečekaně děsivých rozměrů.

Když v produkci Ridleyho Scotta podle románu natočila televice AMC úspěšný seriál (2018), jehož druhá série se nyní připravuje, nebyla to právě sázka na jistotu. Byť zaštítěný jménem otce filmového Vetřelce, mohl temný seriál z jednotvárného prostředí a ještě s motivem historických událostí klidně propadnout. Nestalo se však, zaujal stejně jako kniha Dana Simmonse (70). V audioknižní verzi pak ožívá českými hlasy. Skvělému obsazení vévodí Martin Stránský (48) coby kapitán Francis Crozier. Ten také Blesku odpověděl na několik otázek…

Terror je příběhem mužů uvězněných v nehostinné krajině plné mrazu. Kdybyste sám byl skutečným členem této výpravy, koho nebo co byste nejvíce postrádal a proč?

„Asi nohy v teple. Vůbec si neumím představit, jaké by bylo, být uvězněný tři roky někde, odkud de facto není úniku. Z dnešního pohledu navíc za hrozných hygienických podmínek, to byl velký odvaz a velká jízda z kopce, co tam ti chlapi zažili. Člověk je samozřejmě hrozně rozmazlený a to co nám umožňuje a usnadňuje život dneska, to by mi tam chybělo úplně všechno. Už jenom to, že „moje“ postava Francise Croziera v audioknize navíc trpěla nespavostí… Myslím si, že bez spánku to prostě nejde. Takže spánek a nohy v teple.“

Načetl jste třeba trilogii Milénium, ale také Shakespeara. Kterým žánrům dáváte vy sám přednost, které si nejvíce užíváte?

„Jako čtenář, jako posluchač audioknih, nebo jako interpret? Mě vždycky baví příběhy. A je jedno, jestli je to epický příběh, detektivka, nebo něco jiného. Protože s tím se dá hrát. Když čtu jako interpret například životopis, mám pocit, že se na tom nemůžu tolik vyřádit. A jako posluchač i jako čtenář si užívám detektivky, které mě bavily odjakživa, pohádky, dobrodružství… Jako posluchač si rád zkusím pustit i něco, co už jsem třeba četl. Já si to coby čtenář představuju po svém, mám ty figury v duchu vybarvené jinak než ten, kdo to četl jako audioknihu, a mě zajímá, jestli se v něčem shodneme, nebo ne. Jestli je moje vidění světa, který se skrývá za příběhem, podobné, jako u toho, který příběh vypráví.“

Audioknihu Terror nadělíte posluchačům pod stromeček, co byste pod ním chtěl najít vy?

„Opak teroru. Klid a pohodu a hlavně zdraví pro nás pro všechny, protože to je asi to nejdůležitější.“

Kolegy Stránského pak jsou v roli Sira Johna Franklina herec Vladislav Beneš, jako Dr. Harry Goodsir oblíbený David Novotný, poručíka Johna Irvinga načetl Ivan Lupták, Thomase Blankyho audioknižní bard Jan Vlasák, Johna Bridgense Jiří Hromada a další. V režii Hynka Pekárka (59) a doplněný skvělým hudebním doprovodem se pak příběh v audioknižní podobě stává jedním z vrcholů letošních titulů.

Dokonale koresponduje s ponurou a zoufalou atmosférou vládnoucí v mrazivém arktickém prostředí. Posluchač doslova procítí a prožije každou vteřinu spolu s posádkou lodí, zvolna se propadající do beznaděje. Terror je titulem, který jistě vynikne při dalším rozdělování cen Audiokniha roku. Precizně zpracovaným, napínavým, hlasově bezchybným. Přestože posluchač může znát celý příběh a ví, k jakému závěru spěje, na zážitku to nic neubírá. Celých 36 hodin nahrávky si naplno užije, protože každá další stopa jej naplní očekáváním a potěšením ze samotného poslechu. Terror je hrozivý příběh v bravurním provedení. Je zárukou, že kvalitní audioknihy existují a pravidelně na trh přicházejí.

Lit: Smolíková, Klára: Umrznutí bílého muže. In web Naposlech.cz, 2. 1. 2019 (recenze). – Cit.: Od vydání knihy Terror uplynulo sotva pár roků, přesto se text amerického prozaika Dana Simmonse hlásí k sto let starým dobrodružným románům popisujícím výpravy odvážných polárníků. Fascinace, která formovala celé generace mladých čtenářů, se v novém tisíciletí vrací s odlišnými důrazy. Nad polární krajinou se vznáší přízraky umanutých námořníků a jejich černobílé vidění světa pomalu dusí nadějné vyhlídky, které v nás tato četba v dětství probouzela. Že hrdina si vždy ví rady, bílý muž udává směr a nakonec zvítězí.

Audiokniha z produkce OneHotBook využívá Simmonsova řazení kapitol, ve kterých se střídají postavy a jejich promluvy. Režisér Hynek Pekárek rozdal karty podle hodností a charakterů a jedenáct herců si rozdělilo dvanáct hlasů. Jen ten, kdo stráví téměř třicet šest hodin v arktických krajích, se dozví, kdo z narátorů dostal dvojitou porci sucharů a kapitoly navíc.Rozsáhlý román je řazen někdy k hororům, jindy k fantasy. Přesto se při poslechu neubráníte myšlence, že infikování až hyperrealistického vyprávění fantastickými žánry je vlastně zbytečné. Syrovost extrémních situací si vystačí sama. Při neobratném čtení by kniha mohla vzhledem k detailním popisům působit nudně, herci se však činí, aby slovům dodali zaujetí, vášeň, horlivost, v některých případech až zaťatost.

Stejně jako kapitáni na svých lodích, sir John Franklin na Erebu a kapitán Francis Crozier na Terroru, kralují v nahrávce Vladislav Beneš a Martin Stránský. Zejména druhý jmenovaný projde během výpravy mnoha osobními zvraty, které se do hlasu čitelně propisují. Osobně jsem si oblíbila poručíka Johna Irvinga v podání Ivana Luptáka, zklamáním (ovšem v rámci vysokého standardu) pro mě byl Robert Mikluš, který se poněkud neobratně zhostil nesmírně zajímavé postavy Harryho Peglara.

Je třeba počítat s tím, že poslech Terroru klade vyšší nároky na venkovní ošacení. Slyšíte přece, jak fatální následky má, když si v teplotách minus čtyřicet stupňů a víc stáhnete palčáky nebo čepici! O to směšněji na mě působil stejnojmenný seriál, který svévolně změnil výtečně vykreslené charaktery, především však na filmovém plátně muži viditelně nemrznou. Mezi papundeklovými kulisami a umělohmotným ledem se evidentně potí, venku pobíhají jen v čepicích a kůže jim nepřimrzá ke kovu.

Vraťme se proto raději ke zvukové nahrávce, ve které se rozezní zdařilý překlad Pavla Medka. Líčení lodí, okolní pustiny, ledového moře i každodenních rituálů námořníků, kteří dva roky tráví zamrzlí v ledu, se představují s nečekanou poetikou a jazykovou rozmanitostí. Při poslechu je zejména v začátcích nutno zpracovat velké množství zeměpisných údajů. Se sluchátky v uších budete hledat na mapě Severozápadní cestu, kontrolovat ostrovy a poloostrovy a odhadovat, jak moc reálné bylo v polovině 19. století proplutí Severním ledovým oceánem.

Starší ročníky odkojené Amundsenem si vybaví, jak se o padesát let později do průzkumu pólů zapojily mnohem lehčí lodě, též letadla, balóny a vzducholodě. Jak další generace objevitelů vsadila na psí spřežení, kožešinové oblečení a lyže. A nepochybně tuto čtenářskou zkušenost má i Simmons. Spisovatel nejprve rozehrává tradiční hru, při které se mužstvo uctivě oslovuje hodnostmi, kde disciplína, čest, přímost a odvaha nedovolí sto dvaceti námořníkům propadnout se do chaosu. S každou další kapitolou však podobenství získává odlišný tvar.

Spodní proud vyprávění zprvu ohlašuje zejména hudební složka a zvukové efekty. Kapitoly často doznívají ve zlověstných tónech či znepokojivém dunění, hudba evokuje bezvýchodnost situace i nicotnost lidské existence. Šumění větru nakonec spoutá zpěv inuitských šamanů. Možná právě oni mají moc sejmout z bílého muže jeho břímě.

Strašidýlko Stráša (2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 13:29

Alena Mornštajnová. Dramatizovaná četba.  Dramatizace  a  režie Dimitrij  Dudík.  Autor  scénické  hudby  Kryštof  Marek.  Panova  flétna  Martin  Čech.  Zvukový záznam  Radek  Veselý,  Jan  Bláha  a  Pavel  Štěpánek.  Mastering  Pavel  Štěpánek. Ilustrace  na  obálce Galina  Miklínová.  Grafická  úprava  obalu  pro  CD  Jan  Mottl.  Odpovědná  redaktorka  Tereza Melicharová.

Osoby a obsazení: vypravěč  (Pavel  Rímský), Stráša (Mikuláš  Převrátil), tatínek (Igor  Bareš),  maminka (Lucie Pernetová), papoušek Slávek (Jan  Přeučil), Matěj (Antonín  Holoubek), Helenka (Petra  Součková), Luisa (Jitka  Sedláčková), Ládin (Marek  Holý), kastelán (Jaroslav  Vlach), babička (Růžena Merunková), Havran (Otakar  Brousek II.), učitelka( Antonie  Talacková), Růženka (Klára Suchá).

Natočeno 2018. Vydalo Tympanum 26. 10. 2018 (1 CD MP3, TYM404-0).

Lidé  si  myslí,  že  být  strašidlem  je  docela  jednoduchá  věc.  Ale  to  je  omyl,  vážení!

Strašení  je  vážná  a  zodpovědná  práce.  Je  to  zaměstnání  jako  každé  jiné,  a  proto  k  němu  potřebujete  talent  a  vzdělání.  A  tak  to  strašidýlko  Stráša,  které  se  narodilo  do  rodiny  s  dlouhou  strašidelnou  tradicí,  v  životě  vůbec  nemá  jednoduché.  Všeho  se  totiž  bojí.  Tmy,  zvuků,  stínů,  dokonce  i  svého  vlastního  jména.  Jeho  kamarád  Matěj  je  ovšem  z  trochu  jiného  těsta.  Umí  spoustu  úžasných  věcí,  i  když  většinu  z  nich  má  zakázanou.  Pak  se  ale  ztratí  Strášova  kamarádka  kočka  Luisa  a  vypadá  to,  že  Stráša  bude  muset  překonat  sám  sebe … Jedinečná  audioknižní  dramatizace  první  knížky  oblíbené  spisovatelky  Aleny  Mornštajnové  určené  pro  nejmenší  čtenáře.

(more…)

Předčasná česká radost ze švédských voleb (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 13:15

Petr Honzejk. Komentář.

Natočeno 2018. Premiéra 10. 9. 2018 v rámci cyklu Názory a argumenty (ČRo Plus).

Lit.: Honzejk, Petr: Petr Honzejk: Předčasná česká radost ze švédských voleb. In web ČRo Plus, 10. září 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mírný nárůst podpory pro Švédské demokraty je k zamyšlení. Omezení přistěhovalectví na ty, kdo potřebují pomoc, je nutností. Ale možná by bylo praktičtější nezírat se zdejšími protiuprchlickými bijci fascinovaně na 18 procent pro Švédské demokraty a raději sledovat, co dělají švédské partaje, které zastupují většinu tamní společnosti. Možná bychom se užitečným záležitostem, zejména uměřenosti, přiučili více.

Fokus – Csongor Kassai (2018)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 12:54

Připravila Zuzana Golianová.

Hovoří Csongor Kassai.

Natočeno 2018. Premiéra 11. 9. 2018 (Rádio Devín, 13:00 h) v cyklu Fokus na Československo v umení.

Pozn.:  Csongor Kassai pôvodne hrával v maďarskom divadle Thália v Košiciach, až neskôr na slovenských scénach. Do československého kontextu sa dostal vďaka úspešným českým filmom (so slovenskou koprodukčnou účasťou) Musíme si pomáhat, Čert ví proč, Sedem zhavranelých bratov. Pred pár rokmi začal učiť na DAMU a častejšie žil v Prahe než v Bratislave. V tomto období za začína viac orientovať na tanečné umenie a opäť na českej divadelnej scéne. Budeme sa spolu rozprávať o spolupráci na pomedzí slovenského a českého – v divadle, filme, tanci a umeleckom školstve – a samozrejme, bez jeho prirodzenej maďarskej optiky to nepôjde. Počúvajte Fokude, s hosťom Csongorom Kassaiom dnes od 13.00 hod. (anotace)

10. 9. 2018

Větrník – Host ve studiu – Ivan Vyskočil (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:01

Připravila Dita Vojnarová.

Hovoří Ivan Vyskočil.

Připravil ČRo Olomouc v roce 2018. Premiéra 10. 9. 2018 (ČRo Olomouc).

Lit.: Vojnarová, Dita: Pepek Vyskoč není jen postava ze Švejka, ale i přezdívka herce Ivana Vyskočila. In web ČRo Olomouc, 10. září 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dal mu ji Pavel Landovský, se kterým byl ve svém prvním angažmá v pražském Činoherním klubu. „Pavel, to byl gejzír nápadů a zážitků, úžasný talent. Já ho měl moc rád. Dodneška se podepisuju Ivan Vyskoč,“ říká známý filmový a televizní herec.

Ivan Vyskočil strašně rád pozoruje lidi. Sedává třeba na zámeckých schodech, dívá se na kolemjdoucí a představuje si věci, které si ty lidi s sebou nesou.

„Když jsem byl malý, tak u nás na Žižkově byli tzv. páskové. Nosili Havla – dozadu načesané vlasy, úzké kalhoty, kterým se říkalo roury a Maďary, boty se zvednutou špičkou a silnou podešví. Rvali se mezi sebou, ale vždycky třeba dali pozor na toho, kdo měl brýle. V biu Ponec měli vždycky zamluvené první dvě řady. A když jsem u režiséra Sokolovského hrál ve filmu ze Žižkova, mluvil jsem mu do scénáře, protože jsem to dobře znal. Třeba Václave by tam na nikoho nevolali. Vždycky Venco,“ vzpomíná.

Vyzkoušel si i psaní, scénografii, tvorbu kostýmů i režii. Jeho komedie Příběh jednoho hradu má velký úspěch u diváků po celé republice. „S velkým strachem jsem čekal na první čtenou zkoušku. Koupil jsem víno a uvařil guláš, pozval své milé kolegy, kterým jsem nabídl role, a moc mě potěšilo, když se u textu smáli,“ vzpomíná Ivan Vyskočil.

Noční Mikrofórum – David Stypka (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:57

Host zpěvák, hudebník a textař David Stypka. Moravský muzikant a zpívající básník je autorem krásně smutných písní. Jak se z venkovského kluka stal Andělem oceněný interpret roku 2017? Pomáhá mu vyzpívat se z bolestí a strachů? Jak jeho píseň Kříž doputovala až do filmu Úsměvy smutných mužů? Moderuje Blanka Prudilová.

Natočeno 2018. Premiéra 10. 9. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:30 h).

Linka důvěry – Já chci zvířátko… (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:52

Hostem je psycholožka Barbora Downes. Já chci zvířátko… Kolikrát už jste rodiče prosili, aby vám pořídili domácího mazlíčka, ale zatím to nevyšlo? Co všechno je s péčí o živého tvora spojeno, čím se řídit při jeho výběru a kdy je ten správný čas? Může mi zvířátko pomoci i s psychickými problémy? Pište na adresu: linkaduvery@rozhlas.cz. Moderuje Romana Růžičková.

Natočeno 2018. Premiéra 10. 9. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h.) v cyklu Klub Rádia Junior.

Ach, ty Češky! 1/8 (2018)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 14:48

Mariusz Surosz. Četba na pokračování z knihy polského novináře a publicisty. Přeložila Anna Plasová. Připravil Lukáš Vrbovský. Režie Vít Vencl.

Účinkují Aleš Procházka a Marie Málková.

Natočeno 2018. Premiéra 1. dílu 10. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 26 min) v cyklu sPOLeCZně.

Obsah: 1. – 2. Růžena Vacková, 3.- 4. Miloslava Žáková, 5.- 6. Věra Čáslavská, 7. – 8. Petra Šáchová.

Lit.: Doležal, Miloš: Mariusz Surosz: Ach, ty Češky! In web ČRo 3 Vltava, 10. září 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Obdivované, odvážné, šikanované, vězněné, odhodlané, vzdělané, půvabné, zapomenuté… Sportovkyně, farářka, historička, volyňská Češka… Barvité a komplikované příběhy československých žen 20. století očima polského novináře a historikaposlouchejte on-line vždy po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Rozhlasový výběr z nejnovější knihy Mariusze Surosze dokazuje, že novodobé československé dějiny nebyly žádným švejkovským závětřím. A současně autor skrze silné příběhy polemizuje s polskými stereotypy o Češích jako o podivné směsi knedlíků, piva, Rumcajse a Švejka.

Mariusz Surosz, známý polský novinář a znalec českého prostředí, žijící v Praze, navazuje na svoji předešlou knihu Pepíci, vydanou v roce 2010. Určitým způsobem ji doplňuje či rozšiřuje. A jak sám přiznává:

Výchozím bodem každé kapitoly je žena, jejíž osud mě fascinuje. Ve skutečnosti jsou to črty o dějinách našich jižních pobratimů.

Na půdorysu osudů několika známých i pozapomenutých osobností – např. Věry Čáslavské, Růženy Vackové, Petry Šáchové… – Surosz ozřejmuje širší dobové souvislosti a rozkrývá novodobé dějiny našeho národa z perspektivy, která o nás vypovídá více, než si sami myslíme. Ach, ty Češky! jsou unikátním dílem o naší národní povaze, přednostech i komplexech, vnitřní síle i slabosti, ženské něze i zrůdnosti totalitních režimů.

A proč si Surosz tentokrát svolil zrovna pohled na československé dějiny skrze ženy? V předmluvě ke knize píše:

Básníku Jaroslavu Seifertovi se připisuje efektní maxima: Ženy jsou běloučký cukr v tom hořkém kafi života. Nejsem básník, nedokáži tak mistrně formulovat myšlenky. Ale ani bych nechtěl, reálie jsou pro mě totiž cennější než originální bonmoty.

Mariusz Surosz (nar. 1963, Svinoústí) je polský novinář, esejista a historik. Vystudoval historii a filozofii. Žil v Krakově. Od roku 2011 žije v Praze. Působil v několika nakladatelstvích, pracoval také jako tiskový mluvčí sportovního klubu MKS Cracovia. Texty přispívá do periodik včetně Polského deníku, Gazety Wyborcze, polské edice Newsweeku, Politiky nebo Tygodniku Powszechného. Knižně debutoval souborem sedmnácti esejů z roku 2010 s názvem Pepiki. Dramatyczne stulecie Czechów, jež věnoval důležitým osobnostem československých dějin 20. století, jako jsou Vlasta Chramostová, Klement Gottwald, Milada Horáková, Milena Jesenská, Jan Masaryk, Jan Patočka, Jaroslav Seifert, František Kriegel či Milan Rastislav Štefánik. „Pepíci“ je zlidovělé polské označení pro Čechy. Kniha vyšla v českém překladu pod názvem Pepíci: dramatické století Čechů polskýma očima. Nejnovější autorovou knihou je soubor portrétů Ach, ty Češky (česky 2017).

Dodejme, že první dva díly četby na pokračování, kterou uvádíme v rámci Polského týdne na Vltavě, jsou věnovány historičce a vězenkyni nacistických a komunistických věznic. profesorce Růženě Vackové; třetí a čtvrtý díl je věnovaný volyňské Češce Miloslavě Žákové; pátý a šestý gymnastce Věře Čáslavské a sedmý a osmý farářce a modelce Petře Šáchové.

 

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress