Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

2. 8. 2018

Byzantskému bohu (2016)

Byzantskemu bohu 2016Marián Geišberg. Verše a texty piesní významného slovenského herca a pesničkára vychádzajú s ilustráciami Františka Kudláča. Hudba Martin Geišberg.

Účinkuje Marián Geišberg.

Vydal Petrus v roce 2016 jako CD přílohu stejnojmenné knihy (CD mp3, ISBN 9788089233809).

List zo záhrobia (Dopis ze záhrobí, 2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích,Slovenské — Martin @ 8:42

List zo zahrobia 2018Dominik Dán. Audiokniha z cyklu Denník dobrého detektíva č. 26.

Účinkuje Marián Geišberg.

Vydal Publixing 16.7. 2018 (1 CD mp3, 47 stop, 11 hod. 10 min.).

Pozn.: V roku 1990 sa začína nová éra v dejinách nášho štátu, staré socialistické štruktúry sa rúcajú, nastupuje demokracia so všetkými kladnými aj zápornými dopadmi na bežných ľudí, policajtov nevynímajúc. VB – Verejná bezpečnosť sa pretransformovala na Policajný zbor, ale otázka, kto ho bude tvoriť, vyriešená nie je. Stanú sa zo všetkých príslušníkov zo dňa na deň policajti? Čaká funkcionárov a politicky aktívnych príslušníkov odchod do civilu? Doplatia na nové zmeny aj skúsení renomovaní kriminalisti, ako je komunista Eduard Burger, alebo ich nový režim omilostí?

Dilemu vyrieši osudové rozhodnutie novozvoleného prezidenta. Uvedie sa neuváženým, krátkozrakým činom – vyhlási širokú amnestiu. Nočné ulice Nášho Mesta sa presýtia ľudským odpadom, novodobí detektívi dostanú šancu poupratovať, dokázať spoločnosti svoju opodstatnenosť.

Všetko sa mení, nová demokratická doba prináša nové vraždy, ktoré svojou brutalitou a beštiálnosťou ďaleko prevyšujú staré socialistické. No všetko so všetkým súvisí, tieň minulosti sa vznáša nie len nad detektívmi, ale aj nad vrahmi. Na otázku, komu svitá na lepšie časy, zatiaľ nevie odpovedať nikto, všetko ukáže budúcnosť.

Lit.: Macháček, Tomáš: Dvojitá porce. In web Naposlech.cz, 21. 8. 2018 (recenze). – Cit.:  Několikaměsíční čekání je u konce! Na pultech knihkupectví konečně přistál nový román z dílny slovenského mistra pera Dominika Dána – List zo záhrobia. A spolu s tištěnou verzí přichází rovnou i audiokniha. A aby toho nebylo málo, zvukového zpracování se dočkala také jedna ze starších autorových knih, Sára. Dvojnásobný důvod k radosti?

Pokud vás detektivky míjejí, možná netušíte, o kom je řeč. Mezi těmi posluchači, kteří bez Holmesovy lovecké čapky neudělají ani krok, ale není třeba Dominika Dána představovat. Současný nekorunovaný král slovenské detektivky chrlí jeden román za druhým a takřka vždy se s ním strefí přímo do černého. Proto jeho věrní příznivci pokaždé napjatě očekávají další titul z oblíbené série z kanceláře 141.

Horká novinka, List zo záhrobia, se vrací na počátek devadesátých let, kdy po sametové revoluci přišla velká amnestie. Díky ní se na svobodu dostali kromě politických vězňů i mnozí kriminálníci, kteří okamžitě po svém propuštění začali páchat nové, mnohdy velmi brutální zločiny. Příslušníci Veřejné bezpečnosti se tou dobou potýkají s problémem, zda je nově vznikající policie přijme nebo zda se jich jako služebníků starého režimu zbaví. Vylepší jejich pozici, když se jim podaří dostat recidivisty zpět za mříže?

Druhá audiokniha, Sára, vyšla knižně jako teprve čtvrtá autorova kniha, zasazením do roku 2002 však naopak patří v chronologii série k těm nejmladším. Příběh se točí kolem postavy vlivného bankéře, který byl nalezen ve své vile s prostřelenou hlavou. Zdá se, že po sobě pachatel důkladně zametl všechny stopy, poté ale přijde detektivům poštou balíček s videokazetou, na níž je záznam z vraždy. Muže na videu všichni kriminalisté dobře znají a nemohou věřit svým očím. Je možné, aby vraždil jeden z jejich řad?

Vydavatelství Publixing se i tentokrát přidrželo osvědčeného receptu, tedy kvalitní interpretace a téměř nulového hudebního doprovodu. Především zásluhou Mariána Geišberga jsou i u nás audioknižní dánovky tak populární. Zkušený slovenský herec už má všechny postavy z této série a jejich charaktery v malíku a v obou audioknihách podává skvělý výkon. Popisy vražd a násilí čte chladně a s odstupem, naopak ožívá při scénách ze soukromí policistů, kde může využít hravého jazyka, kterým jsou knihy psány.

Přesto mu subjektivně vzato více sedl List ze záhrobia, v němž se mu rozevřelo širší pole k uplatnění hereckých schopností. Vyjadřování zločinců, kteří nepatří mezi inteligenční výkvět národa, stejně jako větší nadílka svérázných postaviček a jejich emocí, přináší větší potěchu pro ucho, než poměrně přímočarý případ z finančního světa, v němž spolu jednají kultivovaní bankéři s uhlazeným chováním. V Sáře navíc trvá poměrně dlouho, než se na scéně objeví oblíbené postavy kriminalistů. Dán se zde soustředil možná až příliš na expozici příběhu a pozadí zločinu, než na samotné pátrání. V obou knihách se naštěstí opět dočkáme oblíbeného postupu, spočívajícího ve spřádání více zdánlivě izolovaných vláken příběhů, které se až na konci spletou do jediného pevného celku.

I když z takto přímého porovnání vychází o chlup lépe Dánova nejnovější kniha, rozhodně to neznamená, že byste měli Sáru opomenout. Autor jen zkrátka zraje jako víno a za léta praxe vypiloval své postupy tak, aby co nejlépe vyhověl svým čtenářům. Stejně tak Marián Geišberg se jako jeden z mála slovenských herců dokázal vklínit mezi ty nejpopulárnější české interprety, ba v lecčems je i zastínit.

1. 8. 2018

„Milý Andreji, promluvme si.” (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 23:11

Tomáš Procházka. Komentář.

Natočeno 2018. Premiéra 1. 8. 2018 v rámci cyklu Názory a argumenty (ČRo Plus).

Lit.: Procházka, Tomáš: Tomáš Procházka: „Milý Andreji, promluvme si.” Český premiér rád poradí Italům s migrací. In web ČRo Plus, 1. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Česko žádné migranty nepřijme. Ani jediného. Je to cesta do pekel…“ To jsou slova českého premiéra Andreje Babiše, který nedávno striktně zamítl, aby Česko jakkoliv participovalo na dislokaci 450 uprchlíků, zachráněných ve Středozemním moři. Solidaritu tehdy naopak prokázalo hned sedm evropských zemí.

I proto má Babiš aktuálně na stole pozvánku Říma, začínající „Milý Andreji, promluvme si, podepsán Giuseppe Conte.” Italský premiér pro Českou televizi prohlásil, že by považoval za úspěch, kdyby Česko přijalo alespoň symbolicky, byť jen jediného migranta. O tom však „milý Andrej“ nechce ani slyšet.  (more…)

Dvacet minut Radiožurnálu – Taťána Míková (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 21:58

Ví meteoroložka Taťána Míková z ČT, jak dlouho bude tropické vedro ještě trvat? Nepřesunujeme se nenápadně do subtropického pásu? Vždyť Česko včera zažilo nejteplejší den roku a dnes bude možná ještě tepleji. Moderuje Jan Moláček.

Natočeno 2018. Premiéra 1. 8. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h).

Vždyť je to jen sestra (1981)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 21:55

István Katkó. Dramatizace Milan Navrátil. Hudba Zdeněk Kalhous, řídí autor. Dramaturg Josef Řeřicha. Režie Karel Weinlich.

Osob a obsazení: otec (Ladislav Mrkvička), matka (Růžena Merunková), babička (Marie Marešová), učitelka (Helena Lehká) a další.

Natočeno 1981. Premiéra 20. 6. 1981 (Praha, 13:45 h.) v cyklu Hra pro děti. Repríza 2. 4. 1983 (Praha, 13:45 – 14:33 h.); 5. 4. 1986 (Praha, 13:45 – 14:33 h.).

Ranní úvaha Petry Hůlové – Těhulkovský konec světa 2 (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 21:53

Petra Hůlová. Ranní úvaha.

Natočeno 2018.

Lit.: Hůlová, Petra: Petra Hůlová: Těhulkovský konec světa 2. In web ČRo 3 Vltava, 31. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Snažím se to Ondřejovi už potřetí vysvětlit.

Pomalu opakuju: „Nárokujeme si svobodu vyloučit z našeho života cokoli obtížného. Nárokujeme si svobodu přijímat jen to, co se nám líbí, zbytek bychom nejradši zametli pod koberec. Včetně dětí s Downovým syndromem, které se v Čechách drtivá většina těhotných žen rozhoduje potratit.“

„Souhlasím s tebou, že jsme snad trochu moc posedlí perfektností,“ reaguje Ondřej, můj dlouholetý známý. „Ale nesouhlasím s tím, že by každá žena neměla mít právo svobodně se rozhodnout o tom, zda porodí, či neporodí mongoloidní dítě. To je přece věc svobodného rozhodnutí a nikdo nemá právo jí a jejímu partnerovi do něj mluvit. Navážet se do lidí, co se za takových okolností rozhodnou pro interrupci, je hnusný,“ řekl mi. „Nezaslouží si to. Je to jen tvoje agresivní obrana. Vyšly ti blbě krevní testy a ty tvrdohlavě odmítáš nechat si udělat další a dozvědět se tak pravdu o tom, jestli čekáš zdravý dítě, nebo ne.“

„Nechci nikomu upírat právo rozhodnout se, jak chce,“ říkám mu. Ale zatímco jsou rozhodnutí, co v nás mobilizují to, co je v nás dobrého, jiná stejně tak svobodná rozhodnutí jsou spíš výsledkem rysů, s kterými bychom měli bojovat: slabosti, strachu, pohodlnosti. To, že se rozhodujeme svobodně, přece neznamená, že všechna naše svobodná rozhodnutí jsou si rovná. (more…)

ArtCafé – Adam Štěch (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 21:45

S teoretikem designu Adamem Štěchem o knize Inside Utopia, objevování zapomenutých architektonických skvostů a psaní o designu. Poslechněte si reprízu rozhovoru, ptá se Jaroslava Haladová. Aktuální hudební novinky přináší Josef Sedloň.

Natočeno 2018. Premiéra 1. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.).

Reflexe: Film! – Mike Leigh na LFŠ (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 21:37

Recenze filmů a klíčová témata současné kinematografie v diskusi. Anglický režisér Mike Leigh, vítěz festivalu v Benátkách a v Cannes, filmař sedmkrát nominovaný na Oscara, je nejvýznamnějším hostem letošní Letní filmové školy v Uherské Hradišti. Právě s ním budou Šárka Gmiterková a Pavel Sladký v živém speciálu, vysílaném přímo z kina Hvězda v Uherské Hradišti mluvit o jeho nejslavnějších filmech jako jsou Tajnosti a lži, Nahý, Vera Drake a dalších.

Natočeno 2018. Premiéra 1. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h). Repríza  1. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava, 23.00 hodin).

Lit.: Sladký, Pavel – Gmiterková, Šárka: Mike Leigh: Netočím o hrdinech a antihrdinech. Točím o lidech. In web ČRo 3 Vltava, 1. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Exkluzivní rozhovor s jedním z nejzásadnějších britských režisérů o jeho nejslavnějších filmech a metodě.

Mike Leigh je jeden z nejvýznamnějších režisérů britské kinematografie. Dnes 75letý Leigh je vítěz Zlaté palmy z Cannes za film Tajnosti a lži a Zlatého lva z Benátek za film Vera Drake – žena dvou tváří. Zároveň byl sedmkrát nominovaný na Oscara. Kromě mnoha filmových cen je to také držitel státního vyznamenání, Řádu britského impéria. Na Letní filmové škole v Uherské Hradišti uvádí svoji retrospektivu od celovečerního filmového debutu Tísnivé okamžiky (1971) až po zatím nejnovějšího Mr. Turnera (2014).

Od Tísnivých okamžiků k Nahému

„Vstupoval jsem do kinematografie v době, kdy bylo ve Velké Británii mimořádně těžké točit filmy. Tísnivé okamžiky navíc vznikaly na hraně šedesátých a sedmdesátých let,“ vzpomíná na svůj debut Mike Leigh ve speciálních vltavských Reflexích s tím, že neví, co by býval dělal, kdyby věděl, že ho po debutu čeká dlouhá pauza a možnost natáčet až v druhé polovině osmdesátých let.  „Nahý z roku 1993 je můj nejtemnější film. Chtěl jsem se v něm podívat na nepřijatelné mužské chování, na myšlenky spojené s koncem světa na konci milénia, ale samotný děj je vlastně kritikou vzdělávacího systému. Vypráví o Johnnym, muži, který bystrou mysl a smysl pro humor, ale zklamaný ze společnosti, takže je negativní,“ říká na téma jednoho ze svých nejoceňovanějších filmů.

„Lesley Manville, Timothy Spall a další herci, se kterými spolupracuji dlouhodobě, jsou skvělí charakterní herci. Nehrají sebe, ale postavy, které jsou zcela odlišné. Takže proto se jejich herectví vyvíjí samo od sebe,“ říká Leigh na téma mnoha skvělých hereckých výkonů ve svých filmech. „Nevyhýbám se klasickému scénáři. Naopak, máme velmi přesný scénář. S herci dlouho role připravujeme, debatujeme o nich a také improvizujeme, ale dospějeme k velmi přesnému, připravenému filmovému scénáři,“ upřesňuje svoji tvůrčí metodu.

Historie? Pořád aktuální!

Ve filmografii Mika Leigha bude brzy následovat novinka, na festivalu v Benátkách se ve světové představí Leighovo Peterloo, pojednávající o násilím rozehnané demonstraci v Manchesteru v roce 1819, jejíž účastníci volali po reformách. „Tématem filmu je 200 let stará událost, ale je naprosto aktuální. Je o demokracii, lidských právech a útlaku. Bude to můj nejvíc politický film.“ Podobně Leigh uvažuje i o aktuálnosti hlavních témat filmů Vera Drake, jehož hrdinka provádí (nelegální) potraty anebo Tajnosti a lži, v němž žena černé pleti vyhledá svoji bělošskou matku, která ji kdysi odložila k adopci.

Interview Plus – Jiří Ovčáček (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 21:36

Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček? bude v Interview Plus. Proč se prezident Miloš Zeman sešel se špičkami české justice? Jak chápat jeho vyjádření ke kauze H-System? A kdy se vyřeší situace na ministerstvu zahraničí? Moderuje Michael Rozsypal.

Natočeno 2018. Premiéra 1. 8. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: Erhart, Michael – Rozsypal, Michael: Prezident nemá s kauzou H-System nic společného. Je to špinavá volební kampaň, tvrdí Ovčáček. In web ČRo Plus, 1. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Do případu H-Systemu podle předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala musí vstoupit český stát a odškodnit poškozené. Šámal to v úterý řekl po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na Pražském hradě, kam dorazil spolu s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským.

Jak na Twitteru dříve uvedl prezidentův mluvčí a ředitel Tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky Jiří Ovčáček, účelem schůzky byla konzultace v kauze H-System. Může ale prezident s předsedy soudů konzultovat kauzu, kterou se pravděpodobně bude zabývat Ústavní soud?

„Samozřejmě že ano, má plné právo takové věci konzultovat. Nesmí nijakým způsobem ovlivňovat případné rozhodování,“ zdůrazňuje Ovčáček. „Prezident republiky, který navrhuje a jmenuje tyto činitele, má právo s nimi věci konzultovat,“ dodává. (more…)

Host Lucie Výborné – Jana Vožechová (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 21:33

Jana Vožechová je novou ředitelkou Nadace rozvoje občanské společnosti. Přibývá lidí, kteří chtějí nezištně pomáhat? Komu se hodí očerňovat neziskový sektor? Moderuje Lucie Výborná, otázky pište na web radiozurnal.cz.

Natočeno 2018. Premiéra 1. 8. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Lit.: Švarcová, Alžběta – Výborná, Lucie: Společnost se mění, důvěra v neziskový sektor klesá, varuje Jana Vožechová. In web ČRo Plus, 1. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Společnost se mění každý den. I proto dnes Jana Vožechová, nová ředitelka Nadace rozvoje občanské společnosti, svou práci označuje za skutečnou alchymii. A ví, o čem mluví. „V neziskovém sektoru se pohybuju už devět let,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou.

Češi v rámci charitativních projektů přispívají rádi. A přispívají stále častěji. „Češi nejvíc darují, stane-li se mimořádná tragická událost. Pak jsou velmi štědří a dokážou naposílat neuvěřitelné množství peněz,“ popisuje Jana Vožechová.

Mimochodem, takzvané DMS, tedy dárcovské SMS, jsou ryze český vynález. „První DMS byla odeslána na náš projekt Pomozte dětem, ono žluté kuře s červenobílým záchranným kruhem,“ připomíná.

Důvěra v neziskovky klesá

Přestože Češi patří mezi národy s obrovskou chutí pomáhat druhým, v posledních letech u nás důvěra v neziskový sektor prudce klesá. „A pokud bude klesat dál, někdo může využít neziskového sektoru ve svůj prospěch. Například založí neziskovku a získané peníze nevrátí zpátky do neziskového sektoru,“ varuje Jana Vožechová.

V Česku momentálně funguje 124 tisíc neziskových organizací. A zorientovat se mezi nimi tak může být obtížné. „Proto se zajímejte o neziskový sektor, nenechávejte se ovlivnit jednostrannými výroky nebo soudy, které o neziskovém sektoru občas padnou. Neziskovky tu odvádí obrovský kus práce!“

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress