Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Host: hematolog MUDr. Jozef Balazs. Moderuje Jiří Holoubek. Hodina, v níž budeme hostiteli, ale také hosty mnoha zajímavých lidí. Krev je nejcennější tekutinou na planetě Zemi. Nedá se vyrobit, načerpat v přírodě, není možné ji koupit. Víme o krvi vše? Co o nás dokáže prozradit důkladný rozbor krve, jak fungují krevní banky nebo výměna potřebné krve mezi státy? A máme dostatek dárců krve? Na tyto i další otázky se bude Jiří Holoubek ptát svého hosta. Tím bude hematolog a transfuziolog, vedoucí lékař oddělení klinické biochemie v Nemocnici Na Homolce MUDr. Jozef Balázs.

Natočeno 2018. Premiéra 31. 8. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h).

Hostem je Viktor Zavadil, herec, představitel Jana Palacha. Šestadvacetiletý herec je z Ostravy a má už řadu divadelních zkušeností. Je jeho tiché herectví kalkul, nebo odraz povahy? Neměl obavu, že role Jana Palacha ho jednou provždy zaškatulkuje? Co ho nejvíce zajímá na příběhu studenta, který chtěl vyburcovat národ z postupující rezignace na odpor proti okupaci? Moderuje Petr Král.

Natočeno 2018. Premiéra 31. 8. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h).

Lit.:  Král, Petr – Havel, Prokop:  Viktor Zavadil o filmu Jan Palach: Bylo mi sympatické, jak rychle se štáb dal dohromady. In web ČRo 1 Radiožurnál, 31. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Co stane v mladém herci, když se dozví, že má hrát Jana Palacha? Sedne si a přemýšlí a doufá, že to vyjde, popisuje herec Viktor Zavadil. Film Roberta Sedláčka Jan Palach je právě v kinech.

Jak se herec na takovou silnou roli, jako je Jan Palach, připravuje? „Dohledával jsem informace v knize od Jiřího Lederera, ze kterého scénář také vychází, hodně jsme konzultovali s Robertem Sedláčkem,“ vysvětluje.

Během příprav navštívili i archiv Univerzity Karlovy, kde je část pozůstalosti Jana Palacha, věci z doby činu, korespondence, fotografie…

A jak probíhalo natáčení? „Překvapilo mne, jak rychle se štáb dal dohromady, bylo mi sympatické, jak se parta lidí na krátkou dobu stane blízkými a pak se rozejdou za jinými projekty,“ popisuje.

Než dostal nabídku hrát Jana Palacha, tak o něm věděl, že to byl mladý student. Věděl, co udělal a měl také přibližnou představu o tom, proč to udělal. (more…)

Lubomír Vejražka se dlouhodobě věnuje osudům politických vězňů komunistického režimu. Zejména jejich dětem věnuje svou knižní novinku Jizvy zůstávají, s podtitulem Dědictví zla stále živé. Moderuje Zuzana Burešová.

Natočeno 2018. Premiéra 30. 8. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 21:05 h).

Na historii je mžné se dívat různými způsoby. Host Hovorů, badatel Zdeněk Geist, se na stoletou historii státu zaměřil pohledem dobových regionálních novin, Jihlavských listů. Jistým překvapením může být, že naši předkové se v řadě témat zabývali podobnými problémy jako my. Ptát se na to bude Ivana Chmel Denčevová.

Natočeno 2018. Premiéra 30. 8. 2018 (ČRo Plus, 22:05 h.).

„Není možné být angažovaným autorem,“ říkal polský dramatik, který si v padesátých letech prošel obdobím „komunizujícího spratka“ – jak to později sám nazval. Slawomir Mrožek, jeden z nejvýznamnějších evropských představitelů absurdního dramatu dvacátého století – a jeden z mála celosvětově známých Poláků, kteří protestovali proti okupaci Československa v roce 1968. Už za chvíli ho připomene pořad Portréty.

Natočeno 2018. Premiéra 30. 8. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h.). Repríza 2. 9. 2018 (ČRo Plus, 13:34 h).

Lit.: Hertl, David:  Není možné být angažovaným autorem, říkal Sławomir Mrożek. In web ČRo Plus, 30. srpen 2018  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Mám pro emigraci talent,“ prohlásil o sobě jednou s nadsázkou polský satirik, dramatik a spisovatel Sławomir Mrożek (1930-2013).

Byl legendou světového divadla a jedním z hlavních představitelů východoevropské větve absurdního dramatu. Je autorem téměř čtyřicítky divadelních her, dvou románů a několika stovek povídek.

Ústředním, a podle některých názorů vlastně jediným tématem Mrożkových prací je otázka svobody a někdy spíš nesvobody individua ve vztahu k moci. Možná i proto změnil Mrożek několikrát „adresu“: z Polska odešel do Itálie, později do Francie, v polovině 80. let se usadil v Mexiku, v roce 1996 se vrátil do Polska a nakonec zamířil znovu do Francie.

Mrożek debutoval jako kreslíř vtipů v 50. letech. Na jejich konci napsal své první drama Policajti. Světovou slávu mu pak přinesla variace na hamletovské téma pod názvem Tango z roku 1964.

Často hraný je také jeho kus Emigranti o neobvyklém setkání dvou rozdílných lidí v cizině po odchodu z vlasti. Mrożek v této hře srovnává postoje intelektuála a dělníka, kteří žijí v emigraci v Paříži. Známé jsou i jeho kusy Na širém moři, Velebníčci, Krásná vyhlídka a další. (more…)

Rusko zažívá vlnu protestů proti chystané reformě penzí. Dle očekávání jí ve včerejším televizním projevu trochu zmírnil prezident Vladimir Putin. Byla to součást hry, se kterou se počítalo? Proč vlastně Rusko k reformě přistupuje a jak se podepisuje takový krok na popularitě vlády a samotného Putina – nejen o tom bude dnešní Zaostřeno. Připravil Libor Dvořák.

Natočeno 2018. Premiéra 30. 8. 2018 (ČRo Plus, 15:33 h.).