Moderuje Jan Cimický. Host: Petr Koukal, badmintonista. Osobnosti si zvou osobnosti.
Repríza 31. 8. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:30 h).
31. 8. 2018
Poche ministrem nebude, bude, nebude, bude… (2018)
Petr Hartman. Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 30. 8. 2018 v rámci cyklu Názory a argumenty (ČRo Plus).
Lit.: Hartman, Petr: Petr Hartman: Poche ministrem nebude, bude, nebude, bude… In web ČRo Plus, 30. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Miroslav Poche ministrem zahraničí nebude. Opakovaně prohlašuje prezident republiky Miloš Zeman. Miroslav Poche šéfovat české diplomacii bude, oponuje mu předseda ČSSD Jan Hamáček.
Tento ping-pong by mohli předvádět ještě hodně dlouho. Přitom by ani jeden z nich nemusel vynaložit větší námahu na to, aby se udržel ve hře. Prezident republiky totiž zatím nebyl postaven před hotovou věc. Tou by byl návrh premiéra na jmenování Pocheho ministrem adresovaný Hradu.
V souladu s ústavou této země by mu musel prezident dříve nebo později vyhovět. K tomu dosud nedošlo. V konečné nominaci se totiž jméno Poche de facto neobjevilo. Jan Hamáček na tom netrval a opakovaně netlačí na premiéra, aby ho navrhl.
Jednodušší pro něj je probírat toto jméno s prezidentem, vyslechnout si, že je nepřijatelné a do médií prohlašovat, že Poche je jediným kandidátem na ministra zahraničí. Veřejnost tento problém příliš nezajímá, a kdyby ho sociální demokraté sami občas neoživili, možná by lidé zapomněli, že Jan Hamáček vede dvojí ministerský život. (more…)
Beethovenův festival v Bonnu (2018)
Rozhovor s Dr. Markusem Kieselem, vedoucím uměleckého plánování Beethovenova festivalu v Bonnu. O historii této přehlídky, letošním ročníku na téma „Osud“ a o plánování oslav 250 let od narození Ludwiga van Beethovena v roce 2020. Připravila Dita Hradecká.
Natočeno 2018. Premiéra 31. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava, 20:010 – 20:30 h) v přestávce pořadu Koncertní sezóna.
Zaostřeno – Ekologové versus stavitelé cyklostezek (2018)
Dnešní pořad Zaostřeno bude o tom, proč ochráncům přírody a krajiny můžou vadit, i na první pohled dobře míněné cyklostezky. Připravil Vít Pohanka.
Natočeno 2018. Premiéra 31. 8. 2018 (ČRo Plus, 15:33 h.).
ArtCafé živě z Marienbad Film Festivalu (2018)
Připravila Jaroslava Haladová. Hosty jsou organizátoři i hosté přehlídky, naživo zahrají kapely Kalle a Tomáš Palucha.
Natočeno 2018. Premiéra 31. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h).
Káva o čtvrté – Správné držení těla u dětí (2018)
Diskusní pořad. Moderuje Patricie Strouhalová. Téma: Správné držení těla u dětí. Host: MUDr. Ivan Peychl, primář Pediatrického oddělení Nemocnice Na Bulovce.
Natočeno 2018. Premiéra 31. 8. 2018 (ČRo 2 Praha, 16:04 h).
Interview Plus – Ondřej Benešík (2018)
Hostem v Interview Plus bude předseda sněmovního evropského výboru za KDU-ČSL Ondřej Benešík. Co říká opozice na vyjádření premiéra Babiše, že Česko nepřijme ani jednoho migranta? Jaký signál tím vysíláme naším evropským partnerům? Co dojednal předseda vlády v Itálii? Jsme dostatečně solidární? Moderuje Michael Rozsypal.
Natočeno 2018. Premiéra 31. 8. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h).
Lit.: Rozsypal, Michael – Erhart, Michael: Poslanec KDU-ČSL Benešík: Babiš chtěl Syřany zaplácnout díry na pracovním trhu. Teď už je populisticky proti migraci. In web ČRo Plus, 31. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nepřijmeme ani jednoho migranta. Na jednání se svým italským protějškem to tento týden zopakoval premiér Andrej Babiš (ANO).
„Premiér tuto záležitost velmi zkratkovitě a populistiky zjednodušil. Říká, že nepřijmeme ani jednoho migranta a jedním dechem dodává, že se snažíme zjednodušit ekonomickou migraci z Ukrajiny,“ upozorňuje poslanec Ondřej Benešík (KDU-ČSL).
Babišova slova jsou podle něj určena domácímu publiku před blížícími se volbami, a tak to prý berou i evropští partneři.
„Andrej Babiš v roce 2015 tvrdil, že Česká republika je schopná přijmout až 18 tisíc migrantů ze Sýrie (a tohoto regionu), se kterými bychom zaplácli díry na našem pracovním trhu. Dnes mluví úplně jinak, protože si to asi tak vyhodnotil z průzkumů veřejného mínění,“ soudí předseda sněmovního Výboru pro evropské záležitosti.
Benešík připomíná, že Česko má vlastní politiku pro ekonomickou migraci, která má jasná pravidla a je plně v našich rukou. A vedle toho, v souladu s vlastním azylovým právem a mezinárodními dohodami, posuzujeme žádosti těch, kteří požádají o azyl.
Požádat může každý
Podle premiéra by měla na severu Afriky začít fungovat podobná dohoda, jakou Evropská unie uzavřela s Tureckem. Ta ovšem počítá s tím, že budou unijní státy dobrovolně přijímat Syřany přímo z Turecka. V rámci tzv. přesídlování. To ale Česko nedělá. Proč ne?
„Protože jsme povinné kvóty odmítli, a protože k nám ti uprchlíci nechtějí,“ reaguje Benešík. Odkazuje na případ iráckých křesťanů, kteří před dvěma lety přišli do Česka a po pár týdnech se přesunuli do Německa.
Benešík se domnívá, že azylant by měl projevit zájem o zemi, ve které by pak měl být umístěný, a uvádí příklad čínských křesťanů nebo kubánských antikomunistů. Velký počet žádostí o azyl je u nás i z Ukrajiny nebo Ruska.
Střet civilizací
Počty migrantů v posledních třech letech klesají. Zatímco v roce 2015 přišlo do Evropy milion lidí, v roce 2016 to už bylo (podle dat UNHCR) 360 tisíc. O rok později pak už jen polovina. Proč je migrace stále téma?
„Téma migrace je často – a do velké míry naprosto oprávněně – spojováno s kriminalitou, dokonce s terorismem, anebo se změnou identity naší civilizace,“ vysvětluje Benešík.
Celá řada aspektů islámského světa je podle něj v přímém rozporu s naším civilizačním okruhem. A některé muslimské komunity v Evropě se své zvyklosti snaží uplatňovat i v nové zemi. Takovým příkladem je mnohoženství.
„Jak chcete integrovat přístěhovalce, který má tři manželky? Německo jim to postupně uznává v režimu slučování rodin. Netvrdím, že každý muslim má několik manželek, ani by to matematicky nevycházelo. Ale islám to umožňuje, náš civilizační okruh ne,“ uzavírá.
Pro a proti – Moderní školní výuka (2018)
Jak by měla vypadat moderní školní výuka, ptáme se v souvislosti se začátkem nového školního roku. Platí Komenského „škola hrou“, ve smyslu alternativnějších způsobů výuky, nebo by měla páteří vzdělávání zůstat tzv. frontální výuka?
Diskutovat bude Jindřich Kitzberger, ředitel soukromé základní školy Duhovka a bývalý náměstek MŠMT, a místopředsedkyně Asociace pedagogů základního školství Michaela Rybářová, ředitelka Základní školy a Mateřské školy v Praze 6.
Natočeno 2018. Premiéra 31. 8. 2018 (ČRo Plus, 9:33 h).
Na hlavu Su Ťij se snáší silná kritika (2018)
Jan Bednář. Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 30. 8. 2018 v rámci cyklu Názory a argumenty (ČRo Plus).
Lit.: Bednář, Jan: Jan Bednář: Na hlavu Su Ťij se snáší silná kritika. In web ČRo Plus, 30. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Málokdo by mohl ve svém životě zaznamenat tak převratné změny, nečekané hry osudu a výkyvy štěstěny směrem nahoru a dolů, jako barmská disidentka a politička a laureátka Nobelovy ceny míru Aung San Su Ťij.
Dcera zakladatele Komunistické strany Barmy, který byl zavražděn, když se mu podařilo vyjednat nezávislost země na Spojeném království, patřila od malička k elitní společenské třídě a dostalo se jí univerzitního vzdělání v britském Oxfordu.
Domů se z Británie vrátila v roce 1988, ale hned následující rok ji tamní vládnoucí vojenská junta uvrhla do domácího vězení. Její politická strana, Národní liga pro demokracii, totiž vyhrála volby, ale vojenská junta se nechtěla vzdát moci a tak uvěznění politického oponenta se zdálo být nejjednodušším řešením. Její uvěznění ale pobouřilo svobodný svět.
A byl to v té době právě – po pádu komunismu první československý demokraticky zvolený prezident – Václav Havel, kdo navrhl norskému parlamentu, aby jí udělil Nobelu cenu míru. Nutno poznamenat, že v té době měl Václav Havel v západní Evropě mimořádně vysoké renomé a jeho doporučení v té věci mělo jistě neobyčejnou váhu. (more…)
Novináři by se neměli vzdát bez boje (2018)
Ivan Hoffman. Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 30. 8. 2018 v rámci cyklu Názory a argumenty (ČRo Plus).
Lit.: Hoffman, Ivan: Ivan Hoffman: Novináři by se neměli vzdát bez boje. In web ČRo Plus, 30. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Evropský parlament se chystá hlasovat o ochraně autorského práva, která by se týkala i novinářů.
Ve stručnosti jde o to, že média platí novináře, kteří vytvářejí zprávy a tyto zprávy pak publikují internetové platformy, aniž by za ně novinám, televizím a rádiím platily. Důsledkem toho Google či Facebook nevědí, co s penězi, zatímco redakce skomírají, protože novinařina se prodražuje a na novináře je stále méně peněz.
Pohledy na tento problém jsou dva. Na jedné straně jsou novináři, kteří vyzývají poslance Evropského parlamentu, aby zakročili proti zlodějně a přinutili provozovatele internetu platit za zveřejňování odkazů na cizí práci.
Na straně druhé u europoslanců lobují za Google či Facebook Piráti, kteří europoslance vyzývají k záchraně svobody internetu a k odmítnutí cenzury. Jde o zásadní spor ve kterém nemohou mít pravdu obě strany.
Oblíbený slogan Pirátů zní „internet je naše moře“. V praxi to znamená, že na internet pohlížejí jako na posvátnou krávu a o nějaké regulaci nechtějí ani slyšet. (more…)