Symbolické uzavření vinohradu do doby sklizně. Připravil Karel Špalek.
Repríza 26. 8. 2018 (ČRo 2 Praha, 9:30 h).
24. 8. 2018
Zamilovaná dvojka – Šťastné (anglické) konce (2018)
Milostné dialogy ze světové i české literatury vybrala a sestavila Eva Lenartová. Režie Simona Nyitrayová.
Účinkují Lada Bělašková, David Viktora a Alena Sasínová – Polarczyk.
Nastudovala Ostrava v roce 2018. Premiéra 25. 8. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:00 h).
Osmičkový rok jako přehlídka národních traumat (2018)
Jiří Pehe. Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 23. 8. 2018 v rámci cyklu Názory a argumenty (ČRo Plus).
Lit.: Pehe, Jiří: Jiří Pehe: Osmičkový rok jako přehlídka národních traumat. In web ČRo Plus, 23. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Češi jsou hluboce rozpolcený národ. Dějiny se na našem území různým způsobem zauzlovaly a výsledkem je, že téměř každé důležité výročí vyplaví na povrch nejrůznější složitá národní dilemata nebo přímo traumata.
A jelikož se shodou zvláštních okolností odehrála velká část těch nejdůležitějších historických událostí v letech končících číslem osm, je tento osmičkový rok přehlídkou národních dilemat a traumat.
Každá v něm připomínaná historická událost národ nějakým způsobem dělí, spíše než spojuje, což se pak projevuje v tom, že se oslavy či piety mění často v protesty a demonstrace. Lehkou úlohu nemají zejména vrcholní politici, protože ať už u příležitosti toho kterého výročí pronesou cokoliv, popřípadě se rozhodnou mlčet, vyprovokují nepřátelskou reakci části veřejnosti.
Abychom byli konkrétní, první osmičkové výročí tohoto roku nám připomnělo komunistický puč z února 1948. Dalo by se předpokládat, že po pádu komunistického režimu v roku 1989 nebude problém nahlížet na toto výročí jednotně. Vždyť kdo by neocenil, že jsme se zbavili nesvobody i okupačních vojsk. Jenže žijeme v zemi, kde i 30 let po pádu komunistického režimu působí komunistická strana, a kde nemalá část společnosti vzpomíná na dobu před rokem 1989 s jistou nostalgií. (more…)
O princi Bahrámovi a princezně Datmá (1997)
Z pohádek Tisíce a jedné noci napsal Milan Navrátil. Režie Maria Křepelková.
Vypráví Milan Stehlík.
Natočeno v roce 1997. Obnovená premiéra 25. 8. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:45 h.; 9 min).
Tisíc šlágrů „z koule“ (2017)
Existuje ještě „kavárenský pianista“? Živý exemplář se do pražských podniků vydala hledat Dita Hradecká.
Repríza 25. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava, 12:00 h) v rámci cyklu Kavárenský Silvestr na Vltavě 2017.
Svatá lež (1979)
Alexandr Ivanovič Kuprin. Přeložila Zdeňka Psůtková. Režie Vladimír Tomeš.
Účinkuje Martin Růžek.
Natočeno 1979. Premiéra 20. 2. 1979 (Praha, 20:15 h.). Repríza 26. 12. 1990 (Vltava, 10:00 h.); 18. 7. 1981 (Praha, 19:15 h.); 23. 12. 1987 (Vltava, 11:30 h.); 4. 3. 1992 (Vltava, 21:30 h.); 27. 6. 1995 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Příběhy; 19. 5. 2000 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.); 25. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 29 min) v cyklu Klasická povídka.
Host Radiožurnálu – Eliška Becková (2018)
Hostem je Eliška Becková, enoložka mikulovského Vinaře roku. Moderuje Patricie Strouhalová.
Natočeno 2018. Premiéra 25. 8. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h).
Lit.: Strouhalová, Patricie – Havel, Prokop: Eliška Becková: V Česku vznikají krásná červená vína. In web ČRo 1 Radiožurnál, 25. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Milovníci vinné révy se mohou radovat – kvalita červených vín u nás rapidně roste. Říká to enoložka Eliška Becková, podle které klimatické podmínky v Česku, hlavně na jižní Moravě, se dají srovnávat k Bordeaux ve 40. letech.
„Dozravací podmínky jsou hodně vysoko, a začínají se vyvíjet opravdu velice kvalitní, mohutná, krásná červená vína i v České republice,“ vysvětluje enoložka z mikulovského Vinařství Volařík, které získalo ocenění Vinař roku 2018.
Vysoké teploty ale kvalitě hroznů nenahrávají – srážek bylo minimum a půda je velice vyschlá. „Dozrávání hroznů bylo velice rychlé a brzké, což má neblahý vliv na správnou fyziologickou zralost hroznu, cukernatosti vám skáčou nahoru,“ vysvětluje s tím, že vína pak postrádají plnost a správný aromatický profil.
Sladké hrozny ale stále ještě neznamenají, že víno bude suché nebo polosuché – o tom rozhoduje délka kvasu. Pokud chceme sladší víno, tak kvasinky v určité fázi zarazíme. „Pokud chceme suché, necháme je spapat veškerý cukr,“ dodává.
A jak poznat kvalitní víno? Dobré je třeba zajit si k vinaři, abychom nekupovali zajíce v pytli, důležitým faktorem je ale také etiketa. „Čím jednodušší a strohá etiketa, tím skvělá vína,“ zdůrazňuje.
Osobnost Plus – Jan Kanzelsberger (2018)
Knihkupec, který nečte knížky. Jan Kanzelsberger, majitel rozsáhlé sítě knihkupectví po celé republice, přesto knihy velmi dobře zná. V Osobnosti Plus prozradí, jak rozpozná dobrou knihu a podle čeho její kvality určuje. Zavzpomíná na otcovu ohromnou knihovnu i na to, jak otec specificky vyřešil jeho problémy ve škole, díky čemuž ho nasměroval do světa mezi knihami. Přiblíží, kdy jako knihkupec dostával rány, jak divoký zájem o knihy panoval ihned po Listopadu 1989 nebo jak dnes vybírá své zaměstnankyně. Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2018. Premiéra 25. 8. 2018 (ČRo Plus, 11:07 h).
Lit.: Chvátalová, Kateřina – Tachecí, Barbora: Dnes si nevybírá zaměstnavatel zaměstnance, ale zaměstnanec zaměstnavatele, říká Jan Kanzelsberger. In web ČRo Plus, 25. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „V četbě, zvláště za posledních dvacet let, mám velké mezery. S klasikou se samozřejmě nedá vydržet do smrti,“ říká knihkupec Jan Kanzelsberger, host sobotní Osobnosti Plus.
„Myslím, že řadu českých autorů bych přečíst měl, ale nevím, jestli se k tomu dostanu. Čas je na prvním místě. Pracuji ještě dodnes dvanáct hodin denně. V průměru. Někdy i více. A celý den jsem obklopen knihami,“ dodává.
Knihkupec Jan Kanzelsberger se narodil 27. 8. 1951 v Praze a v roce 1970 se vyučil knihkupcem. Od toho roku se nepřetržitě věnuje knihkupeckému oboru. Od svých 23 let vedl jedno z největších čekých knihkupectví na Václavském náměstí v Praze. V roce 1990 založil rodinnou knihkupeckou firmu, která se postupem doby rozrostla v celostátní síť provozující více než 60 prodejen. Byl předsedou Svazu českých knihkupců a zakladatelem mezinárodního veletrhu Svět knihy, literární ceny Magnesia Litera a také knikupecké školy. Firma Kanzelsberger provozuje současné nejstarší knihkupectví u nás, brněnský obchod Barvič a Novotný.
Mám na to zaměstnankyně
Poznat dobrou knihu, na to má dnes už lidi, říká knihkupec, který dnes provozuje nejstarší knihkupectví v Česku. „Tyto zaměstnance jsem nijak nevychovával, ani neškolil. Člověk musí mít dar od pánaboha. Ženy, které o tom rozhodují a mají to na starosti v obchodním oddělení, znají knihy daleko lépe než já. Znají současné trendy a autory opravdu důkladně. Nota bene kolikrát ani nerozhodujeme o tom, jestli knihu vezmeme do prodeje,“ vysvětluje Kanzelsberger.
Řekl bych, že ženy jsou tradičně daleko lepšími čtenářkami. Jsou vnímavější a i spravedlivější vůči knihám.
Jan Kanzelsberger
Kniha rodu ženského
Pro muže, který se věnuje knihkupectví už 48 let, je jeho profese otázkou genderu. „Obor knižní je od nepaměti feminizován. Muži jsou dnes hlavně v nakladatelských pozicích, tam je jich naopak spousta. Hraničí to s ekonomickými a dalšími otázkami. V obchodě, že by stál muž? Mám ve své síti šedesát poboček a je to několik set lidí. Ovšem mužů tam mám tolik, že bych je spočítal na prstech,“ uvádí.
Vytáhne si notebook a ptá se
Zakladatel veletrhu Svět knihy hodnotí také HR v oblasti knihkupectví. „Dnes si nevybírá zaměstnavatel zaměstnance, ale zaměstnanec zaměstnavatele. Je to postavené na hlavu. To je obraz tragického stavu personální politiky dneška. Protože přijde děvče, právě čerstvá absolventka, která nikdy nebyla v zaměstnání a vůbec neví, co to znamená – chodit do práce, neví, co jsou to pracovní návyky. A začne pohovor tím, že si otevře nějaký notebook nebo diář a mně klade otázky: kde bude pracovat a za kolik bude pracovat. Tak to dneska je,“ říká s povzdechem knihkupec.
Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s jejím hostem. Jan Kanzelsberger bude hovořit také o tom, jaký boom v oblasti vydavatelství a nakladatelství přišel po roce 1989.
Interview Plus – Libor Vávra (2018)
Soudní kauzy jako H-Systém nebo případ Davida Ratha vyvolávají u části veřejnosti pochybnosti o tom, zda česká justice dokáže dotáhnout složité věci do konce. U jiných případů, jako třeba exekucí, velmi vysoká rychlost rozhodování naopak zaráží. V jakém stavu je české soudnictví? Měla by se zlepšit jeho rychlost nebo spíš kvalita? A respektují politici nezávislost soudní moci? Zeptáme se předsedy Městského soudu v Praze Libora Vávry. Moderuje Jan Bumba.
Natočeno 2018. Premiéra 24. 8. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h).
Odpoledne s Dvojkou – U frýdlantského hradu se našel poklad (2018)
Co v sobě ukrývá frýdlantský poklad? O tom promluví Lucie Bidlasová z Národního památkového ústavu. Moderuje Ivana Bendová.
Natočeno 2018. Premiéra 23. 8. 2018 (ČRo 2 Praha, 7 min).
Lit.: Řápek, Jan – Bendová, Ivana: U frýdlantského hradu se našel poklad. In web ČRo 2 Praha, 23. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hledači pokladů zpozorněte. Hledat už nemusíte v rybníce u hradu a zámku Frýdlant. Právě tam byl totiž nalezen velmi cenný poklad z období třicetileté války. Brzy ho uvidí i veřejnost. Co všechno poklad obsahuje?
„Nalezli jsme depot zlatých a stříbrných mincí, které byly uloženy původně v keramické nádobě. Fragment nádoby máme také. Je to soubor 36 kusů zlatých a 6 kusů stříbrných mincí. Jsou tam dukáty, dvoudukáty, půltolary a dokonce také čtvrttolar,“ prozradila Lucie Bidlasová z Národního památkového ústavu.
Nejstarší datovanou mincí z nálezu je Uherský dukát z roku 1528. Poklad byl podle odborníků do rybníka uložen někdy v průběhu třicetileté války. Možná si ho tam někdo schoval při útěku. To ale nikdo netuší. „Do dneška ale nejsme schopni určit, kdo a proč si ten poklad do zámeckého rybníku uložil. To se asi nikdy nedozvíme.“
„I z pohledu veřejného se jedná o mimořádný nález, také i proto, že to není na obvykle přístupném místě. Věřím, že jej návštěvníci ocení,“ dodala Bidlasová. (more…)