Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Exkurz do historie a současnosti sochařských děl v Hořicích. Připravil Michael Sodomka. Pořad s posluchačskou soutěží.

Hovoří Petr Malý (1), Ladislav Jezbera (2), Jana Bačová Kroftová (3), Jana Cermanová (4) a Ruslan Vysokhi (5).

Připravilo Brno v roce 2018. Premiéra 27. – 31. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava, 8:40 h.). Repríza 27. – 31. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava, 13:45 h).

Obsah: 1. Masarykova věž samostatnosti. Rozhledna, dominanta vzniklá na počest nového státu a legionářů. S pedagogem Střední průmyslové školy kamenické a sochařské v Hořicích Petrem Malým o věži, jejíž základní kámen poklepal osobně prezident Tomáš Garrigue Masaryk. – 2. Smetanovy sady. Městský park s památníky velikánů české historie. Se sochařem a pedagogem Ladislavem Jezberou o historii jedinečných soch a vzniku samotného parku. Připravil Michael Sodomka. – 3. Sochařské symposium. S hlavním organizátorem mezinárodního setkání sochařů Martinem Samohrdem a sochařkou Janou Bačovou Kroftovou o specifikách práce v hořickém lomu, historii a tradici symposií. – 4. Galerie plastik. S ředitelkou instituce Janou Cermanovou o vystavených modelech, jejich tvůrcích i samotné galerii. – 5. Sochařská škola. S pedagogem Střední průmyslové školy kamenické a sochařské v Hořicích Ladislavem Jezberou a absolventem školy Ruslanem Vysokhim o škole.

Tarify s neomezenými mobilními daty mohou využívat zákazníci v řadě evropských zemí, např. v Polsku, Estonsku nebo Finsku. Čeští zákazníci na neomezená data stále čekají. Proč? Moderuje Michael Rozsypal.

Hovoří Jiří Grund, výkonný ředitel Asociace provozovatelů mobilních sítí, a Ondřej Malý, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro internetizaci a koordinátor digitální agendy ČR.

Natočeno 2018. Premiéra 27. 8. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h.).

Připravil ČRo Olomouc v roce 2018. Premiéra 22. 8. 2018 (ČRo Olomouc; 30 min.).

Lit.: Spurný, Aleš:  Učil a překládal i v kotelně, předtím a potom vedl katedru. Na ní profesor Macháček působí dodnes. In web ČRo Olomouc,  22. srpen 2018 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Pochází z prvorepublikové dělnické rodiny. První okupaci, tu německou, zažil Jaroslav Macháček v deseti letech. Tehdy měl v Pavlovičkách německé kamarády.

Jiří Dienstbier, Sláva Volný a mnozí další byli 21. srpna 1968 u rozhlasového mikrofonu v Praze a jejich jména se vryla do paměti všem, kteří slyšeli státní hymnu doprovázenou střelbou z Vinohradské ulice. Jenže ve stejnou dobu seděli další moderátoři i v tehdejších krajských studiích Československého rozhlasu. O nich se tolik nemluví. Jednoho z nich vám připomene pořad Archiv Plus. Připravil David Hertl.

Hovoří redaktor Mirek Kovářík.

Natočeno 2018. Premiéra 24. 8. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Archiv Plus. Repríza 26. 8. 2018 (ČRo Plus, 16:34 h); 5.

Lit.: Hertl, David:  Prohlášení v ruštině dostalo Mirka Kováříka na černou listinu. V srpnu 68 vysílal v rozhlase v Ústí. In web ČRo Plus, 24. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Miroslav Kovářík je jedním z našich nejlepších interpretů poezie. Jeho jméno je neodmyslitelně spjato s pořadem Zelené peří. Byl jednou z nepřehlédnutelných osobností malých divadel šedesátých let, stejně tak se zasloužil o zrod české folkové scény a řadu let moderoval legendární folkový festival Porta. A jeho jméno je spojeno i s rozhlasovým vysíláním v srpnu roku 1968.

Věra Šťovíčková, Jiří Dienstbier, Sláva Volný a mnozí další byli 21. srpna u mikrofonu v Praze a jejich jména se vryla do paměti všem, kteří několikrát slyšeli státní hymnu, doprovázenou střelbou z Vinohradské ulice.

Jenže ve stejnou dobu seděli další moderátoři u mikrofonů v tehdejších krajských studiích Československého rozhlasu. O nich se tolik nemluví. Patřil k nim i Mirek Kovářík v Ústí nad Labem. S rozhlasem spolupracoval už před rokem 1968, kdy začal společně s Janem Duškem připravovat pořad pro mladé Klub.

„Další díl jsme měli natáčet ve středu 21. srpna 1968. Ráno kolem čtvrté mi do bytu v Litvínově volal Honza Dušek, abych okamžitě přijel do ústeckého rozhlasu. Nebylo to jednoduché, kus cesty jsem jel nákladním vlakem, ale nakonec jsem do Ústí přijel,“ vzpomíná Kovářík. (more…)

Kunclův mlýn stojí ve středním Povltaví už od poloviny 18. století a předává se z generace na generaci. Dnes na něm hospodaří otec a syn Kunclovi a za své počiny, včetně výroby energie z obnovitelných zdrojů a šetrný přístup ke krajině i zvířatům, získali titul Farma roku. Moderuje Markéta Ševčíková.

Natočeno 2018. Premiéra 25. 8. 2018 (ČRo Plus, 21:05 h).

Kdo byl předobrazem slavného majora Terazkyho? V Historii Plus připomeneme román Miloslava Švandrlíka Černí baroni. Představíme přitom osoby, podle kterých Švandrlík postavy svého slavného románu vytvořil, a také se dozvíme, na jak exponovaném místě působil v listopadových dnech roku 1989 redaktor časopisu Rudá vatra Dušan Jasánek. Připravil a uvádí Pavel Hlavatý. Režie Jan Sedmidubský.

Natočeno 2018. Premiéra 25. 8. 2018 (ČRo Plus, 20:33 h.; 27 min.). Repríza 29. 9. 2018 (ČRo Plus, 9:33 h.); 10. 8. 2019 (ČRo Plus, 20:33 h.); 28. 12. 2019 (ČRo Plus, 20:33 h.); 25. 3. 2020 (ČRo Plus, 12:34 h.).

Lit.: Hlavatý, Pavel:  Navrácení provedeno zničením. Kdo byl předobrazem slavného majora Terazkyho? In web ČRo Plus, 25. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Pomocné technické prapory byl název pro vojenské jednotky raných 50. let, ve kterých měli být izolováni a převychováváni „nepřátelé lidu“ – od diverzantů přes kulaky a živnostníky až po faráře.

Současně šlo také o zdroj výrazně levné pracovní síly. A také námět pro jeden z nejslavnějších českých humoristických románů: Švandrlíkovy Černé barony.

Historie pétépáků, zvaných podle barvy svých výložek černí baroni, je – při započítání útvarů předchozích a následných – dosti složitá, naším tématem je však jejich nejslavnější literární zpracování, román Černí baroni.

Jejich autor, humorista Miloslav Švandrlík, u těchto jednotek (přesněji řečeno těch pokračovatelských) sloužil a záměr napsat román z tohoto prostředí v něm zrál poměrně dlouho. Ostatně bylo jasné, že takováto kniha nebude mít šanci vyjít a svému autorovi by mohla způsobit značné potíže. Přátelé však naléhali a také doba se pozvolna měnila a režim s ní, takže na počátku 60. let začal Švandrlík na románu Černí baroni pracovat. (more…)