Hostem je Tomáš Dandáš. Vyrůstal od dvou let v dětském domově, dnes je mu 22 let, má za sebou studia v Kostarice a třetím rokem je na univerzitě v Iowa ve Spojených státech. Jak ho změnil pobyt v zahraničí? Čemu by se rád věnoval v profesním životě? Proč se rád vrací do dětského domova? Moderuje Zuzana Burešová.
Natočeno 2018. Premiéra 27. 8. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 21:05 h).
Podle pohádek Tisíce a jedné noci napsal Milan Navrátil. Režie Maria Křepelková.
Vypráví Milan Stehlík.
Natočeno v roce 1997. Obnovená premiéra 27. 8. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:45 h.; 8 min).
O spisovatelích a jejich díle ve společenském kontextu hovoří Pavla Jazairiová, Luboš Kropáček a Vojtěch Šarše, situaci v současné Africe komentuje Jana Hybášková. Pořad připravila Vladimíra Bezdíčková.
Ukázky čtou Alena Zemančíková a Libor Vacek.
Natočeno 2018. Premiéra 27. – 31. 8. 3018 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h) v cyklu Africké léto. Repríza 28. 8. – 1. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 1.30 hodin); 27. – 31. 5. 2019 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h); 28. 5. – 1. 6. 2019 (ČRo 3 Vltava, 1:30 h.).
Zveme na festival Worldfest do Valdštějnské lodžie u Jičína. Moderuje Jaroslava Haladová, hudbu vybírá Petr Dorůžka.
Natočeno 2018. Premiéra 27. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h).
Fedor Gál. Kniha dialogů. Na jedné straně Fedor Gál – ikona slovenských i českých občanských aktivit, na straně druhé – slovenský národní socialista Matěj. Režie Tomáš Soldán.
Připravil ČRo Olomouc v roce 2018. Premiéra 27. – 31. 8. a 3. – 7. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h) v cyklu Esej.
Lit.: Soldán, Tomáš – Gál, Fedor: Fedor Gál: Přes Ploty. In web ČRo 3 Vltava, 28. srpen 2018 (článek). – Cit.: Chodíte k volbám? Zvažujete pokaždé znovu a poctivě, komu hodíte svůj hlas, nebo volíte stále stejně, aniž byste si přečetli program a dali šanci třeba někomu jinému? Jste ochotní vystoupit čas od času ze své sociální bubliny? Mluvíte s lidmi, se kterými se neshodnete, nebo se jim raději vyhýbáte? A skutečně posloucháte, co říkají? Knihu dialogů Fedora Gála a Matěje poslouchejte on-line.
Na začátku byl po dlouhém váhání spontánně odeslaný email. Mladý slovenský národní socialista napsal Fedoru Gálovi, „muži Listopadu ’89“, sociologovi, politikovi, publicistovi a dokumentaristovi, který se narodil v roce 1945 v Terezíně.
Existuje mnoho důvodů, proč s vámi mluvit. Hlavní byla asi snaha o porozumění, protože tak jako se vy snažíte porozumět „nám“ napříč dějinami (a podle toho, co vím, se vám to nedaří – usuzuji takto z vašich závěrů o tom, proč došlo k prosazení národního socialismu), tak se já snažím porozumět Židům a také se mi to příliš nedaří. Matěj
Po všech stránkách nevšední, vlastně mezigenerační dialog spolu s přestávkami vedou už téměř deset let. Hlavním komunikačním kanálem je elektronická pošta, která paradoxně zajišťuje bezpečný a svým způsobem intimní prostor, kde mohou být svobodně vysloveny jakékoli myšlenky a otázky bez nutnosti být politicky korektní a s vědomím, že druhá strana – ačkoli třeba nesouhlasí – trpělivě naslouchá a snaží se porozumět.
Svět budoucnosti – zdá se mi – bude patřit poutníkům mezi ploty, hranicemi, bariérami, mezi „námi“ a „jimi“. A nemusí to být rovnou toulky fyzické. Někdy stačí i rozhovor, dialog, komunikace z očí do očí. Je to poučné. Nemluvě o tom, že uhodit spolustolovníka bývá větší problém než střílet na dálku. Fedor Gál
Po čase se rozhodli „jít se svým dialogem na veřejnost“ – nejdříve úryvky se svolením publikoval Fedor Gál; pak přesvědčil Matěje (který zatím stále zůstává v anonymitě), že by měli vydat svou autentickou korespondenci s minimálními úpravami jako knihu. Vyšla slovenská, a posléze česká verze. Světlo světa spatřily i divadelní adaptace.
Ani mě, Matěji, nezměnilo čtení nějaké ikonické knihy či blesk z čistého nebe. Trápím se celý život otázkami, na které nenacházím odpovědi. No a? Fedor Gál
Témata, která probírají, prostě rezonují ve společnosti; některá se stále vracejí: ať už jsou to obecnější otázky příslušnosti k národu a nacionalismu, svobody, liberální demokracie, dobra a zla, násilí, války, chování člověka v davu, vlivu emocí na rozhodování. Kromě holocaustu a Slovenského státu se baví také o ryze současných společenských a politických poměrech na Slovensku, v Česku a šířeji v euroatlantickém prostoru.
„Jaký je váš názor na holokaust?“ Co to je za plytkou otázku? Respektive, jaká může být odpověď? Odpověď v jedné větě? Stačí taková odpověď prvovoličům? Komu? Čtenářům? Matěj
Po vydání české verze počátkem roku 2017 se společně rozhodli, že končí s publikováním svého dialogu, ve kterém nadále pokračují, avšak to podstatné již zaznívá bez záznamu, především v osobních hovorech z očí do očí.
„Živím v sobě však také pocit, že to mělo smysl,“ je přesvědčen Fedor Gál. „Myslím tím hlavně smysl pro Matěje a jemu podobným. Já už jiný za pět minut dvanáct nebudu.“
Komunikovat (hlavně přes ploty, anebo mezi bublinami) a klást si otázky. Není jiná cesta. Fedor Gál
Diskusní pořad. Moderuje Tomáš Voženílek. Téma: Osobní doklady. Host: JUDr. PhDr. Petr Mlsna, PhD., – náměstek ministra vnitra pro řízení sekce legislativy a státní správy.
Natočeno 2018. Premiéra 27. 8. 2018 (ČRo 2 Praha, 16:04 h).
Specifika hudebního školství v USA. Od školních bandů přes dětské kapely po Juilliard School. Připravila Renáta Spisarová.
Natočeno 2018. Premiéra 27. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h.). Repríza 27. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava, 23.00 hodin).
Dr. Ladislav Šourek. Projev.
Natočeno 1931. Premiéra 1. 1. 1931 (Praha, 19:00 – 19:10 h).
Rozhovor s ředitelem Ústavu pro jazyk český Karlem Olivou o tom, že si tato instituce připomíná sto let své existence, jakým vývojem prošel náš rodný jazyk během jednoho století i v čem je čeština unikátní. Připravila Lucie Výborná.
Natočeno 2011. Premiéra 26. 5. 2011 (ČRo 1 Radiožurnál). Repríza 27. 8. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h).
Lit.: Švarcová, Alžběta: Karel Oliva. In web ČRo 1 Radiožurnál, 26. květen 2011 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Proč se dnes smrtelným zraněním říká zranění neslučitelná se životem, procentu procentní bod a pojmy bowling a kuželky se libovolně zaměňují? Nad tím se podivují nejen posluchači Radiožurnálu, ale také Karel Oliva, ředitel Ústavu pro jazyk český, ústavu, který si letos připomíná 100 let své existence. Své otázky mu ve čtvrtek pokládala Lucie Výborná.
To, jak mluvíme, o nás velmi vypovídá. „Jazyk je obrazem především našeho myšlení,“ potvrzuje Karel Oliva ve vysílání. A pro příklad nemusí chodit daleko. Například tak často používané slovní spojení „zranění neslučitelná se životem“ toho o naší společnosti naznačuje mnohem více, než je na první pohled patrné. „Jde podle mě o společenskou snahu vytlačit smrt mimo to, o čem se hovoří,“ domnívá se.
Jazyk se zkrátka neustále vyvíjí. A jak Karel Oliva upozorňuje, například tolik kritizované přebírání slov cizího původu nemusí být vždy na škodu. Naopak. (more…)
Host: hydrolog Jan Daňhelka. Moderuje Jiří Holoubek. Hodina, v níž budeme hostiteli, ale také hosty mnoha zajímavých lidí. O suchu se v průběhu letošního tropického léta mluvilo často. Ale možná si stále ještě plně neuvědomujeme, jak velký problém nás v souvislosti s nedostatkem vody může čekat v letech příštích. Aktuální stav, jeho příčiny i následky, stejně jako možná řešení nastíní v Hostu do domu hydrolog Jan Daňhelka. Ptát se ho bude a k poslechu zve Jiří Holoubek.
Natočeno 2018. Premiéra 27. 8. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h).
Lit.: Řápek, Jan – Holoubek, Jiří: Situace v Česku není příznivá. Sucho je větší než v roce 2015, říká hydrolog. In web ČRo 2 Praha, 27. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Málo vody v řekách, vyschlé potoky a vyprahlá půda. K tomu zákazy napouštění bazénů nebo zalévání. Tak to v současnosti vypadá na území České republiky. Čím to je?
„Jsou tady dvě části problému. Když mluvíme o suchu, myslíme přirozený stav vody. Tedy to, co vidíme v přírodě: vyschlá půda, toky a neprší. To je sucho. A pak je tu otázka ještě nedostatku vody a tam do hry přichází, jakým způsobem společnost vodu využívá a potřebuje,“ říká Jan Daňhelka, ředitel pro hygrologii z Českého hydrometeorologického ústavu.
Z pohledu přirozeného sucha a nedostatku vody na tom jsme podle jeho slov velmi špatně. Můžeme srovnávat s rokem 2015, jenže tehdy v polovině srpna mohutně zapršelo. Situace je tedy letos nepříznivá. „Co se týče nedostatku vody, tak je situace různá. V menších obcích byly dopady zřetelné. Naopak velké vodohospodářské soustavy jako Brno nebo Praha, tak tam voda z kohoutku pořád teče i proto, že soustava byla naddimenzovaná, abychom sucho zvládali.“
Powered by WordPress