Host: Romana Vojířová, z Pohádkové zahrady Pardubice. Navštívíme zahradu, kde se setkávají lidé a zvířata. Jsou mezi nimi i ta, které někdo opustil nebo je dokonce týral. Moderuje Zdeněk Novák.
Připravil ČRo Pardubice v roce 2018. Premiéra 5. 7. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h.) v cyklu Klub Rádia Junior.
Hostem je triatlonista Tomáš Slavata, který bude vyprávět svůj příběh o složitém dětství, o pomoci dětem z neúplných rodin a odvaze, kterou musel prokázat v mnoha svých životních rozhodnutích. Moderuje Zuzana Burešová.
Natočeno 2018. Premiéra 5. 7. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 21:05 h.).
Maria Pfeiferová. Dokument o lidech, kteří neodolali vábení hazardu.
Natočeno 2018. Premiéra 5. 7. 2018 (ČRo 3 Vltava, asi 20:30 h). Repríza 8. 7. 2018 (ČRo 3 Vltava, asi 14.30 hodin).
Radiodokument, který získal hlavní cenu na rozhlasové přehlídce Audioreport z roku 2018 v kategorii Publicistický pořad.
Tomáš Gregor. Reportážní dokument z pražských heren, restaurací a barů. V hlavní roli hrací automaty a lidé kolem nich.
Natočeno 2018. Premiéra 5. 7. 2018 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h). Repríza 8. 7. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14.00 hodin).
Ján Milčák. Povídka. Režie Peter Vilhan.
Účinkujú Hana Makovická, Peter Macko, Judita Vicianová a Anna Satmárová.
Natočeno 2006. Repríza 4. 7. 2018 (Rádio Litera, 15:15 h.).
Pozn.: Nenechajte si ujsť poviedku Jána Milčáka, KLIETKA. Je vykreslením očakávania smrti v starobe, ktorá manželský pár cez slabosť a nevôľu lapila medzi štyri steny domu a donútila vzájomne si ubližovať. (anotace)
… aneb O nejstarších památkách staroslověnského písemnictví velkomoravského. Připravila Eva Ocisková. Zvuková spolupráce Jan Brauner.
Hovoří paleoslovenisté Václav Čermák a František Čajka. Ukázky ze staroslověnských textů čte Josef Somr.
Natočeno 2018. Premiéra 5. 7. 2018 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h). Repríza 5. 7. 2019 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h).
Hostem svátečních Hovorů dnes je filmový historik Pavel Taussig. Rozebere význam tvorby českých a slovenských filmařů v šedesátých letech. Tehdy vzniklo několik desítek snímků, které patří ke zlatému fondu světového filmu a ve své době zahraniční média psala o československém filmovém zázraku. Co mu předcházelo a co po něm zůstalo, na to se zeptá Michaela Vetešková.
Natočeno 2018. Premiéra 5. 7. 2018 (ČRo Plus, 13:10 – 13:34 h). Repríza 6. 7. 2018 (ČRo Plus, 7:33 h).
Hostem je Ha Tahn Špetlíková. Narodila se ve Vietnamu, popularitu jí přinesl seriál Ordinace v Růžové zahradě, je herečka, kavárnice a výtvarnice. Jan Pokorný si s ní v mobilním studiu R-stream na Sadové kolonádě v Karlových Varech popovídá o filmu, kavárenství a Vietnamu.
Natočeno 2018. Premiéra 5. 7. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h).
Archiv Plus připomene, že před jedenadvaceti lety – mezi pátým a šestnáctým červencem 1997 – postihly Českou republiku nejtragičtější záplavy dvacátého století. Pod vodou byla třetina státu, o život přišlo na padesát lidí a škody byly vyčísleny na 63 miliard korun. Do atmosféry července 1997 vás s pomocí rozhlasového archivu vrátí Pavel Hlavatý.
Natočeno 2018. Premiéra 5. 7. 2018 (ČRo Plus, 11:10 h.). Repríza 13. 7. 2021 (ČRo Plus, 4:06 h.; 11:05 h.; 19:05 h.); 28. 8. 2026 (ČRo Plus, 21:40 h.) v cyklu Návraty časem a Devadesátkové léto na Plusu!
Lit.: Hlavatý, Pavel: Povodně 1997 aneb Voda jako nepřítel. In web ČRo Plus, 13. 7. 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V červenci 1997 Moravu, Slezsko a východní Čechy postihly ničivé povodně, které zasáhly také Polsko, Rakousko a Slovensko. Jak o katastrofe informoval Český rozhlas, to si poslechněte v repríze pořadu z roku 2017.
V České republice tehdy vládla menšinová vláda Václava Klause (ODS), která po krátkém období určitého váhání složitou situaci relativně zvládala. Ve vybraných ukázkách zazní komentované přehledy událostí a škod z jednotlivých dnů tragédie, tak jak povodně zasahovaly stále větší díl našeho území.
Zaznamenána je i druhá povodňová vlna, rozličná opatření vlády i místních orgánů, různé negativní jevy i vlna solidarity s postiženými.
Vlastní sbírku vyhlásil tehdy také Český rozhlas. Přinášíme proto několik ukázek z rozhovorů s přispěvateli na rozhlasovou povodňovou sbírku, kteří své příspěvky přinášeli přímo do budovy rozhlasu. Zařazeno je i následné poděkování tehdejšího generálního ředitele Českého rozhlasu Vlastimila Ježka přispěvatelům a jeho sdělení, kam budou vybrané prostředky poskytnuty. (…)
Hostem Hovorů je ekonom, manažer v automobilovém průmyslu a bývalý předseda Českého svazu ledního hokeje Vratislav Kulhánek. Byl také jedním z devíti kandidátů nedávné prezidentské volby. Vzpomínat bude na svá sportovní a manažerská léta, ale také vysvětlí to, proč šel do politiky, co napsal ve své první knize a pro koho jí hlavně vydal. Ptát se bude David Šťáhlavský.
Natočeno 2018. Premiéra 5. 7. 2018 (ČRo Plus, 10:34 h).
Lit.: Luptáková, Věra – Šťáhlavský, David: Kulhánek: Produktivita a intenzita práce je u nás rozdílná. Dělník se může strhat, ale úředník si dá nejdřív cigárko a kafíčko. In web ČRo Plus, 29. červen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vratislav Kulhánek, ekonom, manažer a bývalý předseda Českého svazu ledního hokeje se do širokého povědomí dostal jako kandidát na prezidenta.
„Zažil jsem tady tři režimy, když pominu válku, do které jsem se jenom narodil,“ říká. „Každý režim byl o něčem jiném a v každém jsem se pletl do kdečeho, tak jsem okusil z mnoha soudků. Auta, sport, vedení Škodovky… Ta by jen sama o sobě vydala za samostatný život.“
Vratislav Kulhánek působil jako výkonný ředitel ve společnosti Robert Bosch České Budějovice, pak byl předsedou představenstva automobilky Škoda Auto (v roce 2004 i předsedou dozorčí rady). Byl prezidentem Sdružení automobilového průmyslu a viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy nebo předsedou Českého svazu ledního hokeje. Dnes je člen dozorčí rady Pojišťovny Kooperativa nebo Vědecké rady VŠE v Praze.
Jako ekonom a šéf nejedné velké firmy by prý věděl, co dělat s akutní přezaměstnaností v Česku. „Překvapivě vysoká konjunktura určitě nestojí za nízkou nezaměstnaností. Ta je totiž po celé střední a severní Evropě,“ myslí si Kulhánek.
Větší problém vidí v naší produktivitě a organizaci práce. „To není to samé jako intenzita práce. Lidi mohou dělat, až se strhnou, ale nekvalifikovanými pracovními postupy, za které ten dělník opravdu nemůže. Když se tohle zlepší, pak bude na všechno potřeba míň lidí.“
Nejvíc je to prý vidět v administrativě. „On vám ten člověk sice přijde přesně na tu 6. až 8. hodinu ranní, pak si dá cigárko, u kafíčka pohovoří s kolegou, podívá se na internet, co je nového, a až pak začne pracovat. Pak už někdy ve čtvrt na dvanáct stojí před kantýnou na obídek… Stačí, když se v pátek odpoledne projedete Českými Budějovicemi. Silnice jsou přecpané už někdy po 13,“ popisuje vlastní zkušenosti (teď už jen aktivního seniora).
Kdyby prý byla v Česku lepší produktivita práce, zejména v administrativě, a samotná práce ve fabrikách by byla organizována lepšími výrobními postupy, tak není třeba hledat další a další zaměstnance. „Co pak ale budeme dělat, až dojde k poklesu ekonomiky a krizi? Pak budeme stát před obrovským sociálním problémem. Musíte platit odstupné, nebo se zachováte jako asociál a dáte jim práci jen na měsíc či půlrok. Tohle ale třeba odbory vůbec nezajímá…“
Kulhánek taky dlouhá léta šéfoval Škodovce a sám prý přemýšlel, jak by se zachoval, kdyby musel řešit dieselgate.
„V principu hrají emise aut v celkovém objemu na znečišťování životního prostředí malou roli, jen v řádu několika procent. Ne desítek. A když viníka nehledáte, ale sami si ho určíte, tak se stala automobilka jednoznačným viníkem. Druhá věc ale je, že to byl podvod. Když jsem se pokoušel vžít do role, co by udělal já, tak bych vývoz do Ameriky asi povolil. Ne tak už pro Evropu, kde bych ten systém nechal zablokovat. Protože ty vozy samy o sobě normy Euro 5 a Euro 6 splňovaly. Nešlo by tak o 11 milionů aut s poškozeným softwarem, ale o 500 tisíc exportovaných do USA. Takto to byl podvod jak v USA, tak v Evropě, a to je hodně špatně,“ dodává Kulhánek.
Jak by se podle něj měla velká firma řídit? Kdy (a proč) musel bouchnout do stolu? Poslechněte si v audiozáznamu rozhovoru Hovory.
Powered by WordPress
