Rozhovor Vladimíra Kroce se spisovatelem Josefem Formánkem na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech.
Natočeno 2018. Premiéra 5. 7. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h).
5. 7. 2018
Pro a proti – Filmaři a historie (2018)
Letní svátky věnované velkým postavám české historie dávají příležitost televizím, aby do svých programů zařadily filmy, které dějinné okamžiky mapují. Jak se tuzemská kinematografie vypořádává s touto výzvou? A měli by být filmaři historicky přesní? Zeptá se Veronika Sedláčková v Pro a a proti.
Hovoří režisér Jiří Svoboda a náměstek ředitele Národního muzea, historik z Ústavu českých dějin FF UK Michal Stehlík.
Natočeno 2018. Premiéra 5. 7. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Lit.: Sedláčková, Veronika – Čihák, Ondřej: Neexistuje historie, jen její výklady, říká o svém zpracování Husova života režisér Svoboda. In web ČRo Plus, 5. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Červencové státní svátky nabízejí možnost připomínky historických postav, které sehrály důležitou roli v českých dějinách. Česká televize letos nabídne také novodobé zpracování osudu středověkého kazatele Jana Husa v režii Jiřího Svobody. Umí se česká společnost vypořádat se svou historii? Do jaké míry o tom svědčí umělecké pokusy zachytit významné dějinné momenty?
„Dodržovat přísně historickou látku ve filmu je složité. Už když postavíte herce před kameru, tak pracujete s nějakou personalizací osoby, kterou ten člověk není,“ uvedl v pořadu Pro a proti režisér Jiří Svoboda.
Podle něj záleží také na zvolených prostředích pro film i na tom, jaká fakta scenárista vybere. „Žádný historický film nemůže obsáhnout všechna fakta.“ (more…)
V migraci si jen s větou „To zásadně odmítáme…“ už nevystačíme (2018)
Luboš Palata. Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 4. 7. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus).
Lit.: Palata, Luboš: Luboš Palata: V migraci si jen s větou „To zásadně odmítáme…“ už nevystačíme. In web ČRo Plus, 4. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Německá dohoda o tranzitních centrech pro nás není dobrou zprávou.
Německá dohoda o migraci, prosazená bavorskou křesťansko-sociální unií, podle které vzniknou na hranicích nejdříve s Rakouskem (ale pak možná i s dalšími zeměmi) „tranzitní centra“, není pro Českou republiku nic dobrého.
A to proto, že to v sobě obsahuje hrozbu obnovení hranic mezi členskými státy Unie. Hrozbu, která může být pro exportní českou ekonomiku, výrazně profitující právě z plynulé výměny zboží mezi unijními státy, koncem současných zlatých ekonomických časů. (more…)
Exorcista : Souboj s ďáblem (2018)
William Peter Blatty. Kompletní audiokniha. Horor. Režie Radek Volf.
Čte Jiří Klem a Jitka Moučková.
Natočeno 2018. Vydal Walker & Volf 23. dubna 2018 (MP3 download, celková délka nahrávky 12 hodin 1 minuta).
Pozn.: Vykopávky starobylých hrobek v Iráku končí. Muž, jenž se na nich podílel ví, že vedle vzácných památek spatřilo světlo světa také zlo od úsvitu věků ohrožující lidstvo. Už jednou se s ním střetl a málem za to zaplatil životem…
Ale později se začne odvíjet další, snad ještě hrůznější příběh.
Dívka Regan má příznaky záhadné nemoci. Chodí ve spánku po domě, kolem ní se přemísťují těžké kusy nábytku a aby toho nebylo málo, levituje nad postelí a její tvář se mění k nepoznání. Lékaři a psychiatři s hrozivou „nemocí“ postupně prohrávají. Avšak v této chvíli boj o duše všech zúčastněných teprve začíná!
Mysteriózní thriller vás díky fascinujícím hlasům Jiřího Klema a Jitky Moučkové doslova pohltí.
A nepustí.
Strhující příběh plný napětí, mystiky a děsu je považovaný za nejdramatičtější horor všech dob od vydání „Draculy“ Brama Stokera. Stejného úspěchu jako román mezi čtenáři si dobyl i stejnojmenný film u diváků. (U nás „Vymítač ďábla“). Scénář k filmu napsal sám autor knihy a obdržel za něj Oscara.
Lit.: Špetlíková, Tereza: Lze vyzrát nad ďáblem? In web Naposlech.cz, 1. 8. 2018 (recenze). – Cit.: Mezi milovníky filmových hororů byste jen těžko hledali někoho, kdo neviděl Friedkinova Vymítače ďábla z roku 1973. Autorem knižní předlohy, vydané o dva roky dříve, je americký autor William Peter Blatty. Nyní jeho knihu zpracovalo vydavatelství Walker & Volf do podoby mluveného slova. Své hlasy audioknize Exorcista: Souboj s ďáblem propůjčili herci Jiří Klem a Jitka Moučková.
Když se u dvanáctileté Regan objevily první příznaky nespecifické nemoci, její matka zbystřila. Už jednou byla nucena svěřit své dítě do rukou lékařů a nedopadlo to dobře, proto jim už nevěří. Projevy dceřiny choroby jsou však poněkud podivné a vyžadují si pozornost odborníků. Reganina matka, populární herečka Chris, stojí před zlomovým okamžikem své kariéry – musí se rozhodnout, zda využít pracovní nabídku, o které snila, nebo se věnovat dceři.
Příběh, který se po pozvolném rozjezdu dále zásadně vyostřuje, strhuje čtenářovu a díky audioknize i posluchačovu pozornost. V jeho vyprávění se střídají Jiří Klem a Jitka Moučková dle toho, z pohledu které postavy děj sledujeme. Někdy tedy třeba i za Chris hovoří mužský interpret, například když reaguje v dialogu, ale ve valné většině má její party na starosti Jitka Moučková. Oba interpreti si za pomoci změny melodie hlasu i dikce pohráli se všemi specifickami (!) postavami příběhu. Moučková zvládla jak vystrašenou malou Regan s dětským hláskem, tak zoufalou dospělou ženu. Stejně tak Jiří Klem výborně zastal všechny muže, nadmíru dobře si poradil se svérázným Burkem Denningsem i s detektivem Williamem Kindermanem, kterému svým hlasem vtiskl velmi výrazný charakter.
Exorcista: Souboj s ďáblem je po Clarkově Setkání s Rámou, které se propracovalo do nominací na cenu O2 Audiokniha roku 2017, a Heinleinových Dveřích do léta (a Hvězdné pěchotě) dalším žánrovým titulem světové literatury, který se vydavatelství Walker & Volf odvážilo zpracovat do zvukové podoby. A zdá se, že už ví, jak na to. Audioknižní Exorcista byl v režii Radka Volfa obohacen o dramatický hudební doprovod tvořený rychle se střídajícími, údernými tóny, které jako by byly v souboji s jinými, rytmicky podobnými, ale usazenými v odlišné tónině. Bojují proti sobě obdobně jako dobro a zlo, jako Bůh a ďábel.
Audiokniha s působivě hrůzostrašným motivem na obálce, právem získává na serverech digitálních distribucí mnoho pozitivních posluchačských ohlasů. V rámci žánru špičková knižní předloha se soustředí na osobní tragédii v kulisách malého množství postav i míst. Audioknižní tvůrci ji za pomoci dvou hereckých hlasů, zvukových efektů a znělek umně přepracovali v poslechovou lahůdku plnou napětí.
Host ve studiu – Richard Poláček a Jan Paďour (2018)
Hovoří Richard Poláček a Jan Paďour.
Připravil ČRo Hradec Králové v roce 2018. Premiéra 5. 7. 2018 (ČRo Hradec Králové, 15 min.).
Lit.: Schmidt, Jakub – Baják, Milan: Železo je jako pach krve na jazyku, kdežto vůně dřeva vás naplňuje. Dřevo má v sobě úžasný příběh. In web ČRo Hradec Králové, 5. červenec 2018 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Dnes vás pozveme do Skuhrova nad Bělou, což je kousek od Rychnova nad Kněžnou. Kdysi tam stával hrad a právě do jeho zříceniny se letos už potřetí chystají umělci na 3. ročník řezbářského sympozia Proměny dřeva.
Našimi hosty jsou organizátor celé akce Richard Poláček a jeden z nejlepších řezbářů motorovou pilou nejenom u nás, ale možná v celé Evropě Jan Paďour. Je to chlap jak hora, kterého bych tipoval spíš na kováře, než na řezbáře.
Není to tak daleko od pravdy. Já jsem vlastně vyučený kovář. Takže s kovadlinou mám také své zkušenosti.
Slyšel jsem, že snad ta kovařina je tradicí ve vaší rodině.
Ano, dědeček, pradědeček a otec byli kováři.
A co, že jste zběhnul od železa k dřevu?
Přiznám se, že mě to rozžhavené železo příliš nevoní. Je to taková specifická vůně a okuje a všechen ten železný prach mají takový nádech, jestli znáte chuť krve na jazyku, takovou kovovou chuť to má. A to je celodenní chleba kováře a já to nemám moc rád. Kdežto vůně dřeva vás naplňuje a to je malinko něco jiného.
Dřevo je možná takové poddajnější, tvárnější, ne?
Teplejší. Má v sobě úžasný příběh, kterej nese od stromu až do toho samotného výrobku. Je to nádherný materiál, bez kterého by lidé nebyli lidmi. (more…)
4. 7. 2018
Záhada brněnského podzemí 1/5 (2018)
Žaneta Caletková. Příběh o tragické nehodě na ulici Pekařská v Brně, kde se v roce 1976 propadl chodník a kvůli tomu navěky zmizela v brněnském podzemí Marie Bartošová. Dramaturgie Hana Hložková. Režie Radim Nejedlý. Zvukový mistr Lukáš Dolejší.
Osoby a obsazení: studentka Jana Běhalová (Růžena Dvořáková), průvodce v podzemí (Viktor Skála), květinářka (Věra Zástěrová), pracovník z kanalizační sekce (Miroslav Černý), vypravěč (Zdeněk Truhlář).
Nastudovalo Brno v roce 2018. Premiéra 23. – 27. 7. 2018 (ČRo Brno, 21:30 h.). Repríza 10. – 14. 6. 2019 (ČRo Olomouc, 19:10 h).
Lit.: Hložková, Hana: Záhada brněnského podzemí. In web ČRo, červenec 2018 (článek). – Cit.: Příběh o tragické nehodě na ulici Pekařská v Brně, kde se v roce 1976 propadl chodník a kvůli tomu navěky zmizela v brněnském podzemí Marie Bartošová.
Svérázná studentka žurnalistiky Jana pracuje na reportáži o brněnském podzemí, a proto se zúčastní exkurze do místních tajných chodeb. Směr jejího bádání se ale velmi záhy změní, když se během své prohlídky dozvídá o pozoruhodně smutném příběhu ženy, která se před lety propadla do země. Rozhodne se zjistit o dávném případu víc. Postupně se setkává jak se svědkyní události, tak i s odborníkem na brněnské podzemí a pracovníkem z kanalizační sekce. Díky nim pomalu rozkrývá, co se tenkrát vlastně stalo. Byla paní Bartošová, pod níž se před lety probořil chodník, hrdinkou, jež přispěchala na pomoc někomu jinému, anebo nešťastnou obětí tragické nehody?
Pětidílná série „Záhada brněnského podzemí“ byla inspirována skutečnou událostí z 15. února 1976, kdy po propadnutí chodníku spadli do vzniklé jámy dva lidé. Nápis na pamětní desce umístěné na jednom z blízkých domů hlásá, že k tragické události došlo „nečekaně a v důsledku lidské lhostejnosti“. Právě i motivem lidské lhostejnosti se zabývá Žaneta Caletková, která cyklus napsala.
Za svědky minulosti 1/10 (2018)
Připravil Milan Švihálek. RozhlasoveÌ putovaÌniÌ za technickými pamaÌtkami a mizejiÌciÌmi řemesly povede tentokraÌt na severniÌ Moravu.
Připravil ČRo Ostrava v roce 2018. Premiéra 1., 8., 15., 22., 29. července, 5., 12., 19. a 26. srpna 2018 (ČRo Ostrava, 15:30 h) v cyklu Rozhlasové listování.
Obsah: 1. Podivuhodný svět techniky – 2. Klobouk dolů! – 3. Venuše z krevele. Premiéra 15. 7. 2018 (ČRo Ostrava, 15:30 h). – 4. Větrní mohykáni. – 5. Stroje v ulicích. – 6. Hořící země. – 7. Vůně benzínu. – 8. Sen z oceli a železa. – 9. Tajemství túje severské. – 10. Sbohem, stařečku.
Pozn.: Od soboty 7.7.2018, 13.10 h. se (každý týden) vysílá také na ČRo Olomouc.
Lit.: 
Švihálek, Milan: Za svědky minulosti: Klobouk dolů! In Týdeník Rozhlas 27/2018 (článek).
Lit.: 
Švihálek, Milan – Za svědky minulosti. Venuše z krevele. In Týdeník Rozhlas, červenec 2018 (článek).
Lit.: Švihálek, Milan – Lenartová, Eva: Za svědky minulosti (1. díl – Podivuhodný svět techniky). In web ČRo Ostrava, 1. červenec 2018 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Roku 1924 se v novinách objevil článek, jehož téma nebylo v našem tehdejším tisku obvyklé – výzva k záchraně technických památek. Bylo to poprvé, kdy se některý z českých žurnalistů začal zajímat o chátrající větrné mlýny, vodní hamry a zapomenuté kovářské dílny.
Téměř přesně o 60 let později byla tato aktivita oživena čtyřčlenným štábem televizních dokumentaristů, kteří se vydali na tříletou výpravu Za svědky minulosti. Vznikl v té době nejrozsáhlejší televizní seriál, který si díky zájmu diváků brzy vyžádal knižní vydání, a po 35 letech i podobu rozhlasovou.
Deset čtení na pokračování, které jsou návratem do světa zapomenutých technických památek, uvádí letos o prázdninách Český rozhlas Ostrava. Účinkuje autor Milan Švihálek v dramaturgii Evy Lenartové a v režii Simony Nyitrayové. Technicky na pořadu spolupracoval Marek Hoblík.
Na samém začátku jsme vstoupili do stroje času. Možná si řeknete, že něco takového není možné, protože cestovat časem dokážou jen hrdinové fantastických románů. My jsme ale nemuseli použít žádný z převratných vědeckých vynálezů. Udělali jsme to tak, že jsme pozdravili vrátného, prošli dlouhými chodbami, na jejichž stěnách visely nádherné obrazy, vystoupili po širokých schodech do nejvyššího patra, zamířili k masivním dveřím, a když jsme stiskli umně kovanou kliku, vstoupili jsme do klenuté kobky, v níž za průhlednou stěnou spočíval přístroj, který jsme hledali. Byli jsme v srdci hodinového stroje olomouckého orloje.
Naše setkání s časem nebylo náhodné. Měli jsme před sebou první úkol naší cesty – nasnímat mechanismus hodinového soustrojí symbolizující základní myšlenku našich výprav. Znělku seriálu, jež bude připomenutím smyslu a významu techniky v lidských dějinách. Kde jinde si může člověk lépe uvědomit své místo v čase než v samotném nitru hodinového stroje? (more…)
Hovory Plus – Vojtěch Šustek (2018)
Vojtěch Šustek se stal archivářem vlastně shodou okolností, původně měl být železničářem byl ale také pomocným dělníkem na stavbě a pečovatelem v domově důchodců. Více o jeho příběhu v dnešních Hovorech, které připravila Ivana Chmel Denčevová.
Natočeno 2018. Premiéra 5. 7. 2018 (ČRo Plus, 22:05 h).
Noční Mikrofórum – Olga Strusková (2018?)
Moderuje Alena Kumstýřová. Host: Olga Strusková, publicistka, scénáristka, překladatelka. Osobnosti si zvou osobnosti.
Repríza 5. 7. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:30 h).
O potoku Modráku a hajných Rozárce (1979)
Napsal Milan Navrátil. Pohádka. Režie Helena Philippová.
Vypráví Václav Voska.
Natočeno v roce 1979. Obnovená premiéra 5. 7. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:45 h.; 10 min).