Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

8. 7. 2018

Všesokolské slety: mystéria demokracie (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:09

V českých i československých dějinách hraje významnou roli tělocvičná organizace Sokol. K její historii neodmyslitelně patří společná cvičení, takzvané všesokolské slety. Do minulosti sletů vás zavedou unikátní archivní snímky, které pro vás vybral a  v pořadu Archiv Plus představí Lukáš Peška.

Natočeno 2018. Premiéra 6. 7. 2018  (ČRo Plus, 12:33 h.) v cyklu Archiv Plus. Repríza 6. 7. 2018  (ČRo Plus, 20:05 h.); 28. 6. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Pozn.: Francouzský spisovatel Jules Romains označil všesokolské slety za „bohoslužbu svobody“. Co z nich se dochovalo v rozhlasovém archivu?  (anotace)

Lit.: Peška, Lukáš: Všesokolské slety: mystéria demokracie. In web ČRo Plus, 6. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Historie společných sokolských cvičení, známých jako slety, se začala psát v roce dvacátého výročí založení Sokola. Pod heslem Tužme se! se první sokolský slet odehrál na Střeleckém ostrově v Praze v červnu 1882. Tisíce diváků tehdy přihlížely sestavám, z nichž obzvláště zaujala prostná pod vedením samotného Miroslava Tyrše.

V pořadí druhý Všesokolský slet se pak uskutečnil v pražské Královské oboře jako doprovodná akce Jubilejní výstavy na konci června roku 1891. S Národopisnou výstavou lidu českoslovanského Sokolové spojili svůj třetí slet v roce 1895. Pro sletová cvičení vyžili letenskou pláň. Vůbec poprvé cvičil sokolský dorost a v samostatném cvičení se představila i sokolská jízda.

Na letenské pláni se konaly i další čtyři všesokolské slety, z nichž každý nabídl nějakou novinku. Tak například na čtvrtém sletu v roce 1901 návštěvníci zhlédli první cvičení žen. Pátý slet (o šest let později) považují sokolové na první „velký“. Zúčastnily se ho početné delegace ze slovanských zemí i ze západní Evropy a zámoří.

Prvně zazněly hudební doprovody ke cvičebním sestavám. Jako první slet Svazu slovanského sokolstva je označován šestý slet. Konal se v roce 1912 a firma Kinofa z něj natočila téměř hodinový film. (more…)

Vzpomínka na 1. všesokolský slet 1882 (1948)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:03

Vzpomíná cvičitel Filip Hauptman.

Natočeno 1948.

Pozn.: Ukázka v pořadu Archiv Plus – Všesokolské slety: mystéria demokracie.

Interview Plus – Eva Zaoralová (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:01

Eva Zaoralová bývalá programová ředitelka mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2018. Premiéra 6. 7. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h).

Lit.: Svoboda, Vítek – Kroc, Vladimír: V Cannes jsem potkávala slavné herce přímo na ulici. Nějaký kult hvězd tehdy neexistoval, vzpomíná Eva Zaoralová. In web ČRo Plus,  6. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Byla dlouholetou uměleckou ředitelkou Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, teď je ve Varech uměleckou poradkyní. Hostkou svátečního dílu Interview Plus je filmová publicistka Eva Zaoralová.

Od roku 1994, kdy se začala na festivalu angažovat, se podle ní akce v mnohém proměnila. „Když jsme začínali, tak jsem ani já nevěděla, jak se dělá program. Věděla jsem, že by to měly být dobré filmy a kde se vybírají. Všechno jsme se časem naučili. Spolupracovali se mnou jednotlivci, třeba Ondřej Zach. Festival se ale časem proměnil. Asi i proto, že se nám už v někdy 90. letech podařilo publikum upoutat. Začali sem jezdit kvůli zajímavým filmům,” vypráví. 

Ze začátku jsme měli videokazety, na které jsme se museli dívat pěkně postupně. Teď to postoupilo… přes DVDčka… až k takovým těm linkům. Eva Zaoralová

„Přehlídka se proměnila hlavně díky divákům,” shrnuje Zaoralová. „A taky proto, že jsme nabyli kuráž dělat festival každým rokem,” dodává.

Zaoralová vzpomíná na dobu, kdy nebyl, jak říká, „takový kult hvězd.” „V Cannes jsem tehdy potkávala na ulici hvězdy, které hrály v zrovna promítaných filmech. To už neexistuje. Dnes jsou obklopení svými strážci, a hlídají se třeba i vchody do hotelů. Potom všichni stojí frontu po straně červeného koberce, aby je viděli stoupat po schodech. Zkrátka se z toho stal absolutní kult,” popisuje filmová publicistka. 

Talenty budoucnosti

Uměleckým ředitelem je po Evě Zaoralové dnes už Karel Och. Sympatická dáma zůstala v pozici umělecké poradkyně. „Do výběru filmů mu v podstatě vůbec nezasahuju. Karel Och je někdy rád, když mu řeknu svůj názor na některý z filmů. Teď jsem ale kvůli svému zdravotnímu stavu odkázaná hodně na počítač,” říká publicistka a podotýká, že dnešní doba je v tomto jednodušší.

„Už nejsou videokazety. Ze začátku jsme měli videokazety, na které jsme se museli postupně dívat. Teď to postoupilo před DVD až k takovým těm linkům. Dneska se na filmy díváme na počítači. Jsem z programovým oddělením v podstatě v neustálém kontaktu, ale hlavními dramaturgy je Karlův tým.”

Český film na tom podle Zaoralové není nejhůř. „Pořád se o tom mluví, že je česká kinematografie v úpadku. Ale je dobré, že v poslední době vychází z FAMU i těch druhých škol někteří režiséři, kteří budou evidentně talenty budoucnosti. Dokázal to už Olmo Omerzu, ten má úspěchy už i na zahraničních festivalech, ale i jiní režiséři,” dodává.

Host do domu – Eva Kantůrková (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:46

Eva Kantůrková, prozaička, autorka psychologických próz a scenáristka. Nejen o postavě Jana Husa, kterou vypodobnila ve svém románu ale i o chystaných projektech této dámy si bude povídat Jiří Holoubek. Pořad není vysílán živě.

Natočeno 2018. Premiéra 6. 7. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Historický klub – Prvorepublikový premiér Milan Hodža (2002)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:40

O prvorepublikovém premiérovi Milanu Hodžovi hovoří Jan Galandauer a Robert Kvaček . Připravili Pavel Kosatík a Martin Groman.

Natočeno 2002. Premiéra 8. 11. 2002 (ČRo 3 Vltava). Repríza 7. 7. 2018 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h.; 28 min.) v cyklu ČeskoSlovenský rok a Reflexe: Historie / Filozofie!; 8. 7. 2018 (ČRo 3 Vltava, 6.00 hodin). K poslechu zde.

Býti rodákem 1/? (2011?)

Filed under: Povídky — Premek @ 11:28

Miroslav Horníček. Vzpomínky, které v roce 1995 napsal pro knížku „Naše město Plzeň“. Připravil Dominik Mačas.

Nastudovala Plzeň v roce 2011. Repríza 7. 7. – 25. 8. 2018 (ČRo Plzeň, 18:05 h.) v cyklu Kaleidoskop a Léto s Horníčkem; 5. – 9. 11. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:00 h) v cyklu Četba na pokračování.

Lit.: Mačas, Dominik: O pořadu Čtení na léto. In web ČRo Plzeň, červenec 2018 (článek). – Cit.: Každoročně vám v něm nabízíme povídky plzeňských autorů, těch mladých a začínajících, zavedených a slavných i těch opomíjených a zapomenutých. Letošní čtení na léto ale bude trochu jiné.

Zatímco v uplynulých letech to bylo tak, že co týden, to povídka jiného spisovatele, letos jsme vsadili na autora jediného. A uznáte jistě, že jsme k tomu měli dobrý důvod. Desátého listopadu tomu bude rovných sto let, co se v Plzni narodil herec, spisovatel, dramatik, ale také výtvarník Miroslav Horníček, takže letos v červenci a srpnu nás čeká Léto s Horníčkem.

Poslechněte si povídky nově natočené, především z knížky Pětatřicet skvělých průvanů, ale i ty archivní, kde své texty čte sám Miroslav Horníček. Mezi nimi samozřejmě nesmí chybět jeho plzeňské vzpomínky Saze na hrušce nebo Vyznání Mariánským Lázním v červnu a červnu v Mariánských Lázních.

Zlatým hřebíčkem by měly být poslední srpnovou sobotu rané texty Miroslava Horníčka, které publikoval ještě před válkou v plzeňských novinách. Publikoval je ovšem pod pseudonymem a ten důsledně až do své smrti tajil. Nad posledním čtením se tak stále vznáší otazník, zda se nám tyto texty podaří objevit…

Obsah:

Miroslav Horníček: Býti rodákem (připravil Dominik Mačas, režie Miroslav Buriánek, účinkuje Tomáš Šolc). Repríza 7. 7. 2018 (ČRo Plzeň).

Miroslav Horníček: (2 povídky:) 35 skvělých průvanů. – Umění ztráceti. (připravil Dominik Mačas, režie Jakub Doubrava, účinkuje Jaroslav Achab Haidler). Repríza 14. 7. 2018 (ČRo Plzeň); 5. 11. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:00 h).

Miroslav Horníček: (2 povídky:) Růže tetě Růže. – Špatné pozdravení. Účinkuje Bronislav Kotiš. Repríza 21. 7. 2018 (ČRo Plzeň); 6. 11. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:00 h).

Miroslav Horníček: (2 povídky:) Rozhovor o vílách. – Dobře pokažený večer. Zatímco v první povídce dva kamarádi u slivovice řeší, zda existují éterické lesní bytosti, ve druhé spěje ke katastrofálnímu konci jeden velice nudný večírek.  Připravil Dominik Mačas. Režie Jakub Doubrava. Účinkuje Bronislav Kotiš. Repríza 28. 7. 2018 (ČRo Plzeň); 7. 11. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:00 h).

Miroslav Horníček: Saze na hrušce 1. + 2. část. Tato nahrávka vyšla na CD. Repríza 4.8. a 11.8. 2018 (ČRo Plzeň).

Miroslav Horníček: Vyznání Mariánským Lázním v červnu a červnu v Mariánských Lázních (ukázka z knihy)
V tvůrčí skupině Ostrava připravil Josef Majčák, účinkoval Miroslav Horníček, technická spolupráce Vlasta Staňková.
Pravděpodobně je to kapitola z audioknihy Vyznání Mariánským lázním. Natočeno 1978. Repríza 18. 8. 2018 (ČRo Plzeň); 8. 11. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:00 h).

Miroslav Horníček: Rané povídky (Cestář. – Mezi dvěma břehy. – Gabriel.). Repríza 25. 8. 2018 (ČRo Plzeň); 9. 11. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:00 h).

6. 7. 2018

Opisování dovoleno aneb Svátky vzdělanosti a víry v pravdu (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 11:46

Petr Voldán. Komentář.

Natočeno 2018. Premiéra 6. 7. 2018 v rámci cyklu Glosa dne (ČRo Hradec Králové, 3 min.).

Lit.: Voldán, Petr: Petr Voldán: Opisování dovoleno aneb Svátky vzdělanosti a víry v pravdu. In web ČRo Hradec Králové, 6. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Je sice sváteční ráno, ale ani dnes nechybí ranní glosa. Petr Voldán a jeho zamyšlení na téma “Opisování dovoleno aneb Svátky vzdělanosti a víry v pravdu”.

Svátek příchodu bratrů Cyrila a Metoděje, kteří vzdělávali nové učence, překládali církevně právní texty a bohoslužebné knihy i památka Mistra Jana Husa, upáleného za víru ve svou pravdu, tyto svátky splývající ve dva volné dny za sebou slavíme paradoxně na pozadí kauzy poněkud podivného nabytí potvrzení o vzdělání.

Za časů věrozvěstů i kazatele Jana nebylo vůbec lehké se vzdělaní dobrat, kdežto za staletí, která jsme ušli do současnosti, se někteří z nás naučili, že o to vzdělání až tak nejde. Za důležitější považují certifikát, stvrzující, že nějaké to vzdělání někde získali. Jak a kolik už se neřeší, papír stačí a ten, jak víme, snese všechno.

V dobách putování věrozvěstů, šířících vzdělanost, stejně jak za časů Mistra Jana Husa se znalosti množily často i opisováním učených textů a knih. Takové opisování nejde hodnotit jinak, než jako chvályhodné, prospěšné a bohulibé, kdybych chtěl setrvat i stylem v dobách dávných. Leč žijeme časy moderní, dynamické a tak není času se moc zdržovat. Svět čeká na lidi s certifikáty vzdělání, tak proč vymýšlet vymyšlené. Stačí něco tak trochu opsat. Jenomže tento druh opisování nemá s šířením vzdělanosti nic společného. Byť vlastně rovněž šíří – ale leda deziluzi o pravidlech.

Je to zkrátka rozdíl, který ale – bohužel dokonce i politikům v nejvyšších patrech – moc neříká. Divme se pak třeba i fotbalistům, kteří se snaží pravidla ohýbat na svém mistrovství. Bez ustání opakují snahy faulovat tak mazaně, aby to rozhodčí neodhalil a když se tak stane, dušují se, že se přece soupeře ani nedotkli. Přitom televizní kamery je jednoznačně usvědčují z podvodu. (more…)

Radio Ivo : Anděl s ďáblem v těle (2018)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 11:23

Improvizovaná rozhlasová hra. Připravili a účinkují Petr Marek, Johana Švarcová, Marian Moštík.

Natočeno 2018. Premiéra 2. 7. 2018 (ČRo Radio Wave, 68 min.) v cyklu Radio Ivo na Radiu Wave: Život nedoceníš.

Lit.: anonym: Radio Ivo: Anděl s ďáblem v těle. In web ČRo Radio Wave, 2. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Sadomasochismus. Někdo tomu říká „úchylka“, někdo „zábava“ a někdo prostě „životní princip“. Sociální váhy dominance a submisivity jsou prastaré jako lidstvo samo. A možná že je svět používal ještě mnohem dříve než ony pověstné váhy Spravedlnosti.

Copak se vám nikdy nestalo, že byste se v něčí přítomnosti cítili vždy „jako malej“ a v přítomnosti někoho jiného zase „na koni“? Lidé z komunity BDSM si tento princip pojmenovali, přivlastnili a v zásadě jej tak trochu vyvlastnili nám „normálním“. Až série knih 50 odstínů šedi odšpuntovala nejednu ženu a ledy dávných tabu začaly pukat. Jak si najednou vysvětlit tak enormní zájem o tuto tematiku? Něco TAM muselo být zakopáno odjakživa.

A proto i Romana Bohunská nezůstala pozadu a přináší nám příběh rybáře, jenž se díky specializovanému inzerátu setkává na pověstném „rande na slepo“ s Jitkou, která chce vyzkoušet „něco drsnějšího“. Ani jeden ovšem nedokáže na pomyslných miskách odvážit míru vhodnou pro oba. A proto se Jitka leká a rybář je zklamaný. Naštěstí do příběhu vstupuje Kamil z Prostějova, který se poblíž rybářova rodného Sikovce tak nějak příběhově potlouká. A nebyla by to Romana Bohunská, aby tato trojice nespěla ke společným problémům ústícím v rodinný i erotický happy end. A to i proto, že i téma polyamorie v posledních letech získalo díky mediálnímu zájmu již méně tabuizovanou tvář.

S oběma tematikami, jak s násilím (na ženách), tak s mnohoženstvím, opět Romaně vydatně pomohl její čerstvý manžel Lahore Tierai. A nebudeme předbíhat, ale autorka se nám svěřila ještě s jedním motivem provázejícím její tvorbu, a to s inspirací klasickými postavičkami Spejbla a Hurvínka. Romana od dětství ráda poslouchala kazety s nahrávkami her Miloše Kiršnera a některé dramatické postupy z nich tak trochu okoukala. Týká se to především hry „Hurvínek a lupiči“, v níž jsou dřevění komikové omylem zavřeni v noci na hradě. A jak si jistě uvědomujete, takovýchto situací si v tvorbě Bohunské-Tierai užíváme již několik let dostatek. Tato hra nebude výjimkou. A dlužno dodat, že v Hurvínkově příběhu hrály svou roli i středověké mučicí nástroje. Ale to už bychom toho na Romanu prozrazovali příliš!

5. 7. 2018

Uzavírat sňatky s jinověrci se nedoporučuje (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 17:38

Libor Dvořák. Komentář.

Natočeno 2018. Premiéra 4. 7. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus).

Lit.: Dvořák, Libor: Libor Dvořák: Uzavírat sňatky s jinověrci se nedoporučuje. In web ČRo Plus, 4. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pravoslavný „ministr zahraničí“, tedy představitel Ruské pravoslavné církve pro styky se zahraničí, metropolita Volokolamský Illarion Rusům nedoporučuje, aby uzavírali během fotbalového mistrovství sňatky s příslušníky jiných konfesí. K tomu podotkněme, že to není první varování tohoto druhu.

„My sluhové Boží nedoporučujeme našim věřícím volit partnera mezi lidmi, patřícími k jiné konfesní tradici. Souvisí to s trpkou zkušeností mnoha takovýchto párů, v nichž pak vznikají třenice, konflikty a vyslovené náboženské spory,“ prohlásil známý metropolita v pořadu Církev a svět na ruské televizní zpravodajské a publicistické 24.

Illarion dále akcentoval, že sváry v takovýchto rodinách zesilují, jakmile se narodí děti a je třeba rozhodnout, jaké budou víry. Podle názoru tohoto významného ruského pravoslavného hodnostáře příslušnost ke stejné konfesi samozřejmě ještě není zárukou harmonického manželství, ale společná víra, společná modlitba a společný pobyt při stejných náboženských obřadech lidi jednoduše sbližuje. (more…)

Příběhy z Vysočiny – Jitka Rousová (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:33

Připravila Dáša Kubíková.

Hovoří Jitka Rousová.

Natočeno 2018. Premiéra 4. 7. 2018 (ČRo Vysočina).

Lit.: anonym: Ze sokolského sletu v roce 1948 má Jitka Rousová schované kužely po své mamince. In web ČRo Vysočina, 4. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Do roku oslav stého výročí založení Československa se vešel i 16. Všesokolský slet v Praze. Koná se sedmdesát let po posledním sletu po druhé světové válce, než byla sokolská organizace vládnoucí komunistickou stranou Československa na dlouhou dobu zakázána.

Tehdy v létě roku 1948 se do Prahy vydala i Jitka Rousová z Velkého Meziříčí. Doprovázela svou maminku – cvičitelku, která sokola ve městě vedla. Vzpomínky má dodnes velmi živé: „My jsme na ten slet jeli dobytčákem. Vlakem. A ty dveře měly ženský otevřený a ti lidi byli na polích a tak nás zdravili. A my zase je. To je prostě nezapomenutelnej zážitek, protože to bylo těsně po válce, všichni byli nadšení, nikdo netušil, co nás čeká.“

Poválečný sokolský slet se podařilo obnovenému sokolskému hnutí uspořádat místo po pravidelných šesti letech až po desetileté přestávce, kterou způsobila druhá světová válka. Ani oni, ani tehdy osmiletá Jitka Rousová netušili, že opět půjde o poslední sokolský slet na velmi dlouhou dobu.

Nadšení desítek tisíc lidí v tu chvíli nemohlo nic změnit. Jitka sama necvičila, a když měla její maminka povinnosti, přebývala v Praze u příbuzných. Pro malou holčičku byl tehdy zážitek téměř všechno. „Žila tam dědova sestra a já jsem bydlela u nich. Strýc se mnou chodil po Praze a já jsem zažila to tehdejší nadšení. Dívali jsme se spolu i na průvod, a ten šel hodiny a hodiny, to bylo lidstva,“ vzpomíná dnes. V průvodu Prahou skutečně pochodovalo 75 000 sokolů, 9 000 hostů a k tomu i téměř tisícovka jezdců na koních. (more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress