Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Týdeník Respekt dále poukazuje na to, že skrz televizní práva a sponzoring přitékají do země velké částky, z nichž část putuje na účty těch, které Západ chtěl potrestat. Nepotvrzuje to argument kritiků sankcí, kteří upozorňují na jejich nefunkčnost a žádají jejich zrušení?

„S tím absolutně nesouhlasím. Tito kritici to částečně mají založené na ideologii a částečně sami mohou mít byznysové zájmy, nebo jsou pod tlakem určitých lobby. Pokud by sankce nebyly, tak tady máme úplný Klondike a džungli,“ zdůrazňuje místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička.

Ne náhodou vidíme rezistenci Ruska vůči sankcím. Dotýkají se konkrétních lidí, jejich majetku, bankovních účtů a cestování, a to funguje. Pavel Telička

Vedle byznysu ale jde podle Teličky i o politiky. „My něco přijmeme, protože někdo porušuje mezinárodní právo a okupuje, a tito politici naši společnou pozici naleptávají,“ dodává.

Migrace pod kontrolou

Prezidenti a předsedové vlád zemí Evropské unie by se příští týden měli dohodnout na mechanismu, podle něhož by k rozdělování oprávněných a neoprávněných žadatelů o azyl docházelo mimo Evropu, a to na africkém pobřeží.

„Je to jeden z dobrý kroků. V Česku se na celou problematiku téměř výlučně díváme prizmatem kvót, ale už nevidíme řadu rozumných a perspektivně velmi efektivních opatření,“ hodnotí nezávislý europoslanec.

Pokud ale bude žádosti azylanta v Libyi vyhověno, která země ho pak přijme? „Pokud docílíme stavu, kdy bude kontrolovaná a pouze legální migrace a bude fungovat návratová politika, pak považuji otázku, kam azylant půjde, za méně významnou,“ reaguje Telička.

Podle svých slov věří spíše v dobrovolné mechanismy a připomíná případ kosovských uprchlíků, které Česko přijalo v 90. letech. „Myslím, že bychom měli i na dobrovolné bázi umět dostát svým mezinárodněprávním závazkům,“ uzavírá Telička s tím, že počty migrantů by byly radikálně odlišné od současných čísel.

Je třeba přistoupit ke změnám dávek? „Nutné to není,“ tvrdí Šimáček s tím, že další plánované změny povedou k sociální katastrofě. „A to říkám s plnou odpovědností. Víme, že se doplatek na bydlení novelizací zákona o pomoci v hmotné nouzi už v podstatě rozpadl. Víc než 4 tisíce domácností, které žijí v ubytovnách, tento příspěvek už nepobírá. Další plánované snížení dávky povede k ještě větší eskalaci problémů těch nejchudších. Navíc, když o ně nikdo nestojí a obce se je snaží jen ze svých území vytlačit,“ vysvětluje ředitel Institutu pro sociální inkluzi.

S příspěvkem na bydlení je to prý ještě dramatičtější, protože tato dávka drží přes 200 tisíc nízkopříjmových rodin v bytech. Jsou to takzvaní chudí pracující (nebo pracující chudoba), samoživitelky nebo samoživitelé i s dětmi, často pracovníci nejrůznějších sociálních služeb nebo pomocníci učitele či pomocný personál nemocnic.

„Pokud na tuto dávku nedosáhnou, dostanou se do velkého rizika, že o bydlení přijdou. Naše společnost je zatím neumí zaplatit, přitom je velmi potřebuje. Místo toho, aby je stát podpořil, je ještě víc ohrožuje,“ zlobí se Šimáček.

Ať pracují…

Podle Petra Becka z MPSV ČR jsou tady problémy hned dva. „Jeden se týká příspěvků na bydlení, který se opravdu nadužívá a nové opatření, které ale teprve míří do Legislativní rady vlády, by zneužívání mělo upravit. Druhá změna se týká hlavně lidí z ubytoven. Navrhujeme snížení doplatku na bydlení snížením započitatelné hranice normativních nákladů. Je otázka, jestli to všechno ale povede ke snížení obchodu s chudobou.“

„Doplatek na bydlení u lidí, kteří jsou teď na ubytovnách, je z ubytoven nevyloučí. Ministerstvo navrhuje jeho snížení z 80 % na 60 %. Udělali jsme si průzkum, ze kterého vyplývá, že z 13,5 tisíc lidí na ubytovnách je většina v produktivním věku (přes 6 tisíc), a tak mohli i pracovat,“ kontruje Beck.

To, že se dnes zavírají ubytovny třeba v Ústí nad Labem nebo v Lovosicích prý nijak s koncem byznysu s chudobou nesouvisí. „Vlastníci ubytoven se obávají bezdoplatkových zón, ne že by jim ubytovny přestávaly vydělávat.“

Byznys s chudobou kvete dál

Podle ředitele Institutu pro sociální inkluzi Šimáčka to, co už stát udělal, tedy snížil výši vyplácené dávky na 80 %, nemělo žádný dramatický dopad na tento byznys, který funguje dál. „Majitelé výpadek přenesli na klienty a tahají z nich třeba dávky na živobytí nebo peníze z práce načerno. Když se tyto dávky začaly vyplácet v poukázkách, je to zas pouze na klientech.“

Petr Beck z MPSV tvrdí, že s oddlužením nebo se zapojením na trh práce pomáhají lidem na ubytovnách sociální pracovníci Úřadů práce a obcí. „Tito lidé by měli participovat na pomoci těmto lidem. Protože ti, co bydlí na ubytovnách, si moc neuvědomují, že nejde a nemůže jít o nějaké jejich trvalé bydlení,“ dodává zástupce Odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek.

K vidění bude šest desítek výtvarných děl, instalací a intervencí domácích i zahraničních architektů nebo umělců. Letošní téma přehlídky zní „Objevte pražskou divočinu!“ a zaměřuje se na tři hlavní lokality, o jejichž budoucnosti se diskutuje – ostrov Štvanice, Rohanský ostrov a vrch Vítkov. (more…)