Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

21. 6. 2018

Robotnica na poslednú chvíľu (Dělnice na poslední chvíli, 2018)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 15:57

Hana Košková. Z básnické sbírky slovenské spisovatelky, básnířky, překladatelky bulharské a ukrajinské poezie a autorky knih pro děti připravila Milena Fucimanová. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Recituje Mariana Chmelařová.

Nastudovalo Brno v roce 2018. Premiéra 23. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 23:45 h.) v cyklu ČeskoSlovenský rok a Svět poezie.

Lit.: Blažejovská, Alena: Hana Košková: Robotnica na poslednú chvíľu. In web ČRo 3 Vltava, 23. červen 2018 (článek). – Cit.: Verše z básnické sbírky slovenské spisovatelky, básnířky, překladatelky a autorky knih pro děti.

Hana Košková jako básnířka dávno pronikla do intelektuálního a uměleckého světa slovenské literatury, jako autorka knih pro nejmenší děti se stala skutečnou „rozprávkovou tetou“, kterou malí čtenáři milují a které věří. Na Slovensku snad není jediného dítěte, které by neznalo například její Poludnicu z Čerepeša nebo Repujúci grep či nedávno vydaného nezbedného Piešťanka a paní Nitkovou. Ale ani tam, kde vidí svět dětskýma očima, ani tam, kde musí přidat drobet didaktického koření, nezapře v sobě výsostnou poetku. Je také nadšenou a znalou vypravěčkou starých slovenských pověstí, plných záhad i lidového moudra.

Jako básnířka se představila už v sedmdesátých letech minulého století, její poezie prochází neustálým vývojem. Každá další sbírka je v něčem odlišná od předcházející, jak dokazují sbírky básní Pod teplom krvi, Spojitosť nebo Tvár pri tvári. K významným a zralým sbírkám patří zejména ty, které vznikaly po roce 2000, například Náhrdelník z hrdličiek, Súrodenci zo sna.

Její poetika je poetikou každodennosti, silně emocionální a zároveň smyslová, ale přesahuje rovněž až k prahu metafyziky. Dotýká se témat, jako je morální odpovědnost k životu, ale i přijetí individuální konečnosti, což vyslovila i ve sbírce Robotnica na poslednú chvíľu. Nejde o to, aby se člověk vyhnul trápení, ale aby se s ním dokázal vyrovnat.

Smysl a nesmysl (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:56

Kolik smyslů máš, tolikrát se nachytáš? Platí to v Muzeu smyslů? A dá se vypěstovat smysl pro humor? Čím je tvořen sluchový orgán člověka? Na všechny tyto otázky odpoví sobotní Klub Rádia Junior. A poslechneme si i minutovou Hádavou pohádku. Moderuje Romana Růžičková.

Natočeno 2018. Premiéra 23. 6. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h) v cyklu Klub Rádia Junior.

Dobrá vůle – Z Hradešic až kam? (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:54

Parníkem Lanna 2 za svým snem? Rozhlasový příběh mapující historii jedné z nejstarších českých lodí a také dokument o významu paroplavby a zásluhách Vojtěcha Lanny na říčních stavbách během průmyslové revoluce. Příběh o tom, kterak inspekční parníček Lanna 2 znovu vzkřísila touha manželů Achsových, jak naše touhy někdy nevědomky rozpoutají nechtěné a jak je či není jednoduché jít si za svým snem v dnešních dobách natočil Jakub Doubrava. Mistr zvuku Ondřej Franěk. Dramaturgie pořadu Lenka Svobodová.

Natočeno 2018. Premiéra 23. 6. 2018 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.; 29 min.). Repríza 3. 6. 2020 (ČRo Plus, 21:10 h.).

Lit.: Doubrava, Jakub: Z Hradešic až kam? Aneb Parníkem Lanna 2 za svým snem… In web ČRo 2 Praha,  23. červen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rozhlasový lehce časosběrný dokument mapující historii nejstarší české lodi. V Hradešicích na Šumavě ji zrenovovali a na pražskou Vltavu vrátili manželé Achsovi. V dokumentu zaznívají i úryvky ze slavné mystifikační hry o parníku Lanna 8 z pera tria Hašek-Kisch-Longen.

Rod Lannů do jižních Čech přišel v 18. století ze Salzburska, tedy Rakouska. Obchodovali se solí, později i se dřevem a tuhou. Tadeáš Lanna podnikal ve stavbě lodí a lodní dopravě vůbec. On, ale i syn jeho Karl Adalbert neboli Vojtěch Lanna starší, stejně jako jeho syn Vojtěch Lanna mladší se projevovali stejně urputným a cílevědomým duchem.

Vojtěchu Lannovi st. byly svěřeny veškeré udržovací a regulační práce na Vltavě a Labi. Založil uhelný důl i slévárnu a železárny na Kladně. Jeho firma obchodovala s výše zmíněnými komoditami, které dopravovala z jižních Čech, známých Lannových loděnic v Českých Budějovicích po Vltavě a Labi až do Hamburku. Nechal postavit významné mosty (např. řetězový most císaře Františka I., Stádlecký most či Negrelliho viadukt).

Nejslavnější člen rodu

Nejslavnější člen rodu však byl Vojtěch Lanna ml. Po iniciační velice inspirativní „kavalírské“ cestě po dolech, hutích a železárnách italských, německých, belgických, nizozemských, francouzských i anglických převzal a odvážně vedl veškeré otcovy podniky. A to ve 30 letech! Poznal roli lodníka, dělníka, horníka, hutníka, skladníka, účetního, pokladníka či dílovedoucího a nakonec ho otec učinil „společníkem s podpisovým právem“.

Stal se z něho ale i prvotřídní znalec a sběratel umění, zejména užitého. Jeho sbírka tvoří základy Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, po jehož založení silně toužil, mecenášsky ho pak podporoval nejen velkými finančními prostředky, ale i darováním spousty uměleckých předmětů či ucelených kolekcí.

Konec firmy

Firma Lanna se podílela na stavbě rozličných spojovacích železničních drah, regulaci a kanalizaci řek včetně výstavby přístavů, zdymadel, vodních a pobřežních staveb i celých nábřeží (holešovický přístav, zdymadla v Klecanech, Miřejovicích, anebo Hoříně, kanál Mělník-Vraňany). Nutno podotknout, že veškeré poháněny pouze parním pohonem!

Vnuk Adalberta Lanny staršího Vojtěch František Josef Lanna pak stihl vystavět plavební komoru u Štvanice nebo nábřeží u Svatopetrské čtvrti. Část firmy však zlikvidoval, část prodal bance Bohemia, firma splynula se stavebními firmami Řehák a Nejedlý coby akciová společnost Lanna ASS. Ta zanikla v roce 1948 znárodněním, začleněna byla pak do národního podniku Československé stavební závody, jehož dnešní následovníci jsou např. firmy Hochtief CZ a Metrostav.

Parník Lanna 8 hrdinnou divadelní hry

Své vyrobené pracovní parníky pojmenovávali Lannové jen čísly. Do dnešní doby se údajně dochovala jen Lanna 8, která je hlavním dopravním prostředkem ve hře Z Karlína do Bratislavy parníkem Lanna 8 za 365 dní z pera Jaroslava Haška (velkého mystifikátora), Emila Artura Longena (kabaretiéra a riskujícího podnikavce v mnoha oborech své doby) a Egona Erwina Kishe (odvážného zuřivého reportéra).

V dokumentu zaznívají úryvky této hry, zpracované v roce 1989 autorsky herci Studia Ypsilon s hostujícím Josefem Kemrem a pod režijním vedením Jana Schmida. Sama hra je plná mystifikací. Už jen fakta, že loď, na které se cesta konala, byl parníček Lanna 6 (nikoliv tedy Lanna 8) a plulo se jen 292 dní, to dosvědčují.

Parníček Lanna 2 přežil

Druhý parníček Lanna 2 se do dneška dochoval díky manželům Achsovým, kteří tuto loď zrenovovali v Hradešicích na Šumavě. Detektivně se dopátrali, kde byla uložena, a z vyhořelé garáže ji doslova vzkřísili z popela, že je to stálo 12 let práce a úsilí, poukazuje na to, že houževnatost a urputnost je jim vlastní.

Tato loď sloužila k inspekčním výjezdům při obřích stavbách a regulaci říčních koryt. Chvíli také po odepsání z Lannových loděnic brázdila vody přehrady Slapy jako přívoz i pojízdná prodejna. To vše ale vypráví Michal v pořadu samém.

Jedinečný poslechový zážitek

V dokumentu se pak kolážovitě prolínají osudy obou lodí. Lanna 2 i Lanna 8 se potkávají od doby, kdy vznikaly až do času přítomného. Vzniká tak zajímavým invenčním přístupem ke střihu i využitím dramaturgického nápadu koláže unikátní poslechový zážitek.

Výlety s Dvojkou – Pustevny, Libušín (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:37

Moderuje Světlana Lavičková. Spousta informací ze zajímavých míst České republiky.

Natočeno 2018. Premiéra 23. 6. 2018 (ČRo 2 Praha, 14:04 h).

Ex libris – Duch whiskey (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:36

Literární magazín Ex Libris se dnes věnuje skotské whisky. Je možné jí bez jakékoli pochybnosti považovat za skotský národní nápoj a součást tamní kultury. A Richard Grindel o ní napsal knihu Duch whiskey, ve které autor uvádí historická fakta i zajímavosti spojené s výrobou tohoto nápoje. Knihu přečetl Lukáš Hurník.

Natočeno 2018. Repríza 23. 6. 2018 (ČRo Plus, 13:34 h).

Osobnost Plus – Ondřej Soukup (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:32

Vyměnil Kocába za Gotta. Ondřej Soukup, skladatel, v Osobnosti Plus odhalí, proč se v 80. letech rozhodl přejít z nezávislé scény do populární hudby. Přidá k dobru, jak ho semlela spolupráce s manžely Jakubiskovými při práci na filmu Nejasná zpráva o konci světa, a proč se i přesto znovu s nimi vrhá do jámy lvové a tvoří hudbu k jejich novému filmu. Představí také mladý festival filmové hudby Soundtrack v Poděbradech, pro který připravuje program ze svých nejlepších filmů. K tomu přizná, v čem je dobré setkávat se se světovými mistry nejen filmové hudby a kde se v něm berou pochyby o tom, co složil. Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2018. Premiéra 23. 6. 2018 (ČRo Plus, 11:07 h.).

Host Radiožurnálu – Martin Kratochvíl (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:23

Hostem je Martin Kratochvíl – hudebník, cestovatel, horolezec, autor několika knih, kameraman a režisér. Natočil přes 70 dokumentů. Kde se dá točit bez problémů a kde to už problém je? Jak vypadá pravá múza? Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2018. Premiéra 23. 6. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h).

Pod vlajkou vzdoru a zoufalství (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:22

Pozoruhodný portrét pirátské duše se v knize Gillesa Lapouge Piráti čili námořní lupiči, flibustýři, bukanýři a jiní mořští gézové opírá o interdisciplinární přístup k humanitním vědám i hravý stylistický výraz významného esejisty. Připravil a uvádí Petr Matoušek. Režijní spolupráce Milena M. Marešová.

Ukázky čtou Vilma Cibulková a David Matásek. O tématu hovoří překladatel knihy Lubomír Martínek a kritik Viktor Šlajchrt.

Natočeno 2018. Premiéra 23. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 9:40 – 11:00 h.) v cyklu Víkendová příloha stanice Vltava. Repríza 10. 8. 2019 (ČRo 3 Vltava, 8:15 h.) v cyklu Víkendová příloha stanice Vltava.

Jakou máme svobodu tisku, jakou konstituci? (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:20

Důsledky svatodušních bouří roku 1848 v Praze objasňuje historička Magdalena Pokorná.

Natočeno 2018. Premiéra 23. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 9:05 – 9:40 h.) v cyklu Víkendová příloha stanice Vltava. Repríza 7. 8. 2021 (ČRo 3 Vltava, 8:30 – 8:59 h.) v cyklu Víkendová příloha.

Kupředu do minulosti – Šárka Maixnerová 1/2 (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:09

Připravila a moderuje Martina Kociánová.

Natočeno 2018. Premiéra 1. dílu 20. 6. 2018, 2. dílu 24. 6. 2018 na webu Kupředu do minulosti.

Lit.: anonym: Šárka Maixnerová 2. díl: Infiltrace budou pokračovat a dotknou se mnoha dalších oblast života, nejen oblasti zdravotní, ale také obchodní, politické a podobně. In web Kupředu do minulost, 24. 6. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit: V prvním díle rozhovoru s režisérkou dokumentu České televize Obchod se zdravím, natočeném skrytou kamerou v terapeutickém zařízení Aktip, jsme hovořili převáženě o tom, co vedlo tvůrce k natočení tohoto dokumentu, co všechno tomu předcházelo. Mluvili jsme také o zpracování dokumentu o různých námitkách a kritikách, které se po zveřejnění dokumentu vůči němu objevily. Ve druhém díle v tomto rozhovoru pokračujeme dále a ptáme se také na další plány režisérky Šárky Maixnerové.

Lit.: anonym: Šárka Maixnerová: Kdyby se v AKTIPu provozovala kineziologie, psychosomatická medicína, cokoliv, co by bylo tím, za co se to vydává, mohlo by to pomoci, ale tam se provozovaly jenom lži (1. díl). In web Kupředu do minulosti, 20. 6. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rozsáhlou a vášnivou diskusi rozvířil dokument Obchod se zdravím natočený skrytou kamerou v terapeutickém zařízení AKTIP, který odvysílala Česká televize. Část veřejnosti se cítí být utvrzena v tom, že cokoli jiného, než klasická medicína, je pověra, bláznovství nebo podvod. Jiní jsou zase pobouřeni a považují dokument za manipulaci, která má poškodit alternativní léčení. Další si myslí, že tento dokument přispěl k tomu, že alternativní přístupy ke zdraví budou házeny všechny do jednoho pytle a dojde k omezení jejich dostupnosti. A jiní, mezi nimi i obhájci, případně samotní léčitelé, se domnívají, že odvysílání dokumentu přispěje k tomu, že lidé budou opatrnější a budou se lépe orientovat. A také, že si mnozí z těch, kteří se považují za alternativní léčitele, již tolik nedovolí.

O těchto otázkách a také o tom, co bylo příčinou vzniku tohoto dokumentu, jak se dnes dívá na výsledek a reakce veřejnosti a jaký má ona sama vztah k alternativní léčbě, rozmlouvá Martina Kociánová s režisérkou a hlavní tvůrkyní pořadu Šárkou Maixnerovou. (more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress