Dosavadní člen dozorčí rady ČEZu Robert Šťastný je hostem Interview Plus. Na valné hromadě akcionářů ČEZu se řešila výše dividendy, změny v dozorčí radě i plány na rozdělení firmy kvůli dostavbě nových jaderných bloků. V jaké kondici je obří energetická firma? Jak velký vliv na ni má politika a jak velký vliv má ČEZ na politiku? A kdo zaplatí nové jaderné bloky, které politici tolik chtějí? Moderuje Jan Bumba.
Natočeno 2018. Premiéra 25. 6. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h).
Moderuje Tomáš Vacek. Host: Martin Němec, hudebník, výtvarník, textař a spisovatel. Osobnosti si zvou osobnosti.
Natočeno 2018. Premiéra 25. 6. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:30 h).
Hostem Hovorů je Michael Bartoň Dobenín, potomek úspěšných prvorepublikových textilních průmyslníků, kterým ale komunisté všechen majetek vzali. V 90. letech dostala rodina zpět zámek v Novém Městě nad Metují a kvůli němu opustil před 26ti lety rodnou Kanadu a vydal do Čech. A právě o jeho zajímavé životní cestě budou dnešní Hovory.
Natočeno 2018. Premiéra 25. 6. 2018 (ČRo Plus, 22:05 h).
Cyklus rohlasových minidramat studentů VŠMU. Júlia Oreská (8), Jakub Spevák (2), Vanesa Lippová (10), Ján Štiffel (3), Alica Mária Bujnová (5), Klára Madunická (6), Brian Brestovanský (9), Daniela Brezániová (1), Barbora Nitschová (7), Vanda Zemanová-Alberty (4), Patrik Samohýl (11). Dramaturgie a pedagogické vedení Alena Bodingerová, Peter Pavlac, Dušan Kozák. Zvuk Natália Jancová, Karol Kullifay, Daniel Horňák, Igor Jedinák, Peter Markovski, Marek Buranovský, Juraj Podhradský, Andrej Osvald, Gergely Both, Matúš Imríšek, Michal Horváth, Samuel Štefanec, Viktor Kyselica, Dušan Kozák. Hudební dramaturgie Katarína Bielčíková a Ĺudmila Hodulíková. Produkce Alena Rumanovská a Silvia Lukáčová. Režie autoři a autorky her.
Účinkují Božidara Turzonovová, Lucia Vráblicová, Edita Borsová, Sarah Arato, Zuzana Kapráliková, Mária Schummerová, Miroslav Trnavský, Alfréd Swan, René Jankovič, Lukáš Dóza, Michal Jánoš, Peter Ondrejička, Štefan Martinovič, Matúš Krátky, Přemysl Boublík, Matúš Beniak, Samuel Gáfrik, Šimon Zeman, Adriana Sečkárová, Karin Adzimová, Marek Lupták, Michal Noga, Lukáš Kunák, Vanda Zemanová Alberty, Ján Štiffel, Alžbeta Dvoranová, Peter Martinček, Filip Žitňanský,Mária Ševčíková, Peter Kováč, Ráchel Šoltésová, Marika Tisoňová, Alica Mária Bujnová, Alex Koníček, Dušan Kozák a Gavin Shoebridge.
Natočeno 2018. Premiéra 25. 6. 2018 (Rádio Devín, 20:00 h) a 29. 6. 2018 (Rádio Devín, 21:00 h). Repríza 7. hry 27. 6. 2023 (SRo Rádio Devín).
Obsah: 1. Daniela Brezániová: Salvator (15″20″“) – 2. Jakub Spevák: Mimikry (8″03″“) – 3. Ján Štiffel: Kým nejde o život (13″06″“) – 4. Vanda Zemanová-Alberty: Infekcia Stereotypu (15″29″“) – 5. Alica Mária Bujnová: Ema a Lucia (6″02″“) – 6. Klára Madunická: Requiem pre Rusalku (15″41″“). Premiéra šesti her 25. 6. 2018 (Rádio Devín, 20:00 h).
7. Barbora Nitschová: Feldpošta (17″07″“) – 8. Júlia Oreská: Avokádo (8″14″“) – 9. Brian Brestovanský: Sedem archanjelov (15″05″“) – 10. Vanesa Lippová: Telefón (9″55″“) – 11. Patrik Samohýl: Incident Ludex (15″38″“) .
Pozn. 2: Hry Incident Ludex, Infekcia stereotypu, Requiem pre Rusalku a Feldpošta se dostala do užšího výběru Festivalu rozhlasovej hry (10. – 12. 6. 2019, Trnava).
Lit.: anonym: Festival rozhlasovej hry: Užší výber. Rozhlasová tvorba. In web SRo Rádio Devín, 30. 4. 2019 (článek). – Cit.: Dnes boli v priamom prenose vo vysielaní Rádia Devín medzi 15:00 – 16:00 vyhlásené rozhlasové hry, ktoré v oboch kategóriách (rozhlasové hry do 30 minút a rozhlasové hry nad 30 minút) postupujú do užšieho výberu Festivalu rozhlasovej hry (10. – 12. jún 2019, Trnava).
Rozhodovala porota zložená z erudovaných odborníkov s rôznou mierou priamej rozhlasovej skúsenosti, no zato s potrebnou dávkou objektívnosti a erudovaného posúdenia kvalít rozhlasovej dramatickej produkcie RTVS za uplynulé dva roky.
Porotca Aleš Vrzák, šéfrežisér Českého rozhlasu, konštatoval, že má rád príbehy ľudí (malých i tzv. veľkých) – „a tými je rozhlasová tvorba RTVS naozaj naplnená. A to tak v podobe dramatickej, tak v podobe takpovediac „literárnej“ až „publicistickej“.“ Výrazná tematická a formálna pestrosť súťažných rozhlasových hier fascinovala porotcu Juraja Bielika, umeleckého šéfa Divadla Jána Palárika v Trnave: „Byť členom poroty súťaže rozhlasových hier je nesmierne zaujímavé zadanie. Zaujímavé a vzrušujúce. Študentské práce, dramatizácie, dokumentárne hry, experimentálne kompozície… Celkovo 63 hier – to už je naozaj slušná vzorka pôvodnej (a kvalitnej) tvorby. Rozhlasová hra žije!“
Podľa porotkyne Nadeždy Lindovskej, teatrologičky z Divadelnej fakulty Vysokej školy múzických umení, prím hrali dramatizácie: „Ukazuje sa, že najlepšie, najkvalitnejšie, najzaujímavejšie výsledky dosiahli prevažne tí tvorcovia, ktorí sa mohli oprieť o kvalitnú literárnu alebo dramatickú predlohu. Medzi postupujúcimi ich bola väčšina, najmä v kategórii dlhých hier. Pôvodné námety sa ocitli v menšine.“
Avšak bez ohľadu na to, aké inšpiračné zdroje súťažné hry mali, bodovali očarujúcou vlastnosťou rozhlasového umenia, že dramatické dielo nemusí slepo kopírovať realitu, ale môže konštruovať vlastný svet. Podľa predsedu poroty, spisovateľa Pavla Rankova, výsledná kolekcia hier v užšom výbere v oboch kategóriách ponúka rôzne typy poetík a spracovaní: od „temného tajomného príbehu vyrozprávaného v strhujúcom tempe Wedekindovej Lulu“ cez „dialóg rozporuplného básnika – ministra s rovnako rozporuplným eštebáckym technikom“ v Pavlacovom Slove Válkovom či „dramatizáciu knihy poľskej reportérky o rómskej poetke v Papuši Angeliky Kuźniak“ až po „spletitý príbeh o komplikovaných medziľudských vzťahoch v súčasnom svete“ v hre Ivice Ruttkayovej Volám sa Mária.
V kategórii rozhlasových hier do 30 minút si umiestnenie v užšom výbere vo vyrovnanej proporcionalite rozdelili tituly zastupujúce všetky série tohto formátu: Naša zabudnutá klasika z dramaturgickej proveniencie Petra Pavlaca, banskobystrický projekt Ako to bolo ďalej i progresívne Fórum mladých autorov. V oboch kategóriách sa sa tak v hre o ocenenia ocitajú diela, na margo ktorých porotca, teatrológ Miron Pukan, povedal: „Umeleckú úroveň tohtoročného Festivalu rozhlasovej hry považujem za pomerne vyrovnanú, pričom sa objavili aj také spracovania, ku ktorým sa história bude vracať a interpretovať ich, čo považujem za potešujúce.“
Do užšieho výberu v kategórii do 30 minút postupujú hry:
Faust, Ján Mikuš
Feldpošta, Barbora Nitschová
Incident Ludex, Patrik Samohýl
Infekcia stereotypu, Vanda Zemanová – Alberty
Kar, Terézia Vansová / Miroslav Dacho
Requiem pre Rusalku, Klára Madunická
Tuberáci, Boleslav Bratislavský / Miroslav Dacho
V borbe s temnotou, Boleslav Bratislavský / Miroslav Dacho
Zememerač K, Tomáš Hučko
Život v lese, Tomáš Hučko
Do užšieho výberu v kategórii nad 30 minút postupujú hry:
Advent (groteska z hranice), Dodo Gombár
Lulu, Frank Wedekind
Marína Havranová, Ivan Stodola /
Mrzutá, Jonáš Záborský / Lenka Garajová
Obvinenie, Maroš Hečko a Maja Hriešik / Radka Hoffmanová
Papuša, Angelika Kuźniak / Martina Vannayová
Posledné dni ľudstva, Karl Kraus
Slovo Válkovo, Peter Pavlac
Volám sa Mária, Ivica Ruttkayová
Vražda na Níle, Agatha Christie / M. Vannayová a M. Cvečková
Lit.: anonym: Fórum mladých autorov V. Rozhlasová tvorba. In web Rádio Devín, 25. 6. 2018 10:16 (článek). – Cit.: Rádio Devín uvedie už piaty ročník cyklu minidrám študentov VŠMU.
Fórum mladých autorov dáva najmladšej generácii tvorcov možnosť slobodnej výpovede s ohľadom na ich špecifickú cieľovú skupinu, priblíženie cez jazyk a témy, ktoré nie sú vnútené, ale vyrastajú z osobnej potreby tvorcov o nich vypovedať.
Tento rok prišlo k ďalšiemu rozvinutiu celého projektu, nakoľko sa k študentom réžie, dramaturgie a divadelnej vedy, ktorí pracovali na zadaní rozhlasovej minidrámy (na predmete Autorský seminár) v rozsahu do 20 minút pridali aj študenti filmovej scenáristiky so zadaním napísať krátky rozhlasový útvar – do 10min. Po minuloročnej extrémne prínosnej skúsenosti sme zopakovali aj spoluprácu s externými zvukovými majstrami. Interný rozhlasový zvukový majster Dušan Kozák, o. i. pedagóg ateliéru zvukovej skladby na FTF VŠMU, prizval do projektu svojich študentov zvukovej skladby. Myšlienka generačnej výpovede sa tak opäť mala šancu realizovať nie len v zmysle obsahu hier, ale aj v ich formálnej realizácii, práve vďaka osobitému prístupu z hľadiska zvukových realizácií.
Hostem je Lukáš Křišťan, autor námětu jednoho z největších počinů na poli letošních audioknih Jedlová samota. Jedná se o napínavý thriller z poválečného Německa podle skutečné události. Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2018. Premiéra 25. 6. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 21:05 h).
Lit.: Kroc, Vladimír: Jedlová samota vás přenese do poválečného Německa. In web ČRo 1 Radiožurnál, 25. červen 2018 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hostem je Lukáš Křišťan, autor námětu jednoho z největších počinů na poli letošních audioknih Jedlová samota. Jedná se o napínavý thriller podle skutečné události.
Za pár dnů jsou tu prázdniny, ale ještě před tím si půjdeme pro vysvědčení. Už víte, jaké bude? A co když máte obavy, že nedopadne tak, jak si přete vy a rodiče? Jak zvládnout zklamání z horšího výsledku? I to poradí Bára a Linka důvěry. Moderuje Romana Růžičková.
Natočeno 2018. Premiéra 25. 6. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h) v cyklu Klub Rádia Junior.
Dorthe Norsová. Dvě povídky současné dánské autorky. Překlad Markéta Kliková. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Apolena Novotná.
Účinkuje Ivana Uhlířová.
Natočeno 2018. Premiéra 25. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 25 min) v cyklu Současná povídka.
Připravil Milan Augustin.
Natočeno 2018. Premiéra 25. – 29. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h). Repríza 1. dílu 26. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 1.30 hodin). Repríza 22. – 26. 7. 2019 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h.); 23. – 27. 7. 2019 (ČRo 3 Vltava, 1:30 h.).
Obsah: 1. Výročí, které neexistuje aneb Založení Karlových Varů. – 2. David Becher, osvícený lékař a podnikatel. – 3. Goethe a Müllerova sbírka. – 4. Anton Gnirs, západočeský památkář, a jeho dcera Anna. – 5. Vznik Československé republiky v Karlových Varech.
Kristýna Franková vysílá s tvůrci souboru Pomezí, kteří pro český kulturní svět objevili pojem imerzivní divadlo. Hudbu vybírá Petr Dorůžka, který představuje indickou zpěvačku Kiran Ahluwalia.
Natočeno 2018. Premiéra 25. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.).
Leopoldo Lugones. Dvě povídky argentinského prozaika přeložila Martina Hulešová. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Michal Pavlata.
Natočeno v roce 1998. Premiéra 27. 3. 1998 (Vltava, 11:00 h.). Obnovená premiéra 25. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.; 28 min). Repríza 16. 10. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 12. 6. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Fleyberková, Klára: Leopoldo Lugones: Viola Acherontia. Černé zrcadlo. In web ČRo 3 Vltava, 25. červen 2018 (článek). – Cit.: Hispanoamerická próza je u nás rozhodně oblíbená. Texty Julia Cortázara nebo Jorgeho Luise Borgese patří ke klasice. O něco méně známý je ale Leopoldo Lugones.
Narodil se v roce 1874 ve staré a vážené rodině s kreolskou krví, svou profesní dráhu ale začal trochu zvláštně – jako anarchosocialistický žurnalista. Později dokonce dospěl až k ostrému nacionalismu a fašizující pravici. I přes tuto skutečnost, která mu – viděno dnešní optikou – může ubližovat, nelze zpochybnit jeho umělecké kvality.
Psát začal hned po střední škole. Věnoval se poezii, ale brzy přešel i k povídkové tvorbě, kde jasně tendoval k fantastice. A tak se mu začalo říkat „argentinský Poe“. Sbírku jeho textů v češtině vydalo na samém konci 90. let nakladatelství Dauphin pod názvem Fantastické povídky. Vybíráme texty Viola Acherontia a Černé zrcadlo.
Lit.: Mačas, Dominik: Fantastické příběhy „argentinského Poea“ Leopolda Lugonese. In web ČRo 3 Vltava, 11. červen 2024 (článek). – Cit.: Argentinský básník, prozaik a publicista Leopoldo Lugones se narodil před sto padesáti lety, 13. června 1874. Patří k nejvýznamnějším představitelům latinskoamerického literárního modernismu. Jeho tvorbu výrazně ovlivnil romantismus a symbolismus, zejména v jeho povídkách lze pozorovat inspiraci dílem Edgara Allana Poea. Z českého výboru Fantastické povídky vybíráme několik z nich do programu vltavské Povídky. (…)
Lugonesovými příběhy prostupují různá tajemství a záhady, častým motivem jsou všemožné paranormální jevy, ale i dobové vědecké objevy. Vedle toho dokáže vytvářet i detailně propracované obrazy reálií argentinského venkova, kde se mísí starousedlíci s novými přistěhovalci, přicházejícími především z Evropy.
Svým precizním a vytříbeným literárním stylem, mísícím spiritualitu s realitou, a schopností mimořádně sugestivního vyprávění výrazně ovlivnil budoucí literární proud nazývaný magický realismus. Jeho čelný představitel Jorge Luis Borges opakovaně označoval Lugonese za svůj literární vzor.
Ve dvacátých letech 20. století se Leopoldo Lugones dočkal formálního i společenského ocenění své tvorby. V roce 1938 v důsledku rozčarování ze společenského vývoje i soukromých nezdarů spáchal sebevraždu. (…)
Šílenci, nebo géniové? Šarlatáni, nebo vizionáři? Hrdinové Lugonesových povídek nejsou jednoznačně zařaditelní. V povídce Viola Acherontia chce podivný zahradník vypěstovat květinu smrti. V Černém zrcadle, stejně jako v povídce Psychon, vypravěč popisuje průběh experimentu doktora Paulina, tentokrát s magickým zrcadlem. (…)
Powered by WordPress