Moderuje Patricie Strouhalová. Téma: Občanskoprávní soudní řízení. Host: Tomáš Liškutín, advokát.
Natočeno 2018. Premiéra 25. 6. 2018 (ČRo 2 Praha, 16:04 h).
25. 6. 2018
Ranní úvaha Petry Hůlové – Těhulkovský konec světa (2018)
Petra Hůlová. Glosa.
Natočeno 2018. Premiéra 25. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava) v cyklu Ranní úvaha.
Lit.: Hůlová, Petra: Petra Hůlová: Downův syndrom a těhulkovský konec světa. In web ČRo 3 Vltava, 25. červen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jestli je to kluk nebo holka vědět nechci. Nejen proto, že už holku i kluka mám, ale tak nějak z principu. Jen na genetické krevní testy se mi nechce, vždyť já bych na potrat stejně nešla, říkám si. Ale podvoluji se i tomuhle a na ty testy jdu.
Ačkoli mladší z obou dětí se narodilo už před osmi lety, vše podstatné o průběhu těhotenství si pamatuji.
A ačkoli si už podruhé slibuji, že se na tu mašinerii vykašlu, absolvuji nakonec podle plánu i všechny lékařské prohlídky. Každý měsíc se nechávám vážit a měřit si tlak, čurám u sestřiček na papírek, co se duhově vybarví a na otázku „otoky?“ vrtím hlavou a pak si nechám od doktora vytisknout fotečku z ultrazvuku, kde je veliká hlavička a něco jako ruka.
Za týden tam ospale volám a po telefonu se dozvídám, že pravděpodobnost Downova syndromu je podle krevních výsledků zhruba čtyřikrát vyšší, než je vzhledem k mému věku norma. Sestra na telefonu mě okamžitě objednává na konzultaci ve smyslu: co s tím uděláme dál a přestože říkám, že s tím nic dělat nehodlám, tak mě upomíná, ať přijdu už kvůli podepsání papírů, že mě o tom informovali.
Host Lucie Výborné – Eduard Stehlík (2018)
Hostem je vojenský historik Eduard Stehlík. 24. 6. se o 105 let dříve narodil Jan Kubiš, který spolu s Josefem Gabčíkem dokázal smrtelně zranit protektora Heydricha. Kubišův život známe i díky jeho válečnému deníku. Jaké byly parašutistovy klukovské osudy? Čím to, že původně se s dvojicí Gabčík-Kubiš pro výsadek nepočítalo? Moderuje Lucie Výborná.
Natočeno 2018. Premiéra 25. 6. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h).
Osudy – Tomislav Petr 1/5 (2018)
Rozhlasové vzpomínání hydrobiologa, koordinátora environmentálních studií v Ghaně a Papui-Nové Guineji, spolupracovníka organizace FAO. Připravila Vladimíra Bezdíčková.
Natočeno 2018. Premiéra 25. – 29. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 28 min). Repríza 1. dílu 26.6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 0.00 h.).
Pro a proti – Personální změny v ČEZ (2018)
Páteční valná hromada energetické společnosti ČEZ rozhodla o personálních změnách v radě a tím pádem posílení vlivu Ministerstva financí ovladané hnutím ANO. Jaké další kroky můžeme očekávat? A dojde k rozdělení ČEZu a dostavby jaderné elektrárny Dukovany? Zeptá se Tomáš Pavlíček v Pro a proti.
Hovoří vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller a vedoucí energetické kampaně organizace Greenpeace Jan Rovenský.
Natočeno 2018. Premiéra 25. 6. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Vizitka – Petr Minařík (2018)
Petr Minařík, nakladatelství Větrné mlýny. Moderuje Renata Klusáková. Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život.
Natočeno 2018. Premiéra 25. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h). Repríza 25. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin).
Lit.: Klusáková, Renata: Petr Minařík, nakladatelství Větrné mlýny. Moderuje Renata Klusáková. In web ČRo 3 Vltava, 25. červen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je spoluzakladatel a šéfredaktor brněnského nakladatelství Větrné mlýny, které jako jediné u nás vydává současnou slovenskou literaturu v edici Česi, čítajte!
Ke specialitám nakladatelství patří také literatura divadelní. Jakou výdrž mají v podmínkách zdejšího knižního trhu donquichotské povahy? K čemu jsou dobrá autorská čtení a zda je možné ponechat čtenáře knihám napospas, se zeptá Renata Klusáková.
Host do domu – Jitka Smutná (2018)
Světová premiéra hry Kdokoli může dělat cokoli podle humoristického románu Betty MacDonaldové otevře letní scénu Divadla Ungelt. Roli maminky ztvární Jitka Smutná. A právě s ní si bude o humoru, knihách, atmosféře v sálech i ve společnosti povídat Jitka Novotná. Pořad není vysílán živě.
Natočeno 2018. Premiéra 25. 6. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h).
Žádné nové byty! (2018)
Alena Zemančíková. Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 21. 6. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus).
Lit. Zemančíková, Alena: Alena Zemančíková: Žádné nové byty! In web ČRo Plus, 21. červen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: S blížícími se volbami do obecních zastupitelstev přitvrzuje i rétorika magistrátních novin a jejich konkurenčních listů.
Člověk by ani neřekl, když se dívá kolem sebe ve čtvrti či obci, v níž žije, kolika zločinného padouštsví se dopouštěla v končícím volebním období vládnoucí koalice a kolika podvratných akcí, mnohdy hraničících se zákonem, se dopustila konkurenční strana, v případě našeho volebního obvodu ta, která v polovině období po nesmiřitelných sporech o rozpočet koalici opustila.
Vládnoucí koalice je spíše technokratická, opozice spíše sociálně humanistická, ale v jednom se shodují: jsou to parkovací místa. Čtvrť, o níž mluvím, je z valné části tvořena sídlištěm. V něm jsou vyhrazeny pro parkování zvláštní plochy a auta se vejdou i podél silnic mezi paneláky.
Reflexe: Divadlo! – Festival Dokořán (2018)
Připravila Iveta Novotná. Znovuobnovený brněnský festival Dokořán pro hudební divadlo.
Hovoří Jan Šotkovský, Dan Kalousek a další.
Natočeno 2018. Premiéra 22. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava).
Lit.: Novotná, Iveta: Festival Dokořán pro hudební divadlo: Krize libreta, stylová neukotvenost, vynikající herci. In web ČRo 3 Vltava, 22. červen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V termínu od 9. do 13. června se v Brně konal festival Dokořán, který nabídl průřez toho nejzajímavějšího, co na poli hudebního divadla u nás i ve světě za poslední dobu vzniklo.
Městské divadlo Brno se k pořádání festivalu vrátilo po osmi letech. Jedním z důvodů, který sehrál roli v obnovení festivalu, bylo to, že se oblast hudebního divadla neustále vyvíjí a jednotlivá díla často přesahují hranice jasně vymezených žánrů.
Pořadatelé také upozorňují na to, že žádná podobně specializovaná přehlídka se v České republice a jejím blízkém okolí koná. Podle dramaturga Jana Šotkovského za zrušením festivalu Dokořán v roce 2010 stál zejména vznik nového mezinárodního festivalu Divadelní svět Brno, na kterém se všechna brněnská divadla organizačně podílí.
„Uběhlo osm let, Divadelní svět se zpevnil a stabilizoval. Navíc jsme zjistili, že po festivalu Dokořán je poptávka. Pořád potkáváme lidi, kteří říkají, že to byla fajn přehlídka, že je jí škoda a že je pro oblast hudebního divadla škoda, že se ta díla nikde nepotkávají.“ Jan Šotkovský (more…)
24. 6. 2018
Bakšiš a Žena v závorce (2018)
Tomáš Sedláček. Dvojitá recenze knih, které napsali Jiří Kratochvíl a Ludvík Němec.
Připravilo Brno v roce 2018. Premiéra 23. 6. 2018 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.).
Lit.: Sedláček, Tomáš: Tomáš Sedláček o dvou prózách brněnských autorů. In web ČRo Brno, 22. červen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Knihám Jiřího Kratochvila Bakšiš a Ludvíka Němce Žena v závorce věnoval dvojitou recenzi brněnský rozhlasový dramaturg a literární publicista.
Dvě prózy spojené nejen lokalitou Brna a jeho okolím, ale i osudovým milostným tématem přineslo první pololetí letošního roku: Novelu Jiřího Kratochvila Bakšiš a román Ludvíka Němce Žena v závorce. Oba autoři mají také rozhlasovou zkušenost – je to znát ovšem jen na románu Ludvíka Němce.
Kromě žánru je zásadní rozdíl mezi oběma knihami v přístupu k vyprávění: Kratochvil ve své grotesce vsadil – řečeno s klasikem – na virtuózní lehkost, Němec v románu na osudovou tíhu. První si zvolil jako vypravěče zlomyslného pohádkového skřeta, druhý zhruba padesátiletého fotografa Marka Fárného, jenž příběh vypráví v první osobě. S jistou nadsázkou lze tvrdit, že obě knihy usilují odpovědět na otázku, proč mnohé lidské životní osudy připomínají „příběh vyprávěný blbcem“.
V Bakšiši Kratochvilův rarach zlomyslně řídí příběh nádherné povětrné děvy, jež si za okupace hojně zadávala s wehrmachtem – a nebýt zásahu skřeta, dopadlo by to s ní velice špatně. Téhle Daniele strčí šotek do cesty čtrnáctiletého neopeřeného panice Jakoubka. Ale už předtím si dal Kratochvilův skřet tu práci, aby milého Jakoubka seznámil v kulise horkého července a líbezné Vysočiny v roce 1946 s elementárními položkami vznětu lásky: se zážitkem ženské krásy, vilnosti a nakonec s cudností.