Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

23. 5. 2018

Večer na tému: Rok 1848 na Slovensku (Večer na téma: Rok 1848 na Slovensku, 2018)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 14:47

Připravil a moderuje Radoslav Passi.

Hovoří kunsthistorička Marta Herucová, historik Dušan Škvarna a politolog Marcel Martinkovič.

Natočeno 2018. Premiéra 23. 5. 2018 (Rádio Devín, 20:00 h).

Lit.: anonym: Večer na tému: Rok 1848 na Slovensku. Témy. In web Rádio Devín, 21. 5. 2018 (článek). – Cit.:  Rok 1848. V auguste bola uvedená do prevádzky železničná trať z Bratislavy do Marcheggu a Bratislavčania po prvý raz videli parnú lokomotívu, ba mohli sa aj odviezť. V septembri vypuklo prvé Slovenské povstanie a v dome pani Kolényovej na Myjave zasadla prvý raz Slovenská Národná Rada. Čo pre nás tento rok znamenal a čo znamená dnes?

V sérii Večerov na tému osmičkových rokov v našich dejinách pokračujeme rokom 1848. Hosťami  Radoslava Passiu budú kunsthistorička Marta Herucová, historik Dušan Škvarna a politológ Marcel Martinkovič. Zaujímať ich bude nielen tento revolučný rok, ale aj jeho neskoršie prejavy, dozvuky a reflexie v slovenskej kultúre a spoločnosti.

Každá věc ať dospěje na své místo 1/10 (2018)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 14:33

Sylvie Richterová. Četba na pokračování. Ze stejnojmenného románu pro rozhlas upravila autorka. Dramaturg Tomáš Sedláček. Režie Hana Mikolášková.

Čte Igor Dostálek.

Nastudovalo Brno v roce 2018. Premiéra 1. dílu 25. 5. 2018 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.) v cyklu ČeskoSlovenský rok.

Obsah: 1. Moje vyprávění začíná. – 2. Zimní krajiny duše. – 3. Vánoce a pistole. – 4. Vyhnání z ráje. – 5. Everest – 6. Odkud jdeš nebo Pokusy o svědomí. – 7. Oni mi stárnou do nevinnosti. – 8. Tanky – 9. A tak jsem se učil – 10. Konec bez zvonce.

Lit.: Blažejovská, Alena: Sylvie Richterová: Každá věc ať dospěje na své místo. In web ĆRo 3 Vltava, 3. červen 2018 (článek). – Cit.:  Naše doba se musí vypořádat se zlem, proto vznikl román básnířky, prozaičky a literární teoretičky Sylvie Rychterové. Neobyčejně intenzivní a přemýšlivé vyprávění v interpretaci Igora Dostálka poslouchejte on-line vždy po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Rozsáhlý román Sylvie Richterové (1945) Každá věc ať dospěje na své místo je širokodechým obrazem posledních šedesáti let, pozorovaným ze tří centrálních bodů: Brna, Říma a Prahy. Navzdory tomu nejde o román historický, ale metafyzický a alegorický. Autorku nezajímají ani tak příběhy, z nichž se naznačená historická doba skládá, ale jejich významy a hodnoty. Vypravěčem je nedostudovaný psycholog Jan Lazar, jeho protihráči nesou neméně symbolická jména – Velemír a Kazimír – a v jejich osudech a osudech jejich blízkých a známých se odehrává tichý, leckdy krutý, jindy skoro laskavý a vytrvalý souboj dobra a zla.

Svůj příběh a příběhy svých přátel i nepřátel nevypráví Jan Lazar nikterak lineárně. Logika osudů se totiž nekryje s časovou posloupností, poznání nepřichází jako jednorázové zjevení, ale vyjevuje se postupně a převážně velice bolestně. Dějově se otevírá koncem listopadu 1989, kdy na svahu brněnského kopce Hády hoří archivy StB, aby už nikdo do nich nemohl nahlédnout, aby zmizely viny a zrady udavačů i pečlivost jejich sběratelů a s nimi i kus dějin lidských slabostí. Jenže – jak praví veršované gnómické vsuvky vypravěčova partu:

Co bylo, pořád taky je. Pořád tady je, ale v opak se svůj pravý proměňuje.

Dějová pásma Lazarova vyprávění se od tohoto bodu rozbíhají zpátky až k počátkům poválečných časů a také vpřed až k naší přítomnosti, k pokusům o bizarní účtování s minulostí. Jenže skutečný lidský život, tvrdí autorka ústy Jana Lazara, nestojí na přízemních lidských soudech, ale na nadosobních hodnotách a vědomí řádu.

Pro rozhlasovou četbu vyňala Sylvie Richterová z románu Každá věc ať přijde na své místo jednu epickou nit. Ta tím získala dramatické kontury, které zvýraznily básnickou sílu jejího vypravěčství i hloubku přemýšlení o lidských osudech. Neobyčejně intenzivní a přemýšlivé vyprávění nastudovala s Igorem Dostálkem režisérka Hana Kovaříková.

Oddělený stín (1997)

Filed under: Povídky — Premek @ 14:26

Guillaume Apollinaire. Povídka francouzského básníka. Překlad Anna Kareninová. Režie Petr Adler.

Čte a komentuje Přemysl Rut.

Natočeno 1997. Repríza 25. 5. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.; 27 min).

Káva o čtvrté – Chronická žilní onemocnění (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:22

Moderuje Patricie Strouhalová. Téma: Chronická žilní onemocnění. Host: MUDr. Petra Zimolová, Kardiologická klinika 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole v Praze

Natočeno 2018. Premiéra 25. 5. 2018 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Vizitka – Václav Věžník (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:19

Václav Věžník, operní režisér. Moderuje Michal Bureš. Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život.

Připravil ČRo Olomouc v roce 2018. Premiéra 25. 5. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.).  Repríza  25. 5. 2018 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin).

Větrník – Host ve studiu – Michal Hába (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:27

Připravila Petra Ševců.

Připravil ČRo Olomouc v roce 2018. Premiéra 16. 5. 2018 (ČRo Olomouc).

Lit.: Ševců, Petra: Michal Hába: Umělec, který reaguje na realitu, musí mít levicové pozice. In web ČRo Olomouc, 16. květen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Studentu Janu Opletalovi, který byl smrtelně zraněn při protinacistické demonstraci v říjnu 1939, je věnována nová autorská inscenace Opletal olomouckého Divadla na cucky.

Trojice herců pod vedením hostujícího režiséra Michala Háby připomíná osud rodáka ze Lhoty u Nákla originální formou s prvky dokumentárního divadla a zároveň nekompromisně provokuje diváky.

„Sám jsem zvědavý, jestli bude inscenace na diváky působit kontroverzně. Neznám olomoucké publikum, nevím, jestli se nechá vyprovokovat, nebo ne. Ale my i s tou provokací nakládáme trošku sebeironicky. Já nejsem zastáncem toho, když všichni diváci odejdou naštvaně z divadla. O to mi nejde. Jde mi spíš o to, aby to toho diváka šťouchlo. Bylo by skvělé, kdyby si lidi potom řekli: To by mě zajímalo, jak by se Jan Opletal zachoval dnes a jak bychom se zachovali my,“ říká režisér.

V inscenaci Opletal jsou společenské postoje velmi výrazné. Ať už je to vztahování se k češství, k tomu, kde vidíme hodnoty v naší historii, k čemu vzhlížíme. Sociální kritika je podle Háby v umění důležitá.

„Struktura společenského systému tu nějaká je. Myslím si, že není na škodu říkat slovo kapitalismus. A nemusí to ani hned být negativní. Já mám samozřejmě levicové pozice, protože mám pocit, že umělec, který reaguje na realitu, musí mít levicové pozice. Přijde mi to jako paradox, že spousta mladých lidí mého věku se považují za pravicové nebo je jim to úplně jedno. Přijde mi to jako takový zvláštní dovětek postkomunismu, kdy v devadesátých letech kapitalismus rovnalo se svoboda a nedošlo k žádné revizi. To je podle mě potřeba hodně připomínat,“ dodává Hába.

Zámoček (Zámeček, 2010)

Filed under: Povídky,Slovenské — Premek @ 12:01

Vitalij Valentinovič Bianki. Pohádka pro nejmenší. Překlad Margita Príbusová. Režie Viktor Lukáč.

Vypráví Boris Farkaš.

Natočeno 2010. Repríza 23. 5. 2018 (SRo Rádio Junior, 12:15 – 12:24 h.).

ArtCafé – ZUŠ Open 2018 (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:54

Připravil Tomáš Novotný.

Natočeno 2018. Premiéra 18. 5. 2018 (ČRo 3 Vltava).

Lit.: Novotný, Tomáš: Když nehoříte, nezapálíte. ZUŠky a jejich učitelé probouzejí v dětech lásku k umění. In web ČRo 3 Vltava, 21. květen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Systém českých základních uměleckých škol je ve světě ojedinělý. „Zušky“ jsou součástí státního vzdělávacího systému. Mají rámcový vzdělávací program, následně školní vzdělávací program a plní učební plány. Vzdělávání je tedy opravdu komplexní.

Česká republika má jednu z nejhustších sítí škol, které podporují umělecký rozvoj dětí. Ve čtvrtek 24. května se téměř všechny zapojí do celonárodního happeningu ZUŠ Open.

V ČR je zapsáno 498 základních uměleckých škol, do kterých přicházejí děti od pěti let a některé zůstávají až do pozdního věku. Podle Jaroslavy Komárkové, ředitelky Základní umělecké školy Josefa Bohuslava Foerstera v Jičíně, na školách převládá hudební výuka, ale prostor se věnuje i literatuře, výtvarnému umění a tanci. „Základní umělecké školy jsou součástí státního vzdělávacího systému. Mají rámcový vzdělávací program, následně školní vzdělávací program a plní učební plány. Vzdělávání je tedy opravdu komplexní,“ upřesňuje Komárková. Za posledních 10 let začal zájem o ZUŠky opět růst. „Stále dominuje hra na klavír, zobcovou flétnu, kytaru. Ale přibývají i smyčcové nástroje. Popelkou jsou dechové nástroje, které většinou rodiče domů nechtějí,“ vyjmenovává Jaroslava Komárková. (more…)

Noční Mikrofórum – Zdenka Žádníková-Volencová (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:51

Moderuje Alena Kumstýřová. Osobnosti si zvou osobnosti. Host: Zdenka Žádníková-Volencová, členka Dejvického divadla.

Natočeno 2018. Premiéra 24. 5. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:30 h). Repríza 30. 8. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:30 h).

Morčata (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:48

Host: Milan Škoda, chovatel a pořadatel mezinárodních výstav morčat. Morčata chovali lidé jako mazlíčky v Americe dlouho před tím, než je objevili Evropané. Protože morčata nekoušou, ochočili je Indiáni jako mazlíky pro své děti. I vy máte rádi tyto roztomilé hlodavce, protože do zvířecího Klubu chodí pravidelně dotazy na jejich chov. Moderuje Veronika Hájková.

Natočeno 2018. Premiéra 24. 5. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h.) v cyklu Klub Rádia Junior.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress