Moderuje Patricie Strouhalová. Téma: Dětské skupiny. Dotazy posílejte na adresu: kavaoctvrte@rozhlas.cz.
Natočeno 2018. Premiéra 24. 5. 2018 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
23. 5. 2018
Vizitka – Jindřich Smetana (2018)
Jindřich Smetana, rektor UMPRUM. Moderuje Jan Trejbal. Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život.
Natočeno 2018. Premiéra 24. 5. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h). Repríza 24. 5. 2018 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin).
Host do domu – Barbara Nesvadbová (2018)
Barbara Nesvadbová je jednou z našich nejúspěšnějších spisovatelek, jejíž knihy o vztazích a soužití mužů a žen se stávají pravidelně bestsellerem. Úspěšná novinářka byla šéfredaktorkou časopisů Xantypa a Playboy a právě opustila po sedmnácti letech pozici šéfredaktorky jiného prestižního módního časopisu. Její knihy se staly předlohou úspěšných filmů, jako Bestiář a Pohádkář. Jak se žije spisovatelkám a novinářkám ve světě mužů anebo ho už ženy, jako je Bára Nesvadbová proměnily ve svět žen? Zeptá se Martina Kociánová.
Natočeno 2018. Premiéra 24. 5. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h).
Hovory Plus – Michal Macháček (2018)
Hostem Hovorů dnes je historik a spisovatel Michal Macháček. V uplynulých dnech jste v Radioknize mohli poslouchat četbu z jeho monografie Gustáv Husák. Právě na posledního komunistického prezidenta se budeme ptát i dnes. Dozvíte se, jak se vybírala netradiční fotka Gustáva Husáka na přebal, ale i to, že se někdejší šéf československých komunistů původně jmenoval Augustin. Ptát se bude David Šťáhlavský.
Natočeno 2018. Premiéra 23. 5. 2018 (ČRo Plus, 22:05 h.). Repríza 24. 5. 2018 (ČRo Plus, 2:05 h). K poslechu zde.
Dvacet minut Radiožurnálu – Roman Onderka (2018)
Hostem je místopředseda ČSSD, poslanec Roman Onderka. Zneklidňuje ČSSD, když ANO hlasuje ve sněmovně společně s komunisty a SPD? Měli by raději odejít do opozice? Moderuje Marie Bastlová.
Natočeno 2018. Repríza 24. 5. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 0:10 h).
Krásna strojvodkyňa, krutá vojvodkyňa 1/5 (Krásná strojvůdkyně, krutá vévodkyně, 2017)
Pavel Vilikovský. Četba na pokračování. Redakce Zuzana Belková. Hudební dramaturgie Zuzana Jurišová. Zvuk Rudolf Fritzmann. Produkce Silvia Lukáčová. Režie Laco Kerata.
Účinkuje Ján Gallovič.
Natočeno 2017 (5 x 30 min.). Premiéra 17.-24. 4. 2017 v cyklu Čítanie na pokračovanie (SRo 3 Rádio Devín, 13:00-13:30). Repríza 21.-25. 5. 2018 (Rádio Litera, 14:00 h).
Pozn.: Vo svojej próze nás Pavel Vilikovský zasväcuje do ľúbostného príbehu mladého pracovníka reklamnej agentúry Ivana, až kým odrazu s prekvapením nezistíme, že je to vlastne postava z románu bezmenného slovenského spisovateľa. Ivan sa svojmu tvorcovi vymkne z rúk a proti jeho vôli začne viesť nezávislý život. Vilikovský ukazuje spisovateľa ako bežného občana, ktorý sa pohybuje vo svete všedných starostí, no zároveň ako autor žije vo vymyslenom svete a čoraz ťažšie sa mu darí tieto dva svety rozlíšiť. V oboch sa musí vyrovnávať s dotieravými pochybnosťami i trpkým poznaním. Pavel Vilikovský odhaľuje zákulisie tvorivého procesu a stavia pred seba i čitateľa otázky o rozličných polohách a podobách skutočnosti, ktoré si v zhone súčasného života na vlastnú škodu zabúdame položiť.
Noční Mikrofórum – Pavel Karlík (2018)
Moderuje Veronika Lucassen. Host: Pavel Karlík, zvukový inženýr, producent a šéf hudebního studia. Osobnosti si zvou osobnosti. Pořad není vysílán živě.
Natočeno 2018. Premiéra 23. 5. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:30 h).
Symfonie sirén (2018)
Andreas Ammer & FM Einheit. V roce 1922 zrealizoval Arsenij Avraamov v azerbajdžánském Baku mimořádný zvukový event pod názvem Symfonie sirén – jeden z nejsmělejších monumentů ruské avantgardy dvacátých let minulého století. V Radioateliéru zazní záznam tohoto ojedinělého hudebního díla, které bylo provedeno v rámci festivalu Moravský podzim 2017 v prostorách haly A brněnského výstaviště. Připravil Ladislav Železný.
Natočeno 2018. Premiéra 23. 5. 2018 (ČRo Plus, 22:00 h) v cyklu Radioateliér. Repríza 1. 4. 2020 (ČRo Plus, 22:00 h) v cyklu Radioateliér.
Host Jana Pokorného – Ilja Hradecký (2018)
Hostem je Ilja Hradecký, jemuž bude večer předána cena Františka Kriegela za občanskou statečnost. Moderuje Jan Pokorný.
Natočeno 2018. Premiéra 23. 5. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h).
Lit.: Švarcová, Alžběta – Pokorný, Jan: K lidem, kterým pomáháte, musíte mít vztah, říká Ilja Hradecký, zakladatel organizace Naděje. In web ČRo 1 Radiožurnál, 23. květen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dlouhé roky se stará o lidi bez domova – lidi nemohoucí a bezbranné. I díky tomu dnes Ilja Hradecký dostane cenu Františka Kriegela za občanskou statečnost. „Od chvíle, kdy jsem se to dozvěděl, jsem na rozpacích,“ přiznává Ilja Hradecký v rozhovoru s Janem Pokorným.
V roce 1990 zakládal Naději, jednu z vůbec prvních neziskových organizací u nás. Ta se dnes už téměř tři desetiletí stará o lidi bez domova, s handicapem nebo jinak ohrožené. A v samotném Iljovi Hradeckém prý naděje zůstala dodnes. „Jsem nenapravitelný optimista,“ usmívá se.
Jsem nenapravitelný optimista. Ilja Hradecký
Naději zakládal společně s manželkou, a to v době, kdy pro neziskové organizace a organizace, které nabízejí pomoc lidem v nouzi, dosud neexistoval ucelený rámec. „Postupně jsme se naučili profesionalitě. Všechno přicházelo samo,“ vzpomíná.
Z ulice až do Nikaraguy
V práci, jako je ta jeho, si člověk musí udržovat nadhled. Ale ne příliš velký. „Chladná pomoc není možná. Je potřeba mít k lidem, kterým chceme pomáhat, vztah,“ popisuje Ilja Hradecký. „Ale že by se z nás stali s kamarádi? To spíš výjimečně.“
Mimochodem, mysleli jste si, že bezdomovec nemůže být šťastný? Omyl. „Jsou tací, kteří jsou se svým stavem vyrovnaní. Pak jsou tací, kteří se svým stavem chtějí něco dělat… a jiní už rezignovali. Pak je návrat velmi těžký.“
Jeho práce ale přináší i šťastné příběhy. „Zažil jsem člověka, který přišel jako klient-bezdomovec. Pak se na nějakou dobu ztratil, aby se nakonec znovu objevil. A řekl, že by rád pracoval ve street worku. Nakonec jsme se dohodli. Byl ve street worku několik let, oženil se – a dnes je misionářem v Nikaragui.“
Interview Plus – Lubomír Zaorálek (2018)
Lubomír Zaorálek, předseda sněmovního zahraničního výboru za ČSSD? a exministr zahraničí, bude hostem v Interview Plus. Nakolik budou zahraniční politiku Česka určovat komunisté? Přistoupí rodící se koalice na požadavek KSČM, aby Česko nerozšiřovalo své zahraniční mise? A proč poslanci odmítli projednávání výroků prezidenta Zemana o novičoku? Moderuje Michael Rozsypal.
Natočeno 2018. Premiéra 23. 5. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h).
Lit.: Erhart, Michael – Rozsypal, Michael: Tak vládněte, když vám to tak jde, říká Zaorálek (ČSSD) na adresu koalice ANO, SPD a KSČM. In web ČRo Plus, 23. květen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „T
Poslanci se v úterý odmítli zabývat výroky prezidenta Miloše Zemana ke kauze Novičok. Z programu řádné schůze ho vyřadily hlasy hnutí ANO, SPD, KSČM a sociálnědemokratického poslance Jaroslava Foldyny. „Potvrdilo se, že když se Andreji Babišovi (ANO) něco nehodí nebo je zle, tak se uchyluje k této koalici. Je to vážné riziko,“ říká poslanec Lubomír Zaorálek (ČSSD).
„Člověk by řekl, tak vládněte, když vám to tak jde,“ dodává předseda sněmovního zahraničního výboru. Podle něj je špatně, že neplatila dohoda ze sněmovního organizačního výboru o tom, že se bod na jednání zařadí.
Přestože se sám Zaorálek při hlasování zdržel, protože projednávání kauzy nepovažuje za šťastné, je právě kvůli porušení dohody ochoten podpořit svolání mimořádné schůze.
Zároveň kritizuje vládu, že v kauze Novičok nepostupovala jednoznačně a nedokázala komunikovat s prezidentem. Její slabost prý vychází z chybějící důvěry Sněmovny. „Vláda musí věci koordinovat a komunikovat. Pokud se způsob jejího fungování nezmění, tak se zítra může stát něco podobného,“ varuje.
Ta kauza je nešťastná. Je to zpackané a dalším opakováním jen rozmazáváme to, jak věci nefungují. Lubomír Zaorálek
Z misí neustoupíme
Zaorálek nechce říci, jak bude hlasovat ve vnitrostranickém referendu o vstupu do vlády. Ta by se měla opírat o hlasy KSČM, její předseda Vojtěch Filip ale řekl, že jeho strana vládu nepodpoří, pokud v jejím programu bude rozšiřování zahraničních misí.
„Co se týče těchto věcí, tak ustupovat nebudeme. Ale nevím, co bychom měli diskutovat, protože tohle (schválit posílení vojenských misí pozn. red.) lze stihnout ještě před vznikem vlády,“ upozorňuje Zaorálek.
Podle něj je možné diskutovat o tom, jak posilovat vojenský kontingent například v Afghánistánu. „Jiná věc je stažení z Pobaltí, to je nepřijatelné. Je to projev solidarity zemím, které se cítí ohrožené. Kdybychom se stáhli, tak úplně ztratíme tvář. Navíc to je součást širší dohody se zeměmi Visegrádu,“ zdůrazňuje.
Je komické říkat, že by to mohlo zhoršit vztahy s Ruskem – vztahy zhoršilo Rusko. Reagujeme spíše symbolicky, protože ruská pozemní převaha je tam absolutní. Ale dáváme najevo, že v tom Estonce, Litevce, Lotyše a Poláky nenecháváme samotné. Lubomír Zaorálek