Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Počet lidí s demencí stoupá. Není pro ně ale dost míst ve státních zařízeních, kde se o ně umí odborně postarat a na soukromé domovy zase pacientům a jejich rodinám chybí peníze. Téma pro dnešní Zaosřeno, autor Jan Beneš.

Natočeno 2018. Premiéra 3. 5. 2018 (ČRo Plus, 15:34 h).

Počet lékařů odcházejících do důchodu by mohl brzy převýšit počet čerstvých absolventů lékařských fakult. Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch proto chce nasypat peníze školám, které by měly přijmout více studentů. Nemůže to ale vést ke snížení kvality výuky? Bude pro nové mediky dostatek vyučujících? Naším hostem bude místopředseda spolku Mladí lékaři Jiří Šedo. Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2018. Premiéra 3. 5. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h).

Cyklisté možná budou moci usednout na kolo i poté, co vypijí nějaké to pivo nebo skleničku vína. Novelu zákona, která to umožňuje, podpořil Senát. Nemůže ale taková tolerance alkoholu zhoršit bezpečnost na tuzemských silnicích? Zeptáme se v duelu Pro a proti. Moderuje Veronika Sedláčková.

Hovoří senátorka Renata Chmelová a její kolega z horní komory Parlamentu Jiří Vosecký.

Natočeno 2018. Premiéra 3. 5. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h).

Lit.: Erhart, Michael: Zákazem pití alkoholu trestáme zodpovědné cyklisty. Dvě piva lze tolerovat, tvrdí senátor. In web ČRo Plus, 3. květen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Senát se začal zabývat novelou zákona, která by cyklistům umožnila usednout na kolo i poté, co vypijí nějaký ten alkohol. Maximální povolená hladina by se podle novely posunula na 0,5 promile, tedy asi dvě desetistupňová piva nebo sklenička vína.

„Taková tolerance je normální. Když si dospělý člověk dá dvě desítky, tak to s ním nic neudělá. Medicínsky je prokázáno, že do 0,5 promile se reakce naopak zrychlují,“ tvrdí senátor Jiří Vosecký z hnutí Starostů pro liberecký kraj.

Podle něj je nutné harmonizovat pravidla se zahraničím, protože ve všech okolních státech je určitá hladina alkoholu tolerována. „Když si turista dá v Německu pivo a přejede k nám, tak hned porušuje zákon. To není správné,“ domnívá se Vosecký.

„Jsme stále v zajetí minulého režimu, kdy lidem dáváme zákazy. Nuťme lidi, ať jsou zodpovědní za své jednání. Povolme bezpečnou hladinu alkoholu v krvi, která neomezuje reakční dobu. Proč to v okolních státech funguje a u nás ne? Protože my jdeme cestou restrikcí a nenutíme lidi, aby se chovali zodpovědně,“ zdůrazňuje. (more…)

Připravil Ondřej Bláha.

Natočeno 2018. Premiéra 1. 5. 2018 (ČRo Olomouc).

Lit.: Bláha, Ondřej: Nastává máj, lásky čas, jak říkal už Mácha a generace básníků před ním. In web ČRo Olomouc, 1. květen 2018 (anotace + nahrávka k poslechu) – Cit.: Jaro je v plném proudu a příroda se probudila k životu. Naši předkové měli z jara možná ještě větší radost než my, protože byli na přírodě mnohem více závislí.

53. díl cyklu Osudové ženy. Každý týden vám nabízíme portréty femmes fatales, žen, kteréovlivňovaly politický i kulturní život. Tento díl připravila a slovem provází Ivana Denčevová. Autorem dokudramat je Hynek Pekárek. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Zvuk Jiří Pochvalovský. Režie Michal Bureš.

Účinkují Marika Procházková, Marek Lambora, Jakub Folvarčný, Gustav Hašek, Svatopluk Schuller, Lukáš Král, Petr Buchta, Jan Teplý II. Hostem je literární a výtvarný historik Radim Kopáč.

Natočeno 2018. Premiéra 4. 5. 2018 (ČRo 2 Praha, 18:30 h). Repríza 18. 5. 2019 (ČRo 2 Praha, 18:30 h); 15. 8. 2020 (ČRo 2 Praha, 18:30 h).

Lit.: Chmel Denčevová, Ivana – Luptáková, Věra: Mělo se na ni zapomenout… Osudové ženy: Toyen. In web ČRo 2 Praha, 4. 5. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Život Marie Černínové Toyen je zahalený tajemstvím. Na základce měla z výtvarné výchovy dvojku, dnes se její obrazy prodávají za desítky milionů.

O nejvýraznější představitelce československého meziválečného umění Marii Čermínové (1902-1980) toho mnoho nevíme. Nedávala žádné rozhovory, nenapsala žádné texty nebo vzpomínky. Říkávala, že nemá ani žádnou rodinu. Pseudonym, který jí vymyslel Jaroslav Seifert, si nechala zapsat do dokladů a používala ho i na úřadech.

Jako muž

S pseudonymem se najednou mohla změnit i její minulost. Rodina nebo práce v továrně na mýdlo jako by neexistovala. Oblékala se jako muž, mluvila o sobě v mužském rodě. Mužům se tak líbila, jí víc přitahovaly ženy. Netradiční umělkyně každým coulem. Její umělecká tvorba je propojena s další bohémskou osobností – s Jindřichem Štyrským.

Se Štýrským spolupracovala řadu let. Oba byli ovlivněni tehdejšími dobovými uměleckými směry. Oba taky byli členy proslulého Devětsilu. Přátelili se se Seifertem nebo Vítězslavem Nezvalem. Štýrský ale v březnu 1942 zemřel. A Toyen se po válce stala symbolem tvůrčí svobody.

Mělo se na ni zapomenout…

Zatímco její přátelé se z kaváren přesunuli na schůze, Toyen v březnu 1947 odjela do Paříže. Do centra umění, kam jezdívala už v předválečném období. Rázem tak patřila do světa surrealistů, jakými byli André Breton, Max Ernst či Salvátor Dalí. A po únoru 1948 už neměla žádný důvod k návratu do vlasti.

Zemřela v Paříži 9. listopadu 1980. U nás se na ni mělo zapomenout. O to častěji o ní slyšíme dnes. Její obrazy se prodávají za závratné ceny a jeden z nich už patří k českým aukčním rekordům.

Hostem pátečního ArtCafé bude spisovatelka Petra Hůlová. Představí svoji poslední knihu Stručné dějiny Hnutí, kroniku fiktivního hnutí žen za převýchovu mužů. Moderuje Tomáš Pivoda, hudbu vybírá a komentuje Pavel Zelinka.

Natočeno 2018. Premiéra 4. 5. 2018 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.).

Lit.: Pivoda, Tomáš: Muži i ženy by se nad sebou měli zamyslet, říká Petra Hůlová. In web ČRo 3 Vltava, 14. květen 2018 (článek). – Cit.:  „Věřím, že idealismus má smysl. Na začátku každé změny je ideál. Také se ale ptám, jestli někdy v dějinách někdo svou moc postoupil dobrovolně. Zda je možné převzít moc bez faktického nebo symbolického násilí,“ říká o své nové knize Petra Hůlová.

Pečovatelka – bachařka v jednom z ústavů tzv. Hnutí, které vzniklo v neurčité blízké budoucnosti jako „reakce na pohled na ženy, který u žen akcentuje více zevnějšek než u mužů,“ je vypravěčkou čerstvé knihy Petry Hůlové. Hnutí vyzdvihuje  oproti vzhledu, mládí a sex-appealu vnitřní hodnotu ženy, její duchovní stránku a charakter. Autorka ale Hnutí ve své knize nepovažuje primárně za protimužské tažení. V jejím dystopickém světě existují také tzv. komunitní centra, což jsou pro změnu převýchovné instituce pro ženy, protože „ženy je také potřeba naučit nelpět na své zevnějšku stejně jako tomu, aby nebyly přitahovány k mužům na základě pofidérních věcí jako postavení a peníze.“

Maminko, proč je ta paní nahatá?

I v realitě podle Petry Hůlové přetrvává důraz na zevnějšek žen, což spolu s obecným požadavkem na angažovanost žen ve veřejném životě vytváří mnohdy těžko řešitelný rozpor. „Obnažené ženské tělo prodává v reklamě cokoli od jogurtů přes pneumatiky po pomazánky,“ což v knize podle autorky vyvažují vtipné pasáže o billboardech využívajících nahotu zase mužského těla. Jedním z podnětů k napsání její prózy byla mimo jiné i reálná situace, kdy byla spisovatelka na ulici před podobným reklamním poutačem konfrontována otázkou své dcery na důvod nahoty slečny na poutači a nevěděla, jak na to odpovědět. „Mě tato situace nějak šíleně irituje, kdyby to tak nebylo, tak bych tuhle knihu nezačala psát,“ dodává.

K letošnímu udílení cen Magnesia Litera se Petra Hůlová v kritickém sloupku na serveru Iliteratura.cz vyjádřila v tom smyslu, že se naše situace v literární oblasti vyvíjí směrem, kdy by se mužské psaní brzy mohlo stát jen kořením nebo ozdobou literatury, jako tomu bylo v minulosti s literaturou ženskou. Nejde pouze o fakt, že v současné době je více prozaiček než prozaiků, ale o to, že když někdo tímto způsobem literaturu pojímá, nebere obě skupiny jako rovnocenné. Skandál kolem Nobelovy ceny za literaturu, který vyústil až v oznámení o jejím neudělení v roce 2018, považuje za vyústění toho, k čemu se v poslední době už dlouho schylovalo a co našlo svůj výraz v kampani MeToo. „Svoji knížku jsem napsala ještě před touto kampaní, ale není to určitě náhoda, protože něco takového viselo ve vzduchu a tímto genderovým směrem byla obrácená obecná ocitlivost a pozornost.“

Ideál vítězí

Poté, co páry vyjdou na z léčebné, převýchovné instituce, by měla vzájemná přitažlivost fungovat na základě porozumění. Poselství knížky podle ní nespočívá v tom, že každý hezký ideál, který se dotáhne do důsledků, končí totalitou. „Já věřím, že idealismus má smysl. Na začátku každé změny je právě ideál. V dnešním světě patří větší moc obecně mužům a emancipačnímu hnutí jde o zvýšení podílu moci žen. Já se ale ptám, jestli někdy v dějinách někdo někomu svou moc postoupil dobrovolně, jestli je vůbec možné, aby se něco takového uskutečnilo bez faktického nebo symbolického násilí. To mě zajímá.“

Celý záznam pořadu včetně hudby, kterou vybral Pavel Zelinka, si můžete poslechnout zde.

Miroslav Donutil je jedním z nejúspěšnějších a nejžádanějších českých herců. V Hostu do domu s ním Jiří Holoubek bude mluvit o divadle Husa na provázku, slavné inscenaci Balada pro banditu, nebude chybět Sluha dvou pánů. Ale řeč přijde i na ryby a Otu Pavla, dozvíme se také jaké to je, stát na jevišti s vlastním synem, který ještě k tomu hraje hlavní roli. K poslechu Vás zve Jiří Holoubek. Pořad není vysílán živě. 

Natočeno 2018. Premiéra 4. 5. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h).

Karla Erbová, básnířka. Moderuje Jan Anderle. Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život.

Připravil ČRo Plzeň v roce 2018. Premiéra 4. 5. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h). Repríza 4. 5. 2018 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin).