Jak si osmičková výročí připomíná český Junák? Kdy byly zlaté časy skautingu u nás? Co se ví o ilegální činnosti oddílu Jaroslava Foglara za války? A díky čemu nových skautů přibývá? Hostem do domu bude Václav Dostál ze Skautského institutu. Zeptá se Vladimír Kroc. Pořad není vysílán živě.
Natočeno 2018. Premiéra 8. 5. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Příběh československého leteckého esa Karla Kuttelwaschra a reportáž z prostředí jeho dnešních následovníků na 21. základně taktického letectva v Čáslavi připravil Dismanův rozhlasový dětský soubor a Tomáš Černý. Technická spolupráce Jakub Sejkora. Produkce Hana Novenková.
Hovoří tiskový a informační důstojník 21. základny taktického letectva Čáslav kpt. Tomáš Maruščák a další.
Natočeno 2018. Premiéra 8. 5. 2018 (ČRo 3 Vltava, 8:15 – 9:00 h).
Na úsvitu moderního věku – 11. září 1909 – se v Itálii setkaly tisíce nadšených diváků se slavnými aviatiky a umělci, mezi nimiž nechyběli Franz Kafka, Louis Blériot, Giacomo Puccini, Glenn Curtiss, Max Brod, Gabriele D“Annuncio a Mario Calderara. Kniha emeritního profesora Yaleské univerzity Petra Demetze 1909: Aeroplány nad Bresciou zachycuje důležitý okamžik, v němž se setkalo umění s technikou, aby nám předestřely obraz budoucnosti. Dvouhodinovou kompozici o této letecké přehlídce tvoří ukázky z knihy Aeroplány nad Bresciou, exkluzivní rozhovor s jejím autorem, citace z dobových pramenů a Pucciniho hudba. Připravil Jiří Kamen.
Natočeno 2003. Repríza 8. 5. 2018 (ČRo 3 Vltava, 6:00 h).
Moderuje Blanka Prudilová. Host: Pavel Schreiber, jehož otec přežil holokaust. Osobnosti si zvou osobnosti. Pořad není vysílán živě.
Natočeno 2018. Premiéra 7. 5. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:30 h).
Dědeček hosta dnešních Hovorů, Soni Klímové – Janečkové, byl vynálezce a zakladatel firmy Jawa. Jeho vnučka jde v jeho stopách – dala dohromady zdevastovaný zámek v Kvasinách, a stará se o lesy v Orlických horách. S bývalou vysokoškolskou učitelkou si bude povídat Naděžda Hávová.
Natočeno 2018. Premiéra 7. 5. 2018 (ČRo Plus, 22:05 h).
Jan Andrzej Morsztyn. Přeložila Vlasta Dvořáčková. Připravil Rudolf Matys. Režie Jan Lorman.
Účinkují Viktor Vrabec a Radim Vašinka.
Natočeno 1983. Obnovená premiéra 7. 5. 2018 (ČRo 3 Vltava, 23:45 h) v cyklu Stránky na dobrou noc.
Závislosti. Být závislý na jakékoliv návykové látce anebo např. na hracích automatech je opravdu velký problém. A když je na takové látce závislý někdo z rodičů, pak se k horšímu změní život úplně všem. Kde můžeme hledat pomoc a jak se s takovou situací vyrovnat? Poradí psycholožka Bára. Moderuje Romana Růžičková.
Natočeno 2018. Premiéra 7. 5. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h) v cyklu Klub Rádia Junior.
Miloš Doležal. Četba na pokračování z dokumentární novely básníka a rozhlasového redaktora mapuje život parašutisty Karla Čurdy, jehož zrada v červnu roku 1942 vedla ke smrti stovek českých vlastenců. Z autorova rukopisu připravil Lukáš Vrbovský. Režie Markéta Jahodová.
Účinkuje Igor Bareš.
Natočeno 2018. Premiéra 7. – 10. 5. 2018 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h). Repríza 12. – 15. 12. 2019 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha; 19. – 22. 6. 2025 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).
Lit.: Doležal, Miloš – Vrbovský, Lukáš: Miloš Doležal: Čurda ze Staré Hlíny – příběh parašutisty. In web ČRo 3 Vltava, 8. květen 2018 (článek). – Cit.: Čtyřdílná četba na pokračování z dokumentární novely básníka a rozhlasového redaktora mapuje život parašutisty Karla Čurdy, jehož zrada v červnu roku 1942 vedla ke smrti stovek českých vlastenců. Kdo to byl a jaké byly jeho pohnutky? Poslouchejte on-line vždy po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Dvě podoby jedné tváře, které od sebe dělí pět let. Na první fotografii je ostře řezaná tvář třicetiletého vojáka, který má za sebou náročný výcvik. Na druhém snímku odulý obličej cynického a vyhaslého muže, pohled alkoholika a slabocha, který svých selhání nelituje. Karel Čurda v roce 1942 v Londýně a pak v roce 1947 v Praze na Pankráci.
Soudní řízení proti parašutistům Karlu Čurdovi a Viliamu Gerikovi probíhalo u Lidového soudu v Praze na Pankráci ve dnech 28. až 29. dubna 1947. Přelíčení vzhledem k velkému zájmu občanstva bylo nutné přeložit do velké soudní síně, čímž nastalo zdržení v zahájení o hodinu. Příběh Karla Čurdy začíná v červnu roku 1939, kdy rodák z Nové Hlíny nedaleko Třeboně přechází přes státní hranici do Polska a vydává se na dlouhou cestu do československé zahraniční jednotky. Po náročném výsadkářském výcviku v Anglii se rotný Karel Čurda alias Karel Vrbas koncem března 1942 účastní výsadku do protektorátu…
Připravil Viktor Velek.
Natočeno 2018. Premiéra 7. – 11. 5. 2018 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h). Repríza 8. – 12. 5. 2018 (ČRo 3 Vltava, 1.30 hodin); 10. – 14. 12. 2018 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h); 2. – 6. 9. 2019 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h).
Obsah: 1. Karel Moor. – 2. Richard Stretti. – 3. Richard Kubla, hvězda lidové opery. – 4. Jaromír Herle. – 5. Adolf Míšek.
Lit.: Velek, Viktor: Z Vídně do Československa aneb Za osudy českovídeňských hudebních reemigrantů. In web ČRo 3 Vltava, 3. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Životní osudy „hudebních navrátilců“, kteří před 28. říjnem 1918 působili ve Vídni a po vzniku Československa opustili hlavní město habsburské monarchie. Pětidílné Kontexty o vybraných osobnostech poslouchejte on-line.
Nešlo vždy o snadný přechod z jednoho působiště do druhého. Tak tomu bylo pouze v případě právníka Richarda Strettiho, který v Praze navázal na úspěšnou úřední kariéru ve Vídni. Stal se jednou z nejvýznamnějších postav československé berní správy, kromě toho byl i významnou osobností pražského hudebního života. „Úřední dispozice“ uplatnil nejen na českovídeňské hudební scéně a ve spolcích, ale především pak po roce 1918 ve Společnosti Antonína Dvořáka a v Mozartově obci. Díl věnovaný právě jemu lze označit za unikátní – poprvé v něm zaznívají v interpretaci Radany Foltýnové drobné klavírní skladby, které Richard Stretti skládal především pro rodinný kruh.
Komplikovanější přechod z Vídně do Prahy postihl dvojici Adolf Míšek a Jaromír Herle. Oběma místo v Národním divadle připravil šéf opery Karel Kovařovic. Ten ovšem před dokončením smluvní procedury zemřel a jeho nástupce Otakar Ostrčil neměl o „vídeňské navrátilce“ valný zájem. Adolf Míšek, skvělý hráč s letitými zkušenostmi z orchestru vídeňské Dvorní opery, zažíval v orchestru Národního divadla nemilé chvíle. Příteli Jaromírovi Doležalovi-Pojezdnému napsal mj. toto:
Ty sám dobře víš, co ti pacholci němečtí tam ve Vídni tropili, ale to byli Němci, kterým jsem to po zralé úvaze nemohl ani zazlívat, ale zde mi házejí pod nohy klacky vlastní krajané a to bolí víc. Adolf Míšek
Neúspěšně se pokoušel získat místo profesora kontrabasu na pražské konzervatoři, smutný byl závěr jeho života – v krátké době přišel o mladšího syna, manželku a na podzim roku 1942 i o staršího syna Jiřího, talentovaného hudebního publicistu.
Lépe se vedlo jeho souputníkovi, bojujícímu za rozvoj kulturního života krajanů. Jaromír Herle dosáhl ve Vídni také úspěchů (druhý sbormistr ve Dvorní opeře, sbormistr krajanského spolku Lumír aj.), ale i on musel podstoupit přijímací martyrium způsobné smrtí Kovařovicovou. Měl však více štěstí – nebyl vystaven tak velkému konkurenčnímu tlaku jako Míšek. Herle slavil úspěchy jako sbormistr v Národním divadle a zejména jako sbormistr pražského Hlaholu. Ostatně hlaholské nahrávky řízené Jaromírem Herlem zaznívají i v pořadu a lze je označit za unikátní.
Richard Kubla, operní pěvec srovnatelný s legendami typu Karel Burian či Leo Slezak, je také vídeňským Čechem „sui generis“. Do Vídně odešel studovat zpěv a takřka přes noc se stal hvězdou Lidové opery a jen válka mu zabránila odejít do Metropolitní opery, která mu nabídla smlouvu. I jeho to táhlo po roce 1918 do Československa, ovšem ani o něj – na rozdíl od Kovařovice – Otakar Ostrčil příliš nestál. Při tehdejší krizi tenorů však musel Kublu, který mezitím působil v Novém německém divadle, zvát k pohostinským vystoupením. Kubla se stal jednou z hlavních tváří meziválečné opery Národního divadla, byl nepřehlédnutelnou pražskou postavou s ostravským dialektem a stal se významným představitelem rolí oper Bedřicha Smetany.
Skladatel Karel Moor psal v roce 1926 presidentu T. G. Masarykovi tato slova:
Proklínám chvíle, kdy jsem se po převratu touže v dáli po samostatné vlasti vrátil do Čech. Dnes návrat tam do ciziny je mi znemožněn – jsou tu děti, rodina… Co jsem všecko doma doufal nalézti. Karel Moor
Moorův život byl ve své první polovině bohatý na různé existenční zvraty, na působení v různých zemích. Zkrátka pokoušel se uchytit, ale nedařilo se mu to z různých příčin. Jeho hořkost nepramenila jen z deziluze po roce 1918, významný podíl měla i jeho duševní choroba. Jeho českovídeňské období bylo jen epizodou, a to ještě ne bezprostředně před rokem 1918 – smyslem zařazení do Kontextů bylo spíše upozornit na to, že podobných krátkých životních epizod bychom našly stovky. I ony tvoří nedílnou součást dosud málo známé mozaiky s názvem„česká hudební Vídeň“.
Moderuje Světlana Lavičková. Téma: Dvojí kvalita potravin. Host: Ing. Dana Večeřová, vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR.
Natočeno 2018. Premiéra 7. 5. 2018 (ČRo 2 Praha, 16:04 h).
Powered by WordPress