Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

5. 5. 2018

Příběhy slavných – Zdenka Sulanová 1/5 (2018)

Filed under: Radiodokument — Martin @ 11:00

Ivan Němec. Hrála jen v pěti prvorepublikových tzv. limonádových filmech. Žádná role ale nebyla tak dramatická, jaké si pak „zahrála“ civilním životě. Dramaturgie Helena Herbrychová. Hudební spolupráce Jiří Litoš. Režie Irena Žantovská.

Účinkují Růžena Merunková a Václav Neužil.

Připravil Český rozhlas v roce 2018 (5 x 6 min.). Premiéra 30. 4. – 4. 5. 2018 v cyklu Příběhy slavných č. 148 (ČRo 2 Praha).

Lit.: Němec, Ivan – Luptáková, Věra: Lízin pád na dno. Proč zbožňovaná herečka od roku 1940 netočila? Příběhy slavných: Zdenka Sulanová. In web ČRo 4. 5. 2018 (anotace). – Cit.: Hrála jen v pěti prvorepublikových tzv. limonádových filmech. Žádná role ale nebyla tak dramatická, jaké si pak „zahrála“ v civilním životě.

V roce 1940, kdy měl premiéru film Madla zpívá Evropě, už Zdenka Sulanová (1920-2004) patřila k oblíbeným herečkám. Když ale zazpívala Ty lesovské stráně, diváci ji doslova zbožňovali. Z české písničky se stala neformální hymna vlastenců a jí už do konce života neřekl nikdo jinak než Madla.

Film totiž přišel do kin v čase protektorátního temna a národní písně lidem pomáhaly zvedat potlačované sebevědomí. Přitom to byl jen obyčejný a sentimentální příběh na téma: jak chudá dívka ke štěstí přišla. Trochu kýčovitý, jako i čtyři předchozí.

Sulanová hrála do války pouze v pěti snímcích a jen tři z nich měly úspěch i u diváků. V 50. letech byla vnímána jako představitelka kapitalistických prvorepublikových filmů a stejně rychle jako se na vrchol popularity dostala, z něj i spadla. Až na samé dno. Stačilo pár let a nikdo si na ni ani nevzpomněl.

Přitom první malou filmovou roli dostala už v 17 letech ve filmu Děvče za výkladem (1937). O rok později už hrála hlavní roli 12leté Elišky Irovské v Lízinu letu do nebe. Režisér Václav Bínovec si ji prý vybral pro její malou postavu a dětský vzhled.

Taky měla pěvecký talent. Zdědila ho po otci, operním pěvci Adolfu Hruškovi, se kterým i zpívala v divadle. Protože po uvedení Lízina letu do nebe diváci šíleli, začalo se připravovat pokračování – Lízino štěstí. Mezitím stihla dva propadáky. A po Lízině štěstí taky Madlu.

Konzervatoristi měli přísně zakázáno veřejné vystupování. Nařízení obešla a změnila si jméno. Vybrala si babiččino Sulanová, a protože se jí na plakátech nelíbilo ani ň v tom svém křestním, byla ze Zdeňky navždy Zdenka.

Po úspěchu filmu Madla zpívá Evropě její „dvorní režisér“ Bínovec začal přípravovat snímek Bludná pouť. Partnerem Sulanové v něm měl být mladinký Karel Höger. Po válce ale režiséra obvinili z kolaborace a z natáčení sešlo.

Nová doba udělala ze Sulanové a jejích rodičů třídní nepřátele. S filmováním byl konec. Směla hostovat v divadle, kde hrála jen údernice. Místo kariéry tak přisla svatba. Ve 25 letech se vdala za majora Rudé armády, původem Slováka. S ním a novým příjmením Babničová odjela do Prešova, kde zase hrála a zpívala v divadlech.

Na Slovensku vydržela jen dva roky, stejně jako jejich manželství. Jen půl roku po rozvodu se vdávala znovu. Se jménem Nováková vydržela výrazně déle. Ale jen proto, že se její třetí manžel jmenoval taky Novák. S prvním Novákem měla syna Aleše, s druhým modřiny.

S hudební estrádou objížděla Česko, opisovala noty, dělala úřednici výrobního družstva Moděva, písařku Filmového podniku, uklízečku. Před kamerou se naposledy mihla v roce 1975 v malinké epizodní roli. Poslední roky života strávila na chalupě v malé jihočeské obci Cerhonice.

4. 5. 2018

Větrník – Host ve studiu – David Voda (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:42

Připravila Petra Ševců.

Hovoří David Voda.

Připravil ČRo Olomouc v roce 2018. Premiéra 26. 4. 2018 (ČRo Olomouc).

Lit.: Ševců, Petra: Na cestě životem mám štěstí na skvělé lidi, říká historik umění a továrník s duší básníka David Voda. In web ČRo Olomouc, 26. duben 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Muzeum umění, Divadlo hudby, kulturní dvouměsíčník Listy nebo také galvanická zinkovna. Tady všude působil a působí historik umění, kurátor, básník a továrník David Voda.

Jeho velkou láskou a specializací je avantgardní umění a jeho přesah k antroposofii, tedy k esoterickému a magickému okraji moderního umění. „Měl jsem velké štěstí na spoustu lidí, kteří se ke mně krásně zachovali, kteří mě zasvětili do oboru, kteří mi pomáhali,“ vzpomíná na dobu, kterou strávil jako kurátor v olomouckém Muzeu umění a Divadle hudby.

V roce 2005 změnil David Voda profesi a začal pracovat v galvanické zinkovně svého otce.  Mimo to píše také do kulturního dvouměsíčníku Listy, kde se potkal s publicistou Václavem Burianem. „Václav, stejně jako můj otec, byl pro mě měřítkem. Měřítkem v tom, jak se má psát do novin, jak se má psát o politice, o kultuře. Byl to jeden z nejvzácnějších, nejryzejších lidí, které jsem mohl potkat,“ vzpomíná na známého olomouckého novináře.

David Voda pochází z Olomouce, ale velkou část dětství strávil v Branné v Jeseníkách a na Slovensku. Slovenštinu využil později při tvorbě vlastního speciálního jazyka, který použil v básnické sbírce Sněhy a další (2010), za kterou byl nominován na cenu Magnesia Litera. Poezii se věnuje dál, i když žádná další sbírka mu zatím nevyšla.

Obcházení ostrova (2018)

Filed under: Poezie — Premek @ 15:39

Milan Děžinský. Verše. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Připravilo Brno v roce 2018. Premiéra 28. 4. 2018 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.).

Lit.: Blažejovská, Alena – Stöhr, Martin: Poslechněte si básně ze sbírky oceněné v soutěži Magnesia Litera. In web ČRo Brno,  27. duben 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Cenu Moleskine Litera za poezii získal letos v soutěži Magnesia Litera básník Milan Děžinský za svou sbírku Obcházení ostrova. Vydalo ji brněnské nakladatelství Host.

Milan Děžinský (nar. 1974), básník a překladatel, v civilním životě učitel angličtiny žije a pracuje v Roudnici nad Labem. Od půli devadesátých let vydal pět básnických knih, dvě z nich byly nominovány na cenu Magnesia Litera. Černá hodinka, Slovník noci, Přízraky, Tajný život… I názvy těch knih jako by k sobě zvláštně přiléhaly.

Michael Alexa ve své recenzi trefně konstatuje: „Z hlediska formálního i tematického se autor mírně posouvá, ale s radikálními odlišnostmi nepřichází. Přesto můžeme tvrdit, že je každá jeho další sbírka vždycky o stupínek lepší a vycizelovanější. Údiv nad tím, jak to básník ksakru dělá, je údivem nad tajemstvím, které slibuje poezii.“

Nové verše Milana Děžinského sdružuje sbírka Obcházení ostrova. A slibuje všechna krásná tajemství poezie.

„Co to vlastně je Poezie?“ ptá se autor a pokračuje v drobném výkladu: „Snad snaha vytvářet si nový model světa a pak ho – zpětně – ověřovat.  Popsat ho a tím si ho pro pochopení zjednodušit. A pro básníka pochopit znamená odpustit. A pak –  kolik je prázdna, které báseň obtéká, a přitom je to prázdno, tolik naplněné významem. Jen v poezii je možné, aby to, co v ní není, bylo stejně důležité jako to, co v ní je… To mocné poznání, že myšlenka má rytmus… Pro všechno tohle vzrušení píšu,“ dodává Milan Děžinský. (more…)

Glosa týždňa – Vyrovnávanie sa s minulosťou (Glosa týdne – Vyrovnávání se s minulostí, 2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky,Slovenské — Premek @ 15:36

Patrik Lančarič. Glosa.

Natočeno 2018. Premiéra 20. 4. 2018 (Rádio Devín).

Lit.: Lančarič, Patrik: Glosu týždňa píše Patrik Lančarič. Reflexia a kritika. In web Rádio Devín, 20. 4. 2018 (článek). – Cit.:
Čo to znamená, vyrovnať sa s minulosťou? Často o tom v poslednom čase premýšľam. Dôležité je, aby bola pamäť živá, aby sme vedeli, čo, ako a prečo sa stalo. Aby sme nerobili tie isté chyby a nedopustili podobný stav vecí ako v minulosti. Je to veľmi náročná úloha, pretože v dnešnej dobe sa mnoho vecí relativizuje a informačný priestor zahlcuje množstvo balastu. Musíme byť pozorní a presní. Veci nie sú čierno-biele. A dobro a zlo sa v istých momentoch nedá od seba tak ľahko oddeliť. Pravda je v celku a ten nám, zdá sa, stále uniká. Mám pocit, že hlbšie vysporiadanie sa s minulosťou na nás ešte iba čaká.

Český filozof Miroslav Petříček v jednom rozhovore povedal, že ak chceme hovoriť pravdu, musíme hovoriť presne a ak chceme hovoriť presne, musíme hovoriť zložito. Každé zjednodušenie totiž pravdu do istej miery kriví. Dnes, však, na zložitosť nikto akosi nemá čas. Zvláštna diagnóza doby.

Historici síce mnohé veci opísali, no toto ich poznanie stále ako keby ostávalo v akejsi akademickej rovine a nezostúpilo do všeobecného povedomia spoločnosti. Myslím si, že to je práve jedna z úloh umenia (nie jediná): toto poznanie do širšieho povedomia spoločnosti dostať. A to sa dá prostredníctvom silných príbehov. Hovoriť cez silné príbehy o dobe. Vyrozprávať vzrušujúci príbeh dejín cez konkrétny osud človeka. Aby sme mohli pomocou pútavého príbehu tú dobu znovu prežiť, precítiť ju, dotknúť sa jej a konfrontovať sa s ňou. (more…)

Rok 1968 na Liberecku (19??)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:34

Propagandistický pořad. Tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 19??

Lit.: Bělohlávek, Tomáš – Ježek, Michal: Miloš Forman, jak jste ho nepoznali. In web ČRo Archiv, 16. 2. 2017 (článek + ukázka k poslechu). – Cit.:  Jakou hudbu miluje? Jak se skamarádil s klukem Václavem Havlem? A jak proti němu brojila komunistická propaganda? Jste na správné adrese: poklady Archivu k mistrovým 85. narozeninám.

Rozhlasový archiv ukládá nejstarší hlas Miloše Formana z roku 1965. Tehdy měl už ve své režijní filmografii dva celovečerní snímky: Černého Petra a Lásky jedné plavovlásky,které mu vyneslynominaci na Oscara. Vycházející hvězda české filmové režie byla pozvána do rozhlasového studia, aby natočila pořad „Sám doma s hudbou, kterou má rád“. Forman se v něm podělil například o své zážitky z amerického muzikálu Golden boy.

Hoří, má panenko- legendární snímek, který Forman natočil v roce 1967 jako svůj první barevný film. Proč právě tento o hasičském bálu a volbě královny krásy? Vysvětluje v rozhovoru proKulturní magazín ještě v průběhu natáčení. Česko-italskou koprodukci mimochodem financoval světově proslulý producent Carlo Ponti.

Člověk podle Formana potřebuje probudit ctižádost, jinak zůstane v šedém průměru. Tu svoji probudil v momentě, když potkal Alfreda Radoka. Nejen o spolupráci s tvůrcem Laterny Magiky, ale také o studiu na pražské Filmové a televizní fakultě vypráví medailon Miloš Forman čili Obrana slavného muže. Připravil ho filmový publicista Aleš Fuchs v rámci cyklu o filmařích československé nové vlny Postavy světového filmu (1967-1968).  (more…)

Už nikdy (1947)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 14:28

Eva Trnková. Rozhlasová hra, poctěná cenou v soutěži. Hudba Jan Kapr. Spolupráce Gustav Dostál, František Lagmaier, Pavel Kraus, Jiří Provazník, Antonín Soukup. Asistent režie Pavel Kraus. Režie Přemysl Pražský.

Osoby a obsazení: Václav (Antonín Zíb), Marie, jeho žena (Světla Amortová), Jiří (Ivan Kubíček), Vašek (Miloš Velínský), Vašík (Vratislav Kubálek), Jiřík (Jaroslav Oliverius), Olda (Radovan Lukavský), Vlasta, jeho žena (Jaroslava Drmlová), Lída (Gabriela Kaulfusová), Patzovský (Josef Schwarz Červinka), německý velitel (Karel Houska), německý voják (Eduard Kašpar), dr. Grussius (Ota Ornest), sekretářka (Lída Otáhalová), listonoš (Václav Piskáček), sousedka (Štěpánka Holečková), dozorce (Artuš Kalous), komisař (Miroslav Seeman), žena (Josefa Pechlátová) a deset členů Jedličkova sboru, řídí Antonín Jedlička.

Natočeno 1947. Premiéra 15. 11. 1947 (Praha I, 21:30 – 22:30 h.). Repríza 11. 1. 1948 (Praha I, 15:00 – 16:00 h).

Dobře odtajněný Miroslav Horníček (1952-2002, 2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 13:59

artwork_5aead1268662b_SU64642_5aead126b30c9Vybral a sestavil Jakub Kamberský. Soubor nahrávek dosud nikdy nevydaných, ale i známých či zapomenutých, v jedinečném, mnohahodinovém kompletu. Obal Ditta Jiřičková. Zvuk, střih a mastering Petr Benesch. Produkce Naďa Dvorská.

Účinkují Miroslav Horníček, Jan Werich, Jiří Suchý a další.

Natočeno 1952 – 2002. Vydal Supraphon v roce 2018 (3 CD MP3; SU 6464-2).

Pozn.: K letošnímu stému výročí narození velkého mistra slova vychází komplet známých, dříve vydaných, ale i zapomenutých, či dosud nikdy nevydaných nahrávek. Miroslav Horníček je zde (kromě několika kuriózních výjimek) představen jako herec, konferenciér, klaun a interpret především vlastních textů. Výběr proto obsahuje několik již dříve vydaných titulů. Kromě nich se zde objeví nikdy nevydané skvosty (např. pásmo Zavinil to bubínek, Nocturné), v nichž Miroslav Horníček exceloval jako průvodce děje, jeho komentátor a hybatel. Abychom upozornili a zachytili neznámé nahrávky, necháváme v několika případech více verzí téhož. To se týká např. Předscén s Janem Werichem, nebo vlastních Horníčkových textů Chvála pohybu. Přinášíme záznamy řady her divadla Semafor s Miroslavem Horníčkem v hlavní roli, neznámé verze již dříve vydaných pořadů a recitály dosud nevydané. Komplet uzavírá koláž Roberta Tamchyny, sestavená z různých zvukových úryvků, tvořících jakýsi vlastní životopis oslavovaného mistra.

Lit.: Gregor, Lukáš: Truhlice plná Horníčka. In web Naposlech.cz, 25. 7. 2018 (recenze). – Cit.: V listopadu tomu bude sto let od narození Miroslava Horníčka. Blížící se výročí bylo podstatným důvodem proto, aby dramaturg Jakub Kamberský inicioval vydání kompletu zvukových nahrávek, které Horníčka představí v nejrůznějších polohách – coby herce, konferenciéra, klauna či (v neposlední řadě) interpreta vlastních textů.

Naštěstí, i díky producentce mluveného slova Nadě Dvorské, se Kamberského nápad dostal přes fázi příprav k realizaci a Supraphon tak v březnu letošního roku vydal komplet čítající celkem 30 hodin zvukového materiálu. Nebyl to první obdobný projekt, své komplety mají Cimrmani, Šimek s Grossmannem, Jiří Suchý nebo trojice Šimek-Sobota-Nárožný. V případě Horníčka si však troufám tvrdit, že jde o technicky i dramaturgicky zatím největší výzvu. Vždyť jeho tvorba sahá hluboko do minulosti, obsahuje řadu poloh i způsobů/cest, jimiž Horníček s posluchači či diváky komunikoval. To vše musel Jakub Kamberský vstřebat a zohlednit. A i když Dobře odtajněný Miroslav Horníček nenabídne opravdu kompletní sestavu Horníčkových „promluv“, předkládá natolik celistvý vhled do jeho tvorby a působení, až srdce posluchače zaplesá.

Zaprvé tehdy, díváte-li se na projekt z perspektivy odborníka či zasvěceného laika. Kompilace má obrovskou historickou hodnotu. Provádí nás životem a tvůrčím působením významného představitele českého humoru. Horníčka začleňuje do kontextu divadelní scény (zejména spolupráce s Werichem), skupiny českých komiků a herců, ale také ilustruje televizní zábavu, krátké i delší formáty rozhovorů či komentářů, v neposlední řadě pak nabídne ochutnávku Horníčkovy autorské knižní tvorby. (A dokonce s bonusem, kdy Horníček interpretuje cizí texty.)

Nahrávky, sebevíce rozdílné místem svého vzniku a způsobem distribuce, stejně tak svým stářím, mají velmi kvalitní zvukové ošetření Petra Benesche. Ne snad, že by onen zub času či způsob nahrávání (na divadelních prknech) nebyl stále rozpoznatelný, přesto lze track za trackem poslouchat, aniž by nás to rušilo, přesto – a to je hlavní – je v každém případě mluvenému slovu dobře rozumět.

Druhý důvod pro srdceplesání je ten čistě posluchačský. I bez ohledu na onu historickou hodnotu kompletu dostáváme díky Jakubu Kamberskému a Supraphonu neuvěřitelných třicet hodin zábavy. Inteligentní, mnohdy provokující, jízlivé vůči lidským malostem či nesvobodě, laskavé s ohledem na naše obyčejné chybování a zranitelnost. Třicet hodin humoru, který vzbuzuje tu úsměv, tu hlasitý smích. Nepředpokládám (aspoň taková je má zkušenost), že byste si pustili Dobře odtajněného Miroslava Horníčka „na jeden zátah“ jako jinou audioknihu. Ostatně, ono dávkování po kouscích dává příležitost se minimálně měsíc pravidelně potkávat s osobností, jejíž inteligence a humor ani po těch letech nezestárly.

Host Radiožurnálu – Karel Tejkal (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:49

Hostem je reportér Karel Tejkal, který před padesáti lety živě vysílal o průběhu 1. máje 1968. Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2018. Premiéra 1. 5. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:05 h). K poslechu zde.

Lit.: Výborná, Lucie: „Začali jsme naplno žít.“ Rozhlasová legenda Karel Tejkal vzpomíná na 1. máj 1968. In web ČRo 1 Radiožurnál, 1. 5. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Praha, hlavní město socialistického Československa!“ I to, byť sporadicky, znělo Prahou přesně před 50 lety, tedy na 1. máje 1968. Tenhle Svátek práce byl úplně jiný než všechny, které dosud obyvatelé komunistického Československa zažili – a také úplně jiný než všechny, které následovaly. A není divu. Pražské jaro bylo v plném proudu. A nic nebylo jako dřív.

„V dubnu vznikla nová Černíkova vláda, místopředsedy byli Štrougal a Husák. Na politickém poli byla řada nových figur,“ vzpomíná reportér Karel Tejkal, který přesně před 50 lety živě vysílal o průběhu 1. máje.

„V průvodu se objevily figury, které jsme tam nikdy předtím neviděli – třeba legionáři. Kdybych chtěl o rok dřív natočit pořad o legionářích, vyhodil by mě šéfredaktor oknem. Tentokrát nás přišel kritizovat, že musíme poznat, o které legionáře jde,“ usmívá se legenda rozhlasové žurnalistiky. „Zorientovat se v průvodu bylo malé obrodružství. Šlo o spontánní nadšení lidí a byla radost to popisovat.“ (more…)

Dvacet minut Radiožurnálu – Petr Pavel (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:47

Hostem pořadu byl předseda vojenského výboru NATO armádní generál Petr Pavel. Připravila a moderuje Marie Bastlová.

Natočeno 2018. Premiéra 3. 5. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál).

Lit.: Wojtovič, Jakub – Bastlová, Marie:  Generál Pavel: Ruská informační kampaň je podprahová. Neuvědomujeme si, že jsme jí vystaveni. In web IRozhlas, 3. 5. 2018 (článek + nahrávka k poslechu).  – Cit.: Rusko není spokojené se současným uspořádáním světa, proto vede proti státům aliance konfrontační politiku a dezinformační kampaň, upozorňuje předseda vojenského výboru NATO, armádní generál Petr Pavel v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.

Pro hybridní válku ze strany Ruska existuje celá řada důkazů. „Když se podíváme na ruskou bezpečnostní strategii, ruskou vojenskou doktrínu, tak tyto dokumenty uvádějí informační válku jako součást kontinuálního konfliktu, kterým Rusko v podstatě chápe lidskou historii. Pouze se liší intenzita a použité prostředky. Rusko zcela nepokrytě říká, že NATO a západ jsou protivníkem a v této době proti němu vedou informační kampaň,“ objasňuje šéf vojenského výboru NATO Pavel.

Hostem pořadu Dvacet minut Radiožurnálu byl předseda vojenského výboru NATO armádní generál Petr Pavel.

„Hybridní válka je nezpochybnitelný fakt,“ pokračuje Pavel. I přes problémy s identifikací některých zdrojů působení, zůstává podle něj velké množství informací, které přichází z Ruska. „Dezinformace, různé informační působení, případně i některé aktivity za hranou zákona,“ vyjmenovává.

V tuto chvíli intenzita informační války stoupá. „Hodně se toho děje, takže je celkem přirozené, že veřejnost o tak velkém toku událostí nemůže mít úplné informace. Takové prostředí nahrává tomu, aby se informace různým způsobem prefabrikovaly. A Rusko toho umně využívá,“ vysvětluje generál. (more…)

Noční Mikrofórum – Petr Eliáš (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:41

Moderuje Veronika Lucassen. Host: Petr Eliáš, šéfredaktor nakladatelství Albatros. Osobnosti si zvou osobnosti.

Natočeno 2018. Premiéra 9. 5. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:30 h).

 

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress