Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Ivan Němec. Hrála jen v pěti prvorepublikových tzv. limonádových filmech. Žádná role ale nebyla tak dramatická, jaké si pak „zahrála“ civilním životě. Dramaturgie Helena Herbrychová. Hudební spolupráce Jiří Litoš. Režie Irena Žantovská.

Účinkují Růžena Merunková a Václav Neužil.

Připravil Český rozhlas v roce 2018 (5 x 6 min.). Premiéra 30. 4. – 4. 5. 2018 v cyklu Příběhy slavných č. 148 (ČRo 2 Praha).

Lit.: Němec, Ivan – Luptáková, Věra: Lízin pád na dno. Proč zbožňovaná herečka od roku 1940 netočila? Příběhy slavných: Zdenka Sulanová. In web ČRo 4. 5. 2018 (anotace). – Cit.: Hrála jen v pěti prvorepublikových tzv. limonádových filmech. Žádná role ale nebyla tak dramatická, jaké si pak „zahrála“ v civilním životě.

V roce 1940, kdy měl premiéru film Madla zpívá Evropě, už Zdenka Sulanová (1920-2004) patřila k oblíbeným herečkám. Když ale zazpívala Ty lesovské stráně, diváci ji doslova zbožňovali. Z české písničky se stala neformální hymna vlastenců a jí už do konce života neřekl nikdo jinak než Madla.

Film totiž přišel do kin v čase protektorátního temna a národní písně lidem pomáhaly zvedat potlačované sebevědomí. Přitom to byl jen obyčejný a sentimentální příběh na téma: jak chudá dívka ke štěstí přišla. Trochu kýčovitý, jako i čtyři předchozí.

Sulanová hrála do války pouze v pěti snímcích a jen tři z nich měly úspěch i u diváků. V 50. letech byla vnímána jako představitelka kapitalistických prvorepublikových filmů a stejně rychle jako se na vrchol popularity dostala, z něj i spadla. Až na samé dno. Stačilo pár let a nikdo si na ni ani nevzpomněl.

Přitom první malou filmovou roli dostala už v 17 letech ve filmu Děvče za výkladem (1937). O rok později už hrála hlavní roli 12leté Elišky Irovské v Lízinu letu do nebe. Režisér Václav Bínovec si ji prý vybral pro její malou postavu a dětský vzhled.

Taky měla pěvecký talent. Zdědila ho po otci, operním pěvci Adolfu Hruškovi, se kterým i zpívala v divadle. Protože po uvedení Lízina letu do nebe diváci šíleli, začalo se připravovat pokračování – Lízino štěstí. Mezitím stihla dva propadáky. A po Lízině štěstí taky Madlu.

Konzervatoristi měli přísně zakázáno veřejné vystupování. Nařízení obešla a změnila si jméno. Vybrala si babiččino Sulanová, a protože se jí na plakátech nelíbilo ani ň v tom svém křestním, byla ze Zdeňky navždy Zdenka.

Po úspěchu filmu Madla zpívá Evropě její „dvorní režisér“ Bínovec začal přípravovat snímek Bludná pouť. Partnerem Sulanové v něm měl být mladinký Karel Höger. Po válce ale režiséra obvinili z kolaborace a z natáčení sešlo.

Nová doba udělala ze Sulanové a jejích rodičů třídní nepřátele. S filmováním byl konec. Směla hostovat v divadle, kde hrála jen údernice. Místo kariéry tak přisla svatba. Ve 25 letech se vdala za majora Rudé armády, původem Slováka. S ním a novým příjmením Babničová odjela do Prešova, kde zase hrála a zpívala v divadlech.

Na Slovensku vydržela jen dva roky, stejně jako jejich manželství. Jen půl roku po rozvodu se vdávala znovu. Se jménem Nováková vydržela výrazně déle. Ale jen proto, že se její třetí manžel jmenoval taky Novák. S prvním Novákem měla syna Aleše, s druhým modřiny.

S hudební estrádou objížděla Česko, opisovala noty, dělala úřednici výrobního družstva Moděva, písařku Filmového podniku, uklízečku. Před kamerou se naposledy mihla v roce 1975 v malinké epizodní roli. Poslední roky života strávila na chalupě v malé jihočeské obci Cerhonice.

Připravila Petra Ševců.

Hovoří David Voda.

Připravil ČRo Olomouc v roce 2018. Premiéra 26. 4. 2018 (ČRo Olomouc).

Lit.: Ševců, Petra: Na cestě životem mám štěstí na skvělé lidi, říká historik umění a továrník s duší básníka David Voda. In web ČRo Olomouc, 26. duben 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Muzeum umění, Divadlo hudby, kulturní dvouměsíčník Listy nebo také galvanická zinkovna. Tady všude působil a působí historik umění, kurátor, básník a továrník David Voda.

Propagandistický pořad. Tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 19??

Lit.: Bělohlávek, Tomáš – Ježek, Michal: Miloš Forman, jak jste ho nepoznali. In web ČRo Archiv, 16. 2. 2017 (článek + ukázka k poslechu). – Cit.:  Jakou hudbu miluje? Jak se skamarádil s klukem Václavem Havlem? A jak proti němu brojila komunistická propaganda? Jste na správné adrese: poklady Archivu k mistrovým 85. narozeninám.

Rozhlasový archiv ukládá nejstarší hlas Miloše Formana z roku 1965. Tehdy měl už ve své režijní filmografii dva celovečerní snímky: Černého Petra a Lásky jedné plavovlásky,které mu vyneslynominaci na Oscara. Vycházející hvězda české filmové režie byla pozvána do rozhlasového studia, aby natočila pořad „Sám doma s hudbou, kterou má rád“. Forman se v něm podělil například o své zážitky z amerického muzikálu Golden boy.

Hoří, má panenko- legendární snímek, který Forman natočil v roce 1967 jako svůj první barevný film. Proč právě tento o hasičském bálu a volbě královny krásy? Vysvětluje v rozhovoru proKulturní magazín ještě v průběhu natáčení. Česko-italskou koprodukci mimochodem financoval světově proslulý producent Carlo Ponti.

Člověk podle Formana potřebuje probudit ctižádost, jinak zůstane v šedém průměru. Tu svoji probudil v momentě, když potkal Alfreda Radoka. Nejen o spolupráci s tvůrcem Laterny Magiky, ale také o studiu na pražské Filmové a televizní fakultě vypráví medailon Miloš Forman čili Obrana slavného muže. Připravil ho filmový publicista Aleš Fuchs v rámci cyklu o filmařích československé nové vlny Postavy světového filmu (1967-1968).  (more…)

Hostem je reportér Karel Tejkal, který před padesáti lety živě vysílal o průběhu 1. máje 1968. Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2018. Premiéra 1. 5. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:05 h). K poslechu zde.

Lit.: Výborná, Lucie: „Začali jsme naplno žít.“ Rozhlasová legenda Karel Tejkal vzpomíná na 1. máj 1968. In web ČRo 1 Radiožurnál, 1. 5. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Praha, hlavní město socialistického Československa!“ I to, byť sporadicky, znělo Prahou přesně před 50 lety, tedy na 1. máje 1968. Tenhle Svátek práce byl úplně jiný než všechny, které dosud obyvatelé komunistického Československa zažili – a také úplně jiný než všechny, které následovaly. A není divu. Pražské jaro bylo v plném proudu. A nic nebylo jako dřív.

„V dubnu vznikla nová Černíkova vláda, místopředsedy byli Štrougal a Husák. Na politickém poli byla řada nových figur,“ vzpomíná reportér Karel Tejkal, který přesně před 50 lety živě vysílal o průběhu 1. máje.

„V průvodu se objevily figury, které jsme tam nikdy předtím neviděli – třeba legionáři. Kdybych chtěl o rok dřív natočit pořad o legionářích, vyhodil by mě šéfredaktor oknem. Tentokrát nás přišel kritizovat, že musíme poznat, o které legionáře jde,“ usmívá se legenda rozhlasové žurnalistiky. „Zorientovat se v průvodu bylo malé obrodružství. Šlo o spontánní nadšení lidí a byla radost to popisovat.“ (more…)

Hostem pořadu byl předseda vojenského výboru NATO armádní generál Petr Pavel. Připravila a moderuje Marie Bastlová.

Natočeno 2018. Premiéra 3. 5. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál).

Lit.: Wojtovič, Jakub – Bastlová, Marie:  Generál Pavel: Ruská informační kampaň je podprahová. Neuvědomujeme si, že jsme jí vystaveni. In web IRozhlas, 3. 5. 2018 (článek + nahrávka k poslechu).  – Cit.: Rusko není spokojené se současným uspořádáním světa, proto vede proti státům aliance konfrontační politiku a dezinformační kampaň, upozorňuje předseda vojenského výboru NATO, armádní generál Petr Pavel v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.

Pro hybridní válku ze strany Ruska existuje celá řada důkazů. „Když se podíváme na ruskou bezpečnostní strategii, ruskou vojenskou doktrínu, tak tyto dokumenty uvádějí informační válku jako součást kontinuálního konfliktu, kterým Rusko v podstatě chápe lidskou historii. Pouze se liší intenzita a použité prostředky. Rusko zcela nepokrytě říká, že NATO a západ jsou protivníkem a v této době proti němu vedou informační kampaň,“ objasňuje šéf vojenského výboru NATO Pavel.

„Hybridní válka je nezpochybnitelný fakt,“ pokračuje Pavel. I přes problémy s identifikací některých zdrojů působení, zůstává podle něj velké množství informací, které přichází z Ruska. „Dezinformace, různé informační působení, případně i některé aktivity za hranou zákona,“ vyjmenovává.

V tuto chvíli intenzita informační války stoupá. „Hodně se toho děje, takže je celkem přirozené, že veřejnost o tak velkém toku událostí nemůže mít úplné informace. Takové prostředí nahrává tomu, aby se informace různým způsobem prefabrikovaly. A Rusko toho umně využívá,“ vysvětluje generál. (more…)

Moderuje Veronika Lucassen. Host: Petr Eliáš, šéfredaktor nakladatelství Albatros. Osobnosti si zvou osobnosti.

Natočeno 2018. Premiéra 9. 5. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:30 h).