Příběh z řeckých bájí. Hudba Albert Roussel. Hudební dramaturgie Matúš Wiedermann. Zvuk Rudolf Fritzmann. Dramaturgie Beata Panáková. Režie Milena Lukáčová.
Vypráví Zuzana Kronerová.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2017 (30 min.). Repríza 7. 5. 2018 v cyklu Dobrú noc deti! (SRo 2 Rádio Regina).
Jiří Horák. Pohádka. Rozhlasová úprava Jaromír Skřivánek. Režie Vladimír Gromov.
Vypráví Michal Pavlata.
Připravil Český rozhlas v roce 19?? (5 min.). Repríza 10. 5. 2018 (ČRo Rádio Junior).
Zdenka Lorencová. Jestlipak uvidí i přednosti ostatních? Kdo? Krásná oka na ocasních perech páva, bavlněné oko na punčoše, oka na hovězí polévce, velké volské oko a lidské oči. Režie Yvona Žertová.
Účinkuje Jaroslava Obermaierová.
Připravil Český rozhlas v roce 2018? (7 min.). Premiéra (?) 3. 5. 2018 v cyklu Pohádky a nepohádky (ČRo Rádio Junior).
Zdenka Lorencová. Žila, byla v jedné kuchyni jedna rukavice. Ona to byla vlastně spíš chňapka, která se nebála ani horkých hrnců ani pekáčů, ale strach měla ze samoty. Bylo jí líto, že rukavice bývají obvykle dvě, ale ona je sama. Kdopak jí pomůže? Režie Yvona Žertová.
Účinkuje Jaroslava Obermaierová.
Připravil Český rozhlas v roce 2018? (7 min.). Premiéra (?) 2. 5. 2018 v cyklu Pohádky a nepohádky (ČRo Rádio Junior).
Romana Růžičková. „Ležáky…byly srovnány se zemí. Lidé, kteří nám pomáhali, byli zatčeni. Zůstal jsem sám.“ Tak zněla úplně poslední depeše radisty a člena výsadku SILVER A Jiřího Potůčka. Ještě pět týdnů po atentátu na Heydricha a 14 dnů po dobytí krypty, ve které se ukrývali parašutisté, se s pomocí mnoha statečných a obětavých Čechů snaží Potůček najít východisko ze zoufalé situace. Závěr jeho života byl víc než dramatický – v dusivé atmosféře všudypřítomného strachu urazil za 26 hodin pěšky a bez obutí 60 kilometrů. Osud tohoto statečného mladého muže připomene dokument Romany Růžičkové Poslední ze SILVER A.
Natočeno 2018. Premiéra 13. 5. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).
Pozn.: Po premiéře následovalo Noční Mikrofórum. Hostem byl Vojtěch Šustek, historik, archivář. Moderuje Romana Růžičková.
Lit.: Růžičková, Romana: Poslední ze Silver A. In web ČRo 2 Praha, 13. 5. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jiří Potůček, krycím jménem Tolar (12. 7. 1919 Bruneck, dnes Itálie – 2. 7 1942 les u Trnové) byl příslušník československé zahraniční armády v Anglii a radista výsadku Silver A.
V obecném povědomí je, že po zradě Karla Čurdy a po tragické smrti výsadkářů v kryptě, hlavní drama heydrichiády končí. Ale teror, represe a policejní razie s nasazením desítek tisíc mužů pokračovaly. Protože stále ještě nebyli dopadeni dva členové výsadku Silver A – velitel skupiny Alfréd Bartoš a radiotelegrafista Jiří Potůček.
Po raziích a zatýkání v říjnu 1941 bylo zničeno radiospojení domácího odboje s exilovým vedením ve Velké Británii. Pomoc a podporu ze zahraničí však český odboj nutně potřeboval, a tak byly na přelomu roku 1941 a 1942 do okupované vlasti posílány výsadky vycvičených mužů – parašutistů. Ti s sebou měli přivážet zbraně, peníze a velmi důležité radioaparáty a jejich součástky.
Navázat spojení
Základním úkolem paraskupiny Silver A (Alfréd Bartoš, Josef Valčík, Jiří Potůček – na fotografii níže) bylo navázat a obnovit ztracené spojení s Londýnem. Paraskupina Silver A letěla ve společném letounu s paraskupinami Silver B a Anthropoid v noci na 29. 12. 1941.
I přes počáteční potíže, kdy kvůli nepřesnosti v navigaci seskočili o několik desítek kilometrů dál od původně plánovaného místa, byla jejich činnost úspěšná. Radiotelegrafista Jiří Potůček brzy navázal spojení.
Hledá se velitel a radiotelegrafista
V obecném povědomí je, že po zradě Karla Čurdy a po tragické smrti výsadkářů v pravoslavném kostele Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici, hlavní drama heydrichiády končí. Ale teror druhého stanného práva, represe a policejní razie se konaly s nasazením desítek tisíc mužů i nadále. Důvodem bylo právě to, že stále ještě nebyli dopadeni dva členové výsadku Silver A – velitel skupiny Alfréd Bartoš a radiotelegrafista Jiří Potůček.
Po prozrazení místa pobytu i úkrytu byl Alfréd Bartoš pronásledován gestapem a svůj život ukončil při pokusu o útěk. Radiotelegrafista Jiří Potůček se s pomocí obětavých a nadmíru statečných lidí přesunul z místa úkrytu ve škole v Bohdašíně do osady Končiny, kde v domě u Burdychů (na snímku) měl přečkat několik dnů, než se pro něj najde další, bezpečnější místo.
Běh o život
Bohužel, i tento úkryt byl odhalen a za velmi dramatických událostí, kdy členové rodiny Antonína Burdycha byli zastřeleni na místě anebo později popraveni, se Jiřímu Potůčkovi podařilo z obklíčení prostřílet a utéct. Obrovská pátrací akce, která po jeho útěku následovala, vyvrcholila v lesíku Dubinka u Pardubic.
Po strastiplné cestě, kdy Jiří Potůček ušel asi 60 km a kdy mu pomáhala spousta ochotných a velice odvážných lidí, byl zastřelen českým četníkem ranou do týla. Zemřel tak poslední člen paraskupiny Silver A, jen 10 dnů před svými 23. narozeninami.
Účinkují Jaromír Meduna, Miroslav Táborský a Růžena Merunková.
Válečnou zkušenost z koncentračních táborů a okolnosti útěku z Osvětimi zpracoval Rudolf Vrba mimo jiné ve vzpomínkové knize, kterou u nás vydalo pod názvem Utekl jsem z Osvětimi nakladatelství Sefer v roce 1998. Po smrti redaktora Tomáše Pěkného v listopadu 2013 našli v redakčních složkách nakl. Sefer jeho kolegové desky s faxovou korespondencí, kterou Tomáš Pěkný vedl s Rudolfem Vrbou během ediční přípravy českého překladu Vrbova anglicky psaného textu.
„To, co označujeme pojmem psychopat, značí absenci strachu. K tomu se připojuje různá míra impulzivity a padoušství. Pravý psychopat nemá nikdy strach. A nerozumí vašemu strachu.“ Připravila Lucie Výborná. Dramaturg Tomáš Černý.
Hovoří psycholog Radkin Honzák.
Natočeno 2018. Premiéra 11. 5. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál). K poslechu zde.
Lit.: Švarcová, Alžběta – Výborná, Lucie: Neil Armstrong byl ukázkový psychopat. Bezchybný a přirozený vůdce, říká psychiatr Radkin Honzák. In web ČRo 1 Radiožurnál, 11. 5. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Používáme prý jen 10 procent svého mozku. Alespoň se to tedy říká. A co na to uznávaný psychiatr Radkin Honzák? „U někoho to tak opravdu je,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou vyhledávaný odborník na lidskou psychiku.
Teze o využívání pouhé desetiny mozku je prý rozšířený omyl. I když pochopitelný. Vychází totiž z Freudovy představy, že pouze desetinu naší psychické činnosti tvoří vědomí, zbytek pak nevědomí.
„Když v autě šlápnete na brzdu a teprve za půl sekundy si uvědomíte, proč jste to udělala, jde o činnost vašeho nevědomí,“ vysvětluje psychiatr. „My bychom jásali, kdyby vědomí tvořilo alespoň dvě procenta,“ usmívá se.
Psychopati jsou přirození vůdci
Zůstaňme ještě chvíli u čísel. Z dlouhodobých výzkumů vyplývá, že psychopatů v populaci žije asi jedno procento. A toto číslo se dlouhodobě nemění. Jinými slovy: statisticky každý stý člověk, kterého potkáte, vykazuje znaky psychopata.
„V medicínské terminologii pojem psychopat neexistuje, to, čemu jsme dřív říkali psychopat, se dnes nazývá poruchami osobnosti,“ popisuje psychiatr. „To, co označujeme pojmem psychopat, značí absenci strachu. K tomu se připojuje různá míra impulzivity a padoušství. Pravý psychopat nemá nikdy strach. A nerozumí vašemu strachu.“ (more…)
Milan Richter. Dokument. Hudební dramaturg Matúš Wiederman. Zvuk Stanislav Kaclík. Režie Milena Lukáčová.
Účinkují Zuzana Porubjaková, Ivan Šándor, Přemysl Boublík.
Natočeno 2018. Premiéra 13. 5. 2018 (Rádio Devín, 12:00 h.). Repríza 12. 2. 2023 ve vysílacím bloku A – Publicistika (SRo Rádio Pyramída, 16:00 – 17:59 h.); 26. 4. – 2. 5. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).
Lit.: anonym: Rozhlasový dokument: Nechcený hrdina Alfréd Wetzler. Rozhlasová tvorba. In web Rádio Devín, 9. 5. 2018 (článek). – Cit.: Alfréd Wetzler sa narodil 10. mája 1918 v Trnave. Nik vtedy netušil, že zo židovského chlapca z Trnavy sa raz stane hrdina. 13. apríla 1942 sa ocitol spolu s rodičmi a dvoma súrodencami v prvom – takzvanom rodinnom – transporte do Osvienčimu.
Alfréd Wetzler až do smrti nosil kúsok nad srdcom vytetované číslo – 29 162. Spolu s Rudolfom Vrbom sa im podarilo ujsť z tábora a vydať svedectvo o surovosti, vraždení a zverstvách páchaných fašistami v Osvienčime. Rozhlasový dokument Milana Richtera je poctou k stému výročiu narodenia Alfréda Wetzlera, ale aj dokumentom o dobe, na ktorú nesmieme nikdy zabudnúť.
Lit.: Šaráková, Lucia: Týždeň útekov a 80. výročie Správy Wetzlera a Vrbu. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 22. 4. 2024 (článek). – Cit.: Venované slovenským hrdinom, ktorí zachránili desaťtisíce životov.
Tento týždeň si v našom programe pripomíname 80. výročie kľúčového dokumentu druhej svetovej vojny – Správy Alfréda Wetzlera a Rudolfa Vrbu. Týmto dvom židovským väzňom sa za dramatických okolností podaril útek z koncentračného tábora v Osvienčime-Brezinke a svetu (dňa 27. 4. 1944) odovzdali pravdivé informácie o zverstvách nacizmu, čím zachránili desaťtisíce ľudských životov. (…)
Od piatku si môžete na Litere vypočuť dokumentárne pásmo Milana Richtera Nechcený hrdina Alfréd Wetzler. Narodil sa 10. mája 1918 v Trnave. Nik vtedy netušil, že zo židovského chlapca sa raz stane hrdina. Až kým sa 13. apríla 1942 neocitol spolu s rodičmi a dvoma súrodencami v prvom – takzvanom rodinnom – transporte do Osvienčimu. Wetzler až do smrti nosil kúsok nad srdcom vytetované číslo – 29 162. (…)
Připravila Dita Vojnarová.
Připravil ČRo Olomouc v roce 2018. Premiéra 10. 5. 2018 (ČRo Olomouc).
Lit.: Vojnarová, Dita: Představa, že dělám bojový sport a jsem tak ve větším bezpečí, je lichá, říká trenér sebeobrany Pavel Houdek. In web ČRo Olomouc, 10. květen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Stal se prvním Gendermanem roku. Za rovnoprávnost mezi muži a ženami se staví celý život, své názory si nenechává pro sebe.
Titul získal i díky videu, které natočil po nenávistných a urážlivých reakcích na kampaň MeToo. „Ten problém přece není o nějakém sahání na koleno nebo zadek a honu na čarodějnice bez důkazu,“ říká.
Se ženami, které čelily obtěžování, nebo dokonce útoku se setkává ve své škole sebeobrany. V té samozřejmě pracuje stejný počet mužů a žen. „Všichni instruktoři mají stejné platy,“ dodává vystudovaný právník a propagátor veganství.
Svoboda? Podle Pavla Houdka to, že nás okolí nestrká do role, kterou jsme si nevybrali: „Přece, když chce žena dělat kariéru, tak je to její volba, má na to právo. Není důvod, aby to někdo komentoval a odsuzoval. Stejně tak muže, který nastoupí na rodičovskou.“
Před 50 lety bylo v Praze jaro a trvalo od ledna do srpna. O něm si povídali Martin Groman, Jakub Končelík, Jiří Hoppe a Ondřej Felcman. Semínkový generál, Saša Dubček, 2000 slov, Smrkovský, zdivočelí novináři, Fond republiky i Ota Šik a další témata.
Natočeno 10. 5. 2018. Premiéra 19. 5. 2018 (Český rozhlas Vltava, 17:00 h.) v cyklu Reflexe: Historie / Filozofie!.
Pozn.: Pražské jaro 1968 by nebyla taková divočina nebýt médií. Všechny jejich tehdejší účelovky a kampaně v Reflexích proberou také Jakub Končelík a Jiří Hoppe. (anotace)
Lit.: Groman, Martin: S historiky o Pražském jaru 1968. In web ČRo Plus, 19. květen 2018 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: V lednu 1968 Antonína Novotného vystřídal ve vedení KSČ Alexander Dubček, v dubnu strana vyhlásila Akční program, zanikla cenzura, média začala psát svobodně a připomínat problémy let minulých. O Pražském jaru 1968 hovořil Martin Groman se svými hosty – historiky Jakubem Končelíkem, Jiřím Hoppem a Ondřejem Felcmanem.
Powered by WordPress