Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

10. 4. 2018

Příběhy 20. století – František Zelený (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:30

František Zelený se narodil v roce 1893. V září 1914 narukoval a v říjnu bojoval v 1. světové válce. Padl do zajetí a vstoupil do československé legie. Jeho vzpomínky zaznamenal na obyčejný magnetofon před půl stoletím jeho jeho syn. Připravil Adam Drda.

Natočeno 2018. Premiéra 8. 4. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h). K poslechu zde.

Lit.: -adr- (= Drda, Adam): Pochytali jsme vrány a uvařili polívku. Příběh legionáře Františka Zeleného, zajatého v roce 1915. In web ČRo Plus, 8. 4. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit:  Před pár týdny jsme v Příbězích 20. století vysílali rozhlasový dokument, věnovaný významné osobnosti českého skautingu, politickému vězni z 50. let Zdeňkovi „Káďovi“ Zelenému – zemřel 21. února 2018 ve věku 93 let.

Více se dozvíte zde. Zdeněk-Káďa se jako dospívající kluk podílel na protinacistickém odboji, dělal spojku, nosil tajné zprávy; po válce vedl skautské skupiny, zakládal oddíl pro neslyšící děti. Po převratu ho komunisté zavřeli a odsoudili k mnohaletému vězení, trest si odpracovával mimo jiné v příbramských uranových dolech.

S „Káďou“ jsem natáčel několik rozhovorů, vždycky se v nich zmiňoval o tatínkovi Františkovi Zeleném, který za 1. světové války sloužil jako legionář v Rusku. Ukázal mi svůj pečlivě vedený archiv, otcovy fotografie, dokumenty, deníky. A když jsme poslední interview dokončili a já „Káďovi“ vysvětloval, k čemu nám jeho vzpomínky budou dobré, otevřel jakousi zásuvku, vyndal z ní šedou umělohmotnou krabičku s magnetofonovým páskem a oznámil mi, že „někdy kolem roku 1970“ nahrál tatínkovo vyprávění a že by nás to mohlo zajímat.

Natočil tehdy na kotoučový magnetofon asi dvouhodinový záznam, v podstatě stejným způsobem, jímž zaznamenáváme rozhovory do Příběhů 20. století a pro Paměť národa i my. Nechal otce vyprávět o jeho osudech v letech 1914-1920. Františkovi Zelenému bylo v té době skoro osmdesát, vyprávění ho zmáhalo, zůstalo nedokončené, ale i tak je nahrávka pozoruhodná a „Káďovi“ za ní patří velký dík. Vzal jsem ji před zhruba deseti lety do rozhlasu, nechal přepsat, části už jsme odvysílali – a teď se k tématu vracíme.  (more…)

BáSnění Jaromíra Typlta 1/5 (2017)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 14:14

Básník Jaromír Typlt uvádí své oblíbené básně. S autorem připravila Petra Hynčíková.

Natočeno 2017. Premiéra 9. – 13. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava,)

Obsah: 1. Jan Opolský: Hluboko v lesích – 2. Karel Jan Čapek: Všechny tiché pitvy – 3. Mikuláš Medek: Magnetická ryba – 4. Jaromír Typlt: Konvice – 5.  Jaromír Typlt: Ucukne vzhůru.

Lit.: Hynčíková, Petra: BáSnění Jaromíra Typlta. In web ČRo 3 Vltava, 9. duben 2018 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Básník, esejista, editor, výtvarný kurátor a performer Jaromír Typlt vybírá své oblíbené básně.

Jakmile vstoupíte do tohohle zvláštního kamenění, kterým je psaní básně, tak se vám může stát, že nakonec svůj záměr proti slovům neprosadíte. Jaromír Typlt

Jaromír Typlt (*1973) pochází z Nové Paky. Jako gymnazista vydával rané texty a mystifikace ve strojopisné edici Demolice. Studia filozofie a bohemistiky na Univerzitě Karlově absolvoval prací věnovanou českému surrealismu. Básněmi, eseji, literárněkritickými texty a polemikami vstupuje na českou literární scénu počátkem 90. let. Patří k nejvýraznějším představitelům své generace. Odmítá novodobou konvenčnost. Konstruuje vlastní básnický vesmír. Píše s důrazem na imaginaci a hru s absurdními dimenzemi jazyka. Cenu Jiřího Ortena získal za básnickou sbírku Ztracené peklo (Český spisovatel, 1994). Na sklonku tisíciletí experimentuje s přesahy literatury do dalších uměleckých oborů. Vzdaluje se proklamačnímu charakteru textů i programové inspiraci surrealismem. Zdůrazňuje výrazné tvůrčí gesto a hravý experiment.  Texty publikuje převážně v bibliofilských edicích. S libereckým grafikem Janem Měřičkou vytváří autorské knihy (že ne zas až, Host 2004). Záměrně prostupuje hranice mezi poezií, prózou a esejem (Stisk, Torst 2007). Představa, že báseň nemá zůstat uzavřena v jediné podobě, naplňuje také zatím poslední Typltovu sbírku (Za dlouho, Argo 2016).

Jaromír Typlt je autorem monografie sochaře Ladislava Zívra (Kant, 2013). Se Zuzanou Li přeložil z čínštiny básníka Jidi Majia (Slova v plamenech, Dauphin 2016). S hudebním skladatelem Michalem Ratajem vytváří zvukově-textové improvizační Škrábanice s využitím čtyřkanálového zvuku (živě v klubu Školská 28, 2009), studiovou nahrávku vydalo Polí5 (2014). Jako performer účinkuje Jaromír Typlt ve scénických zpracováních dadaistické poezie. S Pavlem Novotným v představení podle básně Kurta Schwitterse Ursonate (2006), ve skladbě Miroslava Tótha BallOnAir (2016), kde interpretoval fónickou poezii Hugo Balla. (more…)

Větrník – Host ve studiu – Martina Mertlová (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:10

Připravil Aleš Spurný.

Hovoří Martina Mertlová.

Připravil ČRo Olomouc  v roce 2018. Premiéra 22. 3. 2018 (ČRo Olomouc).

Lit.: Spurný, Aleš:  Paneláci získali cenu Magnesia Litera. O olomouckých sídlištích do této knihy psala Martina Mertová. In web ČRo Olomouc, 22. březen 2018 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Jedním z editorů dvoudílné publikace byl Rotislav Švácha, teoretik a historik architektury, někdejší vedoucí katedry dějin umění na Univerzitě Palackého.

Profesor Švácha byl i učitelem Martiny Mertové. Dnes spolu také působí ve spolku Za krásnou Olomouc, který se zabývá osvětou v rámci oboru, pořádá přednášky, vycházky, iniciuje diskuse, vyjadřuje se k problematice architektury a urbanismu a také uděluje Cenu Rudolfa Eitelbergera.

Martina Mertová je dále spoluautorkou knihy o šumperácích, proslulých typizovaných vilkách, a podílela se i na publikaci Bilance, umění ve veřejném prostoru v letech 1945 – 1989.

Slepičí škola (2018)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 14:08

Simona Císařová, Monika Lepková. Pohádka.

Účinkují Simona Císařová, Monika Lepková, Irena Kintrová, Kateřina Kovaříková a Romana Odstrčilová.

Natočeno 2018. Premiéra 10. 4. 2018 v rámci pořadu Barvínek (Rádio Proglas, 16:00 h). Repríza 14. 4. 2018 (Rádio Proglas 9:30 h).

Lit.: anonym: Barvínek.  Náš tip. In web Radio Proglas, 10. 4. 2018 (anotace).- Cit.: Název pořadu: Domácí zvířátka.Tématem Barvínku budou naše domácí zvířátka. Kateřina Vaníčková nám vysvětlí, jak probíhá výcvik a výchova pejska. Řekneme si, proč má naše rádio ve znaku rybu nebo si poslechneme speciální pohádku o Slepičí škole.

Nostalgické muzeum Ondřeje Suchého – Martina Hudečková a Juraj Herz (2016)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:35

Hosté: herečka Martina Hudečková a režisér Juraj Herz. Moderuje Ondřej Suchý.

Natočeno 2016. Premiéra 6. 3. 2016 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Lit.: Suchý, Ondřej – Taud, Rostislav: „Celej život nemám rád, když mi říkají pane režisére.“ Poslední rozhovor Juraje Herze na Dvojce. In web ČRo 2 Praha, 9. 4. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Ve věku 83 let zemřel v neděli filmový režisér Juraj Herz, známý autor snímků s přídechem hororu i specifického humoru. Bavit dokázal i ve svém posledním rozhovoru na Dvojce.

„Celej život nemám rád, když mi říkají pane režisére. Protože já nemám vůbec filmovou fakultu, já mám loutkařinu, sice i tam jsem byl jako režisér. A když natáčím, tak mi nikdo nesmí říkat pane režisére. Vždycky jenom Juraji,“ svěřil se Juraj Herz naposledy na Dvojce v březnu 2016.

Byl tehdy hostem Nostalgického muzea Ondřeje Suchého spolu se svou partnerkou Martinou Hudečkovou. Vzpomínal tu na své filmy Sběrné surovosti, Petrolejové lampy, Spalovač mrtvol, ale i na Kdyby tisíc klarinetů, ve kterém si zahrál. Nebyl jediný. Jako herec ostatně i začínal. V divadle Semafor, přesněji v jedné ze sedmi malých forem – ve Švankmajerově Divadle masek.  (more…)

Večerní Radiožurnál – 75 let Malého prince (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:33

Slávy Malého prince si Antoine de Saint-Exupéry moc neužil. Zemřel pouhý rok po vydání této – dnes jedné z nejprodávanějších knížek. Před 75 lety vyšla v Americe. Připravila Maryna Učíková.

Natočeno 2018. Premiéra 6. 4. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 19:40 h). K poslechu zde.

Lit.: Učíková, Maryna: Před 75 lety přišel na Zem blonďatý chlapeček z planetky B-612, Malý princ. In web ČRo 1 Radiožurnál, 6. 4. 2018 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Křehký příběh přátelství pilota ztraceného v poušti a chlapce, který spadl z nebe, vyšel poprvé v New Yorku. Na pultech knihkupectví se objevil 6. dubna 1943. Od té doby byl přeložen do více než tří set jazyků a dialektů. V anketě fracouzkého deníku Le Monde 100 nejdůležitějších knih světa zaujímá čtvrté místo hned za Kafkovým Procesem.

Podobně jako řada francouzských intelektuálů odešel i Saint-Exupéry, autor Malého prince, po napadení Fancie do Spojených států. Měl za sebou několik úspěšných knih a v kapse jmenování Rytířem čestné legiie i Velkou literární cenu francouzské akademie za román Země lidí.

Právě v něm najdeme i kapitolu, která odráží jeho zkušenosti z pokusu překonat dosavadní čas letu mezi Paříží a Saigonem v roce 1935. Cestou letadlo havarovalo a Saint-Exupéry s druhým pilotem se celé dny pokoušeli stroj opravit.

Diplom vojenského pilota získal Saint-Exupéry v roce 1922. Ve 30. letech pracoval jako zkušební pilot a publicista pro Air France a jako reportér deníku Paris-Soir. Po vypuknutí války se stal průzkumným pilotem. V roce 1940 odešel do USA, kde zůstal až do roku 1943, kdy se vrátil létat ke své jednotce v Alžíru. Z průzkumné mise z Korsiky nad Francii v roce 1944 se jeho letoun už nevrátil.

V mezičasech si Antoine kreslil. Pouští bloudili bez vody, dokud je nezachránila kolemjdoucí karavana.  (more…)

Co mohlo otrávit Roberta Pelikána (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 11:22

Ondřej Konrád. Komentář. Pelikánovi se nemohla líbit ochota hnutí ANO nechat se u moci podporovat komunisty.

Natočeno 2018. Premiéra 9. 4. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h).

Lit.: Konrád, Ondřej: Ondřej Konrád: Co mohlo otrávit Roberta Pelikána. In web ČRo Plus, 9. 4. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Robert Pelikán: „Moje rozhodnutí souvisí s politickým a ideovým zaměřením hnutí ANO jako celku“.

„Rozpory mezi tím, co si myslím, a tím, co si myslí většina mých kolegů v ANO, už pro mě nejsou přijatelné. Není to bezprostřední reakce na jednu věc, ale zralá dlouhodobá úvaha. Asi před měsícem jsem sdělil premiérovi, že už nemám zájem účastnit se další vlády.“

A ještě jeden citát: „Moje rozhodnutí souvisí s politickým a ideovým zaměřením hnutí ANO jako celku.“ To mimo jiné řekl ministr spravedlnosti Robert Pelikán ve víkendovém rozhovoru pro portál aktuálně.cz.

A připomněl, že v jeho odchodu z politiky a návratu k akademické dráze i do praktické advokacie nehrají roli rozpory s Andrejem Babišem, s nímž si naopak prý rozumí.

Jenže jestli jde o tak vážný Pelikánův nesouhlas s „ideovým zaměřením ANO jako celku“, pak se na tom zakladatel, šéf a podle leckoho dokonce „majitel“ hnutí nějakým způsobem podílet musí. Pokud nepřipustíme málo pravděpodobnou variantu, že ve skutečnosti nemá Babiš na příslušníky ANO a dění v něm větší vliv.  (more…)

Literární debut Vojtěcha Matochy (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:16

Připravila Blanka Mazalová.

Připravil ČRo Olomouc v roce 2018.

Lit.: Mazalová, Blanka:  Do fiktivní čtvrti Prašina zasadil olomoucký rodák Vojtěch Matocha děj své dobrodružné prvotiny. In web ČRo Olomouc, 8. duben 2018 (článek + ukázka z knihy k poslechu). – Cit.:

Thriller, science fiction nebo detektivka. Směs těchto žánrů najdou čtenáři v knížce Prašina, která je prvotinou 29letého olomouckého rodáka Vojtěcha Matochy. Je napínavá, tajuplná, se špetkou romantiky. Na své si přijdou milovníci foglarovek i Dana Browna.

Podle Vojtěcha Matochy je knížka na pomezí klasické dobrodružné literatury a science fiction. Autor je rodilý Olomoučan, za studií přestěhovaný do Prahy. A právě v Praze se objevují novodobá Stínadla. „Zezačátku možná není úplně poznat, kam se ten příběh vyvine, a pak se to od té druhé poloviny kloní spíš ke steam punku než ke klasické foglarovce, jak to možná čtenáři očekávají,“ říká Matocha. (more…)

Zátěžový test Macronových reforem (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 11:13

Adam Černý. Komentář. Velká část společnosti vnímá potřebu změn a zdaleka ne všichni podporují protesty. Na stávce proti reformě zadlužených státních drah SNCF a omezení pracovních smluv železničářů se dohodly všechny vlivné odborové centrály.

Natočeno 2018. Premiéra 9. 4. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h.).

Lit.: Černý, Adam: Adam Černý: Zátěžový test Macronových reforem. In web ČRo Plus, 9. 4. 2018 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Od loňské volby francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi téměř vše vycházelo, po letních prázdninách mu parlament bez potíží schválil škrty v daních i reformu pracovního trhu, proti níž protestovala pouze krajní levice a s ní spojených několik odborových svazů.

Nyní vypadá situace napínavěji, protože na stávce proti reformě zadlužených státních drah SNCF a omezení takřka nezrušitelných pracovních smluv železničářů se dohodly všechny vlivné odborové centrály a protesty zahájili zaměstnanci letecké společnosti Air France.

Když se přičtou ještě demonstrace vysokoškoláků, kteří si chtějí udržet automatický nárok po složení maturity vstoupit na univerzitu podle svého výběru, okamžitě se vybaví rok 1968, kdy bouře v ulicích a kombinovaný protest studentů a dělníků otřásl Francií natolik, že neuplynulo ani dvanáct měsíců a prezident a slavný generál Charles de Gaulle ohlásil svou rezignaci.

Tato paralela je svůdná, ale poněkud zavádějící, protože před půl stoletím studenti prosazovali především uvolnění pravidel ve společnosti a jejich hlavním motivem nebyla materiální nouze, protože země za sebou měla výjimečné období řady let hospodářského růstu.   (more…)

Interview Plus – Kateřina Konečná (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:11

Jak budou pokračovat jednání o vládě? Je ve hře vláda tolerovaná komunisty a Okamurovým SPD? Hostem Interview je poslankyně KSČM Kateřina Konečná. Připravil a moderuje Michael Rozsypal.

Natočeno 2018. Premiéra 9. 4. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h.). K poslechu zde.

Lit.: Erhart, Michael – Rozsypal, Michael: ČSSD zabila jednání kvůli křeslům. My chceme levicovou vládu ANO, říká Konečná (KSČM). In web ČRo Plus, 9. 4. 2018 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.:  „ČSSD má evidentně máslo na hlavě, nejde jen o kauzu OKD. Bitva o ministerstvo vnitra ukázala, jak si někteří chtějí zamést své problémy v jednotlivých rezortech. Obě strany jsou na tom podobně,“ tvrdí Konečná a navrhuje nestranické nominanty.

Sociální demokraté minulý týden ukončili jednání s hnutím ANO o koaliční vládě poté, co premiér v demisi Andrej Babiš odmítl požadavek ČSSD na ministerstvo vnitra, případně financí. „Pokud se shodli na programu, tak se divím sociální demokracii, že to zabila na tom, kdo bude sedět na jakém ministerstvu,“ říká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). K dalším jednáním o vládě se prý komunisté hodlají stavět stejně jako dosud.

„KSČM nejde o posty, ale o to dostat co nejvíce svých programových priorit do programového prohlášení, a aby Česká republika konečně měla stabilní vládu s levicovým programem,“ zdůrazňuje.

Hnutí ANO podle Konečné sice není programově ukotvené v pravolevém spektru, ale je ochotné jednat o komunistických požadavcích, například na zákon o referendu, zvyšování minimální mzdy nebo valorizaci důchodů. Pokud by se obě strany na prioritách dohodly, budou komunisté požadovat pevné termíny pro jejich naplnění.  (more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress