Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

13. 4. 2018

Pro a proti – Jednání ANO a ČSSD (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:14

Dojde k dalším jednáním ANO a ČSSD o vládě? Přistoupí Andrej Babiš na podmínky sociálních demokratů? Připravila Veronika Sedláčková.

Hosty byli poslanci Miroslava Němcová (ODS) a Miloslav Janulík (ANO).

Natočeno 2018. Premiéra 13. 4. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h). K poslechu zde.

Sergej Jesenin, Černý muž (2018)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 14:21

Připravil Petr Kobzev. Rozhlasová kompozice inspirovaná básní Sergeje Jesenina Černý muž. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Připravil ČRo Brno v roce 2018. Premiéra 14. 4. 2018 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h).

Lit.: Blažejovská, Alena: Ruský básník Sergej Jesenin zápasil se svým „černým já“. In web ČRo Brno, 13. duben 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Petr Kobzev studuje na JAMU v Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky. K rozhlasové adaptaci si vybral báseň Sergeje Alexandroviče Jesenina (1895 – 1925) Černý muž. Ve své nahrávce pracuje s originálním textem v ruštině i s českým překladem Miroslava Staňka. Autor adaptace Petr Kobzev se stal také interpretem této básně.

Sám nad svou adaptací Jeseninovy poezie uvažuje takto:

„Svět není černobílý. Avšak každý z nás dojde v životě k momentu, kdy se mu bude zdát, že existují pouze dvě varianty – černá a bílá. K tomu dochází na celospolečenské úrovni, s čímž se vyrovnáváme jednodušeji, neboť máme možnost se do sporu nezapojovat. Kdy však rozkol ignorovat nemůžeme, ba dokonce nesmíme, je, když k němu dochází uvnitř nás samých.

Život v dostatku západního světa s sebou nese negativní vliv na naši psychiku. Neuropsychiatrická onemocnění a nevídané přívaly stresu v současnosti představují jednu z největších hrozeb lidstva. Každá kladná vlastnost se v naší duši zrcadlí svým černým odrazem. Z různých důvodů a okolností může lidská bytost uklouznout na vratkých miskách duševní rovnováhy. V tu chvíli člověka začíná ovládat deprese, závislost, komplex. (more…)

Mozaika – Utrpení knížete Sternenhocha (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:16

Připravil Daniel Jäger.

Hovoří Ivan Acher a Petr Kofroň.

Natočeno 2018. Premiéra 13. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava).

Lit.: Jäger, Daniel: Odporné a zároveň fascinující. Národní divadlo uvádí operu na motivy romaneta Ladislava Klímy. In web ČRo 3 Vltava, 13. duben 2018  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ivan Acher je autorem hudby k více než stovce divadelních inscenací. Jeho hudba zahrnuje i hudbu k baletním projektům, filmům nebo dokumentům. K napsání opery Achera inspirovalo groteskní romaneto Ladislava Klímy „Utrpení knížete Sternenhocha“.

S romanetem se Ivan Acher seznámil už počátkem 90. let, kdy brigádničil v jednom antikvariátu. V roce 2007 pak vytvořil hudbu, zvuky a projekce k činoherní adaptaci, která byla uvedena v režii Davida Jařaba v pražském Divadle Komedie. Po deseti letech přišla nabídka z Národního divadla.

„Zvážil jsem situaci, v jakém postředí budu tu operu dělat. Nová scéna je totiž kompletně zralá na rekonstrukci a pokud jsem tu já byl divákem, byl to tristní zážitek především kvůli zvuku. A ta zoufalá situace mě donutila, že přednahrajeme velký orchestr, že uděláme co největší reprodukovaný zvuk. A také že zajímavě znějící i vizuálně vypadající nástroje, které nám pomáhaly ty základy nahrát, zapojíme i naživo, aby si i „koukači“ na hudbu přišli na své,“ říká Ivan Acher.

Zadavatelem nové opery, a zároveň jejím dirigentem a vypravěčem je současný umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery Petr Kofroň. „Je to takové dirigování s klikem, kdy se nesmíte ztratit. Klik znamená, když vám kliká do ucha metrum,“ popisuje Petr Kofroň. (more…)

Zaostřeno na svátek Kopí a Hřebů Páně (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:04

Právě dnes se bude na Novém Městě v Praze konat obnovený středověký svátek Kopí a Hřebů Páně. Má tento kdysi velmi významný svátek naději na novou popularitu? A mají náboženské svátky v dnešní době nějaký smysl ? O tom bude dnešní Zaostřeno. Připravila Lucie Vopálenská.

Natočeno 2018. Premiéra 13. 4. 2018 (ČRo Plus, 15:34 h).

 

Historie Plus – Jak Němci ovlivnili mytologii Slovanů (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:43

O životě raně středověkých obyvatel našeho území víme málo. Nositele slovanské kultury nezachycují písemné prameny, ani archeologické nálezy nejsou bohaté. Co o životě, společnosti i náboženství Slovanů víme? Připravila Kateřina Havlíková.

Natočeno 2018. Premiéra 7. 4. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h). K poslechu zde. Repríza 5. 7. 2018 (ČRo Plus, 22:34 h.).

Lit.: Havlíková, Kateřina: Jak Němci ovlivnili mytologii Slovanů. In web ČRo Plus, 7. 4. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Zatímco keltská a vikingská tématika zažívá v dnešní době vzestup, o Slovanech se příliš nemluví. Nevznikají filmy o jejich bojovnících a bitvách, nepíší se knihy na motivy jejich mytologie. To, co z ní totiž dnes známe, je většinou výtvorem až posledních století.

Z dob příchodu nositelů slovanské kultury na naše území se toho dochovalo jen málo. Slované nikdy nedospěli do psané gramotnosti, a tak jejich mýty a báje zaznamenaly až později křesťanští učenci. O jejich životě, řemeslné výrobě i pohřbívání ale hovoří například archeologické nálezy.

Sídliště, které nemá obdoby

Jedním z nalezišť obydlí a předmětů z doby příchodu prvních Slovanů na naše území, tedy 6. a 7. století, je velké sídliště u Roztok u Prahy. Podobných nalezišť známe z Čech asi sto padesát.

Zatímco ale na ostatních lokalitách se vyskytuje kolem pěti, vzácněji deseti obydlí, v Roztokách archeologové odkryly už více jak tři sta dávných příbytků a odhadují, že jich v oblasti mohlo být šest set až tisíc. Obydlí tvořily zahloubené stavby, takzvané polozemnice. Tento rys spojuje kulturu „pražského typu“ s některými objevy na Ukrajině.  (more…)

ArtCafé – Mizející řemesla (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:31

O mizejících řemeslech a projektech, které se je pokoušejí zachránit. Moderuje Tomáš Novotný, hudbu vybírá Michal Pařízek.

Natočeno 2018. Premiéra 13. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h).

Krajina kníh – Petr Sís: Pilot a malý princ (Krajina knih – Petr Sís: Pilot a malý princ, 2018?)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 13:24

Pásmo z cyklu Krajina kníh o díle „Pilot a malý princ“ a jeho světoznámém ilustrátorovi Petrovi Sísovi. Tvůrci nezjištěni.

Natočeno 2018 (?). Repríza 11. 4. 2018 (Rádio Litera, 16:30 h.); 2. – 8. 4. 2022 (SRo 8 Rádio Litera).

Pozn.: Poznáte svetoznámeho česko-amerického ilustrátora a spisovateľa Petra Sísa? Jeho kniha PILOT A MALÝ PRINC približuje najdôležitejšie momenty zo života Exupéryho – od detských snov až po osudový posledný let nad Stredozemným morom. Nenechajte si ujsť dnes o 16:30. (anotace)

Lit.: Šenc, Martin – Šaráková, Lucia: Lietanie s Exupérym. Téma týždňa. In web Rádio Litera, 9. 4. 2018 (článek). – Cit.: V novom týždni sa Rádio Litera bude venovať lietaniu a vari najznámejšiemu spisovateľovi, ktorý bol letcom, Antoine de Saint-Exupérymu. V čítaní na pokračovanie si môžete vypočuť jeho románovú esej Citadela, nebude chýbať rozprávková hra Malý princ, dramatizácia novely Nočný let či úryvok z jeho románu Zem ľudí. Litera odvysiela i rozhlasovú hru Squadron Leader inšpirovanú slovenským stíhacím pilotom Royal Air Force – Ottom Smikom. Vypočuť si budete môcť i fragment z knihy amerického spisovateľa Richarda Bacha Čajka Jonathan Livingston, ale aj slovenskú povesť Lietajúci mních Cyprián. V programe sa tiež objaví hraný dokument Slava Kalného o záchrancovi amerických letcov počas 2.svetovej vojny a dve časti elegickej básne Dany Podrackej Pocta Milanovi Rastislavovi Štefánikovi. Želáme príjemné chvíle v spoločnosti Rádia Litera. (…)

V stredajšom pásmez cyklu Krajina kníhvám predstavíme svetoznámehočesko-americkéhoilustrátora a spisovateľa Petra Sísa. Jeho kniha Pilot a malý princ vznikla ako pocta najobľúbenejšej rozprávke pre deti a jej autorovi. V krátkych textoch približuje najdôležitejšie momenty zo života Exupéryho. Obrázky nás prevedú od detských snov až po osudový posledný let nad Stredozemným morom. Je to portrét muža, ktorý odvážne prekonával hranice možného a zároveň zostal veľkým snílkom. (…)

Všimli jsme si – Na pomoc Sýrii i vlastní historické paměti (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:39

Jak rozumět sedm let trvajícímu syrskému konfliktu, jak se zorientovat v posledních zprávách o dobývání města Dúmá, turecké invazi do kurdského Afrínu či zájmech zahraničních velmocí? Ptali jsme se publicisty, zahraničně-politického komentátora Českého rozhlasu plus a odborníka na Blízký východ Jana Fingerlanda. O humanitární situaci, možnostech pomáhat a použití výtěžku aktuální sbírky hovořil generální sekretář Charity ČR Jakub Líčka.

Natočeno 2018. Premiéra 13. 4. 2018 (Rádio Proglas, 16:00 h).

Lit.: Breindl, Filip: Všimli jsme si: Na pomoc Sýrii i vlastní historické paměti. Pořad v souvislostech. In web Radio Proglas, 12. 4. 2018 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.:  Dvěma tématům se bude věnovat aktuální pořad Všimli jsme si na Radiu Proglas, který vysíláme tento pátek 13. dubna 2018 od 16 hodin (repríza v sobotu v 11.05): Nejprve zopakujeme výzvu našich biskupů, kteří na tuto neděli vyhlásili celonárodní sbírku na pomoc obyvatelům Blízkého východu se zvláštním zaměřením na Sýrii. V druhé části našeho pořadu se ohlédneme za veřejným slyšením v Senátu na téma „co ještě můžeme udělat pro bývalé politické vězně a jejich rodiny“.

Jak rozumět sedm let trvajícímu syrskému konfliktu, jak se zorientovat v posledních zprávách o dobývání města Dúmá, turecké invazi do kurdského Afrínu či zájmech zahraničních velmocí? Ptali jsme se publicisty, zahraničně-politického komentátora Českého rozhlasu plus a odborníka na Blízký východ Jana Fingerlanda. O humanitární situaci, možnostech pomáhat a použití výtěžku aktuální sbírky jsme hovořili s generálním sekretářem Charity ČR Jakubem Líčkou.

V Senátu českého parlamentu se v minulých dnech uskutečnilo veřejné slyšení na téma „Co můžeme ještě udělat pro bývalé politické vězně a jejich rodiny?“ Akci pořádal Výbor pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, a to při dvou významných výročích – 50 let od vzniku Sdružení bývalých politických vězňů K-231 a 40. výročí založení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných.  Proglas byl přitom a nabídneme vám například pohled místopředsedy Senátu Jiřího Šestáka nebo Petra Blažka z Ústavu pro studium totalitních režimů.

BáSnění Olgy Stehlíkové 1/5 (2017?)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 10:15

Básnířka, kritička, redaktorka a editorka Olga Stehlíková vybírá své oblíbené básně. S autorkou připravila Petra Hynčíková.

Natočeno v roce 2017. Premiéra 9. – 13. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava).

Obsah: 1. Petr Hruška: Červenec – Petr Hruška: Žena v křesle – 2. Jan Zábrana: Havran – 3. Pavel Šrut: Malé smutné klíště – 4. Ivan Martin Jirous: Večer před svatým Janem – 5. Miroslav Wanek: Máj.

Lit.: Hynčíková, Petra: BáSnění Olgy Stehlíkové. In web ČRo 3 Vltava, 12. duben 2018 (článek). – Cit.: (…) První díl BáSnění Olgy Stehlíkové (Sylvia Plathová: Lesbos) nemůžeme z autorskoprávních důvodů umístit na web.

Poezie může probouzet běsy, může zraňovat, může velice nepříjemně rozjitřovat, nemile upomínat na všelicos hnusného, ba to dokonce i přímo dělat – a v tom si myslím, že je velká svoboda poezie. Olga Stehlíková

Bohemistka a lingvistka Olga Stehlíková (*1977) působí jako nakladatelská i časopisecká redaktorka a editorka a literární kritička, zaměřující se především na současnou českou poezii a prózu. Připravila desítky knih poezie a prózy pro nakladatelství dybbuk, Dauphin, Torst, Runa, Host ad. Své recenze a kritiky publikovala po roce 2000 v českých denících (Mladá fronta Dnes, Deník, Lidové noviny) a elektronických časopisech (Literární, Wagon, iliteratura, Knihožrout), nyní převážně v obtýdeníku Tvar, kde připravuje webový literární magazín Tvaru Ravt. Byla editorkou literární revue Pandora (www.revuepandora.cz) a redaktorkou literárního časopisu on-line Wagon (www.almanachwagon.cz). Podílela se jako jedna z editorek na dvoudílné antologii české poezie (Antologie české poezie I. díl, 1986-2006 (dybbuk, 2007) a spolu s básníkem a literárním vědcem Petrem Hruškou byla redaktorkou ročenky Nejlepší české básně 2014. (more…)

Jack Reacher: Jatka (2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 9:56

Lee Child. Kompletní audiokniha. Překlad Jiří Sedláček. Režie Michal Bureš.

Čte Vasil Fridrich.

Natočeno 2018. Vydal OneHotBook, duben 2018 (2 CD MP3, katalogové č.: AK166; EAN: 8594169481661, celková délka nahrávky 15 hodin 42 minut).

Ukázka k poslechu

Série: Jack Reacher #1

Pozn.: Seznamte se s Jackem Reacherem! V ospalém městečku Margrave kdesi v Georgii je za vraždu zatčen tulák bez dokladů, bez adresy, bez historie. Jack Reacher je ovšem zkušený vojenský policista, od dětství vychovávaný armádou, vycvičený k tomu, aby rychle myslel a ještě rychleji jednal. A svého bratra Joea nezabil. Aby našel skutečné vrahy všech pěti obětí, nezastaví se před ničím. Jak rozplétá zločinné spiknutí, rozpoutávají se vražedná jatka, ale Jack Reacher ví, že když něco začne, musí to dotáhnout do konce. (anotace)

Lee Child (*1954)

Britský spisovatel akčních thrillerů, vlastním jménem Jim Grant, tvoří pod pseudonymem. Přestože neměl v úmyslu se věnovat advokátní praxi, začal v roce 1974 studovat práva na Univerzitě v Sheffieldu. Po dokončení univerzity pracoval v komerční televizi. Později byl jako programový ředitel přijat do manchesterské televize Granada, která je součástí britské televizní sítě ITV. Pro Granadu pracoval od roku 1977 do roku 1995. Když v rámci firemní restrukturalizace propuštěn pro nadbytečnost, rozhodl se psát romány ve stylu amerických thrillerů, jež jsou podle něj „tou nejčistší formou zábavy“. Jeho první román o Jacku Reacherovi Jatka získal cenu Anthony v kategorii Nejlepší první román. O Jackovi Reacherovi zatím vyšlo česky v nakladatelství BB art 20 knih. V roce 2012 byl jeho román Výstřel (9. v řadě) převeden na filmová plátna pod názvem Jack Reacher: Poslední výstřel s Tomem Cruisem v hlavní roli. Roku 2016 na snímek navazuje další adaptace s podtitulem Nevracej se, která zpracovává události ze stejnojmenné 18. části knižní série.

Vasil Fridrich (* 1976)

Absolvoval DAMU, během studia také účinkoval v divadelním spolku Kašpar a v divadle J. K. Tyla v Plzni. V roce 1995 se stal členem CD 94 v Divadle v Celetné. Po skončení studií získal angažmá ve Švandově divadle, v letech 2002-2005 působil ve Středočeském divadle Kladno. V současné době působí v Městských divadlech pražských. Zahrál si například ve filmech Hodinový manžel (2014), Kobry a užovky (2015), Teorie tygra (2016), nebo Svět pod hlavou (2017).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress