Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Hymny z různých částí světa s komentářem připravil Pavel Klusák, nad tématem národní hrdosti diskutovala socioložka Klára Plecitá.

Natočeno 2018. Premiéra 28. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h).

Lit.: Haladová, Jaroslava: Jsme dostatečně hrdí na to, abychom přidali i druhou sloku? O hymnách od Česka po Afriku. In web ČRo 3 Vltava, 29. březen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hymna je zvukový symbol státu a vyjadřuje se v ní hrdost a úcta k vlastnímu národu a vlasti. Je potřeba aby oficiální verze české hymny byla delší a více spirituálně-emotivní, jak spolu s Českým olympijským výborem navrhuje skladatel Miloš Bok?

Měla by být naše hymna delší, jak by měla znít, kdo by s ní měl manipulovat? Český olympijský výbor nabídl možnou podobu státní hymny v úpravě Miloše Boka. Zpívá se v ní i druhá sloka a na rozdíl od „inovované“ verze, kterou k devadesátému výročí vzniku Československa představil Mirek Topolánek, jde o úpravu výraznou na první poslech.

I tradice může mít svou dynamickou složku

„Ta představa, že hymna je něco dynamického, co se může v čase proměňovat, ta se mi velmi líbí… i tradice má svojí dynamickou složku. Udělat novou verzi je úplně legitimní. A legitimní je i ta verze Miloše Boka, kde slyšíme to, s čím on zachází po dlouhá léta. Je tam spiritualita, potřeba nabídnout hudbu, kterou provádí mnoho účastníků, velký zvuk, takový trochu spirituálně-emotivní nátlak a taky trochu naivita a konzervatismus. Taková verze je myslím osobní verzí skladatele a neměla by mít ambice promlouvat za větší národní společenství. Pochopitelně by bylo skvělé, kdyby v dnešní době nabídl někdo něco spojujícího, ale tahle verze, která je místy nepřehledná, má v sobě romantické zatížení a tak dále, kde by se případní spoluzpěváci místy asi dost ztráceli, tahle tou spojující velkou verzí určitě není,“ říká na úvod ArtCafé hudební publicista Pavel Klusák.

„Většinou hymny nemívají jednu jedinou podobu, takže já tuhle verzi vnímám jako jednu z mnoha,“ doplňuje druhý host, Klára Plecitá, vedoucí Oddělení hodnotové orientace ve společnosti Sociologického ústavu Akademie věd České republiky.

Jsme dostatečně hrdí na to, abychom přidali i druhou sloku?

Klára Plecitá je autorkou nedávno publikované studie Tahle země není pro nikoho – důvody nízké národní hrdosti v České republiky. Analyzuje v ní, proč většina Čechů a Češek v průzkumech uvádí v odpovědi na otázku po hrdosti slovo „spíše“ a jen málokdo je hrdý „velmi“. Ke své vlasti se řada občanů jiných států hlásí srdnatěji, na druhou stranu hned u našich západních sousedů je vidět, jak je téma emocionálního vztahu k vlastnímu národu problematické. Při vyjadřování hrdosti na vlastní národ Německo obsazuje samotný konec tabulky.

„Hymna s tímto tématem úzce souvisí, protože je to zvukový symbol státu a ve většině případů se v ní vyjadřuje hrdost, patriotismus nebo úcta k vlastnímu národu, státu, vlasti,“ vysvětluje Klára Plecitá. I proto je pojetí hymen různých států poměrně zajímavým a mnohovrstevnatým tématem. Kontroverze vzbudila slovenská hymna nazpívaná česky a podaná v úderném elektronickém provedení českou kapelou PZH. Celé Spojené státy se bavily u „jazzové“ verze hymny v podání zpěvačky Fergie, která se za své „zhanobení“ státnímu symbolu dokonce omluvila. Tyto a další zajímavé příklady v ArtCafé připomíná a hudebními ukázkami doprovází Pavel Klusák. Zazní i hymna Jihoafrické republiky – původně undergroundový protest song proti apartheidu, dnes státní symbol zpívaný všemi pěti oficiálními jazyky.

Celý záznam ArtCafé včetně hudebních novinek podle výběru Josefa Sedloně a pozvánky na film Sloboda, můžete poslouchat zde:

Před dvěma lety sliboval prezident Miloš Zeman čínské investice u nás ve výši téměř 100 miliard korun. Podle České národní banky byl skutečný objem investic pouhým zlomkem prezidentova odhadu. Proč se Miloš Zeman zmýlil? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je kancléř prezidenta republiky Vratislav Mynář. Moderuje Marie Bastlová.

Natočeno 2018. Premiéra 27. 3. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:00 h.). K poslechu zde.

Lit.: Bastlová, Marie – Havel, Prokop: Proč čínské investice nerostou? Je to vina i českých podnikatelů, říká Vratislav Mynář. In web ČRo 1 Radiožurnál, 27. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Primárním úkolem delegace v Číně bylo zjistit, zda společnost CEFC dodrží závazky ohledně investic a projektů v České republice a zda nejsou ohrožena pracovní místa s tím spojená. Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu to říká kancléř prezidenta Vratislav Mynář s tím, že CEFC je v rámci čínských investic nejpřednějším investorem.

„To, co se děje s čínským občanem, shodou okolností poradcem pana prezidenta, je čistě čínská vnitřní záležitost, je to podle jejich pravidel a jejich zákonů, do kterých se Česká republika a v žádném případě pan prezident nehodlá vměšovat,“ říká s tím, že důležitější je především dopad soukromé společnosti na české firmy a české spoluobčany.

Připomíná také, že v Číně dostal ujištění, že investice v rámci One Belt, One Road, budou v České republice pokračovat a minimálně dvě významné společnosti projevily o zájem o další investování.  (more…)