Osobností Plus je dnes muž, odsouzený komunistickou justicí na 14 let do vězení za velezradu a vyzvědačství. František Šedivý, místopředseda Konfederace politických vězňů, předseda Klubu Milady Horákové, byl vězněný na Mírově a pracoval v několika táborech na Jáchymovsku a na Příbramsku. Uslyšíte, jak to psychicky i fyzicky zvládl, nebo o tom, jak se k němu po propuštění chovali komunisté. A mluvit bude také o aktuální politické situaci a o tom, jak jí jako bývalý politický vězeň vnímá. Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2018. Premiéra 10. 3. 2018 (ČRo Plus, 11:07 h.). Repríza 11. 3. 2018 (ČRo Plus, 4:05 h). K poslechu zde.
Lit.: Tachecí, Barbora – Chvátalová, Kateřina: Komunistická strana měla být po roce 1989 rozpuštěna, říká František Šedivý. In web ČRo Plus, 10. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit: „Období nacismu bylo velice kruté, v euforii po konci války se přehlíželo to, co se dělo v Sovětském svazu a jeho komunistickém režimu,“ říká František Šedivý.
„Lidé, co zůstali v komunistické straně, která přežila revoluci, a stále se drží ideologie marxismu a kořene komunistické filozofie, nikdy nemohou být v demokracii zárukou normálního života. Proto si myslím, že měla být komunistická strana po roce 1989 rozpuštěna, byť by se tito lidé etablovali v jiných politických stranách,“ říká místopředseda Konfederace politických vězňů a předseda Klubu Milady Horákové František Šedivý, host Osobnosti Plus.
„Jejich jednání by ovšem mělo být kontrolováno,“ dodává bývalý politický vězeň a navazuje aktuálním tématem. „V poslední době se mně zdá, že je naše demokracie příliš široká a máme mnoho mezer v jednání, především v jednání našich politiků. Vejdou se tam i ti, kteří pro nás představovali otrocký komunistický režim.
Spisovatel, bývalý politický vězeň, místopředseda Konfederace politických vězňů, předseda Klubu Milady Horákové a člen mezinárodního PEN klubu František Šedivý se narodil 2. července 1927 v Zadní Třebaňi. Prožil 14 let v komunistických žalářích na Mírově, v Jáchymově a na Příbramsku. U příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu dostal 28. října 2009 z rukou prezidenta Václava Klause Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidská práva.
To se ukazuje nyní tím, že se pan Ondráček měl dostat do funkce, která mu absolutně nepřísluší. Člověk s takovou minulostí nemůže být nikdy zárukou, že bude svou funkci vykonávat tak, jak by měl. Nedovolilo by mu to ani svědomí,“ upozorňuje jednadevadesátiletý spisovatel a celoživotní aktivista na fakt, že byl bývalý člen StB, dnes označovaný jako „mlátička“ demonstrantů, komunista Zdeněk Ondráček v tajné volbě poslanců zvolen do čela Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS).
„Široká veřejnost nikdy není dostatečně informována. Mnohdy je to důvodem špatných rozhodnutí.“
František Šedivý
Nebylo možné si vzájemně věřit
„Bolševici mně zničili život a hlavně mi ho zničil systém, který pražští, potažmo českoslovenští bolševici převzali ještě v horší, řekl bych, vyvinutější formě, než se původně uplatňoval v samotném Sovětském svazu. Síť agentů, kteří tady vyrostli, rozšířili a prohloubili. Ti byli tak rafinovaní, že nebylo možné poznat, jestli ten který člověk, který se na vás obrátil, je skutečně tím, kým je,“ hovoří pamětník o realitě začátku padesátých let a prvních zkušenostech s krutostí totalitního vedení státu. Šedivý, který působil jako převaděč v odbojové skupině, v té době odhalil komunistického agenta s krycím jménem Gold.
„Hlavní důvod byl ten, že muž, který mě s ním seznámil, byl zavražděn. Jeho mrtvola byla nalezena v Braníku. Tam, kde dnes stojí most Inteligence. To byl velký otazník. Metody StB byly takové, že když se někdo ocitl v uzlu nejistoty, tak ho zlikvidovali fyzicky. Pak se navíc stalo, že jeden muž vzkázal z vězení, že je zatčen a měl být za hranicemi. Protože jsem ho předal právě tomuhle člověku, aby ho převedl. On pak tvrdil, že je venku. Tak jsem řekl, že musíme vědět, kdo to je. Ovšem těch agentů, kteří pracovali pro obě strany, bylo dost všude tady i na druhé straně,“ vysvětluje Za své působení v odbojové skupině byl František Šedivý v roce 1952 zatčen a odsouzen na 14 let vězení.