Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Asi bouřlivá debata se ve čtvrtek odehraje v mělnickém kulturním centru, kde se bude projednávat záměr ČEZ postavit u města spalovnu. Jaká jsou Pro a proti? Připravil Tomáš Pavlíček.

Odpovídá manažer projektu ZEVO Mělník Dalibor Roik a předseda sdružení Arnika Jindřich Petrlík.

Natočeno 2018. Premiéra 8. 3. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h). K poslechu zde.

Lit.: Pavlíček, Tomáš – Přinosilová, Jana: Spalovny jsou zbytečný mezičlánek na cestě k udržitelné společnosti, tvrdí zástupce Arniky. In web ČRo Plus, 8. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pomoc životnímu prostředí, nebo jeho devastace? Nad projektem mělnické spalovny odpadu se přou dvě skupiny a obě argumentují ekologií. Zastánci tvrdí, že vybudování obřího provozu pomůže řešit problém s odpadky v době, kdy bude celostátně zakázáno je vozit na skládky. Podle odpůrců spalovna zamoří vzduch nebezpečnými látkami a zatíží už tak přeplněné silnice dalšími konvoji kamionů.

„Musím se ohradit. Vypouštění nebezpečných látek je díky důmyslnému čištění spalin a trvalému monitoringu u těchto sofistikovaných zařízení vyloučeno,“ říká zástupce investora, skupiny ČEZ, manažer projektu ZEVO Mělník Dalibor Roik.

„Středočeský kraj si vyhodnotil situaci a vybral lokalitu Mělník jako nejvhodnější pro energetické využití odpadů, protože recyklace, což je hlavním cílem odklonu odpadu ze skládek, má omezení a je možná do určitého stupně. Doplňkem k tomuto primárnímu odstraňování je energetické využití odpadu v zařízeních pro energetické využití, tzv. ZEVO.“
Dalibor Roik

Souhlasí ale s tvrzením, že vhodnější způsob nakládání s odpady je třídění a recyklace, ale v České republice se podle jeho údajů ukládá na skládky více než 50 % směsných komunálních odpadů. Za loňský rok to podle statistik ministerstva životního prostředí bylo 5,6 milionu tun odpadu.

„My a Evropa považujeme odpady za zdroje. Směsný komunální odpad má přibližně stejnou energetickou hodnotu jako, když to řeknu laicky, černá popelnice a my nabízíme řešení, stejně jako v jiných evropských zemích. Třeba ve Švýcarsku se energeticky využívá 50 % směsných komunálních odpadů, to samé ve Švédsku, v Belgii, Nizozemí a podobně,“ konstatuje Roik.  (more…)

Připravila Alžběta Nečasová a Zuzana Kopuletá.

Hovoří Charlotta Kotíková.

Natočeno 2018. Premiéra 7. 3. 2018 (ČRo Brno, 17:30 h) v rámci pořadu Den na Moravě.

Lit.: Kopuletá, Zuzana: Co vy na to? In web ČRo Brno, 7. březen 2018 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: V den výročí narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka bude hostem Českého rozhlasu Brno jeho pravnučka Charlotta Kotíková. Redaktorka Zuzana Kopuletá se jí bude ptát také na to, jak v New Yorku, kde žije, vnímá proměny země, kterou její pradědeček pomáhal založit.

Lit.: Nečasová, Alžběta: Rozpad Československa by Tomáše Garrigua Masaryka mrzel, říká jeho pravnučka. In web ČRo Brno, 7. březen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před 168 lety se narodil Tomáš Garrigue Masaryk. A připomenout si výročí přijela do Hodonína i jeho pravnučka Charlotte Kotíková.

Sedmasedmdesátiletá kunsthistorička žije ve Spojených státech amerických. Do rodného města Tomáše Garrigua Masaryka přijela vůbec poprvé.

„Podívám se do muzeí a také do Čejkovic,“ popsala svůj program žena, která v sedmdesátých letech emigrovala společně s manželem. Večer pak předá ceny města jejich letošním laureátům.

Podle Kotíkové by Tomáš Garrigue Masaryk nevítal rozpad Československa. „Všichni máme pocit, že by ho to hodně mrzelo. A kdyby byl mladší, tak by možná byla i jiná situace s druhou světovou válkou. Velmoci by si na něj tolik nevyskakovaly,“ říká Charlotte Kotíková.

Podle ní je škoda, že Česká republika nyní přidává k negativním světovým vzorům, které se objevují ve světě. „To není dobře, je to smutné,“ říká.

Tomáš Garrigue Masaryk se narodil 7. března 1850 v Hodoníně. Prezidentem Československa byl od 14. listopadu 1918 do 14. prosince 1935.

Celý rozhovor s vnučkou Tomáše Garrigua Masaryka si můžete poslechnout dnes po půl šesté večer v publicistické části pořadu Den na Moravě.

Předseda společnosti CEFC Jie Ťien- ming zůstává poradcem prezidenta Miloše Zemana. Informace o jeho vyšetřování kvůli ekonomické kriminalitě totiž podle Hradu nelze potvrdit. Hostem Interview Plus je sinolog Martin Hála. Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2018. Premiéra 8. 3. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h.; 12 min.). K poslechu zde.

Prezidentský úřad se v naší zemi už skoro sto let těší velké vážnosti. Proč tomu tak je? Co s tímto faktem udělala přímá volba prezidenta? A jaká je budoucnost vnímání hlavy českého státu? Připravil Libor Dvořák.

Natočeno 2018. Premiéra 8. 3. 2018 (ČRo Plus, 15:34 h.; 20 min.). K poslechu zde.

Před sto lety došlo v Rusku k bolševickému puči. V čele revolucionářů byli kromě legendárního Lenina také Grigorij Zinověv a Lev Kameněv. Oba přitom razili poněkud odlišný přístup, než jaký nakonec prosadil právě Lenin. A oba také skončili na šibenici. Připravil David Hertl.

Nad rolemi Grigorije Zinověva a Lva Kameněva v ruském revolučním roce 1917 a především v období bolševického puče se v dalším pořadu z cyklu Portréty zamýšlí historik Jan Adamec.

Natočeno 2017. Premiéra 2. 11. 2017 (ČRo Plus, 20:05 h). K poslechu zde.

Lit.: Hertl, David: Grigorij Zinověv a Lev Kameněv: Co jim Lenin nikdy neodpustil? In web ČRo Plus, 2. 11. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když bylo v srpnu 1936 v Moskvě popraveno šestnáct údajných „trockistů“ v prvním velkém monstrprocesu, mezi odsouzenými byli i dva prominenti bolševické strany: Grigorij Zinověv a Lev Kameněv. Oba patřili po Leninově smrti k nejužšímu vedení bolševiků a mohli aspirovat na klíčovou pozici. To by ale o to samé nesměl usilovat muž, který v boji o moc postrádal jakékoli zábrany: Stalin. Byl to právě on, který po letech poslal oba bývalé souputníky na smrt.

Zinověv: Odvaha nesouhlasit

Zinověv se k ruským bolševikům přidal roku 1903. Studoval na univerzitě v Bernu, ale nedokončil ji. Účastnil se ruské revoluce v roce 1905, po ní skončil ve švýcarském exilu, kde se od roku 1911 stal nejbližším spolupracovníkem Lenina.

Právě s Leninem přijel ve zvláštním vlaku na jaře 1917 do Petrohradu a pomáhal mu s přípravou bolševického převratu. Na rozdíl od Lenina ale nesouhlasil s ozbrojeným povstáním ani s vládou jedné strany; Lenin jej proto obvinil ze zrady a dezertérství. Zinověv uznal omyl a v dalších letech stoupal ve stranickém žebříčku až k nejvyšším funkcím po Leninově smrti.

Jenže potom se opět dopustil „chyby“: v roce 1925 vystoupil proti Stalinovi. Následoval politický pád, jen tu a tam mírněný bezvýznamnými funkcemi, například rektora Kazaňské univerzity. Od roku 1934 byl ve vězení a v létě 1936 se stal ústřední postavou prvního velkého monstrprocesu.  (more…)

Host: Radomíra Kodetová, ředitelka Krajské knihovny Pardubice. Jak to funguje v knihovně? V čem jsou knížky lepší než počítače? Co má všechno na starost paní knihovnice? A co všechno se dá v knihovně dělat kromě půjčování knížek? Moderuje Zdeněk Novák.

Připravil ČRo Pardubice v roce 2018. Premiéra 11. 3. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h.) v cyklu Klub Rádia Junior. 

Chtěl jít do prezidentských voleb, ale nakonec to nevyšlo. Martin Dejdar, herec a moderátor. V Osobnosti Plus mimo jiné také prozradí, proč se odstěhoval na Floridu, zda čeká na nějakou zásadní roli a jaká je jeho zatím poslední filmová postava v novém českém filmu Kluci z hor, kde hraje s Jiřím Lábusem. Ozřejmí, jak se připravoval na zkoušky na DAMU a proč seděl hned před dvěma komisemi. Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2018. Premiéra 11. 3. 2018 (ČRo Plus, 11:07 h). Repríza 1. 5. 2018 (ČRo Plus, 11:10 h).  K poslechu zde.

Lit.: Tachecí, Barbora – Chvátalová, Kateřina: Nemůžu být klidný, když se do parlamentu dostává komunistický fízl, říká Martin Dejdar. In web ČRo Plus, 11. 3. 2108 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Že jsem podobný panu Menšíkovi, neslyším poprvé. Zpovídal jsem ale svoji matku a k žádnému průniku tam nedošlo,“ říká Martin Dejdar.

„Sedmnáct let spojených se seriálovou rolí Tondy Maděry, politického vězně, mě nemůže nechat klidným, když se mně do parlamentu dostává komunistický fízl. A začínají se dít podivné věci za souhlasu zákonodárců, které jsme na jejich pozice svými hlasy dostali a mají pro nás dělat dobro,“ komentuje herec Martin Dejdar, který je hostem Osobnosti Plus, aktuální politickou kauzu.

„A všeobecně si také myslím, že u českých politiků je největším problémem jejich tým a lidé, kteří jsou okolo nich,“ kriticky hodnotí českou vládu.

Herec, moderátor a producent Martin Dejdar se narodil 11. března 1965 ve Vysokém Mýtě. V roce 1987 ukončil studium na pražské DAMU a nastoupil ke svému prvnímu divadelnímu angažmá do pražského klubového divadla Studio Ypsilon. V roce 1993 získal svou první hlavní roli ve filmovém muzikálu Šakalí léta. Následovaly filmy Amerika a Učitel tance, za druhý jmenovaný obdržel v roce 1995 cenu Český lev za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli. V roce 1999 měl premiéru film Panství, který Martin Dejdar koprodukoval a hrál v něm hlavní roli. Jako producent se následně podílel také na filmu Eliška má ráda divočinu. Svůj komediální talent a pohotovost využil Martin Dejdar při práci moderátora zábavných televizních pořadů, jako byla Šance, Ptákoviny, Na vlastní nebezpečí nebo Vaše velká premiéra. Pro televizi dabuje Barta Simpsona v kresleném seriálu Simpsonovi.

Celoživotní čekatel

„Jste čekatel na nějakou zásadní roli, projekt, nebo si myslíte, že to nejlepší už je hotové?“ ptá se svého hosta Barbora Tachecí a Martin Dejdar odpovídá: „Kdybych si myslel, že to nejlepší už je hotové, tak tady nejsem a nedělám to. Jsem čekatel celý život. Pořád čekám na role. Pořád. Jsou období, kdy to trvá déle, a jsou období, kdy to jde dobře. Ale herec v podstatě čeká pořád a nikdy si neříká o roli, že je zásadní nebo poslední.“ Současně herec podotýká, že ještě nikdy v životě nedostal roli, v níž by mohl ukázat všechno, co umí. „Něco takového mi ještě nebylo nabídnuto,“ dodává.

S Čechy je těžké mluvit o Americe

Se svými zkušenostmi hodnotí Martin Dejdar také úroveň zdejších muzikálů. „Dělali jsme v Hudebním divadle Karlín muzikál Producenti. Jel jsem se na to podívat do New Yorku. Viděl jsem to dvakrát nebo třikrát a můžu vám říct, že české nastudování bylo srovnatelné,“ říká a dál svými slovy podporuje českou scénu: „A musíme vzít také v potaz, že naši herci a zpěváci jsou schopni zahrát ve filmu, v televizi i na divadle. V Americe je nabídka lidí a čekatelů na roli gigantická. V New Yorku bude po barech možná tisíc barmanů, kteří by mohli u nás hrát z fleku a čekají jen, až dostanou příležitost.“

„Jako Češi jsme vymysleli pořekadlo, že pravidla jsou pro to, aby se porušovala. Tomu nikdo jiný ve světě nerozumí.“
Martin Dejdar

O Spojených státech, kde jeho rodina několik let žila, mluví v kontextu generalizujícího českého pohledu: „Je strašně těžké vůbec mluvit tady o Americe, protože u nás přetrvává pohled, že je Amerika něco špatného a že bychom se tam vůbec neměli otáčet. A pořád mám takový pocit, že směřujeme na východ spíš než na západ. Je to strašná chyba. Řeknu jen jednu základní věc. Myslím, že svoboda spočívá v tom, že se lidé chovají podle platných psaných i nepsaných zákonů. A totéž čekají i od toho druhého. A že ten druhý se tak taky chová.“

Jakou roli v životě Martina Dejdara mají Jiří Lábus a Oldřich Keiser? Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí.>>

Nejvzdálenější planetou Sluneční soustavy je Neptun. Jeden rok na něm trvá 165 pozemských let! Je tak daleko, že Slunce na Neptunu hřeje tisíckrát méně než na Zemi. Co dnes na tu dálku o ledové planetě Neptun víme, a proč se na ní nedá přistát? Na tyto a další otázky bude v pořadu Leonardo Plus odpovídat astrofyzik Jiří Grygar. Ptát se bude Petr Sobotka.

Natočeno 2018. Premiéra 11. 3. 2018 (ČRo Plus, 10:07 – 11:00 h).