Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

23. 3. 2018

Lido di Dante 1/5 (2018)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 18:39

Petr Borkovec. „Italské“ povídky současného českého autora z knihy Lido di Dante vybrala a pro rozhlas upravila Marie Nováková. Režie Apolena Novotná.

Účinkuje Miroslav Etzler. 

Natočeno 2018. Premiéra 19. – 23. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h) v cyklu Povídka.

Obsah: 1. Lido di Dante, Cattolica – 2. Před pláží, Camping Classe – 3. U Tonyho, Bar Lupen – 4. Veřejné čtení – 5. Kolibříci v Brisighelle.

Lit.: Fleyberková, Klára – Nováková, Marie – Borkovec, Petr: Petr Borkovec: Povídky z knihy Lido di Dante. In web ČRo 3 Vltava, 22. březen 2018 (článek). – Cit.: Opálení naháči na vyhřáté písčité pláži, vychlazené nápoje, hlasité rozmluvy i vysedávání v zaprášených hlučných barech. To všechno je Itálie. A Petr Borkovec ji moc dobře zná. Zřejmě i proto se mu právě tato země stala námětem k mnoha povídkám. Svou vůbec první prozaickou knihu vydal v mateřském nakladatelství Fra a nazval ji podle zcela konkrétního italského místa – Lido di Dante.

Borkovec se narodil v roce 1970 a po absolvování gymnázia zamířil ke studiu českého jazyka a literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ačkoli školu nedokončil, z oboru tak úplně nezběhl, protože se začal soustavně věnovat redaktorské práci. Od devadesátých let pracoval v revue Souvislosti, v deníku MF Dnes, v Nakladatelství Lidové noviny, v Lidových novinách jako takových nebo také v Literárních novinách. Roku 2005 pak začal působit jako dramaturg Café Fra a jako redaktor stejnojmenného nakladatelství.

Průběžně se ale věnuje překladům a psaní poezie. Vydal více než desítku básnických sbírek a řada z nich se dočkala mnoha jazykových mutací. Jako oceňovaný současný básník loni o to více překvapil vydáním povídkové sbírky. Útlá knížka Lido di Dante sdružuje dvanáct krátkých textů, v nichž se Borkovec vrací do své tak oblíbené Itálie.

Společně vytvářejí dokonale věrohodný a humorný obraz tamní kultury a životního stylu, ale také obraz svérázného „hrdiny“. O jeho podobnosti s autorem se dá jen spekulovat, jisté ale je, že se Borkovec nevyhýbá tématům, která jsou jeho životu vlastní:

Váš idiot, který před patnácti lety napsal jeden slušný román, ale už dávno nic pořádného nepíše. Váš idiot, který se zajímá jenom o to, jaký honorář mu za hodinu nebo dvě veřejného předčítání starých vět ve špatném překladu dáte. Jehož ani náhodou nevzrušuje země, kam jede, město, kam ho zvou, natož cizí spisovatelé, s nimiž se tam potká, a už vůbec ne imolští nebo ferrarští nebo jiní diváci, kteří si jej přijdou poslechnout. Idiot, co už patnáct let říká na besedách nestydatě to samé, co se dokonce přestal snažit o variace těch povedených historek, které neprožil, a zkušeností, které neudělal, který spoléhá zkrátka na to, že ho nikdo z těch nadšených příchozích předtím neviděl a nikdy už neuvidí.

Povídka nazvaná Veřejné čtení je jednou z těch, které se teď dočkaly rozhlasového zpracování. V jednom týdnu jich ale na Vltavě posluchači uslyší hned devět. Odpolední řada Povídka tak knížku Lido di Dante představí opravdu zevrubně.

Hovory Plus – Pavel Paleček (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:01

Desítky obětí a jeden kat. O komunistickém prokurátorovi Karlu Vašovi, který se narodil právě před 102 lety, mluví historik Pavel Paleček. Dozvíte se, co se musí stát, že se katova dcera omluví synovi muže, kterého nechal popravit její otec. A prozradí i tajemství početí nového života v atomovém bunkru pod Špilberkem. Moderuje David Šťáhlavský.

Natočeno 2018. Premiéra 21. 3. 2018 (ČRo Plus, 22:05 h.; 25 min.). Repríza 1. 5. 2018 (ČRo Plus, 16:34 h). K poslechu zde.

Zaostřeno na fenomén malého fotbalu (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 16:18

Jan Suchan. Reportáž. Zakopli balon a vrátil se jim se zapíchlým kuchyňským nožem. I takové byly v Praze začátky malého fotbalu, ve kterém se letos Češi stali mistry světa. Tušíte, v jakém roce se tento sport začal ve čtvrti Hanspaulka hrát organizovaně?

Natočeno 2017. Premiéra 27. 10. 2017 (ČRo Plus, 15:34 h.). Repríza 29. 12. 2017 (ČRo Plus, 15:34 h.). K poslechu zde.

Pozn.: Druhé místo na Prix Bohemia Radio 2018 v sekci Reportáž.

Lit.: Přinosilová, Jana: Skončil festival Prix Bohemia Radio. Mezi reportážemi bodoval i pořad Zaostřeno. In web ČRo Plus, 23. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Ve čtvrtek proběhlo slavnostní vyhlášení 34. ročníku soutěžní přehlídky mezinárodní rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio. Odborná porota ocenila v kategoriích dokument, reportáž a drama tři nejlepší příspěvky.

V kategorii reportáž skončil na druhém místě pořad Zaostřeno o fenoménu malého fotbalu. Ten pro Český rozhlas Plus natočil Jan Suchan. Příspěvek zároveň získal i cenu publika.

Všimli jsme si – Církev a hlas mladých lidí (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:42

Připravil Filip Breindl.

Natočeno 2018. Premiéra 23. 3. 2018 (Rádio Proglas, 16:00 h.). Repríza 24. 3. 2018 (Rádio Proglas, 11:05 h).

Lit.: Breindl, Filip: Všimli jsme si: Církev a hlas mladých lidí. In web Radio Proglas, 22. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Poslední pořad Všimli jsme si před Velikonoci věnujeme církevním aktivitám těchto dnů zaměřeným na mladé lidi. Vysíláme v pátek 23. března 2018 od 16 hodin, opakujeme v sobotu v 11.05.

„Naslouchat hlasu, vnímavosti, víře, ale i pochybnostem a kritice mladých lidí,“ chce podle papeže Františka církev během takzvané presynody, která v tomto týdnu připravuje podklady pro podzimní biskupskou synodu zaměřenou na mladé lidi, víru a rozpoznávání povolání. Přiblížíme ji dvěma krátkými rozhovory s delegáty z České republiky Markétou Imlaufovou a Otto Medvecem. Před Květnou nedělí probíhají setkání mladých věřících s biskupy v diecézích. Ohlédneme se za tím, které už proběhlo pro ostravsko-opavskou diecézi v Hlučíně a přiblížíme to chystané v Brně na Petrově. O záměru těchto setkání jsme hovořili s ředitelem Sekce pro mládež České biskupské konference P. Kamilem Strakem, k probíhajícímu Týdnu modliteb za mládež pozve biskup Pavel Posád.

Jutro przyszło już dzisiaj (Zítřek přišel už dnes, 2018)

Filed under: Cizojazyčné,Radiodokument — Premek @ 14:44

Agnieszka Czyżewska-Jacquemet. Reportáž.

Hovoří Ewa Bulisz.

Natočeno 2018. Premiéra 28. 2. 2018 (Radio Lublin, 20:00 h.).

Lit.: anonym: Reportaż Agnieszki Czyżewskiej-Jacquemet „Jutro przyszło już dzisiaj”. In web Polskie Radio Lublin, 28. 2. 2018 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Jutro przyszło już dzisiaj” to historia Ewy Bulisz młodej dziewczyny, która w najlepszym momencie swego życia usłyszała diagnozę – złośliwy rak piersi. Od tego chwili rozpoczął się jej wyścig z czasem, który prowadzi zakładając malinowe szpilki i rozkloszowane spódnice w grochy. Nikt nie obiecał nam, że będzie łatwo, ale czy trudno musi oznaczać byle jak. Niezwykła opowieść o tym, jak można oszukać przeznaczenie i wyjść na prostą.  Zapraszam po godz. 20.00, Agnieszka Czyżewska-Jacquemet.

Behnam i tar (Behnam a tar, 2018)

Filed under: Cizojazyčné,Radiodokument — Premek @ 14:39

Agnieszka Czyżewska-Jacquemet. Reportáž.

Hovoří Behnam Rahbarifard.

Natočeno 2018. Premiéra 21. 3. 2018 (Radio Lublin, 20:00 h).

Lit.: anonym: Reportaż Agnieszki Czyżewskiej-Jacquemet „Behnam i tar”. In web Polskie Radio Lublin, 21. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tar to drewniany instrument przypominający małą gitarę lub wiolonczelę. Grają na nim tańczący derwisze. Przy jego dźwiękach najlepiej recytuje się poezje Mevlany – średniowiecznego mistyka, który założył zakon tańczących derwiszy. I choć sam instrument powstał niedawno, bo w XIX wieku – to Irańczycy uważają go za spadkobiercę starej perskiej tradycji, która swymi korzeniami sięga o wiele dalej niż islam. Behnam Rahbarifard na tarze zaczął grać w domu, w którym nadal żywa jest pamięć o zoroastryzmie religii, która swymi korzeniami sięga setek lat przed Chrystusem. Pierwszym mistrzem gry na instrumencie był ojciec, który nauczył go też otwartości i krytycznego myślenia. Przekonywał, że dobro i zło toczą nieustanną walkę o duszę człowieka. W kraju islamskiej ortodoksji to bardzo niebezpieczne poglądy. W ciągu 8 lat z powodów religijnych Behnam trafił do za kraty ponad 30 razy. Zawsze była z nim muzyka i poezja, które dla każdego totalitarnego reżimu są jak armaty ukryte wśród kwiatów. Tuż po godzinie 20.00 zaprasza Agnieszka Czyżewska-Jacquemet.

Na kłopoty Dulęba (Dulębovy potíže, 2017)

Filed under: Cizojazyčné,Radiodokument — Premek @ 14:34

Agnieszka Czyżewska-Jacquemet. Reportáž.

Natočeno 2017. Premiéra  29. 11. 2017 (Radio Lublin, 20:00 h).

Cena Nagrodą historyczną SDP 2018.

Lit.: anonym: Reportaż  „Dulęba na kłopoty”. In web Polskie Radio Lublin, 29. 11. 2017 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.:
Gdzie jest ul. Kazimierza Dulęby i kim był jej patron? Dziś w programie opowieść o tym, jak na prostej drodze wpaść w zakręt historii. Tuż po godzinie 20.00 zaprasza Agnieszka Czyżewska-Jacquemet.

Reflexe: Divadlo! – Současná česká dramatika (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:18

Současné české dramatice se věnuje jen několik málo autorů. Podle nich k ní divadla příliš nevybízejí. Nejnovější díl pořadu Reflexe: Divadlo! se zaměřuje situaci v Brně, kde se místní divadelníci snaží o změnu. Současná česká dramatika tak zde dostává poměrně velký prostor. Připravila Iveta Novotná.

Hovoří  Simona Petrů, Kateřina Tučková, Otto Kauppinen.

Natočeno 2018. Premiéra 23. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h.). Repríza 23. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.).

Lit.: Novotná, Iveta: Současné české dramatice se věnuje jen několik málo autorů. Divadla k ní příliš nevybízejí. In web ČRo 3 Vltava, 23. březen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Od začátku roku bylo v Brně uvedeno hned několik autorských inscenací. Místní divadelníci se tak snaží o posílení role současné české dramatiky a o hledání nových autorů.

„Bylo by možná přínosné, kdyby se u nás dával současným mladým dramatikům větší prostor, kdyby se více volalo po autorské dramatice, kdyby se více inscenovaly hry, které se vyjadřují k naší současnosti,“ říká dramatička Simona Petrů. Pro její tvorbu jsou charakteristické texty o skutečně žijících postavách.

„Mě fascinuje vzpoura individuality proti systému, zároveň i to, kde se v jednom jediném solitérním člověku bere ta obrovská síla, statečnost a jistota, že dokáže sám stát proti většině a dokáže chránit a hájit věci, které jsou pouze ideálem.“ Simona Petrů

Tuto charakteristiku vystihuje i její nejnovější hra Věra, která se na pozadí osudů sportovkyně Věry Čáslavské zabývá otázkou národní hrdosti. Hru Simona Petrů napsala pro brněnskou Redutu.

Divadlo Husa na provázku zase oslovilo spisovatelku Kateřinu Tučkovou, která pro něj napsala hru Vitka o brněnské skladatelce Vítězslavě Kaprálové. Na osobnost této skladatelky je možné nahlížet z mnoha perspektiv – jako na umělkyni, na dívku, která je semletá velkými historickými událostmi nebo na člověka, který je v poměrně mladém věku udolán smrtelnou nemocí.

(more…)

Herepetka (1972)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 12:56

Podle chodské pohádky napsala Věra Procházková. Dramaturgie Eva Košlerová. Hudba Zdeněk Lukáš, řídí Jiří Váchal. Režie Karel Weinlich.

Osoby a obsazení: vypravěč (Miroslav Moravec), Antonýsek (Miroslav Masopust), Herepetka (Zuzana Töpferová), král, Herepetčin otec (Josef Patočka),  babička (Marie Rosůlková), první tetička (Věra Kubánková), druhá tetička (Marie Marešová), královna (Helena Bendová), král, Antonýskův otec (Antonín Hardt), hlasatel (Miroslav Chorvát), Netykavka (Daniela Šrajerová), ořech (Miloš Rozhoň), mravenec (Jan Řeřicha), hlasy (Jaroslava Drmlová a Miroslav Šváb).

Natočeno 29. 4. – 7. 5. 1972 (Karlín, studio R 2). Repríza 1. 5. 1975 (Praha, 13:30 h.); 27. 3. 1978 (Praha, 9:20 – 10:00 h.); 22. 6. 1980 (Praha, 13:03 h.).

Umrlčí cesta (2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 12:34

Peter May. Kompletní audiokniha. Překlad Filip Drlík. Režie Jitka Škápíková.

Čte Jiří Dvořák.

Natočeno 2018. Vydal OneHotBook, březen 2018 (1 CD MP3, katalogové č.: AK138;  EAN: 8594169481388; délka nahrávky 11 hodin 50 minut).

Ukázka k poslechu

Pozn.: Nevědomost vás může stát život. Na opuštěnou pláž na hebridském ostrově Harris vyplaví moře neznámého muže v záchranné vestě. Je těžce podchlazený a tak tak se drží naživu. Neví, kdo je ani jak se na místo dostal. Podaří se mu však dostat do chaty, kterou si podle všeho pronajímal pod jménem Neal Maclean. Cítí však zlověstnou předtuchu, že se zapletl do něčeho temného. A jeho jediným vodítkem k minulosti je mapa tzv. Umrlčí cesty. Situace se zkomplikuje, když je na ostrůvku ležícího dvacet mil západně od Vnějších Hebrid ve staré kapli u majáku nalezeno mrtvé tělo ubité k smrti. Muž bez paměti se rychle stává hlavním podezřelým z vraždy, kterou vyšetřuje detektiv George Gunn.
Mezitím se v Edinburghu dospívající Karen snaží zjistit pravdu o smrti svého otce, průkopnického vědce. Čím víc se ale dozvídá o povaze jeho výzkumu, tím víc v ní sílí neblahé tušení zločinu. Svým pátráním ale možná dává do pohybu události, které by mohly připravit o život někoho dalšího.

Peter May (*1951)

Pochází z Glasgow, ale nyní žije ve Francii. Původně se živil jako novinář a byl úspěšným televizním scenáristou, v současné době se věnuje psaní. Celosvětové renomé získal šestidílnou sérií čínských thrillerů, která u nás začala vycházet roku 2015 a její první díl Pán ohně je již k dostání jako audiokniha. Ve zvukové i tištěné verzi je dostupná také trilogie Lewis zahrnující tituly Skála, Muž z ostrova Lewis a Šachové figurky. Mezi další populární autorovy série patří rovněž řada Akta Enzo, z níž byla česky vydána úvodní kniha i audiokniha Výjimeční lidé. Oblibu si v zahraničí získaly též spisovatelovy nejnovější samostatné romány jako Ostrov Entry nebo Runaway. V češtině vydává knihy Petera Maye nakladatelství Host. Více na www.petermay.info.

Jiří Dvořák (* 1967)

Narodil se v Brně, kde také vystudoval herectví na JAMU a vzápětí získal angažmá v Městském divadle. Účinkoval rovněž v šumperském a brněnském Mahenově divadle. V roce 1999 dostal nabídku působit v pražském Divadle na Vinohradech, jehož předním členem je dodnes. Na jevišti úspěšně ztvárnil spoustu dramatických postav od Shakespearova Macbetha i Jindřicha IV., Šmerala v Adině až po šarmantního Arthura Goringa ve Wildeově Ideálním manželovi. Televizní a filmoví diváci jej znají z filmů Vůně vanilky, Anděl páně, Operace Silver A, Zemský ráj to napohled či Příběh kmotra a ze seriálů jako Pojišťovna štěstí, Světla pasáže, nebo Sanitka 2.

Lit.: Macháček, Tomáš:   Návrat do starých známých vod. In web Naposlech.cz, 29. 4. 2018 (recenze). – Cit.: Skot Peter May si získal zástupy příznivců především díky své trilogii detektivek z ostrova Lewis. Posluchači audioknih u nich navíc oceňovali symbiózu atmosférického příběhu s podmanivým hlasem interpreta Jiřího Dvořáka. Ostatní autorově tvorbě, odehrávající se mimo jiné ve Francii či Číně, se dostalo pouze vlažnějšího přijetí. Nyní se May vrací do známých vod, omývajících břehy hebridského souostroví, s novým příběhem nazvaným Umrlčí cesta. Přiblížil se svým nejlepším knihám i jinak než geograficky?

Chladné moře vyplaví na pláž ostrova Harris polomrtvého muže. Je naživu, ale ztratil paměť. Ze svého života si nepamatuje téměř nic, netuší, kým je a proč se nachází zrovna zde. Následně se sice ukáže, že na ostrově obývá jednu z chatek, ale ani poté si není schopen ze svého předchozího života vybavovat víc než maličkosti. Na několik mil vzdáleném útesu zatím leží mrtvola ubitého člověka. Mohl s ním mít muž bez paměti něco společného? A pamatoval by si vůbec, že spáchal vraždu? Na pevnině v Edinburgu se mezitím pouští dospívající dívka Karen do pátrání po příčině smrti svého otce, s níž se nemůže vyrovnat. Všechny stopy ji vedou na Hebridy.

Peter May se v Umrlčí cestě vrací nejen na skotské souostroví, ale i k postavě detektiva Gunna ze své Lewiské trilogie, který dostal vyšetřování vraždy na starosti i tentokrát. Novým prvkem naopak je vyprávění dezorientovaného muže psané v první osobě a v přítomném čase, díky čemuž je sepjetí posluchače s hrdinou ještě těsnější. Vedlejší dějové linky jsou naproti tomu vyprávěny odtažitěji ve třetí osobě. Oč méně se v nové knize věnuje autor psychologii a minulosti postav, o to víc se zaměřuje na vykreslení atmosféry ostrovů a detektivní zápletce. Na Hebridách je May ve svém živlu a díky tomu se Umrlčí cesta ze všech jeho ostatních děl nejvíce přibližuje jeho vrcholným románům.

Svůj podíl na příznivém dojmu z audioknihy má také herecký výkon Jiřího Dvořáka. Ten dokáže citlivě podat jak melancholické pasáže, tak vzrušeně interpretovat scény nabité napětím a akcí. Ve svém projevu ale naštěstí zbytečně nedramatizuje a nesklouzává k přehrávání, naopak své herectví podřizuje celkovému vyznění příběhu. Namísto herecké exhibice se mu tak spolu s režisérkou Jitkou Škápíkovou podařilo posloužit předloze a nestrhávat přitom na svůj perfektně zvládnutý herecký projev nadbytečnou pozornost. Audioknižní zpracování se k Lewiské trilogii navíc odkazuje nejen osobností interpreta, ale i použitím stejných hudebních motivů. Ty svým laděním atmosféru skotské krajiny skvěle dokreslují. Není proto divu, že takto podařená audiokniha uplyne jako voda.

V Mayových nejlepších detektivních příbězích vlastně nebyl zločin tím nejpodstatnějším. Psychologie postav a flashbacky do precizně zpracovaných událostí v minulosti odlišovaly tyto romány od běžného průměru. Umrlčí cesta v tomto směru nejde tak daleko, zaměřuje se přímočařeji na detektivní zápletku a pocity zmatku hlavního hrdiny zasaženého ztrátou paměti. Způsob, jakým May dokáže před posluchačem vystavět svérázné a drsné prostředí mlhou zahalených skalisek hebridského souostroví na posluchače působí tak, že má pocit jako by tíhu vodou nasáklého oblečení i chuť slané vody vnímal společně s hlavním hrdinou. Sečteno a podtrženo, pokud by si všechny další Mayovy příběhy udržely alespoň laťku nastavenou Umrlčí cestou, mohli by být jeho fanoušci spokojení.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress