Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravil Adam Drda.

Hovoří Evelina Merová, rozená Eva Landová.

Natočeno 2018. Premiéra 25. 3. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Lit.: -adr- (=Drda, Adam): Z Prahy přes Osvětim do Leningradu. Příběh Eveliny Merové, rozené Evy Landové. In web ČRo Plus, 25. 3. 2018 (článek+  nahrávka k poslechu) – Cit.:  Na konci srpna 1945 stála na leningradském nádraží patnáctiletá dívka. Jmenovala se Eva Landová, narodila se v Praze a jako jediná z rodiny přežila holocaust.

Mířila do neznáma, k adoptivnímu otci, kterého sotva znala, a k adoptivní matce, kterou nikdy neviděla. Mířila za novým životem, v němž se z ní stala občanka Sovětského svazu Evelina Merová.

Vyprávění Eveliny Merové, původně Evy Landové, jsme už v Příbězích 20. století kdysi zpracovali a vysílali, s důrazem na její osudy za nacismu. Nedělní dokument je trochu jiný, soustředěný především na Evin život po Osvětimi – ovšem začátek té historie je třeba připomenout.

Eva přišla na svět v Praze 25. prosince 1930 v rodině Emila i Ilsy Landových; Emil se původně jmenoval Löwy a zvolil si raději české příjmení, Ilsa nosila za svobodna příjmení Kleinová; Eva měla o deset let starší nevlastní sestru Lízu, která se po nacistické okupaci provdala za Františka Petschaua.

V červnu 1942 museli Landovi nastoupit do transportu do ghetta v Terezíně; v ghettu zemřel Evin dědeček, sestra Líza tam porodila syna Ládíčka. V prosinci 1943 byli Emil, Ilsa a Eva Landovi deportováni do vyhlazovacího centra Auschwitz-Birkenau, do tzv. rodinného tábora terezínských Židů, kde Eva přebývala v dětském bloku.   (more…)

Připravil Marek Chvátal.

Hovoří vedoucí sestra v hospici Alžběta Marková a psycholog David Štěpánek.

Natočeno 2018. Premiéra 26. 3. – 29. 3. 2018 (Rádio Proglas, 16:00 h).

Lit.: Chvátal, Marek: Dobrá smrt – Cesta ke smíření I. In web Radio Proglas, 22. 3. 2018 (článek).  – Cit.: Může se člověk opravdu smířit s blízkostí vlastní smrti? Podle našich hostů to prý možné je. Jedná se však o delší a náročný proces, který musí pacient zvládnout. Potřebuje také vystihnout správnou dobu, kdy se lze ke smíření ještě dopracovat.

Adéla Paulík Lichková.

Hovoří profesor Jiří Horáček z Národního ústavu duševního zdraví.

Natočeno 2018. Premiéra 23. 3. 2018 (ČRo Rádio Wave).

Lit.: Paulík Lichková, Adéla: Profesor Jiří Horáček v Diagnóze F: Lidské chování je motivováno neustálým čekáním na odměnu. In web ČRo Radio Wave, 23. březen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Člověk, podobně jako řada jiných živočichů, má tendenci chovat se ve svém životě tak, aby zažíval pocit odměny, a zároveň se vyhýbat takovému chování, které je spojeno s nedostatkem odměny, nepříjemným pocitem nebo trestem. Za tím vším stojí mimo jiné látka zvaná dopamin.

„Dopamin dává sytost našemu prožitku. Čím intenzivnější je stimul, tím více se vylije dopaminu,“ vysvětluje princip fungování dopaminu v mozku profesor Jiří Horáček z Národního ústavu duševního zdraví v Diagnóze F. Systém odměny však funguje u různých lidí různě. Jednou z možných poruch je syndrom narušené závislosti na odměně. „Aby člověk s touto poruchou dosáhl pocitu odměny, potřebuje výrazně vyšší hladinu dopaminu. Tito lidé pak mají tendenci si odměnu vyvolávat a zesilovat uměle,“ říká Horáček. Jako příklad, jak toho lze dosáhnout, uvádí drogovou závislost. Právě narušený systém odměny je dle předpokladů jeden z důležitých faktorů, které člověka predisponují k tomu, aby se u něj projevila závislost. Stejný mechanismus je podle něj možné najít i u lidí, kteří se věnují adrenalinovým sportům.

Jednou z možností, jak narušený systém odměny dostat na normální úroveň, je psychoterapie. „Léčba závislosti je založená na tom, že se člověk zcitlivuje, aby prožíval pocit odměny i při daleko menším stimulu, aby se cítil dobře, a přitom se nemusel opít, dát si kokain nebo jít běhat,“ dodává Horáček. Hranice mezi škodlivou závislostí a běžným chováním je podle Horáčka velmi tenká. „Každá závislost je variantou na normální motivační systém, který v sobě máme,“ říká lékař.

Liší se nějak závislost na návykových látkách a na běžných látkách, jako je třeba cukr, sůl či živočišné tuky? Je snadnější odvyknout od soli, nebo od heroinu? A kde máme hledat smysl života? I na tyto otázky odpovídal Jiří Horáček v Diagnóze F. Poslechněte si záznam rozhovoru.

Rozhovor s Alenou Mornštajnovou připravila Alena Blažejovská.

Připravilo Brno v roce 2018. Premiéra 24. 3. 2018 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h).

Lit.: Blažejovská, Alena: Příběh dívky s nenaplněnými představami o životě. To je Hana Aleny Mornštajnové. In web ČRo Brno, 24. březen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  V brněnském studiu Českého rozhlasu byla natočena desetidílná četba z románu Hana, který je třetí knihou rodačky z Valašského Meziříčí Aleny Mornštajnové.

Rozhovor s ředitelem odboru konzultačních agent Úřadu pro ochranu osobních údajů Jiřím Žůrkem o zpřísněných podmínkách o nakládání s osobními údaji. Moderuje Štěpán Pokorný.

Natočeno 2018. Premiéra 25. 3. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 8:50 h.). K poslechu zde.

Vůbec první kino postavené ve válkou zničené Varšavě dostalo jméno po Praze. Polsko ho dostalo darem od socialistického Československa. Jenže pak zchátralo a v roce 2005 ho majitelé strhli. Na stejném místě pak postavili nové Kino Praha.

Natočeno 2018. Premiéra 25. 3. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:50 h). K poslechu zde.

Rozhovor s ekonomem Tomášem Sedláčkem nejenom o ekonomice. Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2018. Premiéra 25. 3. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:05 h.). K poslechu zde.

Lit.: Strouhalová, Patricie – Havel, Prokop: Tomáš Sedláček: Ekonomika se nachází ve stavu manické deprese. In web ČRo 1 Radiožurnál, 25. 3. 2018 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak bude vypadat naše budoucnost v návaznosti na ekonomiku? Nastínil Tomáš Sedláček.

Ekonomika netrpí depresí, nýbrž maniodepresí, upozorňuje v Hostu Radiožurnálu ekonom Tomáš Sedláček. A jaký existuje podle něj recept? Přehřátou manickou ekonomiku lze brzdit dvěma nástroji – monetární a fiskální politikou.

„V depresi se do ekonomiky peníze pumpují, ať už nízkou úrokovou sazbou nebo dalšími operacemi, a při mánii se zase má kůň brzdit, tedy nasadit vysoké úrokové sazby,“ vysvětluje.

A právě velkým celosvětovým tématem je podle Sedláčka to, jakým tempem bude americký FED úrokové sazby zvedat. „Jediné, čím se dá zachraňovat padající stát a padající ekonomika, je zadlužování státu,“ říká.

Celý systém přirovnává k deštníku, který je dělaný na dobré počasí – stát, když má nějaké rezervy, tak si na úkor ekonomiky pustí žilou a chytne ji do jakéhosi polštáře. Ale v případě, kdy rezervu nemá, tak nemůže chytat nic.

„A to je právě situace dnes,“ říká s tím, že západní země dnes mají dvakrát větší dluh, než měly v roce 2008. „Do jisté míry první krize nebyla zaplacená nebo zažehnaná, a už jsem zase v mánii, zadlužujeme se a stále máme nízké úrokové sazby,“ zdůrazňuje.

„Naše ekonomika si zaslouží krásnou známku, ale politici nemají moc odvahy dělat cokoliv, co je zajímavé.“
Tomáš Sedláček.

A jak nahlíží na virtuální měnu bitcom? Ta je teprve v plenkách, do budoucna ale může být globální měnou – nový zlatý standard pro digitální dobu. „Zatím je ale pro drobné střadatele příliš brzy,“ upozorňuje.

Jako ošemetnou věc pak považuje přírodní zdroje. Dříve země, která měla více zlata, tak byla bohatší, pak se to nahradilo množstvím obchodu – hrubý domácí produkt odráží, jak čile se v dané zemi obchoduje.

„Platí takový zajímavý paradox, že v průměru země, které mají větší přírodní bohatství, jsou v celku chudší, protože kašlou na důležité věci jako je třeba vzdělávání a infrastruktura,“ uzavírá.

Projekt Paměť národa – Post Bellum shromažďuje příběhy lidí, kterým život nějak ovlivnily různé hostorické události. Paměť národa buduje a spravuje organizace Post Bellum, ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů a také s Českým rozhlasem. U prvního hradeckého natáčení nechyběla reportérka Lucie Peterková.

Natočeno 2018. Premiéra 25. 3. 2018 (ČRo Hradec Králové).

Lit.: Peterková, Lucie –  Baják, Milan: Nejrozsáhlejší veřejně přístupná pamětnická databáze v Evropě má teď studio i v Hradci Králové. In web ČRo Hradec Králové, 25. březen 2018 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Projekt Paměť národa – Post Bellum shromažďuje příběhy lidí, kterým život nějak ovlivnily různé hostorické události. Paměť národa buduje a spravuje organizace Post Bellum, ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů a také s Českým rozhlasem. U prvního hradeckého natáčení nechyběla reportérka Lucie Peterková.