Jiří Pehe. Komentář. Zeman se neozval, ani když většina evropských státníků odsoudila útok nervovým plynem Novičok. Čeští politici dokážou údajné národní zájmy tvrdě hájit zejména tehdy, když nemusejí příliš riskovat. Když se tibetský duchovní vůdce dalajláma sešel s některými členy vlády, čtyři nejvyšší ústavní představitelé neváhali poslat do Číny dopis ve formě ponížené omluvy.
Natočeno 2018. Premiéra 26. 3. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h).
Lit.: Pehe, Jiří: Jiří Pehe: Zbabělost v českých národních zájmech. In web ČRo Plus, 26. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Čeští politici všech politických přesvědčení velmi rádi hovoří vzletně o českých národních zájmech. Nebyli se ale téměř nikdy schopni napříč politickým spektrem shodnout, jaké zájmy to přesně jsou.
Od roku 1989 se jakási širší shoda na tom, co je naším hlavním národním zájmem v dané době vynořila jen několikrát, a většinou nikoliv tak, že by si spolu sedli hlavní představitelé vlády, opozice a prezident, aby našli shodu. Stávalo se tak spíše samovolně, když byl nějaký cíl zcela zřejmý.
Třeba zahájení přístupových jednání s Evropskou unií, které se odehrálo pod tehdy ještě populárním praporem „návratu do Evropy.“ Nebo vstup do Severoatlantické aliance, kteréžto rozhodnutí politici většinově podpořili, protože nový demokratický režim potřeboval bezpečnostní zakotvení.
Ne každá shoda na tom, co je v dané době stěžejní národní zájem, byla ovšem zjevně ku prospěchu České republiky. Kupříkladu nedávná shoda napříč politickým spektrem, že Česká republika má stát spolu se zbytkem Visegrádu v tvrdé opozici vůči migrační politice schválené většinou ostatní zemí EU, se možná ještě ukáže jako hodně problematická.
Vychází totiž z jakéhosi vzdorného nacionalismu, který tvrdí, že na danou věc máme ve světle našich zkušeností rozumnější pohled než naprostá většina členských zemí EU. V tomto kontextu je pak zajímavé, jak málo naši politici jsou ochotní bránit národní hrdost v jiných, o poznání jednoznačnějších situacích.
(more…)