Jan od Kříže. Překlad Miloslav Uličný.
Recitují Karel Dobrý a Milan Stehlík.
Natočeno 2018. Premiéra 1. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h) v cyklu Nedělní verše.
27. 3. 2018
Tři básnické sny Josefa Hory (2018?)
Slova ze sna a do snů. Josef Hora. Připravil Rudolf Matys. Režie Hana Kofránková.
Účinkuje Pavel Soukup.
Natočeno 2018 (?). Premiéra (?) 1. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 0:00 h) v cyklu Sny.
Zamilovaná dvojka – Zbytečná láska? (2018)
Milostné dialogy z Oblomova. Připravil Dominik Mačas. Režie Jakub Doubrava.
Účinkují Zuzana Ščerbová a Bronislav Kotiš.
Nastudovala Plzeň v roce 2018. Premiéra 31. 3. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.). Repríza 11. 8. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:00 h).
Vajíčko (2018)
Vajíčka patří k velikonočním svátkům a tak si vajíčka společně obarvíme, ozdobíme i upečeme z perníku. A v minutové pohádce Stračí hnízdo jistě taky nebude chybět nějaké vajíčko. Moderuje Romana Růžičková.
Natočeno 2018. Premiéra 31. 3. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h.) v cyklu Klub Rádia Junior.
Dobrá vůle – Vzala jsem si dřevorubce (2018)
Tereza Tara. Když Veronika Jiříčková před lety koncertovala se svou kapelou Síla a zpívala svůj hit „Dřevorubec“, netušila, že si jednoho takového vezme za muže. Svého Martina, který donedávna jezdil s koňmi, kácí stromy a pracuje v lese, tato zpěvačka a violoncellistka následovala do Bílých Karpat. Dnes vychovávají dvě děti a čekají třetí. Se svými blízkými přáteli, dvěma dalšími rodinami o šesti dětech, chtějí vstoupit do třetího řádu františkánů a svědomitě se na to připravují. Jak obstojí Veroničin hudební talent v prostředí, které klade nároky na tradiční model křesťanské rodiny, a jak vidí Veronika svou hudební kariéru perspektivou matky z Bílých Karpat? I o tom vypráví rozhlasový dokument Terezy Tary, který natočila pro cyklus Dobrá vůle. Dramaturgie pořadu Lenka Svobodová. Mistr zvuku Roman Špála.
Natočeno 2018. Premiéra 31. 3. 2018 (ČRo 2 Praha, 18:30 h). K poslechu zde.
Lit.: Tara, Tereza: Vzala jsem si dřevorubce. In Týdeník Rozhlas 13/2018 (článek).
Lit.: Tara, Tereza: Vzala jsem si dřevorubce. In web ČRo 2 Praha, 31. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Violoncellistka a zpěvačka Veronika potkala svého muže dřevorubce Martina v Bílých Karpatech.
Když Veronika Jiříčková před lety koncertovala se svou kapelou Síla a zpívala hit Dřevorubec, netušila, že si jednoho vezme za muže. Během několika let se její život zcela proměnil. Jak obstojí Veroničin hudební talent v prostředí, které klade nároky na tradiční model křesťanské rodiny? A jak vidí Veronika svou hudební kariéru perspektivou matky z Bílých Karpat? O tom vypráví rozhlasový dokument Terezy Tary.
„V době, kdy jsem ještě nebyla věřící a byla takovej hledač, navštívila jsem jednoho léčitele. A ten mi věštil: ‚A ty holubičko, kde máš toho svýho holoubka?‘ – A pak říká: ‚Víš, jak ho poznáš? Podle orchideje.‘ – Říkala jsem si: Ježkovy zraky, co tohle je za indicii. Orchidej, no to snad ne. Čekala jsem růži, nebo tak něco, ale orchidej?“
A v tu chvíli mi to celý došlo
U začátku tohoto příběhu jsem byla. Veronika je moje kamarádka a autorka hudby k mému filmu Hormonální akvárium. Ani jedna z nás netušila, že ten kouzelný pán měl tehdy pravdu. Veronika totiž zanedlouho potkala svého muže Martina v Bílých Karpatech.
„Když jsem za ním šla, a stoupala tím kopcem nahoru, myslela jsem na něj a říkala si: Tady je to krásný, kvetou orchideje, to je úžasný. A v tu chvíli mi to celý došlo. Že on vlastně bydlí na kopci a kolem domu jsou všude orchideje…“
Ona koncertovala, on kácel stromy
Teď spolu s Martinem v malém domku vychovávají dvě děti a čekají třetí. Martin donedávna jezdil s koňmi, kácí stromy a pracuje v lese. Během několika let se Veroničin život zcela proměnil. Jako zpěvačka a violoncellistka cestovala z rodného Brna po republice a koncertovala se dvěma kapelami, skládala hudbu a byla v intenzivním kontaktu s umělci.
Její manžel si o tom myslí své. „My žijeme tady, protože to tak vyplynulo ze situace. Já su prÌŒizpuÌŠsobivý, mneÌŒ by to bylo jedno. Spíš jak hrávala, tak meÌŒ docvaklo: jejda, snad to tak nebude nafurt. Že se snad i usadíme. Tím nechcu rÌŒíct, aby nehrála nebo nedeÌŒlala muziku. Ale ze zacÌŒátku to pro meÌŒ bylo dost nárocÌŒné. Ona hrála, já dveÌŒ deÌŒcka, jedno na brÌŒichu, jedno na zádech, a hlídal jsem.“
Veronika se na několik let vzdala tvorby ve prospěch rodiny, a jak říká, svého rozhodnutí nelituje. S blízkými přáteli, dvěma rodinami o šesti dětech, chtějí vstoupit do třetího řádu františkánů a svědomitě se na to připravují.
Příroda je prostě silnější
Můj výlet do Karpat měl být přátelským setkáním – a pro mě také příležitostí, jak se zaposlouchat do Veroničina hlasu a jejích živelných písní. Zastesklo se mi po tom, a když v jejich chaloupce vytáhla violoncello a zahrála melodie, které znám, cítila jsem, že i tady je doma. Než se na kamnech uvařila polévka, přenesla se do svého uměleckého světa, a jsem ráda, že jsem u toho mohla s mikrofonem být.
„Muži to mají jako umeÌŒlci asi jednodušší. Ten cit ženskej nebo materÌŒskej, ten pud, je tak silnej, že si prosteÌŒ na tvorbu necháš zajít chutÌŒ. Tak moc tě baví rodinnej život s deÌŒtma, že najednou se ti zmeÌŒní priority. Možná proto je tak málo žen, umeÌŒlkyň, výtvarnic, hudebnic, divadelnic. Protože prÌŒíroda je prostě mocneÌŒjší…“
Dnešní Plus – Tomáš Pojar (2018)
Česko vyhostí tři členy ruského diplomatického personálu v reakci na otravu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala. Hostem k tématu je bývalý diplomat Tomáš Pojar, prorektor Vysoké školy CEVRO Institut. Ptá se Jan Bumba.
Natočeno 2018. Premiéra 27. 3. 2018 (ČRo Plus, 7:10 h.; 11 min.). K poslechu zde.
Lit.: Bumba, Jan – Erhart, Michael: Vyhoštění diplomatů je adekvátní, ruskou špionáž ale neochromí, soudí bezpečnostní analytik. In web ČRo Plus, 27. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Rusku se proti sobě daří sjednocovat Ukrajinu i západní svět. Ale Putin sjednocuje i podporu vlastního lidu,“ říká Tomáš Pojar.
Česko vyhostí tři členy ruského diplomatického personálu v reakci na otravu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala. Podle premiéra v demisi Andreje Babiše z hnutí ANO jde o výraz solidarity s Británií. „Není to žádné silné gesto, ale je adekvátní. Ruské špionážní aktivity to ale nijak výrazně neochromí, budou nadále pokračovat,“ soudí bezpečnostní analytik a bývalý diplomat Tomáš Pojar.
I symbolická gesta podle něj mají svůj význam. Státy jimi ukazují, koho považují za své partnery a spojence. „Zařadili jsme se po bok Velké Británie a nikoli Ruska – byť vyjádření prezidenta Miloše Zemana ukazují východním směrem,“ dodává.
Zeman totiž uložil Bezpečnostní informační službě, aby zjistila, zda se na našem území nevyvíjel nebo neskladoval nervový plyn Novičok. Za jeho možný zdroj Českou republiku a další země označilo Rusko, které vlastnictví této látky odmítá.
„Jestliže něco vypadá jako z učebnice KGB, pak to podle mě vždy je aktivita KGB. Nemám o tom žádných pochyb.“
Tomáš Pojar (more…)
Tahle země není pro mladý (2018)
David Košťák. Původní rozhlasový western o putování Divokým západem za dospělostí. Hudba Ondřej Gášek, Pavel Čadek a Ondřej Brousek. Hudba a hudební design Ondřej Gášek. Zvukový mistr Jitka Kundrumová. Produkce Dana Reichová. Dramaturgie Lenka Veverková. Režie Izabela Schenková.
Osoby a obsazení: Davy (Marek Lambora), vypravěč (Jan Hájek), matka (Barbara Lukešová), paní Johnsonová (Lucie Juřičková), Rys (Ladislav Hampl), Ryska (Marie Štípková), Rijanka (Tereza Dočkalová), kovbojové (Ondřej Brousek, Martin Písařík, Radek Holub), vězeň (Rostislav Novák) a ostraha (Roman Špála).
Natočeno v roce 2018. Premiéra 31. 3. 2018 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.; 43 min.) v cyklu Rozhlasová hra pro celou rodinu. Repríza 15. 4. 2023 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.).
Lit.: anonym: David Košťák: Tahle země není pro mladý. In web ČRo 2 Praha, 31. 3. 2018 (článek). – Cit.: Western je vděčným žánrem pro romantické duše. Divoký západ byl ale ve skutečnosti málo romantický. (….) Hlavním hrdinou rozhlasového westernu je Davy, kluk s hlavou v oblacích, který si nejraději celé dny píše do svého zápisníku. Po smrti matky ale musí rychle dospět a vydat se do světa najít svého otce a především sebe samého. Divoký západ je ale plný přestřelek, kovbojů na koních a indiánů. Mezilidské vztahy určuje právo silnějšího a malý bílý kluk je pro drsné chlapy snadnou kořistí. Jak se s tím Davy vyrovná? A kdo je jeho otcem?
Autor hry David Košťák přiznává, že western, typický žánr americké dobrodružnéliteratury a filmu, nikdy v lásce neměl: „Od dětství jsem poměrně netrpělivý a faktor času, který zde hraje důležitou roli, byl na moji pozornost poměrně velké sousto. Můj děda byl však celý život milovníkem westernu, a to se mi snažil předat. Tahle země není pro mladý je tedy mojí snahou přistupovat k tomuto žánru mladýma, nedočkavýma očima. Chtěj jsem napsat western, který by bavil i mě a vyvrátil představu, že tenhle žánr není pro mladý.“
Hudební design Mrtvého muže
Podobnou představu měl i hudební designer Ondřej Gášek: „Šlo mi především o jednoduchost a jakousi syrovou prázdnotu, kterou jsem v pomyslné krajině, kde se příběh odehrává, cítil. Minimální instrumentací jsem chtěl dosáhnout podobné atmosféry, kterou má například americký film Dead Man.“ I přestože hudba by se rozhodně nedala označit za „westernovou“, při výběru hudebních nástrojů se Gášek Divokým západem inspiroval.
Pro indiánskou vesnici spolu s Pavlem Čadkem (cello) a Ladislavem Šiškou (marimba a perkuse) zvolil indiánský buben z Nebrasky, šustidlo z medvědí kůže vyrobené Indiány z Ameriky napodobující cvrkot cvrčků či marimbu. „Tou jsme dobarvili a odlehčili těžkou lyriku, kterou ztvárňovalo cello v emotivních částech,“ dodává Gášek. Režisérka Izabela Schenková do hlavní role Davyho obsadila 22letého Marka Lamboru.
V jeho podání vyroste Davy z ustrašeného, naivního kluka v sebejistého a nebojácného mladého muže, který je v mnohém dospělejší než jeho otec. I když by se nabízelo tvrdit, že hra pojednává o dospívání, věk je v ní spíše mentální veličinou. Děti se někdy totiž chovají dospěleji než jejich rodiče. A hlavní postava Davy je právě příkladem kluka, jehož okolnosti donutily dospět předčasně.
Noviny jsou naší školou (2018)
Před 170 lety, 5. dubna 1848, začaly vycházet Národní noviny, první nezávislý český politický deník. Hlavním redaktorem a později vydavatelem byl Karel Havlíček Borovský. Pořad o něm i „smyslu tiskoviny“ připravily Milena M. Marešová a editorka Havlíčkovy korespondence Magdalena Pokorná.
Ukázky čte Lukáš Příkazský.
Natočeno 2018. Premiéra 31. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:20 – 11:00 h) v cyklu Víkendová příloha stanice Vltava.
Jak se dělá zázrak (2018)
O jednom úštěckém spolku a záchraně kostela v Konojedech. Připravila a uvádí Tamara Salcmanová.
Hovoří předseda Spolku pro obnovu památek Úštěcka Tomáš Hlaváček.
Natočeno 2018. Premiéra 31. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 9:45 – 10:20 h) v cyklu Víkendová příloha stanice Vltava.
Jak se má člověk dívat na modernu? 1/? (2018-2019)
S. K. Neumann, A přece! Výstava několika Tvrdošíjných, 1918. Manifesty a teoretické texty zásadní pro formování českého umění i uměnovědy v období tzv. první republiky interpretuje Tomáš Murár.
Natočeno 2018. Premiéra 31. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 9:20 – 9:30 h.) v cyklu ČeskoSlovenský rok a Víkendová příloha stanice Vltava.
Václav Nebeský, Pojem historické a estetické vědy o umění, Kmen 1919. Manifesty a teoretické texty zásadní pro formování českého umění a uměnovědy v období tzv. první republiky interpretuje Tomáš Murár.
Natočeno 2018. Premiéra 14. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 8:55-9:05 h.) v cyklu ČeskoSlovenský rok a Víkendová příloha stanice Vltava.
Vincenc Kramář, Kubismus, Brno 1921. Výklad historie umění 20. století jako výsledek krize myšlení konce 19. a začátku minulého století. Připravil Tomáš Murár.
Natočeno 2018. Premiéra 12. 5. 2018 (ČRo 3 Vltava, 8:50-9:05 h.) v cyklu ČeskoSlovenský rok a Víkendová příloha stanice Vltava.
Karel Teige, Obrazy a předobrazy, Musaion 2, 1921. Výklad historie umění 20. století jako výsledek krize myšlení konce 19. a začátku minulého století. Připravil Tomáš Murár.
Natočeno 2018. Premiéra 9. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 8:50-9:20 h.) v cyklu ČeskoSlovenský rok a Víkendová příloha stanice Vltava.
Amédée Ozenfant a Le Courbusier, Purismus, Život, 1922. Výklad historie umění 20. století jako výsledek krize myšlení konce 19. a začátku minulého století. Připravil Tomáš Murár.
Natočeno 2018. Premiéra 29. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 9:10 – 9:25 h.) v cyklu ČeskoSlovenský rok a Víkendová příloha stanice Vltava.
Karel Teige a Manifest poetismu, RED 1928. Tomáš Murár komentuje ukázky z textů zakládajících, utvářejících a charakterizujících moderní myšlení o umění.
Natočeno 2019. Premiéra 9. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 9:00 h) v cyklu Rok moderního umění a Víkendová příloha stanice Vltava.
Václav Vilém Štech, Smysl a metoda dějin umění. Tomáš Murár komentuje ukázky z textů zakládajících, utvářejících a charakterizujících moderní myšlení o umění.
Natočeno 2019. Premiéra 27. 4. 2019 (ČRo 3 Vltava, 9:00 h) v cyklu Rok moderního umění a Víkendová příloha stanice Vltava.
Pavel Kropáček, Sedm v říjnu, katalog výstavy Topičův salon 1940. Tomáš Murár komentuje ukázky z textů zakládajících, utvářejících a charakterizujících moderní myšlení o umění. Premiéra 11. 5. 2019 (ČRo 3 Vltava, 8:50 h) v cyklu Rok moderního umění a Víkendová příloha stanice Vltava.