Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

27. 3. 2018

Paní Láryfáry (2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 15:57

Audiokniha Paní Láryfáry - Dana Syslová, Betty MacDonaldováBetty MacDonaldová. Kompletní nezkrácená audiokniha. Z anglického originálu Mrs. Piggle-Wiggle vydaného nakladatelstvím Harper Trophy a HarperCollins v New Yorku v roce 1985 přeložila Jana Mertinová. Hudba Mario Buzzi. Režie a střih Luboš Koníř. Mastering Jan Bláha ve studiu WarieteIllustrace.  Design obalu pro CD Jan Mottl. Odpovědná redaktorka Tereza Melicharová.

Čte Dana Syslová.

Natočeno 2018. Vydalo Tympanum, únor – březen 2018 (1 CD MP3, celková délka 2 hod. 53 min.).

Audiokniha získala 1. cenu v audioknižní anketě Bystrouška v kategorii 4-6 let.

Pozn.: Koho by občas nepotrápila nimravka nebo mlátilka, že? Naštěstí je tu Paní Láryfáry, kouzelná přítelkyně všech rošťáků!

Paní Láryfáry je docela maličká, na zádech má hrb a voní po vanilkových rohlíčcích. Bydlí v domku postaveném vzhůru nohama se svým psem Darebou a kočkou Ťapkou a všechny děti ji moc rády navštěvují. Kluci hledají na zahradě poklad, co tu zakopal její nebožtík manžel – pirát a holčičky si zkoušejí její parádní převleky a pěstují na záhonech květiny. Nejen že si paní Láryfáry s dětmi rozumí mnohem víc než s dospělými, ale zná taky protilék na spoustu jejich zvláštních neduhů, které přidělávají rodičům vrásky na čele. A tak jí maminky brzy začnou volat, aby se poradily, jak léčit dětské nemoci jako hubatida, lakomice, ještěchvilkína nebo čurbesajda. Paní Láryfáry ale nerozdává kouzelné pilulky, kdepak. Zná spoustu chytrých rad a legračních návodů, díky kterým se děti vyléčí samy a rády. (more…)

Noční mikrofórum – Radek Zbořil (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:50

Host: prof. Radek Zbořil, ředitel Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů v Olomouci. Moderuje Blanka Prudilová.

Natočeno 2018. Premiéra 26. 3. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:30 h). K poslechu zde.

Hovory Plus – Jitka Sedláčková (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:48

Herečce Jitce Sedláčkové se sny začaly plnit po padesátce. V divadle i v televizi jde z role do role a tou poslední, kterou začíná zkoušet je nejhorší zpěvačka hudební historie Florence v hudební komedii „Je úchvatná“. Ptá se Naděžda Hávová.

Natočeno 2018. Premiéra 26. 3. 2018 (ČRo Plus, 22:05 h.). K poslechu zde.

Interview Plus – Ondřej Benešík (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:28

Je vyhoštění tří ruských diplomatů dostatečnou reakcí na otravu ruského agenta Sergeje Skripala? A nacházel se v České republice nervový plyn Novičok? Hostem Interview Plus je místopředseda KDU-ČSL Ondřej Benešík. Moderuje Michael Rozsypal.

Natočeno 2018. Premiéra 27. 3. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h.). K poslechu zde.

Lit.: Rozsypal, Michael – Erhart, Michael: Ruské diplomaty jsme měli vyhostit už dávno. Nepřátelské aktivity veřejnost i politici ignorují, tvrdí Benešík (KDU-ČSL). In web ČRo Plus, 27. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Většina států civilizovaného světa své zpravodajce přiznává. Rusko to ale už od dob Sovětského svazu nedělá,“ říká Ondřej Benešík.

Česká republika je jednou z 23 zemí, které dohromady vyhostily celkem 138 ruských diplomatů v reakci na otravu bývalého agenta Sergeje Skripala ve Velké Británii. Tři členové ruského diplomatického personálu musí opustit Česko do 1. dubna. „Je to symbolický krok, který ale přišel poměrně pozdě. Měli jsme k němu přistoupit už před několika lety,“ říká předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík z KDU-ČSL.

Připomíná, že o ruských nepřátelských aktivitách se píše ve zprávách českých tajných služeb, a to i v jejich veřejných částech. „Překvapuje mě, že poměrně velká část politiků a veřejnosti toto ignoruje, nebo dokonce našim vlastním zpravodajcům nevěří,“ dodává.  (more…)

Přímo z místa – Sokolské loutkové divadlo Přerovský Kašpárek (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:00

Reportáž. Připravila Jana Zemková.

Připravil ČRo Olomouc v roce 2018. Premiéra 25. 3. 2018 (ČRo Olomouc, 9:40 h.).

Lit.: Zemková, Jana: Sokolské loutkové divadlo v Přerově přežilo druhou světovou válku i ničivé povodně. In web ČRo Olomouc, 25. březen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Psal se rok 1905, když v Přerově začala tradice ochotnických divadelních představení. Loutkaři nejprve hrávali v domácím prostředí, pro děti známých a přátel. O tři desítky let později se přestěhovali do nového divadla. Jeho dveřmi prošly tisíce diváků, na loutkových pohádkách vyrostly ve městě celé generace. A my jsme nahlédli do zákulisí.

Místnost s dlouhým stolem, židlemi a velkým skříněmi. Tady se pravidelně schází okolo dvaceti ochotníků, na čtených zkouškách i před každým představením. Ti skalní už mají za sebou dvacátou sezónu, nejmladší ještě chodí do školy. Na stěnách visí dobové fotografie a plakáty. To nejvzácnější se ukrývá ve skříních. Principálka Marie Veřmířovská odemyká zámek a odhaluje jejich tajemství. „Tady máme ty nejvzácnější loutky, z roku 1921, jsou nejstarší. Některé mají ještě původní oblečení. Dřevěné, mistrovská práce. Na ty jsme hodně pyšní,“ říká s hrdostí a ukazuje marionetu kostlivce a Kašpárka. (more…)

Pro a proti – Školní domácí úkoly (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:59

Diskusní pořad. Připravila a moderuje Veronika Sedláčková.

Hovoří Lucie Tykalová a Táta Parťák.

Natočeno 2018. Premiéra 28. 3. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h.).

Pozn.: Původně ohlášeno na 27. 3. 2018, z právních důvodů (jeden z respondentů odmítl uvést celé jméno) přesunuto na další den.

Lit.: Šabata, Petr:  Vážené posluchačky, vážení posluchači. In Facebook ČRo Plus, 27. 3. 2018 (status). – Cit.: (…) dnes jsem musel bohužel pozastavit vysílání předtočeného pořadu Pro a proti o školních domácích úkolech, neboť porušoval Etický kodex Českého rozhlasu. Jeden z respondentů odmítl zveřejnit svoji identitu a vystupoval v pořadu jako Taťka parťák.

Český rozhlas však může ve vysílání zaručit anonymitu jen z vážných důvodů a ve veřejném zájmu. Tak je to upraveno v Kodexu Českého rozhlasu, a to nebyl případ debaty o domácích úkolech.

Nicméně během dopoledne se nám podařilo s respondentem domluvit úpravu, která je v souladu s pravidly platnými pro Český rozhlas, a pořad odvysíláme ve středu 28. března 2018 v 9:34.

Těm, kdo čekali debatu o domácích úkolech už dnes, se omlouvám.

Lit.: Sedláčková, Veronika: Dobrý den, doporučuju nepodléhat panice. In Facebook Táty Parťáka, 27. 3. 2018 (status). – Cit.: Situaci řešíme v týmu Pro a proti i se šéfredaktorem Čro Plus. Podle mých posledních informací odvysílá diskusi Čro Plus zítra, od půl desáté dopoledne v premiéře. Záznam pak bude k dispozici, jako vždy, na stránkách Čro. Zdravím všechny a díky, že posloucháte.

Lit.: Táta Parťák: Právě jsem měl telefonát s ČRo. In Facebook, 27. 3. 2018 (status). -Cit.: Dostalo se mi informace, že šéfredaktor stáhl vysílání předtočeného duelu na poslední chvíli údajně z důvodu, že v pořadu nevystupuji pod vlastním jménem. Žádná taková podmínka ale před natáčením duelu, který je předtočený už od pátku, nezazněla. ČRo údajně zvažuje, kdy a zda duel odvysílá, a vydá vlastní vyjádření.

Omlouvám se všem, kteří se na to těšili, ale ani já tuhle informaci nedostal předem, a musel sám zvednout telefon, abych zjistil, co se děje. Snad se to podaří ještě nějak dořešit. I já jsem z toho hluboce zklamán.

Lit.: Sedláčková, Veronika – Přinosilová, Jana: Děti jsou naprogramovány naučit se, co potřebují. Z povinných úkolů vzniká nechuť, tvrdí Táta parťák. In web ČRo Plus, 28. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Pokud jsou děti trestány, tak to ubíjí jejich přirozenou motivaci se učit. My věříme, že děti jsou naprogramovány se učit a naučit se vše, co potřebují,“ vysvětluje Táta parťák.

Možná už se vám taky stalo, že váš potomek přinesl domů poznámku, protože zapomněl, nebo jednoduše neudělal domácí úkol. Mají ale učitelé a učitelky právo vyžadovat splnění této povinnosti? Diskuzi vyprovokoval otec jednoho z prvňáčků, který vymohl u ředitele příslušné školy pro svého syna výjimku. Zástupce školy totiž uznal, že chlapec úkoly dělat nemusí, když nebude chtít, aniž by riskoval jakýkoliv postih. Je na čase zvážit, za jakých okolností a zda vůbec je dobré na plnění domácích úkolů trvat?

Zmíněný otec a bloger z iniciativy Svoboda učení, který si říká Táta parťák (své jméno nechce zveřejnit kvůli ochraně anonymity syna, ale redakce Českého rozhlasu Plus ho zná), uvádí, že mu vadilo, když syn dostal poznámku, když úkol neudělal.

„Nezpochybňuji, že jsou domácí úkoly prospěšné, ale zpochybňuji to, že jsou povinné. Mně vadí ta povinnost a vadí mi represe, že jsou vynucovány pod pohrůžkou známek, že mohou být hodnoceny, děti za ně mohou dostávat pětky, poznámky nebo i důtky.“
Táta parťák

„My se Svobodou učení razíme princip dobrovolnosti a sebeřízení ve vzdělávání. Pokud jsou děti za tohle trestány, tak to ubíjí jejich přirozenou motivaci se učit. My věříme, že děti jsou naprogramovány se učit a naučit se vše, co potřebují,“ vysvětluje. Pokud do toho začnou zasahovat tresty a motivace, dítě už se učí pro odměnu, nebo aby nedostalo trest.

Učení by podle jeho názoru měla být radost, a ne starost. Podle jeho názoru by to nemělo být tak, že se synovi na víkend sejdou úkoly zhruba na dvě hodiny. Nezpochybňuje, že je pro dítě důležité si látku procvičit, ale nutit ho do úkolů je podle něho kontraproduktivní, protože tím vzniká k činnosti nechuť.

„Rodič má i podle občanského zákoníku rozhodující úlohu ve výchově dětí. Nedává mi smysl tvářit se, že škola má větší pravomoci. Podívejte se na zdravotnictví – když se jako rodič rozhodnu, že nepřijmu nějakou léčbu, tak podepíšu revers a je to jasné a nikdo mě za to nemůže trestat. Kde je revers u domácích úkolů?“ ptá se Táta parťák.

Středoškolská učitelka a blogerka Lucie Tykalová říká, že učitelé většinou nastavují pravidla na začátku školního roku a rodiče se k nim mohou vyjádřit. Vadí jí přizpůsobování si toho, co rodiči nevyhovuje, během roku.

„Povinnost má smysl, zvlášť u dětí na 1. stupni, protože pokud vím, tak syn Táty parťáka je prvňáček. Tam by domácí úkoly měly být povinné, ale je otázka, co s těmi represemi. Tam je to na diskuzi.“
Lucie Tykalová

„Co se týká motivace, tak to je složitá otázka, protože je pravda, že prvňáčci se obvykle do školy těší. Ale škola a vzdělávání je překonávání nějakých překážek a učení se nějakým pravidlům a přizpůsobování se kolektivu. Naučit se učit, naučit se pravidelně pracovat, prostě bolí,“ konstatuje Tykalová.

Zdůrazňuje, že je důležitá důvěra mezi učitelem, rodičem a dítětem. Funkce domácích úkolů je podle ní zřejmá a ona i jako rodič bere jako přínosné, dělat s dcerou domácí úkoly, protože si tím ověřuje práci učitelky i to, jaké dělá dítě pokroky.

„Ze své zkušenosti dobře vím, že na střední škole dobrovolnost příliš nefunguje. Chápu argumenty Táty parťáka, že chce, aby něco bylo dobrovolné, ale myslím si, že to nefunguje. Myslím si, že by to děti nedělaly,“ konstatuje učitelka.

Pro a proti – Jednokolový volební systém do Senátu (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:55

Senátoři napříč politickým spektrem navrhují, aby se volili členové horní parlamentní komory v jednokolových, nikoli ve dvoukolových volbách jako nyní. Veronika Sedláčková se zeptá v Pro a proti, jestli by prospěl jednokolový volební systém prestiži Senátu a zvýšil by volební účast. Pozvání do pořadu přijali dva politologové – Milan Znoj a Vladimír Hanáček.

Natočeno 2018. Premiéra 27. 3. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h.). K poslechu zde.

 Lit.: Sedláčková, Veronika – Přinosilová, Jana: Senát má mizernou pověst. Jednokolové volby by mohly zvýšit legitimitu, myslí si politolog Znoj. In web ČRo Plus, 27. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Čtrnáct senátorů napříč politickým spektrem předkládá návrh, který mění volby do horní komory parlamentu. Jestli změna volebního zákona projde, pak by lidé volili pouze v jednom kole a mohli by na jednom hlasovacím lístku určit nejmíň tři své potenciální favority. Hlasy nejmíň úspěšných by se postupně připočítávaly těm oblíbenějším až do chvíle, než některý z kandidátů získá nadpoloviční většinu a zvítězí.

Předkladatelé očekávají, že změna senátní volby zatraktivní a zvýší účast, která se zejména ve druhém kole pohybuje v poslední době kolem 15 %. Kritici ale upozorňují, že zmíněný systém může oslabit tzv. tradiční strany, posílit antisystémová hnutí a v konečném důsledku poškodit i samotný Senát.

Politolog z Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Milan Znoj si myslí, že Senát má dlouhodobě špatnou pověst.

„Já myslím, že situace je neudržitelná, když ve 2. kole jde hlasovat 15 % lidí. Věrohodnost senátorů a jejich legitimita je nízká a je třeba s tím něco udělat. Když je to možné a většina věcí je příznivých k tomu, že se to dá vyřešit v 1. kole, tak je to třeba udělat.“
Milan Znoj

„Je institucionálně dobře ukotven a zkušenosti z jednání Senátu jsou spíše pozitivní a svým způsobem funguje i jako ona pověstná pojistka demokracie. Ale pověst je mizerná, nevalná, politické strany i významní politici hodně dlouho mluvili o tom, že by bylo třeba Senát zrušit,“ konstatuje Znoj.

Zatraktivnit Senát podle něho nebude nijak snadné a 15% účast ve volbách je velice negativní známka. „Když bude jedno kolo voleb, které se často spojí s nějakými jinými volbami, třeba komunálními nebo krajskými, případně evropskými, tak umožní, aby účast byla přes 30 %, a to si myslím, že je ještě přijatelné. Jakmile to bude méně, tak je důvěryhodnost Senátu opravdu špatná.“

Dodává, že na tom, že bude jednokolový systém, převažují pozitiva. O dopadech, zda bude mít umírňující efekt na politickou scénu, nebo ne, se může diskutovat a on by ho předpokládal.

Vladimír Hanáček z KDU-ČSL, politolog z Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, souhlasí s tím, že otázka legitimity je spojená s volební účastí. Nedomnívá se ale, že by bylo radno řešit to volebním inženýrstvím.

„Důvodů, proč bychom o tom uvažovat neměli, je celá řada. Ten nejdůležitější podle mého soudu je určitá stabilita stávajícího systému, který je zároveň dlouhodobě otestován.“
Vladimír Hanáček

„Otázka změny volebního systému je vždy určitá Pandořina skřínka, která, když se otevře, může přinést nezamýšlené důsledky. Argumenty obhájců změny, kteří argumentují poukazem na stávající situaci, pokládám za riskantní, protože předpoklady, že se zvýší volební účast, se potvrdit nemusí,“ myslí si Hanáček.

Připouští, že jednokolové volby by mohly být levnější, ale má pochybnosti, jestli by to tak bylo bezezbytku, protože se předpokládá vyvinutí sčítací IT technologie, což také stojí peníze. „Myslím, že demokracie něco stojí – nejlevnější je vždycky diktatura,“ konstatuje politolog.

Hanáček varuje, že systém může mít dvojí efekt. Buď může mít umírňující účinky, že voliči pravice a levice dají druhý a třetí preferenční hlas kandidátovi středu. To ale předpokládá strukturovaný stranický systém se stabilními voličskými strukturami. Druhý efekt může být opačný, tedy že posílí antisystémové subjekty.

Příběhy z Vysočiny – Brit Jensen (2016)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:27

Brit Jensen je dánská dokumentaristka, která žije se svou rodinou v Písečném na Bystřicku. Česky se učila přirozeně, rozhovory s lidmi. Za svou práci získala řadu ocenění. Medailonek připravila Dagmar Dáša Kubíková.

Natočeno 2016. Premiéra 30. 9. 2016 (ČRo Vysočina, 3 min.).

Lit.: Kubíková, Dáša: Pamatuju si, od koho jsem se v češtině naučila jaké slovo, říká dánská dokumentaristka Brit Jensen. In web ČRo Vysočina, 30. září 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na okraji Písečného na Bystřicku stojí kamenná stodola přestavěná na domek. Před třemi lety se do ní přestěhovala dánská dokumentaristka Brit Jensen s manželem, sochařem Jurou Plieštikem a dvěma dětmi. Na svých dokumentech může pracovat v domácí kanceláři a natáčí je v češtině. Jak to jde ženě, jejíž mateřský jazyk je dánština?

„Začala jsem se učit česky před dvanácti lety,“ vzpomíná Brit Jensen. V Dánsku studovala rétoriku a součástí studia byl i rok studia filozofie na Karlově Univerzitě v Praze, i když to probíhalo v angličtině. „Na začátku jsem měla pár kurzů češtiny, ale pak už jsem se to učila za pochodu. Já myslím, že když mám tu profesi, kde stále dělám rozhovory, tak to je dobrý způsob, jak se naučit jazyk. Dokonce u některých slov vím přesně, od koho jsem se to naučila!“ říká radostně a uvádí příklad: „Dělala jsem rozhovory s bezdomovci v Praze a jeden měl na Staromáku sekanou. To jsem nikdy neslyšela to slovo sekaná, tak od té doby, když jím sekanou, tak si na něj pokaždé vzpomenu.“

S češtinou jí pomáhá manžel i přátelé. Když pracuje, rozhovor kvůli porozumění ale nikdy nepřerušuje. Většinou vycítí, co neznámé slovo znamená a dohledá si je později. „Je to pro mě moc drahý moment, nemůžu ho přerušit jen proto, že nerozumím,“ zamýšlí se Brit.

Ještě se tu doma necítím

S manželem se potkali už na fotografickém kurzu v Dánsku, a potom později znovu v Praze. V hlavním městě žila šest let, potom tři roky znovu v Dánsku a poslední tři roky je doma na Vysočině. I když to pro ni zatím není opravdový domov. „Tady ty rodiny žijí třeba staletí, všichni se znají různými způsoby a není úplně jednoduché do toho proniknout. Cítím se pořád jako návštěvník, ale třeba naše dcera Tinke, která má osm let, tak ta už je tady doma, tohle je její místo,“ říká Brit.

Autorka dokumentů natáčela jak v dánské Kodani, tak později v Praze a v Brně a nakonec i ve svém novém bydlišti. Dokument Anatomie jedné moravské vesnice získal první cenu na festivalu Bohemia Prix Radio. Společně s novinářkou Magdalenou Sodomkovou zpracovala její dokument Yusra plave o život pro vysílání v angličtině. O dramaturgii příběhu syrské plavkyně, která za tým uprchlíků reprezentovala na olympiádě v Riu, ji požádalo britské rádio BBC.

Proč se volá slovo „apríl“, když si z někoho uděláte legraci? (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:17

Hosté: Tomáš Vacek, šéfredaktor Rádia Junior a Jirka Kohout, moderátor Rádia Junior. Proč se volá slovo „apríl“, když si z někoho uděláte legraci? Jak vznikají vtipy a kdo je vymýšlí? A odkud berou inspiraci hrdinové Rádia Junior Venda a Fráňa? To se dozvíte v aprílovém Klubu Rádia Junior! Moderuje Jana Rychterová.

Natočeno 2018. Premiéra 1. 4. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h) v cyklu Klub Rádia Junior.

Ladenie – Slovo Válkovo (Ladění – Slovo Válkovo, 2018)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 13:09

O nové premiéře rozhlasové hry Slovo Válkovo hovoří režisér Patrik Lančarič a dramaturg Peter Pavlac.

Natočeno 2018. Premiéra 27. 3. 2018 (Rádio Devín, 14.14 h.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress