Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

8. 2. 2018

Dnešní Plus – Proč je dnešní mládež rasistická? (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 23:07

Rozhovor s bývalou ministryní, psychiatričkou a místopředsedkyní strany LES.

Hovoří Džamila Stehlíková.

Natočeno 2018. Premiéra 8. 2. 2018 (ČRo Plus, 8:34 h). K poslechu zde.

Lit.: Burda, Jan:  Mladí lidé nevěří autoritám. Proto je tu prostor pro Krysaře Okamuru nebo Babiše, říká Stehlíková. In web ČRo Plus, 8. 2. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mládež je podle Džamily Stehlíkové na rozcestí. „Dochází k historickému zlomu,“ říká.

Mladí lidé mají více předsudků proti menšinám než starší lidé, ukázal výzkum Ústavu pro studium totalitních režimů a Sociologického ústavu. Ve vztahu k Židům se k nesympatiím přiznalo nejvíc lidí právě ze skupiny 15 až 29 let, 24 procent dotázaných. Přitom právě tato skupina už ve školách prošla projekty zaměřenými na prevenci rasismu a extremismu. „Dění na naší politické scéně má na mladé intenzivnější dopad než výchovné besedy ve školách,” říká bývala ministryně pro lidská práva, psychiatrička a místopředsedkyně strany LES Džamila Stehlíková.

„Ve vztahu k Romům vyjadřuje česká společnost nesympatie stále stejně, ve velké míře. Máloco na to má vliv, ani vzdělání, ani spokojenost. U předsudků vůči Židům je to tak, že tam vzdělání hraje roli,” vysvětluje Karina Hoření z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Jednoduchá a radikální řešení

„Mládež je velice náchylná k radikálnějším názorům, už z hlediska své psychologie. Vidí svět černobíle. “
Džamila Stehlíková

U starších respondentů byly nesympatie k Židům méně časté, například u lidí mezi 30 až 44 lety se pohybovaly pod patnácti procenty. Romy jako nesympatické označily tři čtvrtiny lidí napříč téměř všemi věkovými skupinami.

Podle Stehlíkové je rasismus součástí postoje části obyvatel v každé společnosti. „Je ale velice obtížné vychovávat děti k dobru a toleranci, když například nejvyšší ústavní činitel, pan prezident, rozdmýchává pět let soustavně nenávist k menšinám. Nebo když místopředseda sněmovny a jeho spolustraníci popírají romský holokaust,” říká.

Stehlíková podotýká, že může být situace velmi nebezpečná. „Mládež je velice náchylná k radikálnějším názorům, už z hlediska své psychologie. Vidí svět černobíle, preferuje jednoduchá a radikální řešení. Právě proto má dění na naší politické scéně bezprostřední a intenzivnější dopad na jejich vnímání skutečnosti než výchovné besedy ve školách,” myslí si.

Krysař Okamura

Mládež je podle bývalé ministryně pro lidská práva na rozcestí. „Dochází k historickému zlomu, ne nepodobnému tomu, co byl v roce 1989 nebo 1968, kdy mládež přestává věřit establishmentu, nevnímá polistopadový vývoj jako jediný možný. Je otevřená alternativním scénářům,” tvrdí.

„Je tu tak prostor pro Krysaře typu Babiše, Okamury nebo Zemana, kteří dokáží přinést alternativní varianty rozvoje Česka. Z tohoto hlediska je tento trend velmi nebezpečný. Právě posílení nesnášenlivosti a extrémistických nálad může rozhodnout o našem směřování, tedy zda se vydáme směrem k vládě silné ruky, k odklonu od západních hodnot, dokonce i k odchodu z Evropské unie,” domnívá se Stehlíková.

Podle ní je zobecňování na základě negativní zkušenosti s jednotlivým členem etnika běžné.

„Někdo tomu dokonce říká sociální rasismus. Militantní rasismus, tedy přesvědčení, že je nějaká rasa horší a ohrožuje má práva, je nebezpečnější a existuje bohužel v každé společnosti. Pokud budou ale nejvyšší ústavní činitelé extremismus schvalovat, podporovat a vést o něm nedůstojné debaty, tvrdé jádro tím významně podpoří,” myslí si místopředsedkyně strany LES.

Pozvání do vysílání Českého rozhlasu Plus přijal i ředitel Občanského institutu Roman Joch, redakci se s ním ale nepodařilo telefonicky spojit.

Pro a proti – IKEA (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 22:19

Jak švédský nábytkářský řetězec IKEA ovlivnil styl bydlení českých domácností? Připravila a moderuje Veronika Sedláčková.

Hovoří ředitelka Designbloku Jana Zielinski a tajemník České asociace nábytkářů Tomáš Lukeš.

Natočeno 2018. Premiéra 8. 2. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h). K poslechu zde.

Interview Plus – Jaroslav Foldyna (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 22:16

ČSSD čeká mimořádný sjezd, na kterém půjde o mnohem víc než běžnou výměnu ve vedení. Jakým směrem se nejstarší česká strana vydá? Hostem Interview Plus je poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna. Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2018. Premiéra 8. 2. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h). K poslechu zde.

Lit.: Bumba, Jan – Erhart, Michael: ČSSD musí znovu začít mluvit jazykem voličů Miloše Zemana, našich bývalých voličů, říká Jaroslav Foldyna. In web ČRo Plus, 8. 2. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Veřejnost musí vidět, že si uvědomujeme své chyby,“ říká Jaroslav Foldyna.

ČSSD čeká mimořádný sjezd, na kterém půjde o mnohem víc než běžnou výměnu ve vedení. Nejstarší česká strana je v krizi od podzimních voleb, ve kterých propadla. „Věřím, že sociální demokracie bude mluvit novým jazykem, který bude blíž veřejnosti. Blíž dolním deseti milionům, blíž těm, kdo zvolili Miloše Zemana. To byli z velké většiny naši bývalí voliči, ke kterým jsme se obrátili zády,“ říká poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna.

Sám je jedním ze zakladatelů názorové platformy Zachraňme ČSSD a podle něj je dobře, že vznikají i další. „Sociální demokracie vždy byla pestrou politickou platformou. Někdo říká, že musíme být jednotní. Ale my jsme byli tak dlouho jednotní, až jsme skončili na sedmi procentech,“ upozorňuje.

„Bohuslav Sobotka se sebral a řekl, že uděláme progresivní zdanění. Jednou od padesáti, podruhé od sto tisíc korun příjmu. Pak ta demise nedemise. To tradiční strana nemůže to přežít. A my to málem nepřežili.“
Jaroslav Foldyna

„Já jsem se nespokojil s tou analýzou, že jsme plnili volební program a všechno dělali dobře, a že největším problémem byl Andrej Babiš a Miloš Zeman. Z bývalého vedení znělo, že vláda byla úspěšná, jenom ten volič to nepochopil. To bylo špatně. Veřejnost musí vidět, že si uvědomujeme své chyby,“ zdůrazňuje náměstek hejtmana Ústeckého kraje.  (more…)

Zaostřeno na migraci (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 22:15

Migrace – palčivé téma nejen v Evropě, ale i v zámoří. Jak se s ním vyrovnávají ve Spojených státech a jak v Kanadě? Připravil Jan Kaliba.

Natočeno 2018. Premiéra 8. 2. 2018 (ČRo Plus, 15:34 h). K poslechu zde.

Lit.: Kaliba, Jan – Přinosilová, Jana: Kanada vítá syrské uprchlíky, před nimiž Trump dočasně zavřel hranice USA. In web ČRo Plus, 8. 2. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Migrace – jedno z nejcitlivějších témat současnosti, které v sobě skrývá reálné problémy, ale také vyvolává iracionální reakce i atmosféru strachu. Přístupy se hodně liší i v Severní Americe. Když prezident Donald Trump před rokem vydal své první nařízení, které dočasně zakazovalo vstup do Spojených států mimo jiné lidem ze Sýrie prchajícím před válkou, kanadský premiér Justin Trudeau vzkázal, že jeho země je připravená takovým Syřanům pomoci.

Americká vláda především uplatňuje nárok na ochranu hranic s vírou, že tímto způsobem sníží riziko terorismu. Naopak Kanaďané vidí šanci, jak se projevit coby humánní národ a zároveň pomoci i sobě samým proti stárnutí populace a jeho ekonomickým důsledkům. Jen do ledna 2017 přijali 40 tisíc Syřanů a přibývají další.  (more…)

Portréty – Woodrow Wilson (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 22:10

Před sto lety, počátkem roku 1918, pronesl americký prezident Woodrow Wilson svoji slavnou řeč před americkým Kongresem. Jenže doma se mu už tolik nedařilo. Příběh Woodrowa Wilsona vám přiblíží pořad Portréty, které připravil David Hertl.

Natočeno 2018. Premiéra 8. 2. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h). Repríza 28. 10. 2024 (ČRo Plus, 19:05 h.). K poslechu zde.

Lit.: Hertl, David: Přišli jsme na svět proto, abychom jednali, říkal americký prezident Wilson. In web ČRo Plus, 8. 2. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  „Kolikrát budeme opakovat staré chyby, než pochopíme, že odplata nefunguje? Společnost národů to změní,“ řekl v roce 1919 americký prezident Woodrow Wilson (1856 – 1924). Odplata jako řešení mezinárodních problémů skutečně není funkční. Ale Společnost národů na tom změnila pramálo, stejně jako pak Organizace spojených národů.

Připravme se na mír

Následky první světové války, deset milionů mrtvých a na šedesát milionů raněných, přiměly vrcholné politiky k úvahám, jak něčemu podobnému napříště zabránit. Někdo chtěl Německo pacifikovat, jiní pomýšleli na jeho rozdělení a všeobecně se soudilo, že by mělo zaplatit válečné škody.

Woodrowa Wilsona jako klíčovou osobnost poválečných jednání o novém uspořádání světa připomíná v dalším pořadu z cyklu Portréty historik Jan Adamec.

Wilson hledal střední cestu: „Nesmíme si z Němců udělat nepřátele. Teď jsou na dně, ale nikdo není na dně provždy,“ říkal na mírové konferenci v Paříži. Byla to vysoká škola diplomacie – sladit protichůdné zájmy mnoha zemí bylo téměř nemožné.

Francie žádala vůči Němcům co nejtvrdší postup, Velká Británie před něčím podobným varovala. Wilsonovi šlo o důstojný mír pro všechny. „Když se začneme připravovat na válku, dojde k ní. Možná bychom se měli začít připravovat na mír,“ řekl.

Doma nebyl Wilson prorokem

Wilson přijel do poválečné Paříže jako významná osobnost mezinárodní politiky. Do té se zapsal svým programem nazvaným Čtrnáct bodů z ledna 1918, ve kterém volal po otevřené diplomacii, svobodě v obchodu, celosvětovém odzbrojení, právu národů na sebeurčení a vzniku Společnosti národů.

Formuloval nové principy světového řádu a vztahů mezi zeměmi; v roce 1919 mu za to byla udělena Nobelova cena za mír. Zakotvení vzniku Společnosti národů do Versailleské mírové smlouvy, které Wilson v červnu 1919 prosadil, ale nakonec neobhájil doma v USA. Senát smlouvu neratifikoval a Spojené státy do Společnosti národů nevstoupily. Wilsonovu ideu Spojených národů uskutečnil až o čtvrtstoletí později prezident Franklin Delano Roosevelt, který se zasadil o vznik Organizace spojených národů.

Jenže to už měl za sebou svět další světový konflikt, o kterém část historiků tvrdí, že k němu došlo i kvůli počínání vítězných mocností v Paříži v červnu 1919: Versailleská smlouva totiž stanovila pro Německo vysoké válečné reparace a připravila je o značné území – což v důsledku přispělo ve 30. letech k nástupu nacismu a Adolfa Hitlera. Mimochodem, Německo veškeré válečné reparace splatilo 3. října 2010.

Reformátor s kořeny v rasismu

Wilson byl od skončení války Severu proti Jihu teprve druhým demokratem v Bílém domě. Jakkoli byl na mezinárodní scéně vnímán jako humanista a vizionář, z pohledu Američanů je jeho obraz rozporuplný.

Jak napsala novinářka Silvie Lauder, Wilson jako „rodák z Virginie vychovaný na americkém Jihu věřil v nadřazenost bílé rasy. Jako prezident se zastával Ku-klux-klanu, do vlády jmenoval další rasisty, prosazoval segregaci. Na federálních úřadech bílí a černí zaměstnanci pracovali či se stravovali odděleně, přestože před nástupem Wilsona do Bílého domu byla tato praxe zakázána. Na straně druhé prosadil řadu reforem, například významně omezil dětskou práci.“

Krátce po nástupu do funkce v březnu 1913 vyhlásil program Nová svoboda. Spočíval na zvýšených zásazích státu do ekonomiky; Wilson se obával, aby americké hospodářství nekontrolovaly úzké skupiny bohatých podnikatelů. Chtěl dát více příležitostí lidem z nižších vrstev.

Hned v prosinci 1913 nechal Wilson zřídit Federální rezervní systém (FED), americkou obdobu centrální banky. Po éře hospodářských krizí přelomu 19. a 20. století měl FED napomoci hospodářské stabilitě, mírnit výkyvy cen a zvyšovat zaměstnanost.

Michal Strogov /Carův kurýr/ 1/2 (1939)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 19:15

Jules Verne. Dramatizace Polja [Jaroslava?] Panenková. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Osoby: vyprávěč – Michal Strogov – car – generál Kisov – Naďa – kočí – anglický dopisovatel – francouzský dopisovatel – Ivan Ogarev – poštmistr – mužik – Michalova matka – telegrafní úředník – sluha – důstojník – převozníci – vojáci – hlasy.

Natočeno 1939. Premiéra prvního (?) dílu 14. 1. 1939 (Praha I, 16:05-17:35 h.)

Mozaika – Karel Weinlich (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 18:42

Rozhovor s doyenem české rozhlasové režie připravila Alena Rokosová.

Natočeno 2018. Premiéra 7. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava).

Lit.: Rokosová, Alena: Je to nejobnaženější herectví, jaké jsem kdy v rádiu slyšel, říká režisér Karel Weinlich o rozhlasové hře 1984. In web ČRo 3 Vltava, 7. únor 2018 (článek + nahrávka pořadu Mozaika k poslechu). – Cit.: Každou neděli v 11 hodin můžete poslouchat rozhlasový seriál 1984 – dramatizaci románu britského spisovatele George Orwella o světě řízeném totalitní mocí. Na jeho natáčení vzpomínal v Mozaice Karel Weinlich.

Devítidílný seriál vznikl v roce 1991 a režie se ujal rozhlasový režisér Karel Weinlich. Ten působil v Československém a později Českém rozhlase od roku 1949 a jeho domovskou redakcí byla HRDM – Hlavní redakce pro děti a mládež, ve které připravil stovky pořadů, hlavně pohádek. Na to, jaké bylo natáčení Orwellova antiutopického románu, vzpomínal při setkání s Alenou Rokosovou.

S nápadem zdramatizovat román 1984 přišel dramaturg Josef Hlavnička už v roce 1989. Porevoluční nálada začátku 90. let se do tvorby seriálu promítla ve všech směrech… „Dneska, když jsem to po dlouhé době poslouchal, na mě okamžitě dýchla neskonalá atmosféra, která v té době byla,“ říká Karel Weinlich.

Natáčení zabralo dva a půl měsíce a tvůrcům se podařilo oslovit největší herecké osobnosti – Luďka Munzara, Jiřího Ornesta, Borise Rösnera, Josefa Vinkláře nebo Josefa Abrháma. Role Velkého bratra se ujal Rudolf Hrušínský starší, který se dokonce vzdal honoráře.

Jak vzpomíná Karel Weinlich, nebyl nikdo, kdo by nabídku účinkovat v tomto projektu odmítl. „Staly se tam tak ohromné věci, že jsem třeba nabídnul účinkování širokému spektru herců a stále se hlásili noví a noví, kteří se chtěli zapojit. Mnohdy jsem jim nechal na výběr, aby si sami určili, co by tam chtěli hrát. Když jsme to začali číst, lidé byli tímto titulem a tou dobou nadšení, uvědomili si, jak je totalita evoluční. Každý se tam našel. Včetně mě.“

Karel Weinlich nemá rád, když se o něm mluví jako o rozhlasové legendě. Vždy znova připomíná, že všechno, co kdy dělal, je výsledkem týmové práce. A seriál 1984 obzvlášť…

Muzikanti (1963)

Filed under: Rozhlasové perličky — Premek @ 18:37

František Branislav. Komorní svita s verši. Hudba Ilja Hurník, hraje soubor sólistů.

Recituje Karel Höger.

Natočeno 1963. Premiéra 6. 11. 1963 (Československo I, 19 min).

Po prvé kolem světa (1955)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 18:15

Liboslav Tetens. Rozhlasová hra o Magalhaesově plavbě kolem světa pro mládež. Redaktor Josef Kleibl. Schválili dr. Kolář a Václav Čtvrtek. Režie Karel Weinlich.

Osoby: Král Karel V. – Fernao de Magalhaes – 1. rádce – 2. rádce (kněz) – 1. námořník – 2. námořník – Gaspar – kapitán – Barreta, voják – Alvarez – 1. hlas – 2. hlas.

Natočeno 1955. Premiéra 12. 9. 1955 (Praha I, 16:00 – 16:30 h) v cyklu Věda a technika dětem.

Ladenie – Architekt Guido Hoepfner – tvorca tatranských grandhotelov (Ladění – Architekt Guido Hoepfner – tvůrce tatranských grandhotelů, 2018)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 12:53

Připravila a uvádí Ivana Jachymová.

Hovoří kurátor, historik umenia Maroš Semančík.

Natočeno 2018. Premiéra 8. 2. 2018 (Rádio Devín, 14.00 – 16.00 h.).

Pozn.:  Celkom by ma zaujímalo, čo bolo v Uhorskom dome umenia na Medzinárodnej výstave umenia v Ríme v roku 1910. Ale viem, že ten pavilón navrhol architekt Guido Hoepfner. Tiež stavbu prvého detského sanatória na Balatone. A v tridsiatych rokoch bol dokonca členom hornej snemovne maďarského parlamentu, ale inak sa narodil na Spiši (1868) a s rodným krajom nestratil kontakt do smrti (1945). Ani svojou tvorbou, veď ako architekt troch grandhotelov a ďalších stavieb spolu vytvoril podobu našich Vysokých Tatier. V kežmarskom múzeu včera otvorili výstavu Architekt Guido Hoepfner – tvorca tatranských grandhotelov a jej kurátor, historik umenia Maroš Semančík, bude Hosťom naladeným na Devín v dnešnom Ladení po 14,14. Počúvať pozýva Ivana Jachymová. (anotace na FB)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress