Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život. Lucie Wittlichová, historička, starostka Zákolan. Moderuje Jan Trejbal.
Natočeno 2018. Premiéra 22. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h). Repríza (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin).
19. 2. 2018
Host do domu – Pavel Štingl (2018)
Hodina, v níž budeme hostiteli, ale také hosty mnoha zajímavých lidí. Host: dokumentaristka Pavel Štingl. Pavel Štingl je dokumentarista, který zaujal už svým absolventským filmem Naučit se bát, o mladých lékařích, za který získal celou řadu cen. Pak následovala dlouhá série politických dokumentů ze zemí bývalého socialistického bloku a mezinárodní ocenění za filmy Země bez hrobů, Pozdrav ze země, kde včera znamenalo zítra. Natáčel v Rumunsku Albánii, v Sovětském svazu, Kosovu, v Číně, Jižní Africe, Izraeli. Věnoval se historickým příběhům s tematikou druhé světové války: Příběh trosečníků Patrie, O zlém snu, Druhý život Lidic. K jeho největším projektům patří celovečerní snímek Mír jejich duši či rozsáhlá multimediální expozice nově postaveného muzea v Památníku nacisty vypálené obce Lidice A nevinní byli vinni, která se stala v současnosti nejmodernější expozicí válečné historie v České republice. Možná znáte i jeho filmy Divadlo bláznivých dramat Borise Rösnera, Suchá Hora, dědina na konci trati. Na to, jak se proměňuje svět, když se na něj díváte už pár desítek let hledáčkem kamery se zeptá Martina Kociánová.
Natočeno 2018. Premiéra 22. 2. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h).
O jazyku a slovech (2018)
Arthur Schopenhauer. V eseji z roku 1851 se německý filozof zamýšlí nad podstatou jazyka a nad nedostatečností překladů. Připravil Vratislav Färber. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Igor Bareš.
Natočeno 2018. Premiéra 22. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h.; 11 min) v cyklu Esej.
Noční Mikrofórum – Aleš Vrzák (2018)
Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Marie Retková. Host: Aleš Vrzák, rozhlasový režisér.
Natočeno 2018. Premiéra 21. 2. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Plasy a Hermit #3 (2018)
Hledání ztraceného času. Nadace Hermit a Centrum pro Metamedia v letech 1992-97 iniciovaly sérii sympozií v bývalém cisterciáckém klášteře Plasy. Jejich hlavním posláním bylo přispět k propojení československého aktuálního umění s tehdejším západo- i východoevropským kontextem. Sondu do archivu těchto institucí připravil Miloš Vojtěchovský.
Natočeno 2018. Premiéra 21. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h) v cyklu Radioateliér. Repríza 20. 2. 2019 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h) v cyklu Radioateliér.
Večer na tému – Exil a samizdat (Večer na téma, 2015)
Z vysílání Slovenského rozhlasu. Veřejná nahrávka diskuse na festivalu BRaK. Účinkují Patrik Ouředník, Oleg Pastier a Martin M.Šimečka. Připravil a uvádí Michal Havran.
Natočeno 2017. Premiéra 3. 6. 2015 (Rádio Devín, 20:00 – 21:30 h). Česká premiéra 21. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h) v rámci ČeskoSlovenské výměny – ČeskoSlovenský rok.
Lit.: anonym: Večer na tému, Exil a samizdat. In web Rádio Devín, červen 2015 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Diskusná relácia s hosťami na aktuálne spoločenské témy, ale aj hudobný večer. Zaujímaví moderátori, zaujímaví hostia, zaujímavá hudba, zaujímavé témy…(…) Verejná nahrávka diskusie na festivale BRaK. S Patrikom Ouředníkom, Olegom Pastierom a Martinom M. Šimečkom sa rozprával Michal Havran.
Beatbox (2018)
Host: Ondřej Havlík alias En.dru, zpěvák, beatboxer. Jeho hudebním nástrojem je pusa, kromě zpěvu na ni umí vyloudit zvuk kteréhokoliv hudebního nástroje. V disciplínách „beatbox“ a „looping“ je českou jedničkou a patří i ke světové špičce. Ondru a jeho ústní orchestr uslyšíte ve středečním Klubu! Moderuje Jakub Voříšek.
Natočeno 2018. Premiéra 21. 2. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h) v cyklu Klub Rádia Junior.
Reflexe: Film! – Živě z Berlinale (2018)
Pavel Sladký vysílá speciál pořadu z 68. ročníku berlínského filmového festivalu.
Natočeno 2018. Premiéra 21. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h). Repríza 21. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 23.00 hodin).
Lit.: Sladký, Pavel: Berlinale blog. Na českou účast můžeme být hrdí díky filmu Až přijde válka. In web ČRo 3 Vltava, 19. únor 2018 (článek). – Cit.: Slovenská domobrana, český režisér. Znepokojivý dokument Jana Geberta, uváděný na 68. ročníku filmového festivalu Berlinale, pojednává o mimořádně aktuálním evropském tématu.
Slovenská národovecká domobrana, složená do značné míry z teenagerů v maskáčích, není vůbec banální nebo legrační web. Naopak. Vede ji totiž ambiciózní mladík, čerstvý maturant Peter Švrček, který má zjevné velitelské i politické sklony. Jeho Slovenskí Branci čítají 200 mladých lidí v oddílech po celém Slovensku, kteří cvičí boj v lesích. Sám Švrček je modelem nového politika, mediálně gramotného úspěšného mladého muže, který buduje svoji kariéru od národoveckého okraje směrem k politickému a společenskému mainstreamu právě dnes, ve věku sociálních sítí.
Společnou misí domobrany je deklarovaná „obrana slovenských národních hodnot“. Demokratických hodnot, zdůrazňuje opakovaně Švrček. Demokracii ale uvnitř Slovenských branců nepěstuje, usvědčuje ho v jedné z klíčových pasáží film. Protože jeho domobrana není registrovaná a jako neformální uskupení ji také nemůžou úřady případně zakázat, a také jeho nastartovanou politickou kariéru kryje rozvojové občanské sdružení Naša vlasť – naša budúcnosť.
Dokumentarista Jan Gebert debutoval filmem Hra o kámen a novým snímkem na svoji prvotinu plynule navazuje. Z reality střední Evropy (dříve českých Sudet, dnes Slovenska) vybírá a pozoruje ohniskové události, které jsou symptomem nálad a společenského posunu našeho regionu, ale šířeji celé Evropy posledních let, kdy kontinentu dominuje hyperobjekt, tedy téma pohlcující slovy Václava Bělohradského všechny veřejné diskuse: migrace.
Gebertův dokument, obratně lineárně vyprávěný (střih Jana Vlčková) a skvěle obrazově komponovaný kameramanem Lukášem Milotou (dříve například K oblakům vzhlížíme, Příliš mladá noc, Rodinný film, Odpad, město smrt, ad.) se soustředí na observaci svých protagonistů a zachycuje je v průběhu 3 let v řadě klíčových situací. Až přijde válka má šanci uspět u mezinárodního publika a svoji výsadní pozici zahajovacího filmu dokumentární podsekce Panorama si zaslouží. Český film málokdy mluví na tak palčivě aktuální téma k publiku potenciálně z celé Evropy.
Vizitka – Monika Načeva (2018)
Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život. Monika Načeva, zpěvačka a herečka. Moderuje Kristýna Franková.
Natočeno 2018. Premiéra 21. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h). Repríza 21. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin).
Lit.: Franková, Kristýna: Monika Načeva: Básní všechno začíná. In web ČRo 3 Vltava, 26. únor 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Výrazná experimentátorka naší alternativní scény se propracovala ke svébytné hudbě, která se vymyká stylovému ohraničení. Zhudebňuje temné texty Jáchyma Topola nebo Sylvy Fischerové.
Monika Načeva je nepřeslechnutelný hlas naší alternativní hudební scény. S hudbou začínala v devadesátých letech s kapelou Něžná žláza, už tehdy se setkala s Michalem Pavlíčkem, posléze jejím dlouholetým spoluhráčem. Skrze další výrazné osobnosti naší hudební scény, třeba Jana P.Muchowa, podnikla Načeva řadu výletů do nejrůznějších hudebních stylů; silně ji ovlivnila především elektronická hudba, typickým příkladem je deska Sick Rose, kterou natočila s britským hudebníkem Timem Wrightem. Právě hledání a ničím neohraničené hudební objevování je pro Moniku Načevu typické a výsostně důležité; sama v hudbě důrazně odmítá žánrové zařazování:
Nikdy jsem nepřemýšlela o nějakém konkrétním stylu, umění by nemělo mít žádné mantinely.
Nejvýraznější složkou písní Moniky Načevy jsou jejich texty; na první poslech nejednoznačně zařaditelné básně zpívá svým charakteristickým zastřeným altem. A jak sama říká, melodie pro ni nejsou na prvním místě.
Nejdůležitější pro mě byl vždycky text; textem, básní všechno začíná. Báseň už v sobě má určitou melodii a sama si určuje, jakým způsobem by měla vstoupit do hudby.
Nejčastěji zhudebňuje Načeva se svými spolupracovníky básně Jáchyma Topola, jeho sbírka Miluju Tě k zbláznění stála na počátku práce na albu Možnosti tu sou. Načeva přiznává, že v Topolovi našla ideálního textaře, jeho básně jako by k ní samy přicházely.
Mám pocit, jako bych je psala já, vycházejí mi ze srdce; jsou temné, a já mám temnotu spojenou s neznámem, nikoli s depresí, je to hledání uvnitř sebe sama, ve svém já.
Poté, co spolupráce s Jáchymem Topolem ustala, zpěvačka dlouhou dobu hledala autora, který by na něj navázal; našla jej v básnířce Sylvě Fischerové. Její texty jsou pro Načevu, stejně jako Topolovy, vrcholně autentické.
Stejně tak, jako hudba není stylová, i básně si vybírám nikoli podle toho, jestli je napsala žena nebo muž, ale podle toho, jak ty básně ve mně rezonují. A texty Sylvy Fischerové pro mě ideálně navazují na to, co je uvnitř Topolových básní.
Monika Načeva dlouhodobě vystupuje a nahrává s kytaristou Michalem Pavlíčkem, loni tuto osvědčenou dvojici obohatila spolupráce s kvartetem Pavla Bořkovce; album Na svahu obsahuje starší písně Moniky Načevy v nových instrumentálních aranžmá.
Natočili jsme s Michalem Pavlíčkem záznam našeho koncertu a nechali jsme muzikanty z kvarteta, aby si udělali aranže podle sebe. Dali jsme jim jedinou podmínku – aby nebyli příliš jazzoví. Chtěli jsme, aby ty písně brali, jako kdyby to byla klasika.
Dalším výrazným hudebním setkáním poslední doby bylo koncertní turné Spolu, které Monika Načeva podnikla s Ivou Bittovou a Lenkou Dusilovou; podle Načevy velmi obohacující spolupráce nadchla všechny tři protagonistky zejména proto, že každá z nich vnímá hudbu úplně jinak a přesto si navzájem dokáží naslouchat; také proto mají v plánu ve spolupráci pokračovat. Než se tak stane, bude se Monika Načeva dál zabývat tím co je jí nejbližší – koncertováním a hraním v divadlech. Herectví bylo původně její vysněná profese, stejně jako v hudbě si ovšem i na divadelních prknech našla své specifické místo. Spolupracuje s Divadlem Sklep, souborem VOSTO5, divadlem Minor.
Divadlo mě naučilo stát na podiu, nebát se lidí. Já nejsem velký exhibicionista, do teď je pro mě problém udělat první krok na podium…na mém povolání, ať ej to zpívání nebo hraní, je pro mě nejdůležitější, že mám ráda lidi. Vždycky, když stojím na pódiu, diváky objímám, otvírám jim srdce.
Host do domu – prof. MUDr. Jiří Horáček, PHd. (2018)
Hodina, v níž budeme hostiteli, ale také hosty mnoha zajímavých lidí. Host: psychiatr, výzkumník v oblasti neurověd prof. MUDr. Jiří Horáček, PHd. Prof. MUDr. Jiří Horáček se zaměřuje na funkční zobrazení mozku, neurobiologii deprese a schizofrenie, na mechanismus účinku psychofarmak a modelování aktivity nervové tkáně. Jak udržet rovnováhu uvnitř těla i duše, kam vede civilizační stres, i na to se bude ptát Stáňa Lekešová.
Natočeno 2018. Premiéra 21. 2. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).