Tomáš Hudák, Samo Trnka. Silvestrovské pásmo.
Účinkují Samo Trnka, Tomáš Hudák a další.
Natočeno 2017. Premiéra 31. 12. 2017 (64 min).
2. 1. 2018
Posledná šanca (Poslední šance, 2017)
Pavol Hubinák, Juraj Malíček. Silvestrovský zábavní program. Dramaturgie Viera Benediková. Zvuk Viliam Chovanec. Režie Pavol Hubinák.
Účinkují Matej Landl, Marta Sládečková, Juraj Kemka, Miroslav Noga a Jana Kovalčíková.
Nastudoval Slovenský rozhlas Bratislava v roce 2017. Premiéra 31. 12. 2017 (Rádio Slovensko, 53 min.).
Reflexe. Divadlo! – Divadlo v rozhlase (2017)
Připravila Iveta Novotná.
Hovoří dramaturgyně Hana Hložková, rozhlasová publicistka Eva Schulzová, herec Petr Štěpán, režisér Lukáš Kopecký, herečka Simona Peková, dramaturgyně Sabina Machačová a rozhlasová dramatička Žaneta Caletková.
Natočeno 2017. Premiéra 1(?). 1. 2018 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h).
Lit.: Novotná, Iveta: Divadlo v rozhlase. In web ČRo 3 Vltava, 1. leden 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zajímají se mladí tvůrci o rozhlas nebo jim je bližší vizuální umění? Jak je to s rozhlasovou kritikou a teorií a jaký má dnes rozhlasová tvorba smysl?
Na tyto a další otázky odpovídají v dalším dílu pořadu Divadlo. Reflexe! rozhlasoví a divadelní režiséři a režisérky, dramaturgyně a také herci a herečky. V pořadu se jeho autorka Iveta Novotná setkala s rozhlasovými a divadelními tvůrci z brněnského studia Českého rozhlasu, jako je například dramaturgyně Hana Hložková. Na téma rozhlasové kritiky se bavila s rozhlasovou publicistkou Evou Schulzovou.
Rozhlasové hry se v porovnání s těmi divadelními začaly psát poměrně nedávno. Za vůbec první je považována hra A Comedy of Danger (česky: Nebezpečí), kterou napsal britský spisovatel Richard Hughes. Vysílala z Londýna v lednu 1924. Československo patřilo k prvním státům v Evropě, kde začalo pravidelné rozhlasové vysílání.
Ve srovnání s dalšími evropskými státy se i rozhlasové hry začaly vysílat poměrně brzy. Už v roce 1926 Československý Radiojournal poprvé odvysílal dramatický text – jednalo se o přenos hry Jiříkovo vidění z činohry Národního divadla. Ve stejném roce byla natočena inscenace Přástky od Miloše Kareše. Tato náladová kompozice je označována za vůbec první českou rozhlasovou hru. Velký rozvoj rozhlasové hry nastal ve 30. letech 20. století. Na přelomu 20. a 30. let začala vznikat takzvaná senzační dramata jako byl například Požár opery od Jana Grmely. Jejich hlavním cílem bylo mystifikovat posluchače. První českou rozhlasovou hrou, která vzbudila velký ohlas i v zahraničí byl Cristobal Colón od Františka Kožíka, říká rozhlasová publicistka Eva Schulzová. (more…)
Pro a proti k rozdělení ČSFR (2018)
Prospělo Čechům a Slovákům, že se před 25 lety jejich společný stát rozdělil? PřipravilaVeronika Sedláčková. Hosty byli ekonom Karel Kříž a bývalý slovenský ministr kultury Ladislav Snopko.
Natočeno 2018. Premiéra 2. 1. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h). K poslechu zde.
Lit.: Sedláčková, Veronika – Čihák, Ondřej: Kdyby se federace nerozdělila, pravděpodobně po sobě začneme střílet, říká ekonom. In web ČRo Plus, 2. 1. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na Nový rok vyznamenal slovenský prezident pětadvacet osobností. Připomněl tak výročí čtvrt století od vzniku samostatného Slovenska a Česka. Mezi laureáty byli symbolicky například Marta Kubišová nebo Petr Pithart, kteří převzali z rukou Andreje Kisky Řád bílého dvojkříže, nejvyšší státní vyznamenání určené cizincům. Prospělo oběma státům, že se před 25 lety Československo rozdělilo? „V rámci tehdejší mezinárodní politické situace, zvláště při posilování Evropské unie a změně geopolitiky střední Evropy, to bylo jedno,“ uvedl v pořadu Pro a proti ekonom Karel Kříž.
Ten se považuje za Čechoslovakistu. „Pro mě to byla určitě újma. Mysleli jsme tehdy, že to půjde zvládnout, ale zhruba od jara 1992 jsme už prostě chtěli taky pryč,“ říká.
„Pan Havel říkal, že bude prezidentem jen do roku června 1990. To nesplnil a chtěl být prezidentem dál. Kdyby ale prezidentem od června 1990 byl Dubček nebo jiná silná slovenská figura, rozpadli bychom se později.“ (more…)
Magazín Leonardo – Je Bible věrohodným historickým pramenem? (2017)
Připravil Josef Kluge.
Hovoří religionista, teolog a pedagog Petr Jan Vinš.
Natočeno 2017. Premiéra 26. 12. 2017 (ČRo Plus, 14:35 h). K poslechu zde.
Lit.: Kluge, Josef – Čihák, Ondřej: Novozákonní příběhy jsou obtížně doložitelné, to ale není důvod jim nevěřit, vysvětluje teolog. In web ČRo Plus, 26. 12. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je Bible věrohodným historickým pramenem? Lze její obě části, Starý a Nový zákon, považovat za duchovní autoritu, nebo se jedná také o významný faktografický zdroj? A co se stane, když se někdo pokusí sestavit průvodce po Svaté zemi, Izraeli, právě na základě biblického textu?
„O to se od počátku 19. století pokoušeli první bibličtí archeologové, kteří cestovali s biblí v jedné ruce a s motykou v druhé, často ještě s puškou na zádech, protože to byli důstojníci mocností, které v oblastech působily,“ uvedl v Magazínu Leonardo religionista, teolog a pedagog Petr Jan Vinš.
Podle něj tento přístup není vhodný. „Ono to úplně nejde. Důležité je, jestli hovoříme o Starém zákoně, nebo o Novém zákoně. Starý zákon popisuje mnoho století dějin Izraele, zatímco ten Nový popisuje několik málo let.“
„Nový zákon se odehrává na zcela konkrétních místech, která máme historicky doložená. Takže podle Starého zákona bych po Izraeli necestoval, ale pokud jde Nový zákon, tak tam lze tato místa navštěvovat poměrně hezky a křesťané tak už od pradávna činí.“ (more…)
Na návštěvě u Marie Kučerové 1/2 (2017)
Připravil Petr Veber.
Hovoří Marie Kučerová, ředitelka Filharmonie Brno.
Natočeno 2017. Premiéra 6. a 7. 1. 2018 (ČRo D-Dur).
Lit.: Veber, Petr: Nová síň je nutností. V Brně není kde hrát Glagolskou. In web ČRo D-Dur, 2. leden 2018 (článek). – Cit.: Československo bylo v Brně vyhlášeno až 29. října 1918, a to z balkonu Besedního domu. Jen o několik místností vedle, s výhledem na stejné náměstí, má pracovnu ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová. Stanice D-dur je u ní na návštěvě 6. a 7. ledna.
Výběr hudby je pro obě víkendová dopoledne plně v rukou Marie Kučerové. Můžeme se mimo jiné těšit na baroko, na brněnskou filharmonii, na klavíristy, na Magdalenu Koženou a na Janáčka. Paní ředitelka je ve funkci už několik let, práce ji baví, ale zdaleka do vysílání D dur nechtěla prosadit jen a jen svůj orchestr. Naopak, přiznává, že ještě raději než symfonickou hudbu poslouchá v soukromí hudbu barokní. A protože kdysi snila o tom, že se stane profesionální klavíristkou, vybírá i řadu nahrávek známých pianistů. Včetně Goldbergovských variací Johanna Sebastiana Bacha v podání Glenna Goulda.
Na konzervatoř se nakonec nedostala a vystudovala historii a pak i muzikologii. Dlouhá léta byla profesně spojena s brněnskou televizní redakcí, stála jako dramaturgyně nebo producentka za mnoha hudebními pořady. Když se rozhodla ke změně, zrazovali ji prý kolegové v televizi, že ve filharmonii to nebude tak zajímavé, vždyť prý jde o konzervativní zastaralou instituci. Opak je pravdou, říká dnes Marie Kučerová. Jako hlavní pořadatel koncertů v jihomoravské metropoli, včetně několika festivalů, je Filharmonie Brno, řízená městem, podle jejích slov mnohem dynamičtějším a pracovně zajímavějším prostředím než mediální kolos. (more…)
1. 1. 2018
Radio Ivo – Mladé povlaky (2017)
Petr Marek a Johana Švarcová. Improvizovaná rozhlasová hra z cyklu Život nedoceníš – .
Účinkují Johana Švarcová, Petr Marek a Marian Moštík.
Natočeno 2017 (studio S1). Premiéra 1. 1. 2018 (ČRo Radio Wave) v cyklu Radio Ivo na Radiu Wave.
Lit.: anonym: Radio Ivo: Mladé povlaky. In web ČRo Radio Wave, 1. leden 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rusko bylo odjakživa zemí se silnou romantickou básnickou tradicí. Proto se v současnosti nelze divit úzké spjatosti nejvyšších uměleckých kruhů s mafií. Georgi Atomov, kdysi mladý básník, začal svou kariéru jako uznávaný laureát recitačních soutěží. Nakonec se vyšvihnul na nezáviděníhodnou pozici na hraně zákona.
Jako přímý podřízený šéfa jedné odnože petrohradského organizovaného zločinu Anatolije Tichona (přezdívaného „Postava“) se mohl stát i oblíbeným regionálním televizním moderátorem. To ovšem nevěděl o bočních Tichonových aktivitách v chorvatském Primoštenu. A tady někde začíná background našeho příběhu.
O pár let později se zakomplexovaná úřednice Kamila cestou na pilates (a to není řecký ostrov!) setkává právě s odkudsi prchajícím Georgim. Je to shoda okolností, že se ve fitness centru ten den objevuje „záskok“ za oblíbenou cvičitelku, jakýsi „Pavel“? Zřejmě ne. A o tom už se zaposlouchejte do nečekaně kriminální zápletky, v níž se Romana Bohunská trošku víc odvázala a popustila uzdu své thrillerové vášni. Nutno říct, že ovšem v mnoha faktografických elementech její autorská stavba hapruje, Romana neví o mafii a o samotném Rusku zas tak moc, tak se chvílemi plácá v klišé a vy s ní. Nicméně, co jí opravdu jde, je opět postava submisivní sebelítostivé pindy Kamily. V tom je Romana silná v kramflecích.
Radio Ivo je přenesení rozhlasové hry na divadelní prkna bez jakékoli transformace. Pouze s možností vidět její vznik. Výrazová civilnost a zvukový realismus v pozvolném tempu. Normální příběhy ze života. Rozpačití performeři podávají vcelku suverénní výkon.
Ovšem vkládat této dívce do úst věty jako „na začátku devadesátých let zde byli ruští agenti, ale ty se podařilo odsunout“ je opravdu spíš naivní a nevíme, zda by se Český rozhlas neměl zamyslet nad občasným dramaturgickým dohledem nad Romanou. Přiznejme si totiž: napsat jeden až dva plnohodnotné dramatické texty v délce více než hodiny za měsíc je opravdu náročné. Podobně jako vyjít s Ruskem.
Pro a proti – Republika nebo monarchie? (2018)
Osvědčilo se 100 let naší republiky, nebo bychom se měli vrátit zpět k monarchii? Připravil a moderuje Tomáš Pavlíček.
Hosty byli filozof Miloslav Bednáře a Petr Nohel, předseda Koruny České, monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska.
Natočeno 2018. Premiéra 1. 1. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h.). K poslechu zde.
Die Weiße Frau (Bílá paní, 2017)
Robert Hültner. Hudba zeitblom. Režie Ulrich Lampen.
Osoby a obsazení: Senta Pollinger (Brigitte Hobmeier), Rudi Egger (Florian Karlheim).
Nastudoval BR – ARD Radio Tatort v roce 2017. Premiéra (?) 18. 12. 2017 (MDR Kultur, 22:00 h.; 54 min.).
Lit.: anonym: Die Weiße Frau. In web MDR, prosinec 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Eigentlich ist Dienstgruppenleiter Raab nicht so leicht aus der Fassung zu bringen. Als jedoch eine Brucker Bürgerin auf der Wache erscheint und allen Ernstes beteuert, bei einer nächtlichen Fahrt durch ein abgelegenes Waldstück ein Gespenst gesehen zu haben, hegt er Zweifel, ob sein Gegenüber wirklich noch alle Tassen im Schrank hat. Nur wenige Tage später aber wird die Nacht-Streife zu einem Verkehrsunfall beordert, dessen Verursacher stammelnd berichtet, von einer plötzlich am Waldrand aufgetauchten, in ein weißes Totenhemd gehüllten Frau zu Tode erschreckt worden zu sein. Nun kommen die Brucker Beamten nicht mehr umhin, sich mit diesem bizarren Fall doch ausführlicher zu beschäftigen. Auch, weil längst fantastische Gerüchte umher schwirren, die immer mehr Esoteriker, selbsternannte Parapsychologie-Experten und sensationslüsterne TV-Teams anziehen. (more…)
Ein Gespräch im Hause Stein über den abwesenden Herrn von Goethe (Rozhovor v domě Steinových o nepřítomném panu Goethovi, 1981)
Peter Hacks. Hra. Rozhlasová úprava Ernst-Frieder Kratochwil. Režie Werner Grunow.
Osoby a obsazení: paní Steinová (Inge Keller).
Nastudoval Rundfunk der DDR v roce 1981 (84 min.). Repríza 25. 12. 2017 (MDR, 22:00 h) k 275. výročí narození Charlotte Steinové.
Lit.: anonym: Ein Gespräch im Hause Stein über den abwesenden Herrn von Goethe von Peter Hacks. In web MDR, prosinec 2017 (článek). – Cit.: Im Oktober 1786 nutzte Goethe einen Kuraufenthalt in Karlsbad, um Weimar den Rücken zu kehren und für anderthalb Jahre nach Italien zu reisen. Die von der Flucht überraschte Charlotte von Stein versucht vor ihrem Gatten zu rechtfertigen, dass sie zehn Jahre lang die Geliebte des Flüchtlings war. Obwohl die artige Dame dabei alle Register höfischer und weiblicher Verstellungskunst zieht, kommt sie nicht daran vorbei, dass der bürgerliche Emporkömmling sie schnöde verlassen hat.
Charlotte Albertine Ernestine von Stein-Kochberg wird 1742 in Eisenach als älteste Tochter des Weimarer Hofmarschalls von Schardt geboren. Nach einer streng protestantischen Erziehung im elterlichen Haus wird sie 1758 Hofdame bei Herzogin Anna Amalia in Weimar. 1764 heiratet sie den herzoglichen Stallmeister Josias von Stein. 1775 kommt es in Weimar zur ersten Begegnung mit dem sieben Jahre jüngeren Goethe. 1793 stirbt Charlottes Mann nach langer Krankheit. In den Jahren 1794/95 schreibt sie das Trauerspiel „Dido“, in dem sie auch ihre Beziehung zu Goethe verarbeitet. 1798 folgt die Komödie „Die Verschwörung gegen die Liebe“. 1803 druckt Cotta ihr um 1800 entstandenes Drama „Die zwey Emilien“. Ihr in Amsterdam 1809 erschienenes Lustspiel „Die Probe“ ist verschollen. Sie stirbt 1827 in Weimar. (more…)