Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

23. 1. 2018

Uspořádání světa (2017, 2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 15:54

Henry Kissinger. Kompletní audiokniha. Analytický pohled na stav politického a společenského uspořádání dnešního světa.  Překlad Martin Pokorný.

Čte Jiří Schwarz.

Natočeno 2017. Vydala Bookmedia, Audiotéka, leden 2018 (MP3, celková délka 19 hodin 19 minut).

Pozn.: Vlivný politolog, historik a bývalý ministr zahraničí Spojených států předkládá ve své nejnovější práci z roku 2014 mnohostranný, historickými a politickými souvislostmi podložený pohled na řád světa. Ukazuje, že kořeny současného uspořádání mezinárodních vztahů byly poprvé zformulovány v západní Evropě téměř před čtyřmi staletími na mírové konferenci v německém Vestfálsku. Mír po třicetileté válce tehdy odrážel pragmatické vyrovnání s realitou a byl založen na společenství suverénních států, které kontrolují své vzájemné ambice prostřednictvím všeobecné mocenské rovnováhy. Vestfálský systém se postupně rozšířil po celé zeměkouli a pojal do sebe řadu odlišných civilizací a regionů. Autor sleduje, jakými proměnami prošel tento systém rovnováhy po Francouzské revoluci a napoleonských válkách na vídeňském kongresu a jak se s jeho stavebními kameny vyrovnávaly jiné části světa v souvislosti se svou historickou, politickou a kulturní odlišností.

Autor věnuje svůj analytický pohled také otázkám Středního východu (a speciálně Íránu), odlišným koncepcím mocenské rovnováhy v Evropě a Asii, zvláště čínské „harmonii pod nebesy“. Pozornost zaměřuje také na americké politické vize, které se přestaly opírat pouze o systém vyvažování a začaly usilovat o dosažení míru šířením demokratických principů. Kissingerovy úvahy ústí v současnosti a hledají perspektivu světového řádu pro naši dobu tváří v tvář takovým výzvám, jako je islamismus, šíření jaderných zbraní a globalizace.

Henry Kissinger
Americký diplomat a politik německého a židovského původu.
Henry Kissinger se narodil nedaleko od českých hranic v bavorském Fürthu. V roce 1938 emigroval s rodinou do Spojených států a v roce 1943 se stal americkým občanem. V roce 1950 vystudoval Harvardovu univerzitu, kde také v letech 1954-1969 učil. Henry A. Kissinger byl v letech 1973-1977 padesátým šestým ministrem zahraničí Spojených států. V letech 1969-1975 zastával také funkci poradce pro otázky národní bezpečnosti prezidentů Nixona a Forda. Mezi jinými oceněními obdržel i Nobelovu cenu za mír v roce 1973. V současnosti řídí mezinárodní konzultantskou firmu Kissinger Associates, Inc. Henry Kissinger žije střídavě v New Yorku a ve státu Connecticut. Mezi jeho sousedy a blízké přátele patří i český filmový režisér Miloš Forman.

Jiří Schwarz
Český herec Jiří Schwarz se narodil do umělecké rodiny, a proto už od dětství navštěvoval dramatický kroužek. Když se pak poprvé dostal před kameru, přivedlo ho to až ke studiu na pražské konzervatoři, kde také absolvoval. Jeho prvním stálým angažmá bylo Státní divadlo v Ostravě. Poté, co se vrátil zpátky do Prahy, zakotvil v dnešním Švandově divadle. Pravidelně ho můžeme vidět na televizních obrazovkách převážně v pohádkách a televizních inscenacích. Jeho nejvýznamnější rolí je i podle jeho slov film MÁG, kde hraje básníka K. H. Máchu. V dabingu patří k nejobsazovanějším osobnostem.

ArtCafé – Absynt (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:28

O slovenském nakladatelství Absynt zaměřeném na reportážní literaturu a knize Wojciecha Tochmana Jako bys jedla kámen. Moderuje Markéta Kaňková, hudbu vybírá Zdeněk Přidal.

Natočeno 2018. Premiéra 23. 1. 2018 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.).

Lit.: Kaňková, Markéta: Fakta jsou svatá, ale tam objektivita reportáže končí. Vše ostatní je osobní, říká polský reportér Wojciech Tochman. In web ČRo 3 Vltava, 25. leden 2018 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: K

Pozici mezi světovou extra-třídou reportérů si vydobyl svými reportážemi z Rwandy, filipínských slumů nebo z Bali, kde mapoval průběh teroristických útoků. V nakladatelství Absynt nedávno vydal reportáž nazvanou Jako bys jedla kámen, v níž zachytil trauma války v Bosně a Hercegovině.

Do Bosny se Tochman vrátil pět let po skončení konfliktu, který probíhal od března roku 1992 do listopadu roku 1995. Jeho cílem bylo mimo jiné zachytit stopy, které po sobě v myslích i srdcích místních lidí zanechala brutální genocida. „Do Bosny jsem se vracel s cílem zmapovat stopy války. To, co po ní zůstalo. A to jsou většinou zabití, kteří jsou velmi často také zmizelí. Je třeba je najít, a právě to byla jedna z hlavních linií mé knihy. Sledoval jsem práci soudní antropoložky Ewy Klonowské, která se zabývala identifikací lidských ostatků z masových hrobů, jejich zpětným skládáním. A kolem těchto masových hrobů stály ženy a čekaly, jestli se najdou ostatky jejich manželů, otců, synů. A o tom je moje kniha.“ (more…)

Pro a proti – Vlaky zdarma pro seniory a studenty (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:14

Vláda oprášila návrhy levicových stran, aby senioři a studenti mohli cestovat vlaky zdarma. Je to populismus, který přetíží vlaky, jak tvrdí opozice, nebo to přinese renesanci osobní železniční dopravy? Připravil a moderuje Tomáš Pavlíček.

Hovoří bývalý ministr dopravy Zdeněk Žák a předseda dopravní sekce Hospodářské komory Emanuel Šíp.

Natočeno 2018. Premiéra 23. 1. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h.).

Lit.: Pavlíček, Tomáš – Čihák, Ondřej: S naší byrokracií by to byla spíš katastrofa, říká expert o vlacích zdarma pro důchodce a studenty. In web ČRo Plus, 23. 1. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Menšinová vláda ANO sice podala demisi, ale některé myšlenky ji zřejmě přežijí, třeba zařídit studentům a seniorům cestování vlaky zdarma. Opozice návrh považuje za čirý populismus, který povede ke zhoršení služeb na železnici. „Vůbec nevidím důvod, když nám jezdí prázdné vlaky a vozí v nich státní i soukromí dopravci vzduch, abychom to nevyužili,“ uvedl v pořadu Pro a proti bývalý ministr dopravy Zdeněk Žák.

Podle Žáka je mobilita významným faktorem nejen společenským, ale i národohospodářským. „Nechceme, aby nám důchodci seděli doma a studenti, aby nikam nejezdili, a doma pili a fetovali.“

„Můžeme vše efektivně regulovat jednoduchými technickými nástroji, můžeme motivovat už dnešní cestující, aby jezdili, když vlaky nejsou plné a nejezdili ve špičce,“ dodává.

„Stačí, aby jeden člověk, který bude mít dobrý úmysl, problém poctivě uchopil, inspiroval se v zahraničí a nemusí to mít vůbec žádné náklady. Dokonce tvrdím, že z toho může být přímý profit. “
Zdeněk Žák

Podle Žáka jde především o to, jak se stát dohodne s dopravci. „Pokud bude nešikovný a nedokáže to vyjednat se svým ani soukromým dopravcem, náhrady se vyšplhají do gigantických výšek.“

„Dnes disponujeme takovou technikou i tarifní politikou, že systém můžeme nastavit jakkoli. Když budu šikovný, dá se na tom i vydělat, ale dokážu si představit i ekonomickou katastrofu,“ uznává bývalý ministr dopravy.

Dodává, že nic nebrání tomu, aby se podobná opatření rozšířila i na autobusy. „Hlavně se nestrašme dopředu. Řešme problémy, které máme před sebou, inspirujme se zahraničím, neopakujme chyby, ale hlavně k tomu přistupujme pozitivně.“

Předseda dopravní sekce Hospodářské komory Emanuel Šíp pozitivní sociální efekt takového opatření nepopírá. „Nicméně je s tímto nápadem spojena řada úskalí a není to tak jednoduché, jak to vypadá.“

„Prvním velkým problémem je, že opatření bude platit pro všechny důchodce a studenty z Evropské unie, ale zaplatí to český daňový poplatník. Další potíží je, že opatření neudává, kolik kilometrů projedete.“

„Na Slovensku kompenzace dopravcům stojí 300 milionů korun. Bude kolem toho obrovská byrokracie, budou se vydávat nejrůznější průkazy a jízdenky. Když vidím, jak funguje naše veřejná správa, spíš myslím, že to bude katastrofa. “
Emanuel Šíp

Předseda je přesvědčen, že takové opatření vytvoří velké pnutí, protože spousta vlaků je dnes také přetížená. „A ti, kteří si zvykli na komfort, možná už v tom vlaku nebudou. Takže ano, může to být i ziskové, protože se bude kupovat více známek, protože více lidí nasedne zpět do aut.“

„Navíc ne každý bydlí u vlaku, takže kdyby opatření mělo být kvalitní, musí se týkat i autobusové a městské dopravy,“ připomíná Šíp.

Ten se prý s Žákem shodne na jedné věci. „Nebude to tak, že si kdykoliv a kamkoliv zadarmo vyjedete vlakem. Bude to něco jako výprodej, takže kde jsou vlaky neobsazené, tam místa vyplníme studenty, důchodci a podobně.“

„Bude to chtít nové soupravy, spoustu opatření, aby vlaky nebyly přeplněné a tak dále. Spousta lidí nakonec zjistí, že to není tak jednoduché jezdit vlakem zadarmo,“ varuje Šíp.

Vizitka – Anna Pleštilová (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:11

Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život. Anna Pleštilová z nakladatelství Bylo nebylo. Moderuje Renata Klusáková.

Natočeno 2018. Premiéra 23. 1. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h). Repríza 23. 1. 2018 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin).

Host do domu – Nina Špitálníková (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:08

Severní a Jižní Korea budou při slavnostním zahájení zimních olympijských her v jihokorejském Pchjongčchangu pochodovat společně pod jednou vlajkou. Je naděje, že se díky tomu napětí na Korejském poloostrově sníží? Jaký je život v Severní Koreji? I o tom si budeme povídat s koreanistkou Ninou Špitálníkovou, která v Pchjongčchangu studovala a mimo jiné napsala knihu Mezi dvěma Kimy. Ptát se bude Vladimír Kroc.

Natočeno 2018. Premiéra 23. 1. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h).

 

Daleká cesta (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 15:07

Pavel Hoza. Esej spisovatele a pedagoga v autorské interpretaci. Režijní spolupráce Vladimíra Bezdíčková.

Natočeno 2018. Premiéra 23. 1. 2018 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h.) v cyklu ČeskoSlovenský rok a Esej.

 

ArtCafé – Praha nepostavená (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:16

Připravil Tomáš Novotný. Hudební dramaturg Martin Starý.

O architektonických vizích ovoří Klára Brůhová a Marie Kordovská.

Natočeno 2018. Premiéra 22. 1. 2018 (ČRo 3 Vltava).

Lit.: Novotný, Tomáš: Jak mohla vypadat Praha? Na letenské pláni mělo stát technické město nebo moderní parlament. In web ČRo 3 Vltava, 22. leden 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: S

Petřínskými sady měla vést dálnice s výhledem na historické centrum. O neuskutečněných urbanistických vizích na území hlavního města se dočtete v knize Praha nepostavená. (…)

O architektuře se sice mluví často, ale málo pozornosti se dostává zajímavým studiím staveb, které nikdy nebyly postaveny. Tuto mezeru se rozhodla zaplnit Klára Brůhová z Ústavu teorie a dějin architektury ČVUT v Praze. Ve své dizertační práci se věnovala neuskutečněným architektonickým projektům pro Prahu. Nyní její studie vychází jako kniha pod názvem Praha nepostavená.

Publikace se systematicky věnuje nerealizovaným stavbám, které by viditelně zasáhly do pražského panoramatu, do historické struktury města, proměnily by pražskou zeleň, nebo by ovlivnily dopravní situaci metropole. Titul sice pokrývá jenom časové rozpětí od poslední třetiny 19. století do konce první republiky, ale probíraná témata se často nezměnila dlouhá léta, případně dodnes. Například se opakovaně setkáváme s plánovanou výstavbou na Letné a na Petříně, nebo se několikrát soutěžilo o překlenutí Nuslí a dostavbu Staroměstské radnice. Podle Kláry Brůhové však svou četností vévodí žebříčku nepostavených objektů studie nového parlamentu. (more…)

Domeček 1/10 (2018)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 12:48

Tereza Límanová. Četba z úspěšného autobiografického debutu. Pro rozhlas připravila Blanka Kostřicová. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Čte Petra Bučková.

Nastudovalo Brno v roce 2018. Premiéra 22. – 26. 1. a 29. 1. – 2. 2. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).

Lit.: anonym: Tereza Límanová: Domeček (1/10). In web ČRo 2 Praha, 22. 1. 2018 (článek). – Cit.: V knize Domeček se Tereza Límanová pomalu prochází chodbičkami svého dětství, které prožila na Malé Straně. O intenzivním prožitku silné sounáležitosti s rodným domem.

V prozaické prvotině Domeček zpracovala výtvarnice Tereza Límanová se silnou naléhavostí téma, které jistě nepatří v současné české literatuře k nejfrekventovanějším. Sounáležitosti s rodným domem, s jeho příběhem či téměř bytostí, i s příběhy jeho obyvatel – několika generací jednoho rodu.

Vypravěčka prožila v Domečku, jak je malostranský dům v rodině nazývaný, nejranější chvíle svého života. Pak se s rodiči odstěhovala do kanadského Halifaxu, odkud se vrátila v necelých čtyřech letech. Přilétla do Prahy sama, protože rodiče se ještě zdrželi v Paříži a v Londýně, kde se jí ujmul dědeček. Ten ji do Domečku: obrovského, tajuplného, neznámého, s temnou chodbou vlastně uvedl.

Domeček = útočiště

Vypravěčka na začátku až bytostně touží po návratu do Kanady, ale když postupně Domeček objevuje a obydluje, začínám se s ním taky sžívat. Domeček je útočištěm, pevným bodem ve vesmíru, jehož sílu nenaruší ani občasné spory mezi rodiči a prarodiči. Prorůstání vypravěčky a Domečku trvá celých deset ale, a pak – následuje kapitola Konec.

Kino (2017)

Filed under: Povídky — Premek @ 12:26

Igor Malijevský. Povídka současného českého spisovatele o vztahu, životě, smrti a jednom výletu do litevského Kaunasu. Z autorova rukopisu pro rozhlas připravila Klára Fleyberková. Režie Lukáš Hlavica.

Účinkuje Petr Lněnička.

Natočeno 2017. Premiéra 22. 1. 2018 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu ČeskoSlovenský rok a Současná povídka. Repríza 21. 11. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 7. 10. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Mačas, Dominik: Černý pop, Kino, Cesta na Měsíc, Měsíc nad řekou Tejo a další povídky Igora Malijevského. In web ČRo 3 Vltava, 7. říjen 2024 (článek). – Cit.: Igora Malijevského mohou znát posluchači Vltavy z vysílání Čajovny, z literárních večerů EKG, které řadu let pořádal s Jaroslavem Rudišem v pražském divadle Archa, ale také z řady básnických a prozaických knih a fotografických publikací. Právě focení je totiž jeho další vášní. Do vltavské Povídky jsme vybrali Malijevského osm krátkých próz, tři z nich uvádíme v rozhlasové premiéře. (…)

Igor Malijevský (1970) vystudoval teoretickou fyziku na MFF UK a absolvoval na téže univerzitě několik ročníků filozofie. Pracoval ovšem jako umývač nádobí v hotelu Forum, hlídač čerpadla, správce počítačové sítě, učitel fyziky na základní škole, redaktor Literárních novin, učitel tvůrčí fotografie na základní umělecké škole… Od roku 2003 je na volné noze, věnuje se literatuře a umělecké fotografii. (…)

O lásce a o tom, jak složitá někdy dokáže být, se popsaly už stohy papíru. Jenže tohle téma se nikdy nevyčerpá. A tak se k němu teď obrací i Igor Malijevský. Dělá to však svým osobitým způsobem, takže povídka Kino není žádná jednoduchá love story. Na jejím pozadí (nebo snad popředí?) se odvíjí obraz litevského Kaunasu – tak trochu exoticky ošuntělá krajina. Co dokáže udělat s tak trochu ošuntělým vztahem? (…)

 

 

Anorexie, bulimie (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:24

Host: Barbora Downes, psycholožka. Možná už jste slyšeli o anorexii nebo i bulimii. Co je to za onemocnění? Jak vznikají a jak se dají léčit? Proč se někdy jídlo stane problémem? Odpovědi nejen na tyto otázky si poslechněte v Klubu Rádia Junior s Romanou a Bárou. Moderuje Romana Růžičková.

Natočeno 2018. Premiéra 22. 1. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h) v cyklu Klub Rádia Junior – Linka důvěry.

 

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress