„Jde o zvláštní mix technické a reprezentační stavby, ale i zvláštní mix stylů, od brutalistního po hi-tech,” popisuje jedinečnost Transgasu v ArtCafé historik a teoretik architektury Lukáš Beran z pražského ČVUT.
Transgas byl postaven v letech 1972 až 1978 a ukrýval v sobě jak řídící stanici mezinárodního plynovodu, tak sídlo tehdejšího ministerstva paliv a energetiky. Po roce 1989 patřil Transgas státem vlastněným společnostem, pak ČEZU. V roce 2014 koupil komplex nový soukromý majitel s jasným investičním záměrem – komplikovaný soubor domů zbourat a vystavět místo něj obchodně-kancelářské centrum.
Klub za starou Prahu ale podal návrh na zapsání Transgasu na seznam nemovitých kulturních památek. Rozběhl se složitý proces, který po několika fázích v půlce letošního listopadu nesjpíš dospěl do své závěrečné fáze – ministerstvo kultury zastavilo přezkumné řízení a naděje na to, že Transgas bude ochráněn, takřka úplně zhasly.
„Žil jsem dřív ve Francii a jezdí sem za mnou hodně známých. Když jim tu budovu ukážu, tak si napřed myslí, že je hrozná, ale když jim řeknu její příběh, začnou ji mít rádi. Třeba když vidí propojení těch domů, které je udělané z původních trubek plynovodu… ta budova v sobě prostě má nějakého ducha,“ vysvětluje Adam Scheinherr z iniciativy SOS Transgas.
Z jeho popudu vzešla petice, kterou podepsalo téměř 4300 lidí a protestovat proti demolici se bude i v pondělí 4. 12. od 17.30 přímo před Transgasem.
„Já myslím, že jsou ještě dvě naděje. Jedna je, že developer probere a uvědomí si, že může mít autentickou stavbu namísto nějaké vágní skleněné kvádrové budovy a druhá možnost je se proti rozhodnutí ministerstva kultury odvolat k nejvyššímu správnímu soudu,“ dodává Scheinherr.
Oficiální postoj Ministerstva kultury v ArtCafé posléze zaznívá v rozhovoru s Vlastislavem Ourodou, náměstkem pro řízení sekce kulturního dědictví Ministerstva kultury. Hosty pořadu dále byli Lukáš Beran a Adam Scheinherr.
Výběr sestavil Tomáš Černý.