Ota Nutz a Jiří Vejvoda. Hovory o lidech, věcech a událostech poslouchané s odstupem dvaceti let. Hostem byl Jiří Ješ.
Natočeno 1993. Repríza 23. 9. 2017 (ČRo 3 Vltava, 6:30 h.).
19. 9. 2017
Káva u Kische – Jiří Ješ (1993)
Láska je dobrej matroš 1/3 (2017)
Petr Vodička. Seriál. Hudba a zvukový design Filip Veret Skuhrovec. Dramaturgie Kateřina Rathouská. Režie Petr Vodička.
Osoby a obsazení: Veronika Karafiátová (Šárka Vaculíková), deníček (Ivan Trojan), nádražní rozhlas (Jana Stryková), hrdinové televizního seriálu (Miroslav Krobot a Václav Neužil II.), Veroničina matka (Natálie Drabiščáková), Veroničin otec (Luboš Veselý), nádražní rozhlas / rozhlasová moderátorka (Jana Stryková), Hajaja (Dalimil Klapka), moderátor soutěže Poznej vlastnosti (Jakub Žáček), soutěžící Mirek (Miroslav Krobot), vztahový poradce (Martin Myšička). Dále účinkují Lucie Polišenská, Ondřej Rychlý, Veronika Lazorčáková, Anna Theimerová, Eva Leinweberová, Radovan Klučka, Miloš Mazal, Gustav Hašek, Martina Hudečková, Jan Meduna, David Bergman, Samuel Budiman, Hanuš Bor, Jakub Albrecht, Naděžda Fořtová, Petr Stach, Zdeněk Velen, Petr Vršek, Marek Holý, Martin Šebek, Libuše Šplíchalová, Petr Lněnička, Ladislav Hampl, Marta Dancingerová, Petr Jeništa, Tomáš Černý, Brian Caspe, Tomáš Dianiška, Aleš Vrzák, Jaroslav Plesl, Marek Němec, Lukáš Příkazký, Vasil Fridrich, Tereza Dočkalová, Naděžda Mečířová, Lubor Šplíchal, Martin Bohadlo, Martin Pechlát a Tomáš Turek.
Natočeno září 2017. Premiéra 1. dílu 31. 12. 2017 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.), 2. dílu 7. 1. 2018 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.), 3. dílu 14. 1. 2018 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.). Repríza 1. dílu 17. 3. 2019 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Hra na neděli; 1. 1. 2023 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Hra na neděli; 13. 9. 2026 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.); 2. dílu 20. 9. 2026 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.); 3. dílu 27. 9. 2026 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Hra na neděli.
Nominace na Prix Europa 2018 – Radio Fiction (pod názvem Love Is Good Stuff).
Lit.: Vodička, Petr: SERIÁL. Petr Vodička: Láska je dobrej matroš. In web ČRo 2 Praha, 17. březen 2019 (článek). – Cit.: Existuje pravá láska? Potkávají se dívčí sny s realitou? Odpoví třídílná rozhlasová hra, ve které dívčí peripetie glosuje její deníček, nádražní rozhlas nebo postavy z TV. (…)
„Hlavní hrdinka se jmenuje Veronika Karafiátová,“ upřesňuje Petr Vodička, autor a režisér v jedné osobě. „Je to dívka, která se na začátku rozhodne, že najde pravou lásku, což je naprosto pochopitelné a chvályhodné rozhodnutí, které z ní ovšem zároveň dělá cosi jako pokusné zvíře. My sledujeme její pokus a čekáme na odpověď, jestli onu pravou lásku najde. Otázka ovšem postupně nabývá fatálního rozměru: Existuje vůbec cosi jako pravá láska?“
Dívčí sny se totiž moc nepotkávají s realitou. Její naivně komické peripetie ovšem s gustem glosují nečekaní komentátoři, třeba deníček, nádražní rozhlas nebo hrdinové akčního TV seriálu.
Lit.: Vacek, Libor: Česko-slovenský silvestr aneb Spolu je nám dobře. In Týdeník Rozhlas 52/2017, s. 9 (článek).
Lit.: Rathouská, Kateřina: Existuje pravá láska? In Týdeník Rozhlas 52/2017, s. 9 (rozhovor)
Lit.: Vacek, Libor: Kdyby se Československo nerozdělilo… Poslouchejte silvestrovské mystifikační vysílání. In web ČRo 2 Praha, 27. 12. 2017 (článek). – Cit.: Československo až dodnes? Možná vás překvapí, kdo všechno ze známých osobností na tuto hru přistoupil a s jakou chutí popustil uzdu své fantazii.
Připomeňte si 25 let od rozdělení Československa. Komedií, Lenoškou Iva Šmoldase a mystifikační hrou na talkshow. Na Silvestra můžete slyšet ale i ryze české rozhlasové hry nebo netradiční Stopy, fakta, tajemství. Přečtěte si programové tipy.
Na Silvestra bude Dvojka připomínat 25 let od rozdělení Československa. Už krátce po 10:00 bláznivou komedií Jarda a Julie z pera Tomáše Dianišky, který letos získal Cenu divadelní kritiky v kategorii Talent roku. Na začátku zápletky je fiktivní situace, kdy v pražském Národním divadle právě na Silvestra hostuje soubor Slovenského národného divadla s inscenací Romea a Julie.
Už začátek představení neprobíhá hladce a všechno ještě zhoršuje všetečná rozhlasová reportérka, která z divadla živě vysílá. Je jasné, že dojde k maléru… Slovenský rodák Dianiška, který už léta žije a působí v Praze, si s neskrývanou rozkoší dělá legraci jak z hereckých kolegů, tak z rozhlasových novinářů. V režii Natálie Deákové si hlavní role zahráli Tereza Dočkalová, Zuzana Stavná, Pavol Smolárik, Luboš Veselý a Andrej Polák.
V 10:40 na komedii naváže Lenoška Iva Šmoldase s Ivou Pazderkovou, Milanem Markovičem a Michaelem Kocábem. A v 15:00 začne nejrozsáhlejší programový příspěvek: stominutová mystifikační talkshow Spolu je nám dobře aneb Obývačka. Scénář Jiřího Havelky, Jaroslava Veise a Martina Hůly pracuje s premisou, že rozpadu se na poslední chvíli podařilo zabránit a k rozdělení Československa nedošlo.
Spolu je nám dobře aneb Obývačka
Scénář Jiřího Havelky, Jaroslava Veise a Martina Hůly pracuje s premisou, že rozpadu se na poslední chvíli podařilo zabránit a k rozdělení Československa nedošlo.
Od této představy se okamžitě odvíjí ohňostroj nespoutané fantazie. Fiktivní zprávy střídají telefonáty a rozhovory s hosty ve studiu. Jak by takové nerozdělené Československo vypadalo dnes? Měli bychom uzákoněný československý jazyk? Měli bychom prezidentku, která se právě chystá na pravidelný novoroční projev? Řešili bychom poměrné zastoupení sportovců obou národů na olympiádě?
Mnohé posluchače možná překvapí, kdo všechno ze známých osobností na tuto hru přistoupil a s jakou chutí popustil uzdu své fantazii.
Kašpárkův Jánošík a Motlův Yetti
V 18:00 zazní „českoslovenština“ ve vysílání naposledy. V rozverné skoropohádkové hře Kašpárek a Jánošík. Mladý slovenský intelektuál Jánošík, který se těší na kariéru duchovního, je zprvu na hony vzdálen legendám o zbojníkovi. Toho v něm probudí až setkání s českým Kašpárkem.
S ním a s poněkud obhroublým a omezeným Uhorčíkem se vydá hájit utlačovaný chudobný lid a bojovat s mrzkou aristokracií. Činí tak velmi svérázným způsobem i s využitím mocností pekelných. Hru napsal herec pražského Divadla v Dlouhé Martin Matejka a spolu se svými divadelními kolegy, kteří stejně jako on pocházejí ze Slovenska, si v ní také v režii Heleny Herbrychové zahrál.
Silvestr na Dvojce ale nabídne i ryze české pořady. Odlehčeným tématem možná překvapí Stanislav Motl, který se vydal po stopách Yettiho. Večerní program otevře rozhlasová komedie Petra Vodičky Láska je dobrej matroš.
Láska je dobrej matroš a Mise Xylofermat
Hlavní hrdinka Veronika (Šárka Vaculíková) právě odmaturovala a chystá se odjet do Prahy. Studovat, a hlavně najít pravou lásku, o které sní ve svém deníčku. Dívčí sny se moc nepotkávají s realitou. Její naivně komické peripetie ovšem s gustem glosují nečekaní komentátoři, třeba deníček (Ivan Trojan), nádražní rozhlas (Jana Stryková) nebo hrdinové akčního TV seriálu (Miroslav Krobot a Václav Neužil).
Ve 22:00 poslouchejte galaktickou zpěvohru Mise Xylofermat. Dva mimozemšťani v ní přiletí na Zemi zachránit vzorek naší populace před zánikem planety, který má nastat právě o silvestrovské půlnoci. V režii Ivana Holečka hrají Martin Písařík, Jiří Lábus, Jaroslava Kretschmerová, Jan Vondráček, Jiří Klem, Jiří Prager a řada dalších.
Lit.: anonym: Český rozhlas hlásí dvě nominace na Prix Europa. In web Parlamentní listy, 4. 9. 2018 (tisková zpráva). – Cit.: Dva rozhlasové pořady z dílny Tvůrčí skupiny Drama a literatura a Tvůrčí skupiny Dokument Českého rozhlasu se ve dnech od 14. do 18. října utkají společně s dalšími rozhlasovými pořady na největším evropském festivalu televizních, rozhlasových a on-line pořadů – Prix Europa v Berlíně.
Na seznam nejužšího výběru nominovaných rozhlasových pořadů se z Českého rozhlasu probojovaly rozhlasová hra režiséra Petra Vodičky s názvem „Láska je dobrej matroš“ a dokument Daniela Moravce „Matyáš a maminka“. Prvním nominovaným projektem je třídílná rozhlasová hra, jejíž hlavní hrdinka se na začátku rozhodne, že najde pravou lásku. Pochopitelné a chvályhodné rozhodnutí z ní ovšem zároveň dělá cosi jako pokusné zvíře a otázka zda vůbec existuje pravá láska, nabývá postupně fatálního rozměru.
Dokument Daniela Moravce „Matyáš a maminka“ zavede posluchače do prostředí rodiny Barbory Kosíkové a jejího syna Matyáše. Osud mimořádně inteligentního chlapce Český rozhlas již v minulosti zpracoval v dokumentu o nadaných dětech, tentokrát se ovšem zabývá Matyášovým rozhodnutím zemřít. Dvaadvacetiletý hoch trpí 18,5 let svalovou dystrofií, která mu byla diagnostikována až v 19 letech. Po celou tu dobu byl Matyáš neustále unavený a psychologové zkoumali, jestli si nevymýšlí, když je tak mimořádně inteligentní, a prostě nemohli přijít na to, co mu vlastně je. Nakonec pomohlo genetické vyšetření z kapky krve. „Český rozhlas se jako médium veřejné služby jako jediné věnuje rozhlasovým žánrům dokument a drama. Z nominace dvou projektů rozdílných žánrů na největším evropském festivalu Prix Europa, který má třicetiletou tradici, máme obrovskou radost. Pro všechny, kteří se na výrobě výše uvedených pořadů podíleli, je to to již nyní velké ocenění,“ řekla ředitelka Výroby Českého rozhlasu Kateřina Konopásková.
Noční Mikrofórum – Iva Pazderková (2017)
Moderuje Zuzana Maléřová. Host: Iva Pazderková, herečka, bavička, moderátorka.
Natočeno 2017. Premiéra 22. 9. 2017 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Hrdelní proces (1992)
Karl Kraus. Z vlastních překladů vybral, uvádí a režii má Vladimír Tomeš.
Účinkuje Miroslav Moravec.
Natočeno 1992. Obnovená premiéra 22. 9. 2017 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h) v cyklu Rakouský rok a Stránky na dobrou noc.
Odvážný cestovatel (2017)
Hodina plná zajímavého povídání, písniček a soutěží. V pátečním Klubu Rádia Junior přivítá moderátor Petr Vacek odvážného cestovatele Filipa Mergentála. Dozvíme se, jaké to je putovat po světě na „čtyřkolce“, o dalekých cestách a dobrodružstvích, o přátelství a že na vozíku život nekončí .?.. Čeká na vás i pravidelná rubrika Knižní záložka, v které představíme nové dětské knihy a pohádka Jak Buriáška bolel zub od skřítka Hajaji. Nalaďte si nás v sedm večer!
Natočeno 2017. Premiéra 22. 9. 2017 (ČRo 2 Praha, 19:00 h) v cyklu Klub Rádia Junior.
Premačice (2017)
Vendula Guhová. Premediční vačice. Spletenec slov a skladeb, portrét Radioateliéru a jeho PremEdic, které si v Premačici žijí vlastním životem – pocta – pomsta – hříčka – ironie – nonsensiána. Původní skladby, jejich popisy a typicky rozhlasové úvody schroustány vačicí vytváří živočišnou masu úryvků zvuků. Ty zůstávají na svých původních místech a gradace kompozic se sbíhají. Ze všech ruchů kolem bzučí v hlavě a do ní vymluvená díra je hotová.
Natočeno 2017. Premiéra 22. 9. 2017 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h) v cyklu Radioateliér – PremEdice.
Pozn.: Premiéra proběhla v rámci večera Radioateliér speciál (2017).
Radioateliér speciál (2017)
Exklusivní vydání Radioateliéru, které zazní v přímém přenosu u příležitosti 15. výročí projektu R(A)DIO(CUSTICA). Vltavský éter se promění v medium přenášející brownův pohyb z ostrůvku pozitivní deviace. V ten se promění kavárna Obývák holešovického studia ALTA. V první části přenosu zazní repríza „Rozhovoru o umění“ z oslavy Atr’s Birthday 2016, ve které Jaroslava Haladová diskutovala s neidentifikovatelnou umělkyní. Po té uvedeme netradiční formu diskuze o perspektivách, ze kterých vnímáme svět zvukem. Diskuzi zahájí filozof Miroslav Petříček. Na něj naváží další hosté, např. hudební performer Ivan Palacký, dramaturg a režisér Lukáš Jiřička, germanista Pavel Novotný, nebo skladatelé Jaroslav Šťastný a Michal Rataj. Živý přenos ukončí spletenec slov a skladeb jako portrét Radioateliéru a jeho exklusivní programové řady PremEdice Radioateliéru. Zazní premiéra nové kompozice Venduly Guhové s názvem Premačice. Celým přenosem provede Pavel Klusák.
Natočeno 2017. Premiéra 22. 9. 2017 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h.).
Osudové ženy – Vladimíra Čerepková (2017)
21. díl z cyklu Osudové ženy . Každý týden vám nabízíme portréty femmes fatales, žen, které ovlivňovaly politický i kulturní život. Vladimíra Čerepková, česká beatnická básnířka a fascinující osobnost, kterou dva tzv. Violisté objevili v jednom pasťáku. Tento díl připravila a slovem provází Eva Dvořáková. Autorem dokudramat je Hynek Pekárek. Režie Michal Bureš.
Účinkují Lucie Štěpánková, Petra Nesvačilová, Lukáš Král, Adrian Jastraban a Simona Postlerová. Host: Alice Horáčková, publicistka a autorka knihy o Vladimíře Čerepkové.
Natočeno 2017. Premiéra 22. 9. 2017 (ČRo 2 Praha, 18:30 h). Repríza 10. 8. 2018 (ČRo 2 Praha, 18:30 h); 27. 6. 2020 (ČRo 2 Praha, 18:30 h).
Lit.: Dvořáková, Eva: Česká beatnická femme fatale a Arthur Rimbaud v sukni. Osudové ženy: Vladimíra Čerepková. In web ČRo 2 Praha, 22. 9. 2017 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Nejvýraznější česká beatnická básnířka a fascinující osobnost uhranula Poetickou vinárnu Viola i desítky mužů. Od 10 do 16 prošla několika děcáky, 4x skončila na psychiatrii a 3x se pokusila o sebevraždu. Ze všeho vinila svou matku. Skoro 40 let prožila ve Francii, aniž by uměla francouzsky.
Celý život i tvorbu Vladimíry Čerepkové (1946−2013) poznamenalo podivné dětství po dětských domovech. „O dětský domov přitom požádala sama její matka. Nebyla totiž schopna zvládat její výchovu,“ vysvětluje publicistka Alice Horáčková, které Čerepková věnovala poslední rozhovor v životě. „Celý život vlastně hledala lásku, kterou v dětství neměla.“
Když pak už byla sama v seniorském věku, označovala matku za vraha svého života. Zazlívala jí i to, že jí nikdy neřekla, kdo je její otec. „Pravděpodobně šlo o sovětského vojáka Vladimira Borisova, se kterým se její matka seznámila během posledních dnů války.“
Pro nepřekonatelný fyzický odpor
Čerepková začala básně psát už v době, kdy se naučila psát písmenka. „Jako básnířku ji ale objevili až v pasťáku v Hodkovičkách, kam přišli dva studenti FAMU Tomáš Škrdlant a Lubor Dohnal.“ Vladimíře pomáhali i dál, třeba s publikací básniček v nejrůznějších časopisech. Z „padlé holky“ se najednou stala slavná básnířka.
Už jako 17letá zazářila v Pražské poetické vinárně Viola. Žila nadoraz, bez stálého domova i zaměstnání. „Neměla stabilní příjem a tehdy tak mohla být obviněna a souzena za příživnictví.“ Asi i proto se co nejdřív vdávala. Manželství se zvukařem z Violy Oldřichem Blechou ale vydrželo jen 1,5 roku. V rozvodovém papíru najdete větu: „Rozvod pro nepřekonatelný fyzický odpor.“
Viola a Paříž
Beatnická éra ve Viole skončila v roce 1965. Vladimíra se ještě stačila setkat s americkým beatníkem Allenem Ginsbergem a strávit poslední hodiny s Václavem Hrabětem těsně před jeho nešťastnou smrtí. Krátce po sovětské okupaci odjela na podzim 1968 do Paříže. Prý proto, že před francouzskou ambasádou bylo nejmíň lidí.
„První léta v emigraci žila ve velkém smutku. Velmi intenzivně si alespoň dopisovala s českými kamarády. Okolí jí ale nerozumělo. Byla sama.“ Francouzsky se nikdy nenaučila, přesto se do Čech už nevrátila. Ve Francii pak žila prakticky bez dokladů, a jak se dalo. Psala básně, batikovala látky, chodila pomáhat nemocnému kamarádovi Janu Čepovi nebo taky uklízet Jiřímu Kolářovi.
„Byla osudovou ženou pro spoustu mužů i žen, kterým ovlivnila život. Ti, kdo se s ní i na jediný okamžik potkali, budou na ni vzpomínat do konce života. Mě uhranula intenzivní upřímností, kterou v sobě měla, a schopností z člověka okamžitě vytáhnout největší tajnosti. Taky ale nejistotou, co dalšího během rozhovoru přijde.“
Alice Horáčková
Do Čech se odmítla vrátit
Ve Francii ale poznala i dva zásadní muže svého života: Pierra Helzela a o 20 let mladšího Jana. „O něm později hovořila jako o své největší lásce. Poznali se v Paříži. Byla zralá žena, ale pořád v sobě měla obrovskou přitažlivost. Nejen fyzickou, ale i poetickou.“
Zemřela v 67 letech v Normadii, kde se jí v srpnu 2013 zastavilo srdce. I když se odmítala vrátit do Čech, její popel je uložený na pražském Břevnově.
Slovo o historii – Středověká rodina (2017)
Ženy a společenský život. Ženy a politická moc. Mýty, představy a realit. Připravila Eliška Závodná.
Natočeno 2017. Premiéra 22. 9. 2017 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h).
Plukovník Redl (1996)
Stefan Zweig. Úryvek ze vzpomínkové knihy rakouského spisovatele Svět včerejška. Překlad Eva Červinková. Připravila Blanka Stárková. Režie Petr Adler.
Účinkuje Viktor Vrabec.
Natočeno 1996. Obnovená premiéra 22. 9. 2017 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h) v cyklu Rakouský rok a Psáno kurzívou.