John Wyndham. Četba na pokračování. Překlad Jaroslav Kořán. Připravila Eva Lenartová. Hudba Nikos Engonidis. Režie Tomáš Soldán.
Účinkuje Norbert Lichý.
Nastudovala Ostrava 22. 5. 2017. Premiéra 1. dílu 4. 8. 2017 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h). Repríza 3. – 17. 7. 2020 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.) v rámci cyklu Sci-fi léto. Repríza 1. dílu 9. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.) v cyklu Filmové léto.
Vydal Radioservis a Tympanum, říjen 2017 (1 CD MP3) v akci Velký audioknižní čtvrtek.
Obsah: 1. Den poté. – 2. Kráčející rostliny. – 3. Potom se ozval pláč… – 4. Josella Playtonová. – 5. Když hoří Řím – 6. Lidé za vraty. – 7. Svět mění pravidla. – 8. Únos – 9. Tma není bezpečná. – 10. Tynshamský zámek. – 11. Na cestě. – 12. Charcott Old House. – 13. „Starý svět je tentam, a my tu zbyli…“ – 14. Život za plotem. – 15. Deset slepců na jednotku.
Pozn.: Audiokniha roku 2017, 1. místo pro Norberta Lichého jako nejlepšího interpreta roku 2017.
Lit.: Lenartová, Eva: Když lidstvo zasáhne slepota. In Týdeník Rozhlas 31/2017, s. 9 (článek). – Cit.:
Lit.: Sasínová, Petra: Norbert Lichý načítá v ostravském studiu Českého rozhlasu slavný sci-fi román Den trifidů. In web ČRo Ostrava, 28. 5. 2017 (článek + ukázka k poslechu). – Cit.: Český rozhlas natáčí v Ostravě jako četbu na pokračování slavný sci-fi román Johna Wyndhama Den trifidů. Titul z roku 1951 navrhnul pro rozhlasovou úpravu jako svou oblíbenou četbu herec Divadla Petra Bezruče Norbert Lichý. V dramaturgické úpravě Evy Lenartové a režii Tomáše Soldána ho také čte.
„Den trifidů je katastrofický příběh. Pojednává o muži, který se jednoho dne probudí a zjistí, že téměř celé lidstvo osleplo. Vydává se po stoupách těch, kteří ještě vidí. Je biologem, který pracoval s rostlinami, kterým se říká trifidi – z nich se vyvinuly krvelačné bestie. Je znalcem těch trifidů, kteří se stávají zhoubou oslepného lidstva,“ shrnuje děj románu rozhlasový režisér Tomáš Soldán.
Natáčení je zhruba v jedné třetině a Norbert Lichý právě načítá ve studiu dialogy. Připomínky režiséra slyší ve sluchátkách.
Den trifidů načítá u nás Norbert Lichý. Bude z toho nejen rozhlasová četba na pokračování, ale také audiokniha. Natáčení zaznamenala redaktorka Petra Sasínová.
„Norbert Lichý nedělá jenom vypravěče, který by četl a celý ten děj zpřítomňoval, ale v určitých pasážích hraje všechny postavy a dělá dialog v prostoru na stereo mikrofon. Pro jednoho herce je tato disciplína docela náročná,“ vysvětluje režisér Soldán.
„Doufám, že to bude znít zajímavě, že to aspoň trochu osvěží a že to posluchače nadchne,“ věří Norbert Lichý.
I když jde o text starý skoro 70 let, podle Soldána je stále aktuální. „Je tam rozhodně motiv toho, že vlastníci velkých společností mají neustále touhu, přestože se tváří jako lidumilové, ovládat toho co nejvíce a většinou způsobí katastrofu. V tomhle to je současné a dokonce i české. Taková řepka olejka dnešní a pikantní je to i v tom, že ta katastrofa přichází skrze přešlechtěné rostliny, které začnou zabíjet lidi,“ dodává.
„Myslím, že je to docela silný příběh. Silné příběhy se nikdy neztratí a myslím si, že se to bude dobře poslouchat. Pokud to ovšem já dobře přečtu, že,“ dodává s úsměvem herec.
Patnáctidílný seriál začne v srpnu vysílat Vltava. Na podzim bude Den trifidů také v nabídce vydavatelství Českého rozhlasu Radioservis.
Lit.: Smolíková, Klára: Nestárnoucí první věta. In web Naposlech.cz, 2. 11. 2017 (recenze). – Cit.: Pokud chcete někomu neznalému, a ještě navíc nedůvěřivému představit sci-fi žánr, je Den trifidů anglického spisovatele Johna Wyndhama sázkou na jistotu. Přímočarý styl vyprávění, rozvážné tempo, vypravěč pozorující rozpad civilizace se sklenkou brandy v ruce a cigaretou v koutku úst působí tak známě a samozřejmě, že čtenář ani nezaznamená, že se ocitl v postkatastrofické hře o přežití.
Text vydaný poprvé roku 1951 odmítá stárnout, přestože původní knižní obálky i starší filmové adaptace budí úsměv. Jednoduchý nápad podrobit lidstvo dvojí zkoušce – oslepujícímu reji meteoritů a trifidům, smrtícím rostlinám z vlastní zahrádky, – však dodnes neztratil v knižní podobě na přitažlivosti. Jak si stojí novinková zvuková podoba v podání
Norberta Lichého a v režii Tomáše Soldána? Má sílu vzepřít se proudu času, který dnes milovníkům apokalyptických dějů přináší příběhy plné hlučných efektů, akčních scén a vypjatých emocí?První, co posluchačovy uši zaznamenají, jsou drásavé zvuky hudebního entrée. Skladatel Nikos Engonidis, který se stejným týmem spolupracoval už na oceňované audioknize
Motýlek, vystavěl vstupní zvukovou bránu natolik fyzicky odpudivou, že slabší povahy mohou být v pokušení otočit se na patě a utéct co nejdál od místa, kde se beztrestně tahají kočky za ocas. Nebo přehrávání nervních smyčců zkrátka vypnout.Nebudu spekulovat, co k takové volbě hudebního doprovodu vedlo. Civilnost
Dne trifidů je jeho vstupní devizou. Příběh rámují šálky čaje, prázdnota opuštěných salonů, tiché vyčkávání zabijáckých rostlin ve stinných zahradách, rozmlouvání o smyslu lidského bytí. Norbert Lichý tak musí vždy s každou další kapitolou vybičovat své hlasivky k takovému výkonu, aby posluchače svým podmanivým hlasem uklidnil, ukonejšil a navodil tu správnou atmosféru. Jsme přece v Londýně a posléze na anglickém venkově, kde ostrované vždy a za každých okolností sází na rozum a sebekázeň.Pro Billa Masena, hlavní postavu a vypravěče, muže na počátku příběhu třicetiletého, mi zprvu Lichého hlas přišel starý a unavený. Postupně jsem si na něj zvykla, odložila jsem obezřetnost a začala si užívat citlivé odstínění promluv jednotlivých postav. Rozšafnost, s jakou se položil do některých pasáží, mi dokonce připomněla nahrávky Jana Wericha. I myšlenky, které by po pětašedesáti letech mohly působit banálně či jako prvoplánové moralizování, díky herci vyznívají jako slova hodná zamyšlení. K atraktivnosti románu přispívá i romantický vztah tápajícího Billa a emancipované Joselly, který vyvažuje košaté úvahy nad vinou a zodpovědností a posouvá běh událostí kupředu.Nutno říci, že text audioknihy doznal oproti originálu mnohých změn a byl zkrácen téměř na polovinu. U takto útlé knihy to považuji za zbytečné, přestože rozumím důvodům natočit v prvé řadě četbu na pokračování, která by rozsahem nevyděsila programové dramaturgy. Posluchači Vltavy tak měli možnost poslouchat
Den trifidů v patnácti dílech a ocenit příjemný překlad Jaroslava Kořána již v srpnu. Zejména ve druhé polovině mi vypuštěné pasáže chyběly a v závěru si už krácení patrně všimne i posluchač neznalý knižní podoby.
Přes veškeré výhrady je audiokniha důstojnou připomínkou žánrového skvostu, který otevírá příběh nestárnoucí první větou: „Když se probudíte v den, o kterém náhodou víte, že je to středa, a všechno kolem připomíná neděli, začnete tušit, že něco není v pořádku.“
