Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

I ženy páchají válečné zločiny, média je však zobrazují jako naivky. Nejsme zvyklí si připouštět, že by mohly páchat zločiny ze stejných pohnutek jako muži. Neumíme přijmout, že ženy, úplně stejně jako muži, jsou za určitých okolností vůbec schopny politického násilí. Připravil Petr Bouška.

Hovoří Kateřina Krulišová, která se zabývá genderem a mezinárodní bezpečností, zvláště sexuálním násilím v ozbrojených konfliktech.

Natočeno 2017. Premiéra 4. 8. 2017 (ČRo Radio Wave, 15:10 h). K poslechu zde.

Lit.: Bouška, Petr: I ženy páchají válečné zločiny, média je však zobrazují jako naivky. In web ČRo Radio Wave, 4. 8. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Irma Grese byla dozorkyní v několika ženských koncentračních táborech. Říká se o ní, že byla více sadomasochistická a extrémní v používání násilí než všichni ostatní muži.

„Společnost neumí přijmout, že válečné zločiny a násilí páchají i ženy,“ říká Kateřina Krulišová z Metropolitní univerzity. Stejně jako muži však dávají rozkazy k hromadnému znásilňování, mají podíl i na genocidách a mučení. Krulišová se zabývá tím, jak se pachatelky válečných zločinů obhajují a jak je zobrazují média, většinou jako iracionální, emotivní naivky. I v případech, kdy konají stejné násilí jako „racionální“ muži.

Které ženy jsou předmětem tvého výzkumu?
Zabývám se primárně dvěma ženami, první je Pauline Nyiramasuhuko ze Rwandy a druhá pak Biljana Plavšić z bývalé Jugoslávie. Dále bych sechtěla zabývat Lynndie England, příslušnicí americké armády, která byla odsouzena k několika letům vězení po skandálu v Abú Ghrajb v roce 2003.

Válečné zločiny, které páchaly ženy, ale známe již z dřívějších dob.
V druhé světové válce spáchalo zločiny mnoho žen. Já jsem se zabývala dvěma, které jsou, myslím si, nejznámější. Jde o Irmu Grese a Ilse Koch. Irma Grese byla dozorkyní v několika ženských koncentračních táborech. Říká se o ní, že byla více sadomasochistická a extrémní v používání násilí než všichni ostatní muži. To je taková spojnice všech nacistických žen, které se aktivně podílely na násilí. O všech se říkalo, že byly horší než muži. Irma Grese byla na konci války odsouzena k smrti. Údajně měla poměr s Josefem Mengelem, byla lesba a nutila vězeňkyně k sexu. Tvrdí se, že si užívala mučení vězňů. Více než jiní. V té době jí bylo dvacet let, také bývá zmiňován její vzhled, byla to blondýnka. Je označována za největší mrchu druhé světové války, existuje o ní několik filmů.  (more…)

Přes 95 000 migrantů přeplulo za letošní rok přes Středozemní moře do Itálie. Robert Mikoláš popisuje situaci migrantů v Itálii. Připravil a moderuje Michael Rozsypal.

Natočeno 2017. Premiéra 4. 8. 2017 (ČRo Plus, 11:34 h). K poslechu zde.

Lit.: Rozsypal, Michael: Z péče o migranty se v Itálii stává byznys, říká zpravodaj Robert Mikoláš. In web ČRo Plus, 4. 8. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Přes 95 tisíc migrantů přeplulo za letošní rok přes Středozemní moře z Afriky do Itálie, ohlásil Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Zatímco trasa z Turecka přes Řecko je prakticky uzavřena a přišlo po ní 10 tisíc běženců, Itálie se dál snaží migrační proud omezit. Italské armádní lodě od tohoto týdne můžou do libyjských vod, hlídkují u tamních břehů a migranty vracejí zpět. Z jihu Itálie se právě vrátil zpravodaj Českého rozhlasu Robert Mikoláš.

Ten projel velká města na Sicílii. Začal v Palermu, kde se setkal s místním starostou. „Je mezi představiteli italských měst vůdčí osobností těch politiků, kteří se snaží vůči migrantům uplatňovat tu nejvstřícnější tvář.“ Leoluca Orlando je starostou Palerma už více než deset let a ve svém vstřísném přístupu k migrantům má podporu voličů (poslechněte si rozhovor se starostou Palerma).

Uvědomuje si ale, že je situaci potřeba řešit. „Itálie je dnes v Evropě de facto osamocená, to slyšíme dnes a denně z úst všech italských politiků. Ti říkají, že Evropa uzavřela své hranice, že migranty z Itálie odmítá přijmout. V této souvislosti Orlando kritizoval i přístup České republiky a zemí Visegrádské čtyřky, které se postavily proti migračním kvótám,“ vysvětluje Mikoláš.

Rozmisťování po celé zemi

Po připlutí lodě s migranty do některého z italských přístavů si uprchlíky přebírají přítomní zdravotníci, státní úředníci a zaměstnanci humanitárních organizací. Na místě je ale i policie nebo armáda. Po registraci a vyšetření jsou ubytováni nejprve v provizorních příbytcích, pak je odváží do uprchlických center.

Podle Roberta Mikoláše se Italové snaží rozmisťovat uprchlíky po celé zemi, a to i přes odpor starostů severoitalských měst, kde vládne protiimigrační Liga severu. To samozřejmě vyvolává třenice a politické šarvátky.

„Myslím, že italská strana dělá maximum a italské úřady registraci zvládají. Pravdou je, že italské úřady varují před tím, že pokud vlna nepoleví, do konce roku bude migrantů 200 tisíc. Od roku 2014 už do Itálie připlulo půl milionu lidí. Současná italská vláda už nezveřejňuje, kolik jich na italském území zůstává.“

Výhodný byznys

O počtech migrantů mají italské úřady přehled prostřednictvím tzv. družstev, které se o ně starají. Podle Mikoláše dostávají na každého migranta 35 až 42 eur denně. Z péče o migranty se může stát i byznys. „Družstva mají výhodné daňové podmínky. Dokonce proběhl skandál – jeden italský politik si za dotace z Unie postavil ekologický hotel v Alpách, nikdy ho neotevřel a pak v něm ubytoval migranty.“

Družstva do center prakticky nikoho nepouštějí a získávají peníze od státu, popisuje Mikoláš. Itálie už vydala na uprchlíky 4 miliardy eur, od EU dostala několik set milionů. „Prakticky je nedeportují. Oni požádají o azyl, mohou se odvolat, to může trvat dva tři roky a na tom zase vydělávají různí experti, kteří pomáhají tyto žádosti vyřizovat. Deportace je prakticky minimální,“ vysvětluje Robert Mikoláš.

Hostem Interview Plus je novinářka Tereza Enegelová, hovoří nejen o dvojici Čechů zadržených na podzim v Turecku kvůli údajné spolupráci s kurdskými milicemi, které soud 2. srpna poslal turecký soud na 6 a čtvrt roku do vězení. Připravil a moderuje Michael Rozsypal.

Natočeno 2017. Premiéra 3. 8. 2017 (ČRo Plus, 11:34 h.). K poslechu zde.

Lit.: Rozsypal, Michael: Diplomacie je kvůli naivitě Čechů odsouzených v Turecku v těžké situaci, říká Tereza Engelová. In web ČRo Plus, 3. 8. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Dvojice Čechů, kterou na podzim loňského roku zadrželi v Turecku kvůli údajné spolupráci s kurdskými milicemi, poslal 2. srpna turecký soud na šest a čtvrt roku do vězení. „Režim prezidenta Erdogana se snaží utužit svou pozici. To, že tito Češi byli odsouzeni na, pro nás zcela jistě, dlouhou dobu, vypovídá především o tom, že Turecko jasně dává najevo, že nebude tolerovat evropský postoj, který je vstřícný vůči Kurdům,“ komentuje situaci novinářka Tereza Engelová.

„Kurdy Turecko odjakživa považovalo za vnitřního nepřítele, teď vlastně i za vnějšího, v souvislosti s vývojem konfliktu v Sýrii. Ten souvisí i s tím, co zadržení Češi v Turecku dělali,“ dodává novinářka.  (more…)

Na vysokoškolský diplom dosáhne zatím jen málo dětí z dětských domovů. Jejich podporou se zabývá nejen stát, ale i řada neziskových organizací. Jak se to daří a kde je třeba ještě přidat?

Natočeno 2017. Premiéra 3. 8. 2017 (ČRo Plus, 15:34 h.). K poslechu zde.

Z kostelů se české mešní víno dostává na stoly nejlepších restaurací. Autentické víno je zase tak populární, že se za jeho název kvůli zvýšení ceny začínají schovávat i vína vyrobená tradičním způsobem. Alternativní výroba vín v Česku zažívá rozkvět.

Natočeno 2017. Premiéra 3. 3. 2017 (ČRo Plus). Repríza 4. 8. 2017 (ČRo Plus, 15:34 h). K poslechu zde.

Lit.: Kříž, Radek – Svoboda, Vítek: Zaostřeno na vína: Už jste ochutnali mešní, autentické nebo biodynamické? In web ČRo Plus, 3. 3. 2017 (článek). – Cit.: Tvrdí, že jejich vína jsou přírodní. Nepoužívají pesticidy, vína nedoslazují, nesnaží se ovlivnit jejich chuť přidáváním dalších látek během zrání. Mešní, autentická nebo biodynamická – to jsou vína, která podle jejich výrobců vrací oblíbenému alkoholickému nápoji jeho původní chuť. Tedy tu, kterou ztratil příchodem moderních technologií. Jak se vyznat v alternativních přístupech k pěstování a zpracování vín?

Milan Paleta z Arcibiskupských zámeckých vín v Kroměříži přirovnává chuť mešního vína k autentickému setkání s vínem, s jeho prapůvodní chutí. Skupina vinařů, kteří se rozhodli pěstovat a vyrábět vína s ohledem na krajinu, půdu a odrůdu, si stejné slovo dala přímo do názvu svého sdružení. Říkají si autentisté.

„Mešní víno musí zrát v dřevěných sudech, nesmí se doslazovat, ani se při jeho výrobě nesmí používat žádné jiné preparáty, jako PVPP, želatiny a tak dále, které se u komerčních vinařství používají,” říká Paleta.  (more…)

V Archivu Plus se vrátíme do léta roku 1947. Prezident Edvard Beneš tehdy kritizoval rabování při osídlování pohraničí. Uslyšíte Jana Masaryka, který vzpomínal na svého otce. A budete u toho, když v dole Roosevelt slavnostně převezmou nový autobus. Připravil a uvádí Pavel Hlavatý.

Ze záznamů hovoří George Marshall, Edvard Beneš, Jan Masaryk a další.

Natočeno 2017. Premiéra 4. 8. 2017 (ČRo Plus, 20:05 h). K poslechu zde.

Lit.: Hlavatý, Pavel: Léto 1947 v rozhlase: politici řečnili, ale o Marshallově plánu se mlčelo. In web ČRo Plus, 4. 8. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Prezident Beneš v létě roku 1947 cestuje po vlastech českých, Jan Masaryk vzpomíná na svého otce a horníci v severočeském dole slavnostně přebírají darovaný autobus. O tom, že jsme odmítli Marshallův plán a přišli tak o poslední příležitost neskončit v sovětské zóně, nepadne ani slovo…

Prezident Edvard Beneš navštívil v letních měsících roku 1947 řadu míst a pronesl na nich řadu zvukově dochovaných projevů. Je samozřejmé, že některé jsou si dosti podobné, několik záznamů je pak technicky velmi nekvalitních.

V naprosté většině jsou dochovány pouze prezidentovy projevy, výjimečně přivítání rozjásaným davem a zcela výjimečně i pozdravné projevy místních představitelů. Proto jsme kromě několika zásadních pasáží z Benešových projevů z Hodonína, Znojma a Prahy zařadili také jedno z natočených přivítání a jediný v tomto období dochovaný pozdrav, a to předsedy místního národního výboru v Pohořelicích.

V září 1947 uplynulo deset let od smrti prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Zatímco rozhlasový projev Edvarda Beneše k tomuto výročí byl poměrně nezáživný, daleko zajímavější byla vzpomínka jeho syna Jana, tehdejšího ministra zahraničních věci. Proto uslyšíte právě ji.

Z dalších zajímavých dobových nahrávek jsme vybrali ukázky z proslovu herce Václava Vydry staršího k československé mládeži a ze zajímavého rozhovoru s českým stipendistou v Organizaci spojených národů, který byl natočen v Ženevě.  (more…)

Hostem Osobnosti Plus je vnitropolitický komentátor Alexandr Mitrofanov. V rozhovoru prozradí, jaké bylo přijít ze země okupantů do země okupované, nebo to, jaký osud měli jeho rodiče a především prarodiče pod vládou Stalina. Připravila a moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2017. Premiéra 5. 8. 2017 (ČRo Plus, 11:10 h). K poslechu zde.