Host: Petr Lněnička, herec, držitel Ceny Thálie za výkon v rozhlasové hře. Moderuje Tomáš Vacek.
Natočeno 2017. Premiéra 21. 8. 2017 (ČRo 2 Praha, 22:30 h). K poslechu zde.
22. 8. 2017
Pro a proti – Emmanuel Macron (2017)
Jak lze hodnotit sto dní Emmanuela Macrona coby prezidenta Francie? Hosty Michaela Rozsypala byli publicista a komentátor Josef Brož a bývalý velvyslanec ve Francii a publicista Petr Janyška.
Natočeno 2017. Premiéra 22. 8. 2017 (ČRo Plus, 9:34 h.). K poslechu zde.
Lit.: Rozsypal, Michael – Čihák, Ondřej: Nezkušenost, velká gesta, sklon k autoritářství, hodnotí sto dní francouzského prezidenta komentátor. In web ČRo Plus, 22. 8. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Francouzský prezident Emmanuel Macron je 100 dní ve funkci. A i když jeho hnutí Republiko vpřed vyhrálo volby, podle průzkumů klesá jeho podpora. Je možné už teď hodnotit působení nové hlavy státu?
„Čas byl ještě příliš krátký,“ uvedl v pořadu Pro a proti bývalý velvyslanec ve Francii a publicista Petr Janyška.
Podle něj Macron ukázal, že chce zemi hluboce reformovat. „Všechny tlačí k velkým výkonům. Otázka je, jestli to přinese také plody. Zatím ale vidíme jen mediální obraz, takže je otázka, co z něj je reálné.“ (more…)
Dvacet minut Radiožurnálu – Bill Clinton (2017)
Rozhovor s bývalým americkým prezidentem Billem Clintonem nejenom o tom, jak jeho chápání střední Evropy ovlivňovalo osobní přátelství s Václavem Havlem. Moderuje Lenka Kabrhelová.
Natočeno 2017. Premiéra 22. 8. 2017 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:05 h). K poslechu zde.
Lit.: -lek- (= Kabrhelová, Lenka): EXKLUZIVNĚ: Havel byl plný života a daleko svobodnější než politici bývají, říká Bill Clinton. In web ČRo 1 Radiožurnál, 22. 8. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Bill Clinton byl dvaačtyřicátým prezidentem Spojených států amerických osm let před rokem 2001. Zanechal po sobě hned několik stop, tou nejvýraznější je zřejmě proces impeachmentu, který podstoupil jako historicky druhá hlava USA. Loni se dokonce do Bílého domu vrátil coby manžel demokratické kandidátky na prezidentku Hillary Clintonové. V rozhovoru pro Radiožurnál odhaluje, co si před dvaceti lety myslel o budoucnosti Ruska, Německa a celé Evropy i co z jeho odhadů se naplnilo. A vzpomíná i na Václava Havla. „Hned od začátku jsem věděl, že z nás budou přátelé. A věděl jsem, proč ho obdivovat,“ říká Clinton. (more…)
Interview Plus – Ondřej Neff (2017)
21. srpna 1968 mu bylo 23 let, pracoval jako redaktor v tehdejším Československém rozhlase a v osudný den okupace sovětskými vojsky se podílel na vysílání. Jak po 49 letech na okupaci Československa vzpomíná? Jak to vypadalo v budově rozhlasu a v jejím okolí? A jakým způsobem se dalo vzepřít komunistické cenzuře a vysílat pravdu? Hostem v Interview Plus bude spisovatel a novinář Ondřej Neff. Připravil a moderuje Michael Rozsypal.
Hovoří publicista Ondřej Neff.
Natočeno 2017. Premiéra 21. 8. 2017 (ČRo Plus, 11:34 h.). K poslechu zde.
Lit.: Rozsypal, Michael – Erhart, Michael: Bulhaři v růžových baretech nás pobavili. Pak ale přijely tanky, vzpomíná Ondřej Neff. In web ČRo Plus, 21. 8. 2017 (článek + nahrávka k poslechu zde). – Cit.: „Já jsem byl nejmladší, takže mě vyslali do ulic, abych zjišťoval, co se děje. V prvních hodinách byly ve vysílání hlavně reakce obyvatelstva a samozřejmě zpravodajství,“ vzpomíná Neff.
21. srpna 1968 Ondřej Neff pracoval jako redaktor v Československém rozhlase a v osudný den okupace sovětskými vojsky se podílel na vysílání. „Okupanti a zrádci, kteří celou okupaci připravovali, jako první věc odpojili rozhlas a vysílání sabotovali. Poflakovali jsme se po chodbách a přicházeli stále další kolegové, ale v podstatě jsme nemohli nic dělat. Technici ovšem zjistili, že rozhlas po drátě odpojený není,“ vzpomíná.
Díky tomu se ve čtyři hodiny ráno mohlo začít vysílat, technikům se ale velmi rychle podařilo obnovit vysílání i na středních a velmi krátkých vlnách. „Lidé, kteří tehdy byli v cizině, mi později říkali, že rozhlas byl tehdy slyšet lépe než za běžných okolností. Technici na tom měli ohromnou zásluhu a i oni riskovali,“ zdůrazňuje Neff. (more…)
Žádám o slovo! (1976)
Gleb Panfilov. Překlad a rozhlasová adaptace filmového scénáře Daniela Mrázková a Vladimír Pech. Hudba Milan Baginský, řídí Vlastimil Hanuš. Zvuk Blanka Bezrová. Záznam a střih Míla Zatřepálková. Zvukové efekty Dana Brochová. Asistentka režie Věra Havlatová. Dramaturg Vladimír Remeš. Režie Josef Hajdučík.
Osoby a obsazení: Jelizaveta Uvarovová, předsedkyně městské rady (Svatava Hubeňáková), Sergej Uvarov, trenér (Zdeněk Buchvaldek), Lena (Regina Rázlová), Jura (Ladislav Potměšil), Altuchov, bývalý předseda (Čestmír Řanda), Feďa, dramatik, Jelizavetin přítel (Bohumil Švarc), Bušujev, zasloužilý člen strany (Jan Vávra), Bušujevová, jeho žena (Františka Horáková), Táňa, sekretářka UVarovové (Zdena Burdová), Spartak Ivanovič, pomocník Uvarovové (Svatopluk Skládal), Zina, spolužačka Uvarovové (Eva Vlachová-Schneiderová), Francouzka (Jarmila Baxová), překladatel (Vladimír Čech I.), Volkov, domovní důvěrník (Jindřich Rychtařík), Danilov (Jan Kuželka), dívka z Geologického trustu (Libuše Matějová), architekt (Zdeněk Kutil), zástupce architekta (Jaroslav Wagner-Klenka), Kozlov, specialista (Ladislav Šimek), Věňa, řídič Uvarovové (Ladislav Kazda), muž (Raoul Schránil), dispečer (Artur Šviha), lékař sanitního vozu (Viktor Brehovský), matka nevěsty (Jaroslava Drmlová), otec nevěsty (Karel Kvarda), nevěsta (Daniela Bartáková), ženich (Karel Meister), návštěvník (Milan Pěkný), hlas (Viktor Brehovský). Dále účinkuje Činoherní sbor Čs. rozhlasu, řídí Artur Šviha.
Natočeno 1976. Premiéra 1. 12. 1976 (Praha – RPD, 19:30 – 20:42 h.; 70 min.).
Lit.: -hj- (= Holý, Josef): Rozhlas. Žádám o slovo. In Rudé právo, 3. 12. 1976, s. 5 (recenze).
Dej obsah svým hodinám (1976)
Rozhlasová mozaika o mladých letech Klementa Gottwalda. Použité verše a myšlenky Petr Bezruč, Stanislav Kostka Neumann, Marie Pujmanová, Konstantin Biebl, Vítězslav Nezval, František Halas, Petr Jilemnický, Ladislav Štoll a František Nečásek. Připravil Přemysl Mrázek. Dramaturg Václav Cibula. Režie Oldřich Hoblík.
Účinkují František Vicena, Bohumil Švarc, Jiří Hanák, Drahomíra Fialková a Dagmar Sedláčková.
Natočeno 1976. Premiéra 23. 11. 1976 (Vltava, 11:00 – 12:00 h.) k 80. narozeninám Klementa Gottwalda.
Lit.: anonym: Takový byl. In Rudé právo, 22. 11. 1976, s. 5 (anotace).
-hj- (= Holý, Josef) – Rozhlas. Slova a činy. In Rudé právo, 26. 11. 1976, s. 5 (recenze).
Cizí domov (1976)
Alexandr Volodin. Rozhlasová hra podle scénáře k filmu Dcery a matky. Rozhlasová úprava Galina Kopaněvová. Klavírní improvizace Vladimír Truc. Zvuk Libuše Strnadová. Záznam a střih Marie Čiperová. Hudební a zvukové efekty Hana Brothánková. Asistentka režie Kateřina Hrdinová. Dramaturg Josef Hlavnička. Režie Josef Melč.
Osoby a obsazení: Olga Vasiljevová (Alena Hesounová), Jelena Alexejevna Vasiljevová (Jana Štěpánková), Vadim Antonovič Vasiljev (Zdeněk Buchvaldek), Aňa (Ivana Vondrovicová), Galja (Radmila Malá), Petr Pavlovič Vorobjev (Jaromír Spal), Rezo (Jiří Novotný), Nataša (Nina Divíšková), teta Klava (Ludmila Burešová), hlas (Miroslava Hajská).
Natočeno 1976. Premiéra 17. 11. 1976 (Praha – RPD, 20:00 – 21:02 h.; 59 min.).
Pozn.: Podle filmového scénáře byl natočen film Dcery a matky (režie Sergej Gerasimov).
Lit.: lk: Cizí domov. K připravovanému pořadu. In Rozhlas 46/1975 (3. 11. 1975), s. 4 (článek). – Cit.: Hry Alexandra Volodina mají již řadu let pevné místo v repertoáru divadel nejen Sovětského svazu. Upoutávají hlubokou lidskostí hrdinů, zajímavými průhledy do všedního života lidí, citovostí. Stejnými kvalitami se vyznačuje i filmový scénář, který tento dramatik napsal pro významného režiséra Sergeje Gerasimova a který se stal východiskem naší rozhlasové hry.
Zavádí nás do, dalo by se říci, »průměrné« moskevské intelektuální rodiny vysokoškolského pedagoga, jeho ženy — bývalé tanečnice a matky dvou dcer, v níž se jednoho dne objeví děvče z Uralu, mladičká dělnice, která usoudí na základě mylné informace, že paní domu je její matka … Nedorozumění se přirozeně vysvětlí, ale dívka — Olga — zůstane hostem v rodině. Volodin citlivě váží konflikty se střetnutí těchto dvou odlišných duchovních a sociálních světů: naivita a přímočarost děvčete vychovaného v dětském domově pomáhá hostitelům v novém světle spatřit ustálené konvence jejich životního stylu a pro Olgu naopak pobyt v kultivovaném prostředí nesporně ovlivní i její další životní orientaci. Hra má komorní charakter a scénky humorné střídají dialogy s hlubším psychologickým podtextem. (…)
Lit.: hj (= Holý, Josef): Rozhlas. Málo osobitosti. In Rudé právo, 19. 11. 1976, s. 5 (recenze).
Hlásí se nám Milovice (1976)
Veřejná nahrávka k Měsíci československo-sovětského přátelství. Tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1976. Premiéra 13. 11. 1976 (Praha).
Lit.: -hý- (= Holý, Josef) – Na věčné časy. In Rudé právo, 16. 11. 1976, s. 5 (recenze).
Horizont 1977 – Kdo je Pavel Kohout, jeden ze signatářů pamfletu „Charta 77“ (1977)
Připravil kolektiv redaktorů Hlavní redakce propagandy. Vedoucí redakce PhDr. Zdeněk Strejc. Redaktor PhDr. Zdeněk Strejc a kol.
Hovoří Vojtěch Trapl, Antonín Dvořák a Vilém Nový.
Natočeno 1977. Premiéra 31. 1. 1977 (Praha, 16:30 h).
Text in Svět rozhlasu 37/2017, s. 92 a násl.
21. 8. 2017
Sherlock Holmes ve státních službách (2017, 2018)
Sir Arthur Conan Doyle. Rozhlasová adaptace povídky Bruce-Partingtonovy dokumenty ze sbírky Poslední poklona Sherlocka Holmese. Překlad Eva Kondrysová. Dramatizace Martin Velíšek. Hudba Jakub Rataj, řídí autor. Hraje FAMA Kvartet. Produkce Dana Reichová. Zvuk Radek Veselý a Milan Křivohlavý. Ruchy Petr Šplíchal a Jiří Litoš. Dramaturgie Kateřina Rathouská. Režie Vít Vencl.
Osoby a obsazení: Sherlock Holmes (Jan Hájek), doktor John Watson (Pavel Batěk), Violet Westberryová, snoubenka Arthura Westa (Marika Procházková), Arthur West (Lukáš Příkazký), paní Hudsonová (Jana Boušková), Mycroft Holmes (Tomáš Pavelka), Lestrade (Ladislav Hampl), vedoucí oddělení Johnson (Hanuš Bor) a plukovník Valentin Walter (Jiří Hána).
Zkouška 5. 9. 2017 (ruchy, chůze, Big Ben, ulice), 13. 9. 2017 (herecká). Premiéra 17. 9. 2017 (ČRo 2 Praha, 20:00 h) v rámci cyklu Léto s Sherlockem. Vysíláno živě.
Vydal Radioservis, březen 2018 (1 CD / MP3; CRO972-2; EAN 8590236097223).
Pozn.: O přípravě a vysílání hry připravil Tomáš Černý dokument Sherlock Holmes a případ s rádiem (k poslechu zde).
Lit.: Velíšek, Martin: Sherlock Holmes ve službách rozhlasu. In Týdeník Rozhlas 37/2017, s. 8 (článek).
Hnilička, Přemysl: Jak se drama vysílalo a vysílá živě. In Týdeník Rozhlas 37/2017, s. 8 (článek).
Vencl, Vít: Zvuk, který nese lidskou stopu. In Týdeník Rozhlas 37/2017, s. 9 (článek).
Lit.: Velíšek, Martin: Spojení klasické detektivky a dřevního způsobu natáčení. Léto s Sherlockem uzavře rozhlasová hra vysílaná živě. In web ČRo 2 Praha, 11. 9. 2017 (článek + youtube odkaz). – Cit.: Příběhy o Holmesovi psal Doyle dlouhých 40 let (1887-1927). Poslechněte si jeden z jeho nejoblíbenějších.
Takhle se naposledy hry dělaly před 70 lety. Nenechte si ujít jedinečnou adaptaci Bruce-Partingtonových dokumentů. Vysíláme živě i na YouTube nebo Facebooku.
Pro milovníky rozhlasových her přichystala stanice Dvojka mimořádnou exkluzivitu. Léto s Sherlockem se rozhodla uzavřít nově natočeným holmesovským příběhem, jehož inscenace vznikne jako v pionýrských časech rozhlasu – odvysíláním v přímém přenosu.
Takto se rozhlasová hra u nás naposledy vysílala v roce 1948. Retro spojení snad nejklasičtější detektivky a dřevního způsobu natáčení se zdá velmi inspirativní. A to nejen kvůli blízkosti časů zrodu, ale především obdobným potenciálem hravosti a nadhledu. Poslouchejte/sledujte živě v neděli 17. září 2017 od 20:00.
Retro rekvizity
„V přímém přenosu vytvoříme ve vinohradském Studiu 2 s pomocí ruchařů i přítomných diváků ulice Londýna, byt v Baker Street i restauraci, kde se Sherlock schází s dr. Watsonem. Při odhalování vraha budeme přelézat zdi, rozbíjet okna i páčit pokladny,“ slibuje režisér inscenace Vít Vencl.
„Všechno vytvoříme ve studiu jako v první polovině minulého století. Ve studiu se objeví dřevěné schody i dveře, které skřípaly v Českém rozhlase před desítkami let. Přivezeme písek i štěrk, abychom mohli být u každého kroku našich detektivů. Smyčcové kvarteto, posazené po boku herců, bude doprovázet jejich pátrání živou hudbou.“
Sherlock ve státních službách
Kritéria pro výběr povídky byla jasná: měl by to být dosud nerealizovaný příběh a měl by dát dostatek příležitostí ke zvukovému vyprávění. Volba padla na povídku Bruce-Partingtonovy dokumenty (The Adventure of the Bruce-Partington Plans).
Bruce-Partingtonovy dokumenty
Povídka vyšla časopisecky v roce 1908. Během první světové války ji Doyle zařadil do knihy Poslední poklona Sherlocka Holmese (1917), zřejmě i díky jejímu vlasteneckému podtextu. Později ji zahrnul i do seznamu svých nejoblíbenějších povídek.
Je až s podivem, že dosud ušla zájmu rozhlasových tvůrců. Mezi lety 1965 a 1988 byla totiž několikrát adaptována pro TV a film a v roce 1994 se samozřejmě stala součástí kompletního zpracování příběhů slavného detektiva neméně věhlasnou BBC. Český rozhlas svou adaptaci Doylovy povídky uvede pod názvem Sherlock Holmes ve státních službách.
Live stream na Facebooku i YouTube
Děj se odehrává se v roce 1895 a Holmes v ní skutečně řeší zakázku z těch nejvyšších míst. Tu mu zprostředkuje jeho bratr Mycroft Holmes. Doyle ho v příběhu pátrání po ukradených plánech ponorky přivedl na scénu počtvrté a naposledy. Vystupuje zde také detektiv Lestrade.
Naopak z kánonu holmesovských postav v původní povídce chybí paní Hudsonová. Dovolili jsme se zpronevěřit originálu a do domu na Baker Street jsme ji vrátili. Po odvysílání bude videozáznam hry dostupný na YouTube kanálu Dvojky. Odebírejte!
Lit.: anonym: Český rozhlas v neděli uvede po sedmdesáti letech živě vysílanou rozhlasovou hru. Završí tak léto s Sherlockem. In web Mediahub, 14. 9. 2017 (článek). – Cit.: Český rozhlas Dvojka odvysílá v neděli 17. září od 20.00 hodin v přímém přenosu rozhlasovou hru Arthura Conana Doyla „Sherlock Holmes ve státních službách“. Živě vysílaná hra se vrací poprvé od roku 1948 a symbolicky tak uzavře velký letní projekt „Léto s Sherlockem“.
„Na tento nápad nás přivedl fakt, že se v posledních letech v některých skandinávských rozhlasech, ale i jinde v Evropě k této metodě vrátili, samozřejmě jako k experimentu. Živě vysílat dramatický tvar, to ještě zdůrazňuje kouzlo a krásu rozhlasu – kdy nás pouhý zvuk přenese teď a tady do jiného prostoru, času, příběhu. A přitom se to někde zároveň děje ve skutečnosti,“ říká šéfredaktor Českého rozhlasu Dvojka Martin Groman.
Základem inscenace se stala povídka „Bruce-Partingtonovy dokumenty“, která vyšla nejdříve časopisecky v roce 1908 a Arthur Conan Doyle ji posléze zařadil do knihy „Poslední poklona Sherlocka Holmese“, kterou připravil k vydání během první světové války v roce 1917. Mezi lety 1965 a 1988 byla několikrát adaptována pro televizi a film, rozhlasové zpracování se nikdy neuskutečnilo, upřesnil pozadí inscenace Jakub Hritz z Rozhlasu.
„Kritéria pro výběr povídky byla jasná. Najít dosud nerealizovaný příběh s dostatkem příležitostí ke zvukovému vyprávění a volba padla na povídku „Bruce-Partingtonovy dokumenty“. Je až s podivem, že dosud ušla zájmu rozhlasových tvůrců,“ říká autor dramatizace Martin Velíšek.
„Rozhlasovou hru „Sherlock Holmes ve státních službách“ odvysílá Český rozhlas Dvojka živě ze Studia 2 v neděli 17. září od 20.00 hodin a kromě klasického rozhlasového přenosu ji nabídne také prostřednictvím streamu na Facebooku a YouTube,“ dodává Jakub Hritz.
Lit.: Konopásková, Kateřina: Události – Rozhlasová hra živě. In web Česká televize, 17. 9. 2017 (reportáž). – Cit.: Po sedmdesáti letech se bude vysílat rozhlasová hra živě. Český rozhlas už za necelou hodinu uvede experiment, kterým se vrací do své minulosti.
Lit.: Brychta, Jan: Dvojka představila Sherlocka Holmese ve státních službách jako první rozhlasovou hru ve videu. In web Digizone, 20. 9. 2017 (článek + odkaz na YouTube). – Cit.: Kromě klasického přímého přenosu tak mohli milovníci Sherlocka Holmese sledovat případ oblíbeného hrdiny ve státních službách také prostřednictvím kamer na serveru YouTube. Videozáznam celé hry je k dispozici neomezeně. Na začátku nedělního večera jsem si říkal, že to třeba bude nejen po sedmdesáti letech poprvé, ale také na dalších sedmdesát let naposled. Ale jak jsem tak sledoval reakce herců, režiséra, produkce, ale hlavně ohlas od posluchačů – od telefonátů, přes maily, sociální sítě… bude to asi dřív, kdy se do podobného dobrodružství pustíme znovu,
těší se šéfredaktor Českého rozhlasu Dvojka Martin Groman.
Komponovaný večer doplnil od 22 hodin reportážní dokument Tomáše Černého Sherlock Holmes a případ s rádiem o přípravě této rozhlasové hry a živého přenosu. Více informací a video naleznou zájemci na webu stanice.
Lit.: Taud, Rostislav: „Před pány ruchaři klobouk dolů!“ Kdo jsou neviditelní hrdinové Sherlocka živě? In web ČRo 2 Praha, 21. 9. 2017 (článek + ukázky k poslechu). – Cit.: Jiří Litoš a Petr Šplíchal se k ruchařině dostali podobně. Od zvukové techniky přes zvukového mistra až ke gramomixérství (dřív se totiž zvuky mixovaly ze dvou gramofonů, až později z pásků, dnes z počítače).
Proč na sobě měli bílé pláště? Kterého zvuku se bojí? A jak se dělá třeba chůze ve sněhu? Všechno vám vysvětlí ropáci Petr Šplíchal a Jiří Litoš. Jak se natáčela inkriminovaná scéna vraždy, najdete ve fotogalerii.
Dvě postavy v bílých pláštích schované pod schody naproti hercům vzbudily nejvíc pozornosti při živém přenosu rozhlasové hry Sherlock Holmes ve státních službách. Hlavně na sociálních sítích. Kdo jsou oni ruchaři? A proč na sobě měli bílé pláště?
„Byla to taková malá pocta někdejším zvukovým mistrům a režisérům, kteří právě v takových pláštích pracovali běžně,“ vysvětlují oba ropáci (ze zkratky ROP – režisér ozvučení pořadů). Naposledy se totiž rozhlasová hra vysílala živě v roce 1948. Jak vypadá jejich běžná práce dnes? „Vybírám muziku a zvuky, když se natáčí rozhlasová hra nebo ostatní slovesné pořady,“ vysvětluje Petr Šplíchal, který spolupracuje i na seriálu Historie českého zločinu.
Zvuky líbání nám kradou herci
„Pořad vzniká tak, že dramaturg vybere text, produkce pozve herce, nad tím bdí hlavní slovesný režisér, který za pomoci zvukaře ve studiu natočí slovo podle scénáře. A my mezitím se scénářem a po domluvě s režisérem zajistíme hudbu a zvukový doprovod a pak při závěrečném stáčení v režii v počítači ve stopách pod sebou všechno různě upravujeme, časujeme, barvíme,“ doplňuje Jiří Litoš.
Často musejí zvuky někde sami natočit. „Když jsme dělali Jméno růže od Umberta Eca, neměli jsme v archivu žádné pořádné klášterní dveře. Jeli jsme je tedy natočit do břevnovského kláštera,“ popisuje Šplíchal. Taky třeba první stereo hra Krápník a Františka se pro lepší ozvučení točila přímo v Koněpruských jeskyních. „Zvuky líbání nám ale vždycky ukradnou herci.“
Zvuk, kterého se bojíme
S jakými zvuky bývá problém? „Třeba pád vánočního stromečku,“ posteskl si v minulosti Jiří Litoš. „Když totiž spadne, ozdoby zachrastí málo, protože větve ten zvuk přebijí. Musíme sehnat dost starých ozdob, které rozbijeme a pak k tomu přimíchat zvuk stromku. Ale pád stromku s ozdobami naživo natočit nejde.“
Na druhou stranu i zvukový archiv rozhlasu skrývá svá tajemství. „Máme tam zvuk, kterého se bojíme. Jmenuje se sténání umírajícího. Natočil ho kdysi pan Tieftrunk v nemocnici. Jde o ženu, která vypustila duši.“ Jindy v archivu najdete jen část zvuku, třeba mouchu, ale potřebujete celé hejno.
Zvuky musí sednout herci
Jak se liší jejich práce od práce ruchařů ve filmu? „Ve filmu je práce podobná,“ vysvětluje Šplíchal. „Jen s tím rozdílem, že se točí víc kontaktně, venku. My točíme spíš ve studiu. V jednom je to ale podobné: přidávání živých zvuků. Dělám je se sluchátky přímo se slovy herce. Třeba kroky, nebo různé vrzání.“
Proč se to nedělá umělými zvuky z datábáze? „Ono by se to třeba nespojilo rytmicky. Ve studiu máme například různé druhy podlah. Někdy je tam šest dlaždic, čtyři prkna a pak pískoviště, kde se dělají kroky ve štěrku. Dohráváme to přesně na míru herci a situaci. Časté je taky nalití kávy nebo čaje. Je ale možné, že zvukař si v budoucnu bude vybírat zvuky sám.“
Profesionální deformace a audiohrátky
A čím se ruchaři baví? „Měl jsem do dokumentu o Daliborce zajistit teskný houslový motiv. Vypůjčil jsem si operu Dalibor a naučil se ten hlavní motiv. Takže nakonec v Daliborce Dalibor hrál árii Dalibora z opery Dalibor. Byl to krátký motiv, ale já se tím bavil,“ směje se Jiří Litoš. Poslechněte si několik zvuků a poslechněte si, jak je ropáci vyrobili.
Lit.: anonym: Český rozhlas: První rozhlasová hra, vysílaná po 70 letech živě, vychází jako audiokniha. In web Parlamentní listy, 4. 4. 2018 (tisková zpráva). – Cit.: Vydavatelství Radioservis a Český rozhlas Dvojka představují záznam z unikátního živého vysílání rozhlasové hry od Sira Artura Conana Doyla: Sherlock Holmes ve státních službách.
Sherlock Holmes ve státních službách je první rozhlasová hra, vysílaná po 70 letech živě ze studia Českého rozhlasu.
Povídka Bruce – Partingtonovy dokumenty vyšla časopisecky v roce 1908. Během první světové války ji Arthur Conan Doyle zařadil do knihy Poslední poklona Sherlocka Holmese (1917), zřejmě i díky jejímu vlasteneckému podtextu. Později ji zahrnul i do seznamu svých nejoblíbenějších povídek.
Čtyři mikrofony, u kterých se střídají herci, kout pro ruchaře a muzikanti strčení v díře … Naposledy se takhle u nás rozhlasová hra vysílala v roce 1948.
Retro spojení snad nejklasičtější detektivky a dřevního způsobu natáčení se zdá velmi inspirativní. A to nejen kvůli blízkosti časů zrodu, ale především obdobným potenciálem hravosti a nadhledu.
„V přímém přenosu vytvoříme ve vinohradském Studiu 2 s pomocí ruchařů i přítomných diváků ulice Londýna, byt v Baker Street i restauraci, kde se Sherlock schází s dr. Watsonem. Při odhalování vraha budeme přelézat zdi, rozbíjet okna i páčit pokladny,“ říká režisér inscenace Vít Vencl. „Obstarali jsme si i zelnou hlávku, abychom mohli zachytit samotný okamžik vraždy.“