Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Antonín Cekota. Četba na pokračování z knihy, která odhaluje mnohၠtajemství ze života Tomáše Bati i klíčové okamžiky světoznámé firmy. Pro rozhlas připravila Blanka Kostřicová. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Čte Martin Sláma.

Natočeno 2017. Premiéra 1. dílu 4. 6. 2017 (ČRo Plus, 23:33 h) v cyklu Radiokniha. Repríza 1. dílu 23. 3. 2026 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Obsah: Díl první: Zrození podnikatele. V roce 1876, kdy se narodil Tomáš Baťa, byl Zlín malým podhorským městečkem venkovského rázu. Tomášův otec byl obuvník, stejně jako jeho dědeček, pradědeček… Osm generací Baťů-ševců předcházelo devátému Tomášovi, který již jako předškolní chlapec vyráběl z odřezků kůže botičky pro panenky a snažil se je prodávat na jarmarcích. Později založil svůj první samostatný podnik na výrobu obuvi – s bratrem a sestrou.

Díl druhý: Boj s dluhy. První pokus Tomáše Bati o podnikání v obuvnické výrobě, který učinil společně se dvěma svými sourozenci, skončil neúspěšně – velkým zadlužením, které plynulo z nedostatku zkušeností. Devatenáctiletý Tomáš vyvinul nadlidské úsilí a dluhy splatil (i za bratra, který mezitím narukoval). Podnik se stává jeho vlastnictvím.

Díl třetí: Od Tolstoje k továrně. Mladý Tomáš Baťa byl hodně ovlivněn četbou L. N. Tolstého. Snil o tom, že až si po splacení dluhů něco vydělá, koupí si malou zemědělskou usedlost a bude mít jen tolik, kolik bude potřebovat pro sebe a svou rodinu. Názor změnil v Německu, kde poprvé uviděl obuvnické stroje a uvědomil si, že blahobyt země pochází od těchto „ocelových obrů“. V tomto se utvrdil na další cestě – do Spojených států.

Díl čtvrtý: Inovace továrny. Tomáše Baťu inspirovala zkušenost z americké cesty zejména ve dvou aspektech: jednak si všiml vztahů mezi lidmi v továrně, kde továrník vždy říkal „my“, nikoli „já“ jako v Evropě; jednak ho zaujala vysoká míra specializace v americkém obuvnickém průmyslu. Rozhodl se obojí zavést i ve Zlíně.

Díl pátý: Svatba a růst podniku. V roce 1912 se Tomáš Baťa oženil s Marií Menčíkovou, dcerou ředitele c.k. knihovny ve Vídni; v roce 1914 se manželům Baťovým narodilo první a jediné dítě, syn Tomáš. Léta 1912-14 lze považovat za období určité harmonizace, kdy zkušený podnikatel nabyl mistrné schopnosti zhodnotit celek a nepřehlédnout detail, kdy ovládl podnikání jako umění. Rozhodl se obojí zavést i ve Zlíně.

Díl šestý: Léta válečná. V srpnu 1914 Tomáš Baťa cítil, že jeho dvacetiletá práce se hroutí. Normální obchod skončil. Baťa přesto udržoval podnik během války v provozu; navíc organizoval ve velkém svépomoc – především se snažil zabránit hladu ve Zlíně. Úspěšně. Ke konci války založil malou továrnu v Pardubicích a začal připravovat otevírání vlastních prodejen, které by mohly zajistit práci po válce.

Díl sedmý: Boje poválečné. S rozpadem monarchie zdědilo Československo hospodářské i sociální problémy hrozivých rozměrů. Řada let po 1. světové válce nepřinášela Tomáši Baťovi nic než nadlidskou práci, bez naděje na zisk. Cennějším kapitálem však pro něj byla – jako vždy – osobní čest, která „nařizovala“ vytrvat, pracovat s napětím fyzických i duševních sil.

Díl osmý: Léta rozvoje. Tomáš Baťa zavádí ve svém podniku originální systém účasti pracovníků na zisku – čímž zaměstnanci získávají pocit, že pracují na svém. Toto zařízení se velmi osvědčuje. Počátkem 20. let přivádí „touha tvořit“ Baťu do obecní politiky. Jeho strana Baťovci s velkou převahou vítězí ve volbách.

Díl devátý: Starosta města. Tomáš Baťa je zvolen starostou Zlína. Usiluje o výstavbu moderního města, v němž jsou samozřejmostí vodovod, elektřina nebo asfaltové silnice. Vynalézá a realizuje nové typy továren, usiluje o splynutí města s přírodou, o propojení průmyslu a zemědělství.

Díl desátý: Stavitel, exportér, výrobce. Tomáš Baťa koncipuje a realizuje projekt proslulé kolonie rodinných domků pro dělnictvo – s moderním vybavením, se zahrádkami, finančně dostupné. V továrně zavádí systém decentralizované výroby. Počátkem 30. let, v období hluboké hospodářské krize, hledá nové trhy v severní Africe.

Díl jedenáctý: Učitel a vychovatel. „Chcete-li vybudovat velký podnik, vybudujte napřed sebe,“ doporučoval Tomáš Baťa na přednášce studentům Vysoké školy technické v Praze. Na tomto principu stavěl i svoji proslulou Baťovu školu práce, jíž prošly tisíce mladých mužů a žen. Podobným způsobem vychovával i svého syna.

Díl dvanáctý: Nástupce. Oslavy 1. máje. V synovi vychoval Tomáš Baťa zdatného nástupce, který díky otcově výchově dokázal zvládnout vše nepředstavitelné, co zemi i podnik očekávalo. Ve 20. letech se oslavy 1. máje staly komunistickou demonstrací nenávisti. Tomáš Baťa, který nesnášel násilí všeho druhu, se rozhodl proměnit ve svém podniku tento svátek v přátelské setkání pracovníků továrny.

Díl třináctý: Příznaky zemětřesení. Představa Tomáše Bati o světě sjednoceném hospodářsky vzájemnou výměnou zboží, materiálů, služeb, plateb a styků nevyhnutelně předpokládala a potřebovala světový mír. Víra v uskutečnění této představy však brala koncem 20. let pozvolna za své.

Díl čtrnáctý: Boj s krizí. Tomáš Baťa se snažil čelit světové krizi po svém: usilovnou prací, snahou o zlepšování výroby, rozvoj podniku, zvýšení exportu. Koncem 20. let se stal také nadšeným obdivovatelem letectví – což částečně souviselo s jeho obchodními cestami.

Díl patnáctý: Ten červencový den 1932. Začínal lehkou mlhou. Tomáš Baťa se chystal na obchodní cestu do Švýcarska. Mlha ve Zlíně neustupovala, avšak okolní obce hlásily jasno. Baťa se zkušeným pilotem tedy vyletěli. Několik vteřin po startu letadlo havarovalo. Tomáš Baťa i pilot byli na místě mrtvi.

Lit.: Kostřicová, Blanka: Geniální podnikatel Tomáš Baťa. Příběh krále obuvi složený z jeho deníku i vzpomínek blízkých. In web ČRo Plus, 23. 3. 2026 (článek). – Cit.: Poctivost, čest, osobní příklad a schopnost pracovat až do úmoru. To jsou vlastnosti, kterými proslul Tomáš Baťa (1876–1932). Jeho cestu od ševcovského verpánku po krále obuvi a starosty Zlína vypráví Antonín Cekota, který v legendárním podniku sám začínal a později se stal ředitelovým blízkým spolupracovníkem. V knize Geniální podnikatel Tomáš Baťa dokládá, jaké hodnoty šéf zastával, jak překonával překážky a srovnává to s tím, z jak skromných poměrů pocházel. (…)

Lit.: Kostřicová, Blanka: Tomáš Baťa: podnikatel, génius a dříč. In Týdeník Rozhlas 22/2017 (článek).