Tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1971 (?). Premiéra (?) 20. 1. 1972 (Tretí program, 22:00 – 23:00 h.) v rámci cyklu Experimentálna redakcia uvádza.
27. 5. 2017
Tvár slova – Prvých trinásť (Tvář slova – Prvních třináct, 1971?)
Literární týdeník. Úvaha nad dílem mongolské spisovatelky S. Udvalové. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1971. Premiéra 20. 1. 1972 (Tretí program, 18:50 – 19:30 h.) v rámci cyklu Týden mongolské literatury.
Lenin v spomienkach (Lenin ve vzpomínkách, 1971)
Rozhlasové pásmo u příležitosti 48. výročí smrti. Tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1971. Premiéra 20. 1. 1972 (Tretí program, 16:00 – 16:30 h) v cyklu Rádio mladých poslucháčov.
Dnešní Plus – Lída Rakušanová (2017)
Připravila Jana Klementová.
Natočeno 2017. Premiéra 26. 5. 2017 (ČRo Plus, 11:25 h.). K poslechu zde.
Lit.: Klementová, Jana: V 21 emigrovala, pak ji lidé poslouchali na vlnách Svobodné Evropy. Lída Rakušanová slaví 70 let. In web ČRo Plus, 26. 5. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česká novinářka a komentátorka Lída Rakušanová v pátek slaví 70 let. Její hlas zněl pravidelně z mnichovského Rádia Svobodná Evropa od roku 1975. Po sametové revoluci se z emigrace vrátila zpět do Česka. Dnes je stále aktivní novinářkou a komentátorkou nejen na vlnách Českého rozhlasu.
Lídě Rakušanové bylo 21 let, když začala sovětská okupace. „Byla jsem navíc tenkrát v Českých Budějovicích a pořád jsem si říkala: ,To není pravda, to se prostě nestalo doopravdy. To, co slyším v rádiu, je nějaká absurdní hra,‘“ vzpomíná.
Její tehdejší přítel a nynější manžel Josef kvůli tomu emigroval, Lída Rakušanová se rozhodla opustit republiku taky. „Vyřídila jsem si na rok povolení k odjezdu a přerušení studia. Na rok proto, že jsem nevěděla, jestli se to tady všechno ještě neurovná do nějaké podoby, ve které bych chtěla žít.“
„Museli jsme dávat pozor na to, v jakých podmínkách se vysílání Svobodné Evropy musí v Československu poslouchat, totiž v podmínkách bestiálního rušení. A lidé asi skutečně nebyli zvědaví na to, abychom tam dělali nějaká cingrlátka.“
Lída Rakušanová (more…)
26. 5. 2017
Muž z jamy a deti z lásky 1/5 (Muž z jámy a děti z lásky, 2017)
Vanda Rozenbergová. Četba na pokračování. Dramaturgie Zuzana Belková. Hudební dramaturgie Ludmila Hodulíková. Zvuk Stanislav Kaclík. Produkce Silvia Lukáčová. Režie Milena Lukáčová.
Účinkuje Lucia Vráblicová.
Natočeno 2017. Premiéra 1.-5. 5. 2017 (Rádio Devín, 13:00 h). Repríza 26.-30. 11. 2018 (SRo Rádio Devín, 22:30 – 22:59 h.).
Pozn.: „Všetko je na mne,“ hovorí chlapec. Je viac ako chlapec, má za sebou prvých dvadsaťpäť rokov života a chcel by zabezpečiť rodinu bez matky, ustrážiť sestru, vychovať brata a postarať sa aj o toho, kto žije v jame. Veľkolepý príbeh z Usranca, ktorý odkrýva táto útla knižka, je vyrozprávaný z troch perspektív. Hlavný, štvrťstoročný hrdina netrpí prebytkami radosti a nevyjednáva s realitou – najradšej by ju totiž celú zlikvidoval. Nevyjednáva ani so sestrou, ktorá možno bude filozofkou, ani so starou mamou, ktorú nemôže ani cítiť. Jeho potreba vydezinfikovať starý priestor a dať životu moderný a čistý vzhľad sa zmení v jedinú noc. Próza opisuje ľudské city nesentimentálnym, a predsa krehkým jazykom. Priamočiaro a samozrejme vrství humor, smútok a neobyčajnosť všedných vecí a dní. Keď sa to tak vezme, Muž z jamy a deti z lásky je vlastne príbehom o kuchyni. Za svoju knihu Slobodu bažantom bola Vanda Rozenbergová nominovaná na cenu Anasoft litera.
Lit.: anonym: Čítanie na pokračovanie: Muž z jamy a deti z lásky. In web Radio Devín, 26. 4. 2017 (článek). – Cit.: Vanda Rozenbergová pracuje ako bibliografka v Hornonitrianskej knižnici v Prievidzi. Je trojnásobnou finalistkou súťaže Poviedka, knižne debutovala zbierkou poviedok Vedľajšie účinky chovu drobných hlodavcov. Po nej nasledoval román Moje more a kniha poviedok Slobodu bažantom, s ktorou sa dostala medzi finalistov prestížnej ceny Anasoft Litera 2016. Žije v Prievidzi, chodí do práce, maľuje obrazy na skle. Je jednou z najoriginálnejších autoriek súčasnej slovenskej prózy.
Muž z jamy a deti z lásky je najnovší román minuloročnej finalistky Anasoft litera Vandy Rozenbergovej, ktorý v čítaní na pokračovanie približujeme kontinuálne je jeho knižným vydaním. „Všetko je na mne,“ hovorí protagonista, ktorý má za sebou prvých dvadsaťpäť rokov života a chcel by zabezpečiť rodinu bez matky, ustrážiť sestru, vychovať brata a postarať sa aj o toho, kto žije v jame. Veľkolepý príbeh z Usranca je vyrozprávaný z troch perspektív. Hlavný hrdina netrpí prebytkami radosti a nevyjednáva s realitou – najradšej by ju totiž celú zlikvidoval. Nevyjednáva ani so sestrou, ktorá možno bude filozofkou, ani so starou mamou, ktorú nemôže ani cítiť. Jeho potreba vydezinfikovať starý priestor a dať životu moderný a čistý vzhľad sa zmení v jedinú noc. Próza opisuje ľudské city nesentimentálnym, a predsa krehkým jazykom. Priamočiaro a samozrejme vrství humor, smútok a neobyčajnosť všedných vecí a dní. Keď sa to tak vezme, Muž z jamy a deti z lásky je vlastne príbehom o kuchyni.
Tretí z kvetov zla (Třetí z květů zla, 1996)
Jozef Repko. Dramatická epizoda. Hudební dramaturgie Katarína Cútová. Zvuk Miroslava Kožuchová. Dramaturgie Dagmar Kinčeková. Režie Vladimír Rusko.
Účinkují Anna Javorková a František Kovár.
Natočeno 1996. Repríza 20. 6. 2017 (Rádio Litera).
Lit.: Kekeliaková, Monika – Gažiková, Katarína: Téma týždňa. Manželské spisovateľské páry. In web Rádio Litera, 16. 1. 2017 (článek). – Cit.: Jozef Gregor Tajovský a Hana Gregorová…alebo keď spája manželstvo a písanie.
V roku 2017 sa môžete tešiť, naši milí poslucháči, na viaceré úplne nové tematické cykly. Minulý týždeň sme otvorili LITERÁRNY ZEMEPIS a tento týždeň ponúkame prvú časť z cyklu MANŽELSKÉ SPISOVATEĹSKÉ PÁRY (alebo keď spája manželstvo a písanie). Tento týždeň nahliadneme do súkromia, ale i literárneho odkazu manželov – Jozefa Gregora Tajovského a Hany Lilgovej Gregorovej. Môžete sa tešiť na sedem častí z cyklu Slovenské rody o Lilgovcoch a Gregorovcoch. Čaká vás dramatizácia Gregorovej života pod názvom Tretí z kvetov zla. Od Tajovského zasa Statky-zmätky, ale aj Matka, Susedovie prasa, Mamka Pôstková, Apoliena či Maco Mlieč. Vypočujete si aj Tajovského fejtón a niečo z autorových listov. Hanu Gregorovú vytiahneme z patriarchálneho tieňa jej manžela. Aj vďaka dramatizáciám o jej živote, aj o jej rode, o jej emancipovanom myslení o žene. Budete si od nej môcť vypočuť poviedku Žiarlivý, ale spoznať ju aj ako rozhlasovú autorku tvorby pre detského poslucháča. (…)
Od utorka vysielame dramatickú epizódu Jozefa Repka Tretí z kvetov zla. Keď v roku 1912 Gregorová vydala svoju prvú zbierku poviedok Ženy, ušlo sa jej za odvahu nemálo úderov nielen z literárnych kruhov. Martin sa jej stal tesný a pokoj nenašla ani v manželstve s vtedy už etablovaným Jozefom Gregorom Tajovským. V tejto relácii sa zastavíme práve pri tomto období v pohnutom živote spisovateľky. V réžii Vladimír Ruska účinkujú Anna Javorková a František Kovár. (…)
Život náš plavci podobný se praví (1994)
Šimon Lomnický z Budče. Literární pásmo ze života a díla humanisticko-barokního básníka a prozaika Šimona Lomnického z Budče, mj. autora tzv. mravněnaučné prózy, obdoby žánru dekameronové povídky, jíž nechybí vtip ani lechtivost, obojí ale doplněné o křesťanské poučení. Scénář J. Krč. Dramaturg Rudolf Matys.
Účinkují Alfred Strejček, Miroslav Moravec, Jana Drbohlavová.
Nastudoval Český rozhlas 3 Vltava v roce 1994.
V zmamení býka (Ve znamení býka, 1971?)
Reportážní obrázek z historie a současnosti Beckova. Tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1971 (?). Premiéra (?) 20. 1. 1972 (Bratislava, 15:05 h) v cyklu Rádio mladých poslucháčov.
Sklári (Skláři, 1971?)
Peter Jilemnický. Povídka. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1971 (?). Repríza 20. 1. 1972 (Bratislava, 14:00 – 14:30 h) v cyklu Vybrali sme pre vás.
Pražské návštevy Petra Iljiča Čajkovského (Pražské návštěvy Petra Iljiče Čajkovského, 1971?)
Připravila dr. Ĺ. Makovická. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1971 (?). Premiéra (?) 20. 1. 1972 (Bratislava, 9:30 – 10:00 h) v cyklu Malé kroniky z dejín hudby.