Vyprávění o sovětském spisovateli Arkadiji Gajdarovi připravila Eva Prokešová. Gajdarovu povídku Modrý hrneček přeložil Jan Mareš. Režie Miroslav Mráz.
Účinkují Zdenka Procházková, Jaroslava Vacková, Helena Nováčková, Antonín Zíb, Josef Chvalina a Karel Beníško.
Natočeno 1956. Premiéra 15. 10. 1956 (Praha I, 20:00 – 21:00 h.; 58 min.).
Vyprávění o historii cest k severnímu pólu napsal Miroslav Mráz. Režie Jaroslav Burian. Dramaturg Miroslav Kratochvíl.
Účinkují Karel Beníško, Karel Houska, Oldřich Lukeš, Julie Charvátová. Průvodní slovo Jaroslava Drmlová.
Natočeno 1956. Premiéra 30. 10. 1956 (Praha II 11:30 – 12:00 h.; 29 min.).
Vyprávění o obyvatelích tichomořských ostrovů. Podle návrhů posluchačů připravil Miroslav Kratochvíl. Hraje Jan Kasal – klavír. Dramaturg Miroslav Kratochvíl. Režie Miroslav Mráz.
Účinkují Věra Petáková, Libuše Zemková, Miroslav Doležal, Otakar Brousek I a Josef Mráz.
Natočeno 1956. Premiéra 15. 10. 1956 (Praha II – Ostrava, 21:00 – 21:45 h.; 44 min.).
Julian Semionov. Dramatizace sovětského detektivního románu. Dramatizace Igor Lembovič. Překlad Viera Marušiaková. Odpovědný redaktor Ján Vdovják. Mistr zvuku Jozef Bezák, Július Lederer. Režie František Brestovanský.
Osoby a obsazení: Rosľakov (Daniel Michaelli), Kostenko (Gustáv Legéň), Sadčikov (Ján Klimo), komisař (Andrej Lettrich), Ĺoška (Peter Jezný), šerif (Vladimír Kostovič), Čita (Jaroslav Ďuríček), Prochor (Ondrej Jariabek), Šrezel (Ján Rybárik), správce (Karol Švandtner), Sergej (Jozef Hanúsek), Naďa (Oľga Šalagová), Víťa (Jozef Cút), houslista (Alexander Bada), Aron (Ferdinand Lehotský), Galina (Hana Kostolanská), Saša (Ĺubo Dobrovoda), ředitel (Rudolf Velický), laborant (Michal Slivka), poručík (Štefan Dobrovodský), Teplov (Ondrej Košút), expert (Ján Kramár), okrskář (Július Bulla), občan (Jozef Sodoma).
Natočeno 1966. Československá premiéra 23. 11. 1966 (Československo I, 19:30 h.). Slovenská premiéra 26. 11. 1966 (Československý rozhlas Bratislava, 57 min.).
Lit.: Vdovják, Ján: Petrovka 38 – Julian Semionov. In Rozhlas, listopad 1966 (článek). – Cit.: Petrovka 38 je dramatizácia detektívneho románu Juliana Semionova a odohráva sa v Moskve. Ukáže nám prácu sovietskych bezpečnostných orgánov v boji proti zločinnosti istej časti mládeže, ktorá sa dostala do osídiel starých recidivistov a vykonáva ich príkazy. Celý príbeh je veľmi napínavý. Množí sa vykrádanie bufetov a pri jednej takejto krádeži zločinci zastrelia milicionára. Akcie sa zúčastnil aj stredoškolák Loňka. A práve Loňka najviac pomôže pri pátraní. Takto nás autor prevedie mnohými prostrediami veľkomestskej Moskvy. Toto prostredie autor dobre pozná a vie vykresliť veľmi živé, charakteristické typy, či už zločinného podsvetia alebo aj iného prostredia. Zoznámime sa s taxikármi, mladými ľuďmi, ktorí začali študovať na vysokej škole, ale štúdium im nevoňalo, starými priekupníkmi, penzistami, husľovým virtuózom a jeho manažérom.
Autorovi Julianovi Semionovi nešlo len o napínavý príbeh a o ukázanie namáhavej práce milície v boji proti zločinnosti ale súčasne sa zameriava nad otázkou, prečo ľudia často skĺzavajú na šikmú plochu. Veď už žijú v normálnej spoločnosti, doma dostávajú správnu výchovu a predsa sa títo ľudia potknú a stávajú sa zločincami. Chce aj varovať pred tým, že často na začiatku tejto cesty bývajú len maličkosti, postupne sa nahromadia a napokon sa už lavína nedá zahatať.
Připravil Adam Drda.
Natočeno 2017. Premiéra 7. 5. 2017 (ČRo Plus, 20:10 h).
Lit.: -adr- (= Drda, Adam): Otrocká práce v Československu. Když vězeň plnil normu jen na 100 procent, nesměl vůbec nic. In web ČRo Plus, 7. 5. 2017 (článek). – Cit.: Před pár dny, 1. května, jsme slavili Svátek práce. Kdo si pamatuje alespoň z dětských let předlistopadový režim, ten ví, že o fyzické práci jako nejvyšší hodnotě se tehdy z oficiálních míst mluvilo v jednom kuse.
Komunistická strana si svátek práce přivlastnila, davy lidí pochodovaly ještě v roce 1989 v prvomájovém průvodu s mávátky pod tribunami, z nichž jim kynuli státní a partajní funkcionáři.
KSČ od počátku hlásala, že smyslem a cílem její politiky je blaho „pracujícího lidu“, označovala se za reprezentantku „pracující třídy“ a za součást mezinárodního „dělnického hnutí“, její představitelé se při každé příležitosti zaštiťovali „zájmy pracujících“. O práci se psaly básně, zpívaly písně („vyhrňme si rukávy, když se kola zastaví, hej rup, hola hej, do práce se dej“), vycházely o ní socrealistické romány. Když bylo třeba vyzvihnout, že je někdo skutečně odpudivé individum, byl označen za „osobu práce se štítící“. (more…)
Země na konci světa. Připravil Miroslav Kratochvíl podle návrhu posluchačů. Dramaturg Miroslav Kratochvíl. Režie Miroslav Mráz.
Účinkují Marta Kučírková, Jaromír Spal a Jaroslava Drmlová.
Natočeno 1956. Premiéra 20. 3. 1956 (Praha II, 11:30 h).
Pudumeirpittan. Povídka tamilského autora. Překlad Kamil Zvelebil. Dramaturgie Mrázková. Režie Miroslav Mráz.
Čte Josef Červinka.
Natočeno 1956. Premiéra 17. 12. 1956 (Praha II, 11:31 – 11:50 h.; 19 min.).
Jiří Melíšek. Scénka. Režie Přemysl Pražský.
Účinkují Jaroslava Vacková, Josef Červinka, Rudolf Pellar, Petr Kysela a Antonín Jedlička.
Natočeno 1956. Premiéra 24. 12. 1956 (Praha I – Praha III, 22:30 – 22:35 h.; 5 min.).
Antonín Langr. Vánoční povídka. Režie Přemysl Pražský.
Účinkují František Filipovský, Štěpánka Holečková, Artuš Kalous, Rudolf Pellar, Hana Fillingerová (DRDS) a Ivan Plecitý (DRDS).
Natočeno 1956. Premiéra 24. 12. 1956 (Praha II – Ostrava, 13:45 – 14:00 h.; 10 min.).
Zdeněk Jirotka. Povídka o jednom nesplnitelném přání. Režie Miroslav Mráz.
Čte Přemysl Pražský.
Natočeno 1956. Premiéra 24. 12. 1956 (Praha I – Praha III, 20:00 – 20:15 h.; 13 min.).
Powered by WordPress