Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

16. 5. 2017

Rakouský rok – Vnitřní a vnější sluneční soustava 1/15 (2017)

Filed under: Literární pásma,Radiodokument — Premek @ 14:50

Tereza Semotamová pročítala a překládala literární počiny současných rakouských autorů.  Připravila Milena M. Marešová.

Ukázky čte Anita Krausová.

Natočeno 2017. Premiéra 15. – 19. 5., 22. – 26. 5. a 29. 5. – 2. 6. 2017 (ČRo 3 Vltava, 15:20 h.)

Obsah: 1. Christoph Bauer. – 2. Ondřej Cikán. – 3. Martin Pollack. – 4.  Sandra Gugić. – 5. Marko Dinić. – 6. Michael Stavarič. – 7. Klaus Händl. – 8.  Manfred Chobot. – 9. Anna Weidenholzer. – 10. Rosemarie Poiarkov. – 11. Franz Hammerbacher. – 12. Stefanie Sargnagel. – 13.  Sabine Gruber. – 14. Doris Knecht. – 15. Hanno Millesi.

Pozn.: „Může to znít morbidně, ale někdy, když se zadívám na svůj sad a les za ním, přemýšlím, co asi tak mohou skrývat? Co vyjde na světlo, když na louce začnu kopat? V dubině u Csaterbergu? Na břehu rybníka? Narazím na kosti, na zrezivělý ostnatý drát, na telefonní vedení, kterým někdo někomu svázal ruce, na nábojnici, na rozpadené zbytky bot a šatů? Nebo jsou to jen noční můry, výplody příliš bujné fantazie? Před pár lety jsem ve svém záhoně, hluboko v zemi, našel vidličku. Zdánlivě obyčejná vidlička. Musela v té zemi být desítky let. Když jsem ji vylovil a očistil, žasl jsem, že na ní nejsou žádné stopy rezivění, zato na zadní straně jsem objevil razítko Waffen-SS. Vidlička Waffen-SS, vyrobená z té nejlepší nerezové oceli, v mé zahradě.“ (Martin Pollack: Kontaminované krajiny)

„Zatímco dospělí se strachovali o naše bezpečí, my jsme už dávno byli v lesích a na liduprázdných ulicích. Nesnášeli jsme ty podělané země, co z nás chtěly udělat nové Židy Evropy, a milovali jsme Miloševiče, toho chlapa s prasečím ksichtem, co byl tak mocný, že nám všem prostě mohl dát jedničku na vysvědčení. Udělal z nás nejšťastnější děti na světě, a jako poděkování jsme se od něj naučili propastně nenávidět: Ameriku, Německo, NATO, Tonyho Blaiera, Billa Clintona a všechna ta jména, co tehdy neustále omílali v televizi a rádiu. Jenže tak rychle jako se letouny objevily, zase zmizely. Hra byla u konce dřív, než vůbec pořádně začala, a všechno se zase vrátilo do starých kolejí, což v Jugoslávii přechodných let znamenalo klid a nudu.“ (Marko Dinić: Österreich forever)

 

Slepé naděje 1/5 (1996)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 14:41

Vladimír Vokolek. Z esejistické tvorby svého otce připravil Václav Vokolek.  Režie Petr Adler.

Účinkuje Viktor Vrabec.

Natočeno 1996. Premiéra 5. dílu 20. 9. 1996 (Vltava, 11:45 h.). Repríza 15. – 19. 5. 2017 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.) v cyklu Psáno kurzívou.

Obsah: 1. Stačí vyjít z kruhu lampy. – 2. Masky a skutečná tvář. – 3. Loutky oblékáme do svých představ. – 4. Budiž pochválen i tento plamen. – 5. Slepé naděje nejsou tak slepé.

 

Poetické zálety Lucie Bělohradské 1/5 (2008)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 14:23

Lucie Bělohradská. Divadelní a filmoví režiséři uvádějí ve vlastní interpretaci a režii verše svých oblíbených autorů.

Natočeno 2008. Premiéra 6. – 10. 10. 2008 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h). Repríza 15. – 19. 5. 2017 (ČRo 3 Vltava, 12:50 h.) v cyklu Poetická zastávka.

Obsah: 1. Vítězslav Nezval. – 2. Arthur Rimbaud – 3. Oscar Wilde – 4. Jan Skácel – 5. William Shakespeare.

Lit.: anonym: Dramatické pořady na ČRo 3 – Vltava 41. týden. In web Scéna, říjen 2008 (článek). – Cit.: V tomto týdnu si můžeme naladit další cyklus Poetických záletů, tentokrát s Lucií Bělohradskou, která bude ve vlastní interpretaci a režii uvádět verše svých oblíbených autorů. Od pondělí do pátku vždy ve 13:30 h – Vítězslav Nezval (6.10.), Arthur Rimbaud (7.10.), Oscar Wilde (8.10.), Jan Skácel (9.10.) a William Shakespeare (10.10.). Lucie Bělohradská je významná divadelní a televizní režisérka. Po maturitě začínala jako asistentka režie a elévka v chebském divadle, kde pracovala pod vedením Jana Grossmana. Vystudovala režii na DAMU (1975-80) a poté nastoupila do Divadla Na Zábradlí (1980-87). Zde působila nejprve jako asistentka Evalda Schorma, a realizovala zde i několik výrazných vlastních režií: Merci, El Campo (cena za režii), Pobřeží, Paní z námoří. Současně spolupracovala jako autorka a režisérka s pražským Divadlem v Řeznické. Koncem 80. let spoluzakládala Volné spojení režisérů, v jehož rámci režírovala např. Konec krále Filipa (Rubín). Koncem 90. let na sebe upozornila především několika pozoruhodnými inscenacemi v Divadle Pod Palmovkou (Slečna Julie – 1997, Caligula – 1998, Euridyka – 2001, Oidipus – 2002) a v divadle Kolowrat (Po zkoušce – 1998, Olga a ďábel – 1999 nebo drama Vriginia 2005).

Velký cirkus (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 14:17

 Audiokniha Mistři slova - Velký cirkus  - autor Pierre Clostermann   - interpret Jiří Dvořák

Pierre Clostermann. Audiokniha. Režie Jakub Tabery. Mistr zvuku Jan Kacian.
Čte Jiří Dvořák.
Natočeno 2017. Vydala Audiotéka, Bookmedia, květen 2017 (MP3, celková délka 11 hod. 8 min.) v cyklu Mistři slova
Pozn.: Vyprávění nejúspěšnějšího francouzského stíhače druhé světové války. Ve svých čtyřiadvaceti letech, si v dnešní době mnoho z nás nedokáže představit, co je to bojovat o čest a svobodu. Pierre Clostermann je jeden z těch, kteří nám tato válečná léta mohou přiblížit a odvyprávět ve své knize vzpomínek. Padnoucí uniformy, mrtví kamarádi a strhující bojové akce. Dny, kdy život mohl skončit každou vteřinou. Jedna vteřina, na které záviselo všechno, a nekonečné přátelství mužů, kteří jsou ochotní se obětovat jeden pro druhého beze slova.

Pierre Clostermann (1921-2006)
Odvaha, čest a hrdinství.
Pierre Clostermann se narodil do rodiny francouzského vojáka a byl přímo fascinován létáním. Proto se po vypuknutí války chtěl dostat i se svou licencí sportovního pilota do francouzského letectva jako bojový pilot. Protože byl ale příliš mladý, nebyl přijat. O pár let později už jako příslušník Letectva Svobodné Francie létal ve Velké Británii. Svůj deník si psal během svého nasazení a poté i po skončení války. Držitel Řádu čestné legie a několika dalších vyznamenání, patřil mezi nejúspěšnější francouzské stíhače s 18 sestřely ve vzduchu a stovek zničených nepřátelských vozidel a lokomotiv. Jeho deník, ač znatelně upraven, svědčí o neobyčejně obyčejném životě pilotů bojujících ve válce spolu se všemi jejich pocity a myšlenkami. Pierre Clostermann zemřel 22. března 2006.

Jiří Dvořák
Filmový a hlavně divadelní herec vystudoval brněnské JAMU. Už od roku 1999 je členem pražského Divadla na Vinohradech. Charismatický herec nahrává také rozhlasové hry a věnuje se dabingu. Svůj hlas propůjčil například Danielu Craigovi ve filmu James Bond nebo Davidu Hasselhoffovi v seriálu Knight Rider. Na divadelních prknech ztvárnil desítky různých rolí. Doriana Graye v Obrazu Doriana Graye, Romea v Shakespearově Romeovi a Julii nebo Mackbetha ve stejnojmenné hře. Věnuje se také nahrávání audioknih.

Interview Plus – Pavel Rychetský (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:05

Nájemný vrah Jiří Kajínek už pravděpodobně spřádá plány na své první dny na svobodě. Prezident Miloš Zeman se rozhodl využít své pravomoci a udělí mu milost. Podle dosavadních informací se tak má stát po prezidentově návratu z Číny 18. května. Před prezidentskými volbami v roce 2013 Miloš Zeman řekl, že nebude udělovat milosti s výjimkou striktně omezeného okruhu humanitárních případů. Nyní ale z Číny vzkázal: „Každé pravidlo má své výjimky.“ Naším hostem je předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2017. Premiéra 15. 5. 2017 (ČRo Plus, 11:34 h.). K poslechu zde.

Lit.: Bumba, Jan – Erhart, Michael: Rychetský: Prezident by milost neměl moc zdůvodňovat. Mohlo by to sklouznout k otázce Kajínkovy viny. In web ČRo Plus, 15. 5. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Byl bych radši, kdyby prezident svou milost příliš nezdůvodňoval. Ústava to ani nevyžaduje. Je nebezpečí, že by to sklouzlo k otázce, jestli Kajínek je, nebo není vinen.

Nájemný vrah Jiří Kajínek už pravděpodobně spřádá plány na své první dny na svobodě. Prezident Miloš Zeman se rozhodl využít své pravomoci a udělí mu milost. Podle dosavadních informací se tak má stát po prezidentově návratu z Číny 18. května.

Před prezidentskými volbami v roce 2013 přitom Miloš Zeman řekl, že nebude udělovat milosti s výjimkou striktně omezeného okruhu humanitárních případů. Nyní ale z Číny vzkázal, že „každé pravidlo má své výjimky.“  (more…)

Příběhy 20. století – Otto Šimko (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:57

Připravil Mikuláš Kroupa. tto Šimko přežil za války koncentrační tábor, během Slovenského národního povstání se dostal k partyzánům, kde se stal zapáleným komunistou.

Natočeno 2017. Premiéra 14. 5. 2017 (ČRo Plus, 20:05 h.). Repríza 10. 8. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.). K poslechu zde.

Lit.: Kroupa, Mikuláš: Jsem šťastný penzista, protože jsem zažil holokaust, říká bývalý vězeň, partyzán Otto Šimko. In web ČRo Plus, 14. 5. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Třiadevadesátiletý Otto Šimko chodí třikrát do týdne plavat. Na procházky ho doprovází jeho mladší přítelkyně. Často navštěvují divadlo.

Bedlivě a s obavami sleduje světové dění, o kterém vehementně diskutuje na pravidelných seminářích anglické a německé konverzace na židovské obci v Bratislavě. Otto Šimka, který přežil za války koncentrační tábory a partyzánské boje v horách, obvykle zastihnete ve vynikající kondici a veselé náladě.

Příběh Otto Šimka zpracovali lidé ze slovenského Post Bellum. Celý záznam vyprávění, fotografie a texty zpřístupnili ve velké internetové sbírce Paměť národa. Post Bellum žije díky soukromým darům. Lidé jí posílají drobné finanční částky každý měsíc. Pomozte Paměti národa i vy. Jak na to se dozvíte zde.

(more…)

Osudy – Antonín Matzner 1/5 (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:00

Osudy hybatele a očitého svědka českého hudebního života od šedesátých let. Vzpomínky emeritního dramaturga festivalu Pražské jaro, lídra festivalů jazzové i klasické hudby, hudebního publicisty a kritika. Připravila Renáta Spisarová.

Připravil ČRo Ostrava. Premiéra 15. – 19. 5. 2017 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h).

Lit.: Spisarová, Renáta: Osudy Antonína Matznera (5 částí). In web ČRo 3 Vltava, 15. květen 2017 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Vzpomínky hybatele a očitého svědka českého hudebního života od 60. let, emeritního dramaturga festivalu Pražské jaro, lídra festivalů jazzové i klasické hudby, hudebního publicisty a kritika.

Kdo v českém hudebním prostředí nezná Antonína Matznera a koho nezná on? Od 90. let až do roku 2014 byl poradcem a dramaturgem festivalu Pražské jaro, předtím dlouholetým producentem a hudebním režisérem Supraphonu nebo tajemníkem Kühnova smíšeného pěveckého sboru. Je podepsán např. pod Encyklopedií jazzu a populární hudby. Do Československa a později České republiky zval virtuózy klasické i jazzové hudby.

Mé rodiště bylo svým způsobem určující pro celý můj příští život.

…říká na úvod Osudů v souvislosti s poválečnou euforií města osvobozeného Američany.

Byl jsem jako houba, která v mládí vstřebávala všechno bez ladu a skladu. (more…)

Amundsen za pět korun (2006?)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 11:56

Karel Moudrý. Fejeton.

Natočeno 2006 (?). Premiéra 9. 1. 2006 (ČRo Leonardo).

Lit.: Moudrý, Karel: Amundsen za pět korun. In web ČRo Leonardo, leden 2006 (text fejetonu). – Cit.: Nikdy jsem příliš nechápal, proč se o slavných lidech píše v den výročí narození nebo úmrtí. Ani jedno, ani druhé není obzvláštní osobní zásluha, čin hodný obdivu. V žádné rubrice „Výročí“, nenajdeme úvodní větu: „Slavný dramatik Tenaten, právě před sto lety, vstal z postele, pil kávu a okouněl z terasy na přírodu.“ My čtenáři, pozvaní k oslavám, bychom si mohli pomyslet, že velikán při tom okounění připadl na námět své další hry, která později otřese světovými jevišti, nebo vynalezl umyvadlo.

Jestliže dnes vzpomínám velikána, tak za a) proto, že v bedně před antikvariátem na Vinohradské třídě ležela smutně knížka „Amundsen – poslední Viking“ a na té bedně stálo také: 5 korun. Za b) proto, že je zima, takže se monografie hodila k roční době a vůbec, bylo mi líto hrdiny za pět korun. Do rozhlasové budovy jsem dorazil s pocitem, že bych měl u vchodu vztyčit vlajku na důkaz dobytí kýženého pólu, ale nejsem si jist, zda se to smí. Rovněž si nejsem jist, že dvě stanice cesty tramvají, kterou netáhli psi a mezi cestujícími se nevyskytoval lední medvěd, jsou dostatečným důvodem k tomu, aby lidstvo nikdy nezapomnělo na mou obětavost, hrdinství a průkopnický čin cestovatelství a vědy. A to i přesto, že jsem si vezl monografii o muži, který se vymykal z bezejmenného okolí tak silně, že – jak jinak – byl ctěn a slaven a pronásledován a hanoben, což spolu jaksi záhadně souvisí.  (more…)

Příběhy slavných – Roald Amundsen 1/5 (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:54

Matěj Fišar. První člověk, který se svou expedicí zdolal jižní pól (1911). Režie Bela Schenková.

Účinkují Miroslav Etzler a Václav Rašilov.

Připravil Český rozhlas v roce 2017 (5 x 5 min.). Premiéra 15.-19. 5. 2017 v cyklu Příběhy slavných č. 100 (ČRo 2 Praha, 9:40 h.; 5 x 5 min.).

Lit.: Fišar, Matěj – Luptáková, Věra: Plnil sen matky. Dokud nezemřela. In web ČRo 19. 5. 2017 (anotace). – Cit.: Už jako malý zbožňoval cestopisy a zimu. Klíčové rozhodnutí o první mrazivé expedici padlo v roce 1888, když Fridjtjof Nansen přešel celé Grónsko. Roaldovi bylo 16 a chtěl dokázat něco podobného. Začal s pilováním „fyzičky“: lyžoval, vesloval, hrál fotbal. Rodiče ho považovali za snílka.

Matka trvala na vysokoškolském studiu co nejdál od lodí a vody. Její přání, aby byl lékařem, plnil. Ale jen dokud náhle nezemřela. V 21 se školou skončil a začal plnit svůj sen stát se polárníkem: zkoušel přejít mrazivou Hardangerskou vysočinu, tři roky se plavil s lovci tuleňů, stal se kormidelníkem.

V roce 1896 se jako první důstojník u Belgičana Gerlacha vydal na svou první expedici k jižnímu pólu. Na 13 měsíců tehdy uvízli v ledu. Mnoho členů posádky propadlo bílému šílenství. Ne tak on. A když se konečně vrátili, vrhnul se na studium mořeplavectví a začal s přípravou vlastní expedice.

Trvala 43 měsíců (z toho 5 měsíců ve 40stupňových mrazech a celé 3 měsíce na lyžích). Konečně ale mohl světu odtelegrafovat zprávu, že úspěšně proplul Severozápadním průjezdem na Aljašku. První krok k dobytí pólu měl za sebou. Zbývalo rozhodnout, jestli sever nebo jih. Vybral sever.

Expedice vyrazila k severu. Jenže tam už zamířil americký admirál Robert Peary. A tak Amundsen mění plán a zamíří k jihu. Ani tam se ale nechystá sám. Jeho i výpravu britského kapitána Roberta Scotta uvězní v Antarktidě na půl roku mrazivá polární noc. Když konečně teplota vystoupá na -22° C, může závod začít.

Amundsen se psím spřežením spěchá k pólu. Scott bere svoji expedici víc vědecky: jde pomalu, zkoumá. Jeho těžký náklad táhnou nemotorní poníci, poruchové motorové saně a nakonec lidi sami. Když konečně dorazí k pólu, najde tam norskou vlajku.

Amundsenova výprava jižní pól dobyla 14. prosince 1911. Dohromady tam strávili 36 hodin. Chtěli mít jistotu, že opravdu byli první. Když tam Scott dorazil, byl už Amundsen na cestě zpátky a v hlavě plánoval další výpravu. Scott návrat nepřežil.

Amundsen v červenci 1918 podnikl cestu z Norska kolem Ruska a Aljašky až do USA. Expedici ale stíhal jeden problém za druhým a do cíle doplul jen s tříčlennou posádkou. I tak byl první, kdo obeplul svět nad severním polárním kruhem. Bylo na čase splnit si další sen. O přeletu polárního oceánu. Podařilo se mu to 25. května 1925. Pak severní pól přeletěl ještě vzducholodí.

Tenhle úspěch měl ale hořkou pachuť. Pilot expedice Umberto Nobile ho využil jako nástroj k šíření slávy Mussoliniho fašistické vlády. Amundsen se stáhl do pozadí. V roce 1928 ale přijal nabídku k záchraně ztracené Nobilovy vzducholodi (členem posádky byl i František Běhounek). Na Špicberky, kde měl začít s pátrací akcí, ale nikdy nedorazil…

Poklad (2017?)

Filed under: Povídky — Premek @ 11:32

O‘ Henry. Honba za pokladem přinesla splnění radostných nadějí jen málokterému z „rozkošně zběsilých“ hledačů. Bude zamilovaný Jim výjimkou? Povídku amerického humoristy přeložil Stanislav V. Klíma. Připravil Zbyněk Ungr. Režie Miroslav Buriánek. 

Účinkuje Pavel Kikinčuk.

Nastudovala Plzeň. Repríza 15. 5. 2017 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.) v cyklu Noční bibliotéka.

 

 

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress