V letošním roce uplynulo 300 let od narození Marie Terezie. Byla jedinou vládnoucí ženou na českém trůně a za jejího panování došlo k mnoha reformám státní správy a školství. Posluchačům Dvojky ji více přiblíží historik a vysokoškolský pedagog doc.dr. Ivo Cerman. K poslechu zve Stanislava Lekešová.
Natočeno 2017. Premiéra 24. 5. 2017 (ČRo 2 Praha, 11:04 h).
Lit.: Lekešová, Stanislava – Horálková, Elena: Jaké bylo ve skutečnosti manželství Marie Terezie? „Představa zamilované manželky vznikla v 19. století,“ tvrdí historik. In web ČRo 2 Praha, květen 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Letos uplynulo 300 let od narození Marie Terezie a historik Ivo Cerman je spoluautorem knižní monografie Habsburkové. Jaká tedy ve skutečnosti byla Marie Terezie?
Říká se, že Marie Terezie měla s Františkem Štěpánem krásný vztah. Je to pravda? „U veřejně známých lidí to nikdy nevíte,“ krčí rameny historik Ivo Cerman. „Z hlediska čistých fakt musel být jejich vztah hodně zvláštní, protože František Štěpán byl odsunut na druhou kolej a jako muž to musel nést špatně.“
I jako vládnoucí velkovévoda toskánský, vládl na dálku. „Takže ani tam se úplně realizovat nemohl. Dokonce jeden historik zjistil zajímavou kuriozitu, že si František Štěpán jednou jako velkovévoda toskánský stěžoval císaři, to znamená sám sobě, na to, jak se chovají císařská vojska při průchodu Toskánskem.“
Marie Terezie jako zamilovaná manželka?
Další oblast působnosti měl v podnikání. „Tam mu ale vyšel stát neférově vstříc. Dostal třeba monopol na bavlnářské manufaktury. Takže je nikdo jiný kromě něj nemohl dlouhou dobu mít… Ten jejich vztah musel být zkrátka zvláštní.“ V 19. století pak vznikl obraz Marie Terezie jako hospodyňky a zamilované manželky.
„Poprvé se objevuje v životopisu, který napsal Joseph Freiherr von Hormayer v době napoleonských válek. A pak to rozvinul Alfred von Arneth formou jakýchsi edic dopisů, které nazval dopisy soukromé, rodinné. Tím vytvořil představu jakési soukromé sféry, která byla obvyklá až pro měšťanské rodiny 19. století.“
Habsburky jsme podle Iva Cemana z našeho historického povědomí úspěšně vytěsnili. „Rozhodli jsme se, že to byla doba útlaku českého národa. Přehlížíme, že jsme byli součástí pozitivních kulturních trendů tehdejší Evropy a podíleli se na evropském osvícenství a liberalismu.“
Tereziánské reformy
Marie Terezie zavedla povinnou školní docházku. Děti se ale vzdělávaly už dřív. „Nový byl zavázek státu vytvořit síť všeobecných škol dostupných všem.“ Kvalitní vzdělání dala i svým dětem. „Její dcery jako budoucí manželky vladařů byly vzdělané dokonce i ve státním právu.“
Přestože reforem zavedla Marie Terezie hodně (třeba i právní nebo trestní), za nejzásadnější považuje historik právě ty vzdělávací. „Školní docházka a reforma univerzit. Těmi otevřela naší zemi osvícenství a udělala z ní součást Evropy.“
Vztah k Čechám
„Říká se, že s manželem měla Merie Terezie krásný vztah. Ale co je pravda? U veřejně známých lidí to nikdy nevíte,“ krčí rameny historik Ivo Cerman.
Cerman upozorňuje na současné silné snahy vytvořit z Marie Terezie někoho, kdo neměl rád český národ. „Některé časopisy se uchylují třeba k tomu, že berou autentické citáty a dosazují tam slovo Češi, i když se to k Čechům vůbec nevztahuje.“ K Čechám se přitom panovnice nikdy nevyjádřila negativně.
„A nedala ani najevo, že by námi opovrhovala nebo nás odmítala.“ Dokonce nechala učit česky svého syna Josefa II., i když sama česky neuměla. Nakonec pak zůstala v jeho stínu. „Na vytvoření pozitivního obrazu ženy panovnice nebyly tehdejší politické ani právní vědy připraveny, takže byla zatlačena do pozadí.“