Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Ruský zákaz „homosexualismu“ vyvolal násilí, dnes v Čečensku existuje koncentrák pro gaye. Připravil Jan Kistanov.

Natočeno 2017. Premiéra 14. 4. 2017 (ČRo Radio Wave, 15:20 h.; 3 min.). K poslechu zde.

Lit.: Kistanov, Jan: Prolomit vlny: Ruský zákaz „homosexualismu“ vyvolal násilí, dnes v Čečensku existuje koncentrák pro gaye. In web ČRo Radio Wave, 14. 4. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Ruské noviny Novaja Gazeta přinesly prvního dubna šokující informaci – v Čečensku jsou pod vedením oficiálních složek státu zřizovány koncentrační tábory pro gaye. Zadrženo jich bylo už více než sto. V táborech jsou podle Novaja Gazeta mučeni a zabíjeni. Jediný způsob, jak se odsud dostat, je zaplatit výkupné a odstěhovat se ze země. Pro pochopení situace je potřeba začít s rekapitulací událostí už od roku 2011 – od chvíle, kdy byla v Putinově Rusku poprvé označena LGBT komunita jako nepřítel státu. O dva roky později byl přijat zákon o zákazu propagace „netradičních sexuálních vztahů“.

Místní nacionalisté a neonacisté tehdy Putinovi tleskali vestoje. Dostali totiž do rukou velmi silný nástroj na potlačování ideologických nepřátel – dle jejich mínění, „zvrhlých prozápadních živlů, kteří chtějí sodomií zničit Rusko a prodat ho Americe“. Za obrovské podpory médií se od roku 2011 systematicky démonizuje image gayů, leseb a lidí, dle putinovské rétoriky, „s nestandardní sexuální orientací“.  (more…)

Střet Josifa Vissarionoviče Stalina a Lva Davidoviče Trockého. Zastupovali dva rozdílné světy. První byl synem gruzínského ševce, druhý židovského intelektuála. Rozcházely se ve vizích o nastolení komunismu na světě. Připravil Pavel Hlavatý. Režie Yvona Žertová.

Natočeno 2017. Premiéra 8. 4. 2017 (ČRo Plus, 20:33 h.). Repríza 20. 1. 2019 (ČRo Plus, 2:33 h.). K poslechu zde.

Lit.: Hlavatý, Pavel: Stalin versus Trockij: Diktátorem může být pouze jeden. In web ČRo Plus, 8. 4. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mocenské střetnutí mezi Stalinem a Trockým by se dalo také převést na orwellovskou otázku: Kuliš nebo Napoleon?

Proslulá novela britského spisovatele George Orwella Farma zvířat vypráví o povstání domácího zvířectva proti zlému pánovi. Povstání vedou prasata, která mají zpočátku dva vůdce: Napoleona a Kuliše. Jejich vlastnosti a počínání jsou popsány tak, že alegorie je poměrně průhledná a je s podivem, že Farma zvířat ještě stihla v roce 1946 vyjít česky.

V pořadu hovoří historik Karel Richter, autor knihy Stalin nebo Trockij? Vražedná rivalita moci, která je rovněž citována. Dále pak zazní ukázky (věnované přímo sledovanému střetu) ze Stalinova základního spisu Otázky leninismu a Trockého autobiografie nazvané Můj život. Uslyšíte archivní nahrávky věnované Stalinovým narozeninám, Trockému a trockismu, méně známé záznamy Stalinova hlasu a také ukázky z oslavných písní na Stalina z archivu Českého rozhlasu. (more…)

Příběh Evy Erbenové-Löwidtové. Narodila se v Děčíně do židovské rodiny. 2. světovou válku její rodiče nepřežili, sama Eva se zachránila náhodou. V roce 1948 odjela z Československa, od té doby žije v Izraeli. Připravil Adam Drda.

Natočeno 2017. Premiéra 9. 4. 2017 (ČRo Plus, 20:07 h.). K poslechu zde.

Lit.: Drda, Adam: Prach, popel, psi a povely. Příběh Evy Erbenové-Löwidtové. In web ČRo Plus, 9. 4. 2017 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.:  Interview s Evou Erbenovou, rozenou Löwidtovou, jsme natáčeli v Tel Avivu, vyzvedávali jsme jí v teplém izraelském prosinci u ní doma v Ashkelonu. Nicméně její osud není českým čtenářům a posluchačům neznámý. Vydala u nás dvě hodně čtené prózy, vycházející z jejího života a z dětských vzpomínek: Vyprávěj, mámo, jak to bylo (Sefer, 1995) a Sen (GplusG, 2001).

Eva se narodila 24. října 1930 v Děčíně do středostavovské asimilované židovské rodiny. Otec Jindřich Löwidt byl chemik a vedl továrnu na výrobky z gumy, maminka Marta měla obchodní školu, starala se o domácnost a pomáhala manželovi s administrativou. Löwidtovi mluvili doma česky, ale všichni ovládali i němčinu. Kromě dvojího jazyka slavili i dvojí svátky, židovské a křesťanské. Eva říká, že se cítili jako Češi židovského vyznání: s antisemitismem se prý nikdy nesetkala a sionismus byl pro ni neznámý pojem.  (more…)

Do jaké míry ovlivní rusko-americké vztahy odvetný útok USA na Sýrii kvůli použití chemických zbraní? Připravila a moderuje Veronika Sedláčková. Hosty byli bývalý velvyslanec ve Washingtonu a Moskvě Petr Kolář a publicistka Tereza Spencerová z Literárních novin.

Natočeno 2017. Premiéra 10. 4. 2017 (ČRo Plus, 9:34 h.). K poslechu zde.

Lit.: Sedláčková, Veronika – Čihák, Ondřej: Rozhodl se Asad použít chemické zbraně, a tak „spáchat sebevraždu Trumpem“? In web ČRo Plus, 10. 4. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jednání amerického ministra zahraničí Rexe Tillersona s ruským protějškem Sergejem Lavrovem nepochybně poznamená páteční americký útok na syrskou vojenskou základnu. Z té měly podle amerického prezidenta Donalda Trumpa odstartovat letadla, která shodila minulý týden bombu s jedovatými plyny na syrské město Chán Šajchún.

„Útok je jasný vzkaz Rusku, že jsou tu mantinely, přes které Trump a jeho administrativa nebudou ochotni jít,“ uvedl v pořadu Pro a proti bývalý velvyslanec ve Washingtonu a Moskvě Petr Kolář.

Podle něj tak americký prezident vyslal signál, že má sílu a schopnost zasáhnout. „Každé použití síly musí být ale spojeno s nějakou vizí, strategií, která bude následovat. A je pravda, že v nepřehledné Sýrii se nerýsuje nějaká jasná a solidní alternativa, s kým zemi budovat.“  (more…)

Ivan Makásek – woodcrafter, ekolog a spisovatel, kterého znají celé generace skautů. Jako dítě byl v oddíle legendárního Jestřába, tedy Jaroslava Foglara. Svou přezdívku Hiawatha odvozuje od legendárního irokézského vůdce. Moderuje David Šťáhlavský.

Natočeno 2017. Premiéra 12. 4. 2017 (ČRo Plus, 22:05 h). K poslechu zde.

Před 40 lety, v dubnu 1977, vyloučili slovenští spisovatelé ze svého svazu ženu, která nejprve odmítla podepsat prohlášení proti Chartě 77 a později se sama zastala zakázaných spisovatelů. Její jméno je dnes v Čechách zapomenuto: Hana Ponická. Připravil a uvádí David Hertl.

Hovoří historik Pavel Hlavatý.

Natočeno 2017. Premiéra 13. 4. 2017 (ČRo Plus, 20:05 h.). Repríza 16. 4. 2017 (ČRo Plus, 13:34 h.). K poslechu zde.

Lit.: Hertl, David: Hana Ponická a její slovenská „Charta“. In web ČRo Plus, 13. 4. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dráhou pravdy je přímka, říkala Hana Ponická. Její život sice prošel mnoha zákrutami, ale v jednoznačné snaze dobrat se pravdy to přímka byla. Diskusní příspěvek, který chtěla v březnu 1977 pronést na sjezdu spisovatelů, vešel do dějin jako „slovenská Charta“.

Redaktorka, která odmítla „stimulant“

Narodila se v roce 1922 apo vystudování gymnázia v Bratislavě se zapsala na lékařství, které ale po deseti semestrech opustila. S manželem Štefanem Žárym, který byl zpravodajem ČTK, pak v roce 1948 odjela za jeho prací do Itálie. Vrátili se v roce 1950, Ponická od té doby pracovala jako novinářka, publicistka, spisovatelka a překladatelka.  (more…)

Moravská zemská knihovna vydala sešit vězeňské poezie Jana Zahradníčka. Připravila Kristýna Kodrlová. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Hovoří Tomáš Kubíček, ředitel Moravské zemské knihovny, Jan Wiendl, ředitel Ústavu české literatury a komparatistiky na FF UK a Jan Jakub Zahradníček, syn Jana Zahradníčka.

Připravilo Brno v roce 2017. Premiéra 15. 4. 2017 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00-18:00 h.; 20 min.). K poslechu zde.

Lit.: Kodrlová, Kristýna: Ztracený a nalezený leopoldovský sešit poezie Jana Zahradníčka. In web ČRo Brno, 14. 4. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Sešit z leopoldovské věznice, který byl po dlouhá léta považován za ztracený či snad dokonce skartovaný, byl nalezen v Leopoldově minulý rok – v neuvěřitelně zachovalém stavu.

V polovině letošního února knihu s prostým názvem Verše čtenářům v Moravské zemské knihovně představil a předal Tomáš Kubíček, ředitel Moravské zemské knihovny, Jan Wiendl, ředitel Ústavu české literatury a komparatistiky na FF UK, jenž se ujal ediční přípravy vydání, a Jan Jakub Zahradníček, syn Jana Zahradníčka.

Na přípravě vydání leopoldovského sešitu poezie se podíleli všichni tři, pojí je totiž nejen zájem o stejné téma, ale také vzájemné přátelství.  (more…)